|
První panickou ataku jsem zažila v roce 2004. Tehdy pro mě musela přijet záchranka, protože jsem se úplně zhroutila. Točila se mi hrozně hlava, zvracela jsem, bušilo mi srdce a dokonce jsem na několik dní ochrnula na spodní končetiny. Tehdy jsem byla přesvědčená, že umírám. Až později jsem se dozvěděla, že se jedná o panickou poruchu. Ataky jsem měla 2x až 3x týdně. Vždy, když to na mě přišlo, uklidnilo mě, když jsem si sedla k internetu a pročítala diskusní fóra. Ale časem se to na všech diskuzích zvrtlo na řeči o něčem jiném, než o panické poruše. Proto jsem před lety založila toto fórum, které se věnuje jen této nemoci a ničemu jinému. Věřím, že za ta léta mnohým, kteří tuto diskuzi navštívili, byla k užitku. Prosím i nadále vkládejte všechny své poznatky, rady a tipy, jak se s touto zákeřnou nemocí vyrovnáváte právě vy. Ale zároveň prosím, abyste se neodchylovali od tématu, protože příspěvky nesouvisející s PP odradí ty, kteří hledají na této diskuzi skutečnou podporu a pomoc. Věřím, že vzájemným předáváním si vlastních pocitů a zkušeností s touto nemocí spojených, se s ní dokážeme lépe vyrovnat.
Děkuji Všem Zuzka
|
Ahoj mám dotaz, dloho jsem nepsal od dubna mám cipralex a paráda je mi hrozne fajn a zabral(klepu) no a teď mám streptokoka a antibiotika a hrozne se cítím unavené mám silné buseni srdce a takový divny sem myslíte ze antibiotika zhoršují psychiku
Ahoj Ardy, já myslím, že jakákoli choroba zhoršuje psychiku. Navíc mi přijde, že je teď nějaká divná doba, hodně z nás tady má propady…tak vydržet, ono se to zas otočí.
Taky si myslím, že každá nemoc zhoršuje psychiku, aspoň já to tak mám. Antibiotika to nejsou. Vždycky když jsem nemocná je mi psychicky hůř….
Ahoj Ardy,
já za poslední rok měla 3krát ATB na zánět průdušek, 2krát na zánět močáku a pak na strepťáka v krku. Vždycky mi bylo psychicky hůř (zejména při těch průduškách), močák jsem měla bezpříznakový. Myslím, že to patří k tomu, jak je tělo vyčerpané nemocí, že je oslabené a i psychika se zhoupne. Jinak myslím, že sama ATB jen tak psychiku nezhorší.
Dobře díky moc za odpovědi ste zlatý
Ahoj, tak dneska jsem měla výlet do nemocnice. Bylo mi tak hrozně, že ani ,,10,mg Diazepamu nezabral. Eko, srdce plíce. Vše v pořádku. Už si připadám jak hipochondr. Teď poslední dobou ty stavy nezvládámm
Dříve to šlo i bez léků. Ach jo, kde je chyba. Nejhorší ne to bušení srdce a pocit přeskakování.
Nic si z toho nedělej, všichni se bojíme doktorů, já měla včera zubaře a jednu chvíli se mi tam udělalo, tak špatně, že jsem se chtěla přeobjednat, nakonec jsem to vydýchala. U ní je totiž čekací doba až 2 měsíce. Jo a prášek jsem si vzala taky….
No ja jsem to spis pochopila tak, ze ji bylo zle, nezabraly leky a proto sla do nemocnice…ne ze by ji bylo zle z toho, ze ma jit k doktorovi..ale mozna to blbe chapu o:-)
Ahoj. Jojo bylo to tak. Ale i tak děkuj oběma za odpověď
Ahoj jak to máš už dlouho?
Všechny zdravím !!! Chtěla jsem se zeptat, pomohl Vám někomu psycholog. Já na ně moc nevěřím, ale máme tu novou psycholožku, tak uvažuji , že bych se objednala ….
Já myslím, že za zkoušku nic nedáš. Byla jsem u pár. Párkrát dokonce i s manželem, když sme řešili nějaký problémy, názory na východu dětí se lišily apod. Výsledek – jeden souhlasil s manželem, druhej souhlasil se mnou. Kolik lidí, tolik názorů.. nakonec stejně si musíš pomoct nějak sama. Mně osobně nepomohl ani jeden. Manželovi naopak pomohl – kolikrát slyšet názor odborníka tě nasměruje jinam (a manžel třeba změnil názor a dal za pravdu mně…).
Já bych do toho šla a uvidíš.
Tak děkuji asi to zkusím 🙂
Ahoj Bobino,
já chodím pravidelně k psychoterapeutce (mám štěstí, že ta moje je i psychiatrička, navíc si panikami prošla i ona sama), naučila mě, jak zvládat rozjeté akutní stavy, jak odvrátit počínající paniky (ne vždy to vyjde, ale daří se), ale hlavně pracujeme na tom, jak si přeskládat priority a nastavit dlouhodobé fungování, abych byla spokojená já (nejlépe bez panik a úzkostí) i moje rodina (máme tři stále ještě relativně malé kluky).
Jsem ráda, že jsem ji objevila, mám ji i jako psychiatričku, také nemusím lítat na dvě místa), věřím, že psychoterapie mě z úzkostí a panik vyvede. Takže za mě jednoznačně ano, ale je důležité, abyste si sedli.
Ahoj Klabe, to je úžasný, že tvá dr má sama zkušenosti s panikama. Nikdo, absolutně nikdo si totiž nedovede představit, co prožíváme, když se dostaví ataka nebo úzkost – pokud to sám neprožije.
To je pravda, ta moje psychiatrička, když mi mění léky, tak mi ani nenavrhne pracovní neschopnost, vůbec neví, jak je člověku zle, měla by si tím projít sama…
Klári, taky jí tím pádem i tak nějak víc věřím, když vím, že ona ví. 🙂 Navíc ona je zvládla úspěšně, takže mám motivaci, že i já se toho někdy zbavím.
Přesně přesně. Jednak pochopení, druhak motivace. Ideální stav – pokud to tak můžu v té naší mizerii nazvat 🙂
Ahoj klabe, můžu se zeptat, odkud je ta tvoje psychoterapeutka? Díky
Ahoj Bobinko,
za mě psycholog určitě ano, jen jde o to, jaký bude. Já vyzkoušela terapeutů několik a 3 roky jsem měla naprosto úžasnou psycholožku, která mě strašně držela, bohužel v listopadu šla na MD a od té doby šla psychika dolů, včetně té teď 3měsíční hospitalizace. Psychologa mám od listopadu nového, ještě ho tolik neznám, ale nepřijde mi špatný, jen té mojí bývalé psycholožce se nikdo nevyrovná. Já bych bez terapie vůbec být nemohla, potřebuji s někým problémy rozebírat. Chodím už 11 let s přestávkami na hospitalizace a stacionáře. Opravdu to zkus, za to nic nedáš, v nejhorším ti nesedne. A je tahle psycholožka na pojišťovnu? Já chodím za přímou platbu, mají na mě víc času a přijdou mi lepší. Aby terapie měla efekt, tak to chce jednou týdně, nebo jednou za 14 dní, jinak už se nedá tolik terapeuticky pracovat a je to spíše jen podpůrná terapie.
Tak jsem zvládla zubaře, mám paradentózu a dala mi dvě nepříjemné injekce a čistila kořen, no nic moc. Teď mě to bolí, dám si ibalgin , ale mám to za sebou 🙂
Bobino, jsi dobrá!!! Super!!!
Ahoj Bobino,tak ať bolest brzo přejden,ať můžeš v noci spát. Karla
Děkuji, hlavně, že to mám za sebou :))
Bobinko,
jé to tě lituji, jsi statečná, já mám ze zubaře hrůzu, před 3mi týdny jsem byla na vyndavání nervů a šílela jsem tam pěkně. Ibalginy mi pak v léčebně taky na to dávali, tak ať ti to zabere, pořádně si odpočiň, kdy tam jdeš příště? Já mám ještě milion kazů, takže mě čeká hodně návštěv, jen tenhle týden má dovču, tak jdu až příští.
Ahoj Bobinko, no vidíš, žes to zvládla! Safra taky bych měla k zubaři, sbírám k tomu odvahu už asi tři roky 🙁
Ahojte lidičky, ahoj Amarelko, Karli a všichni 🙂 Teď jsem měl toho moc, v práci a tak celkově. Tak píši po delší odmlce. Jak se máte? Já zřejmě dobrý, ale v pátek jsem přišel domů, dal si Ibalgin, protože jsem se cítil nemocný, něco na me lezlo. Jsem zřejmě někde prochladl, ofouklo mě. Dnes už to vypadá že dobrý. Miminko může přijít každým dnem, tak jsme v očekávání 🙂 Dnes se mi v práci ale stálo divné, jedl jsem snídani a při polykání soust, divné píchání v krku na pravé straně, jakoby tam něco zavazelo. Nevím co to bylo, trošku jsem se lekl :-/
Ahoj Péťo, já si myslím, že to sou trošku nervičky. Ono teď je nejhorší doba, čekáte, kdy to přijde… a to je nápor na psychiku. Tak vydrž, jak se to narodí, myšlenky ti půjdou úplně jiným směrem!
Já mám nějakej propad od minulýho týdne. Občas se blbě nadýchnu /pocit, že se nemůžeš nadechnout nebo dodechnout/, občas probouchne srdce a dneska celá noc úzkosti. Nevím proč 🙁 snažím se v tom nerýpat, ale v noci to jde ztuha 🙁
Klari, ahoj, ty pocity nedodechnuti, to znám, taky sem míval, teď už nemám. Teď pro změnu mám furt pocit, abych neměl někde kolem krku nádor, který není vidět endoskopem uvnitř. Nevím no. Dělal mi na ORL nějaké vyšetření právě flexi endoskop, tam vše ok. Jen podrážděné hlasivky. Ale když si prohmatam krk z venku, nahmat jakoby na pravé straně jiné “kosti” než na levé.. což je divne. Takové nějaké výstupky dva. Nevím. No proto mám strach. Mě samozřejmě mamka řekla, nepozoruj se, nemyslí na to, nebo si to sám opravdu myšlenkami přivolas.. no super. A úzkost se rozjela ještě víc. U tebe ty pocity s dýcháním, já ti ani nevím, mě to prostě nějak samo odeznělo. Beru citalec a takhle sem fajn, ale tohle mě prostě trápí nějak ☹️ Doufám že s narozením prcka se fakt moje problémy vymizí a budu zaměřen na něj. Ne na sebe.
Peti, nechci tě strašit… ale možná tvoje problémy vymizí, ale budeš se bát o mimčo. Já vím, že je to úplně pošahaný, nebo já su úplně pošahaná. Ale syn když měl 8 měsíců skončili jsme s kampilobakterem na týden v dětské nemocnici – snad nejhorší zážitek v mém životě. Psychicky jsem byla jak troska, syn taky (myslíme si, že odsud pramení důvod jeho ADHD). Od té doby jsem paranoidně sledovala, co má v plíně nebo v záchodě (do doby, než mě ze záchodu prostě jednou vyhodil, že chce soukromí). Když řekl, že ho bolí bříško, nebo měl náběh na průjem nebo nedejbože průjem, tak sem se celá odkrvila a nervy jak prase! Když děcka řeknou, že je něco bolí, okamžitě vidím rakovinu. Prostě jak jsem psala výš Bobince, úzkostná povaha je prostě mrcha a bohužel to máme nafurt :((
Klari, Je to na prd. Máš pravdu, ja si právě říkám, zda ty obavy z nemocí a rakovin někdy přejdou Já se totiž vždy vyhukam něčím takovým 🙁
Ahoj Petře,tak ty už každým dnem budeš otcem,to je krásné,pak dej vědět,až se to narodí!!!Já dneska nic moc,jsem strašně ospalá a unavená.Já si myslím,že máš krk v pořádku,že je to vše opravdu psychika!!!Zdraví Karla.
Karli ahoj, jo jo, dám vám vědět jak se to narodí 🙂 Jo no, já doufám že to jsou sem tam nějaké výkyvy psychiky a že vše je u mě v pořádku. Jediné co jsem si říkal, že si pak nechám udělat kompletní nějaký krevní rozbor. Tam by se mělo snad i vše ukázat. Protože teď sem párkrát prodělal dvou denní virózu, tak jestli mi něco nechybí a je vše ok. 🙂 A ty odpočívej, však je taky potřeba. Já odpočíval konečně po dlouhé době o víkendu. Pátek a sobota. Bylo to fajn.
Ahoj Petře,určitě to jsou výkyvy psychiky!!! Ale,jak píšeš,tak si můžeš nechat udělat kompletní krevní rozbor.Manželovi to dělali v r. 2017,byly tam výsledky na 4 stránky,myslím,že to je biochemický rozbor,ale nejsem si jistá.Dělali mu to,když přestal vidět na jedno oko,protože byli přesvědčeni,že mu něco určitě něco je,ale výsledky byly v naprostém pořádku!!! Nakonec ho léčili pouze na očním leaserem.Říká,že o 70 procent,se to zlepšilo.Doufám,že to vydrží!!!Pořád samé starosti…Na oční jezdíme dodnes…Zdraví Karla.
Karli ahoj, no, neco takového si chci nechat udělat, nějaký hloubkový test. To přeci jen když bude vše v pořádku, tak člověk trošku se uklidní vnitřně taky. Tak to je moc dobře, že je vše v pořádku. Hlavně ať to tak zůstane!!! Super. Jsem rád!!
Já myslím,že ti to praktický dr. udělá,to není žádný problém! A určitě to budeš mít v pořádku!!!Zdraví Karla.
V Brně onkologický ústav dokonce nabízí preventivní celkové prohlídky. Když mi začaly před lety první úzkosti ze strachu z rakoviny, tak jsem jednu absolvovala. Jako dobrý, člověk má chvíli klid, ale pak se stejně ten strach zase začne objevovat. Už jsem na žádnou další nešla, chodím jen na klasické prevence a svoje strachy o zdraví řeším jinak.
Ahoj Péťo,
tak už každým dnem čekáte miminko? To je krásné, ale zároveň to bude i náročné.
Ten krk bych řekla, že bude z psychiky, moc se pozoruješ, pokud nekouříš, tak to bude ok. Já se taky bojím rakoviny krku, taky jsem byla na ORL a dívala se mi laryngoskopem do krku a nic, ale často chraptím, nebo mám pocit cizího tělesa v krku.
Jinak mě ve čtvrtek pustili po 3 měsících z léčebny, tak se nějak aklimatizuji.
Hezký den.
Amarelko nikdy jsem nekouřil, chraptit chraptim sem tam, ale teď už celkem dobré, co jsem přestal křičet v práci. ( Dělám v kravalu) Jinak na nějaké endoskopii, flexi ( nevím co přesně to bylo, jen šel nosem do krku flexi a na velkém monitoru se díval. ) Tak tam nic neviděl, kromě podrážděných hlasivek, z křičení. Ano ano, každým dnem už může být prcek na světě, těšíme se. Ale i jak říkáš, bude to náročné, to ano. To je super, tak hlavně se opatruj, měj se hezky, už bude zase jen dobře, jsi šikovná!!! Klobouk dolů.
Ahojte,
chtěla jsem se vás zeptat, jestli náhodou někdo neměl stejný problém, v posledních dnech se mi hrozně špatně chodí, chodím pomalinku a vědomě nemůžu zrychlit. Je možné, že je to i z psychiky, četla jsem články o psychogenní poruše hybnosti (chůze), ale samozřejmě půjdu nejdřív na vyšetření (doufám tedy, že mě praktická Dr. dá žádanku na neurologii). Do toho mám silné úzkosti. Neměl jste to někdo taky? Je to hodně nepříjemné.
Děkuji a přeji hezký večer.
Ami, tak to neznám, já pomalu chodit ani neumím. Úzkosti mám taky, těch už se nikdy nezbavím. Mám je od malička. Myslím, že to bude psychické, možná se moc pozoruješ, ale rozhodne až doktorka, doufám, že dobře.
Hezký večer.
Ahoj Bobinko,
no já právě vždycky chodila hodně rychle, 6-krát týdně do fitka… a od loňského června, co mám ty svalové slabosti, tak nedávám cvičení, ale chodit jsem ještě mohla, ale ty poslední dny už se doslova ploužím, třeba v pátek jsem myslela, že od busu nedojdu ani k psychiatričce, přitom je to kousek.
Úzkosti mám taky celý život a taky si nemyslím, že se jich někdy zbavím, protože mi třeba ani nezabírají benzáče ve vysokých dávkách, prostě i moje psychiatrička jednou říkala, že mám farmakorezistentní úzkost.
Já doufám, že to bude z psychiky, ale nevím, co s tím. Jako kdyby nestačil močák jako psychosomatický problém. Ale tak uvidím, co praktická Dr.
Hezký večer a děkuji.
Je zajímavé,že já mám tyto stavy týden kolem úplňku / pokaždé / ,tak jestli to nemá souvislost i v Tvém případě ,,
Jinak v mém případě to je snad 1000krát horší ,pokud se k tomu přidá tropické teplo + ten úplněk,skutečně neznám horší kombinaci !!!!A to vlastně už od mala,asi jsem meteosenzitivní a Ty určo taky.
Ahoj Leon,
můžu se zeptat, jaké konkrétně máš stavy kolem toho úplňku? Já mám svalové slabosti už přes rok, není to vůbec vázané na úplněk a poruchy chůze mám několik týdnů, takže to taky s úplňkem nemá co do činění. Sice hůř spím, když je úplněk, ale to je tak všechno. Vedra mám naopak ráda. Hrozně ráda bych se těch stavů zbavila, ale ty slabosti jsou šílené.
Ahoj,
vůbec celkově se cítím hůř a to jak psychicky tak i po fyzické stránce.Mám zhoršené deprese a to někdy i dost výrazně.Ty se zase promítají jak do psychiky tak i fyzična…..za vším jsou prostě nervy a zřejmě zvýšená citlivost na vnější vlivy,tedy počasí,úplněk …atd.Ty svalové slabosti,pokud nemአnějak organicky podložené s něčím ,tak to je depka,poruchy chůze to samé…
Pokud trpíš na deprese ,tak bych řekl ,že je to normálka a taky to může i souviset s tím ,co bereš za léky a v jakém množství.Pokud bereš třeba hodně antipsychotik,no tak potom jsi zpomalenější.
Kdybych Ti mohl poradit,tak snad pohyb,ale v rozumné míře,ne takový ,aby Tě vyčerpával.Chodit 6 x týdně do fitka a tam si nakládat ,je podle mě nesmysl,sportuj tak ,aby Ti to vyhovovalo nebo třeba jenom choď pěšky…
Ahoj Leon,
díky za odpověď, no já si myslím, že u mě je to spíš úzkost, než deprese. Kvůli svalovým slabostem mi dělali EMG, odběry na kreatinkinázu a pak jsem si vyžádala vyšetření na Pompeho nemoc, ale všechno vyšlo v pořádku, jenomže já ty slabosti mám hrozné a sportovat mi právě vůbec nejde a někdy ani chodit, sotva ujdu pár metrů. Říkám si, že mám psychický blok asi, že ho musím překonat, ale ani to nepomáhá.
Antipsychotika jsem brala dvoje, když to začalo před rokem ty slabosti (ale v tu dobu už jsem je brala přes půl roku, takže to nebylo nic z nového nasazení) a teď mi v léčebně dávali čtvery antipsychotika. Jedny jsem teď o víkendu vysadila, protože jsem po nich byla hrozně unavená a teď tedy beru troje AP a doufám, že se zas časem dostanu na ty dvoje, na těch 2 jsem normálně do fitka chodila a nebyl problém (chodila jsem tam na skupinové lekce, max jedna lekce týdně byla na strojích s instruktorkou, ale jinak různě jumping, bodystyling, problémové partie… nepřišlo mi to přehnané).
A když ty máš tyhle fyzické projevy, jak s nimi bojuješ? Ty taky bereš antipsychotika?
Děkuji a přeji hezký večer.
Já mám právě tyhle fyzické projevy jak jsem psal kolem toho úplňku a s tím se bojovat nedá,tedy alespoň dosud jsem nenaŠel cestu jak na to.Musím prostě počkat ,až to monstrum zmizí z oblohy a pak to jde ,to samé platí i o tropickém počasí.
Já si také myslím ,že ta svalová slabost,únava nebo vyčerpanost má souvislost spíš s úzkostí.
Pokud se cítíš úzkostlivě,nemá smysl přetahovat svoje síly.
Jinak antipsychotikum beru Questax 50 mg na noc , původně jsem měl brát více ale to už mě nesedlo…..Vždy ,když jsem se pokoušel Questax korigovat,třeba na polovinu i více ,začala nastupovat úzkost i panika,se vším všudy,co k tomu patří.Takže tak…
Ahoj Leon,
tak to ti asi dnes bude blbě, když má být úplněk. Já se cítím strašně vyčerpaná, dnes jsem byla u praktické Dr., dala mi žádanku na neurologii.
Quetiapin (Questax) beru taky, ale 600 mg na noc. Tak alespoň, že ti těch 50 mg nějak pomáhá, na mě by to bylo málo.
A bereš i AD?
Tak držím palce, ať ten úplněk nějak přečkáš.
Ahoj Amarellko, taky neumím chodit pomalu, jako Bobina. Zajimavý je, že i kolegyně v práci se naučily chodit se mnou rychle 🙂 na oběd, většina si zvykla.
Každopádně co se týká úzkostí… dnes hrozná noc. Jednak jsem teda měla včera 4 silný kafe, skleničku vína, doma nějaký žabomyší spory, který mě ovšem nakrkly a uvažovala jsem nad nima před usnutím. V noci několik úzkostných stavů, hnus hnus hnus. Takhle mi dlouho nebylo. Nevím co to je. No asi čtvrt roku jsem měla klid a pohodu, tak asi abych si moc nevyskakovala 🙁
Manžel není doma, tak taky blbě spím, podvědomí pracuje a úzkost je tady 🙁 My senzitivní lidé to máme blbý.
Já ti nevím, co mě vlastně tak sejmulo. Rozčílila mě trochu teta, která odmítla vařit mým dětem příští týden (mamka jede na dovolenou a teta bude hlídat babičku po mrtvici). Tak jsem přemýšlela, jestli se mám ostentativně stáhnout do Brna, nebo zůstat u našich (mamka zas spolíhá na to, že se jí postarám o zahradu). Záleží to na tom, zda dcera bude nebo nebude povolaná na brigádu – maká v kuchyni na koupališti. Teď se má oteplovat, tak asi půjde.
Asi jsem nad celou tou situací moc hloubala nebo v podvědomí to mám zaražené, že to vyústilo v úzkosti 🙁 ach jo.
Plus pár dalších situací během včerejšího dne -např. šla jsem běhat, manžel s děckama na kolech mě měli dojet, dlouho nejeli. Pak jsem slyšela záchranku a už mi hlavou letěly katastrofické scénáře, kdo z nich vletěl pod šalinu nebo co se stalo. Čekala jsem na ně 20 minut před barákem a nervy na pochodu… a oni se ještě stavili v Bille na zmrzku. Úzkostná povaha je prostě hrozná.
Je hrozná, bojuji celý život, taky mám strach, když někdo nedojde na čas, hned mám úzkosti. Musíme bojovat, nedá se nic jiného dělat. Ty seš ještě mladá, tak to zvládneš, ale já bojuji už dlouho a někdy mě to přestává bavit a sil ubývá….
A nebo co mě hrozně vytáčí, když mají děcka tichej profil na mobilu. Já volám, naháním, už mi letí hlavou kdovíco… a oni si pak ze mě dělají srandu, že matka byla na prášky. Vlastně nejenom děcka mě stresují. Manžel jel v květnu z Prahy, už měl být dávno doma, telefon nezvedal… vlak měl údajně zpoždění a telefon mu nějak blbl a nezvonil.
Já se vůbec divím, že jsem přežila letošní dovolenou bez problémů. V září jedem na týden do Londýna, to bude další zkouška.
Taky máme jet na dovolenou, ale mě se nechce, dříve jsem se donutila kvůli synovi, ten už je velký a s námi nechce… Tak nevím, jestli mi to za ty nervy stojí. Do toho dnes jdu k zubaři, další stres a to mám prázdniny, jsem učitelka…
Ahoj Klári,
po pravdě, já kdybych si dala 4 silná kafe a víno, tak úzkostí asi vyletím z kůže, takže bych se ani nedivila, kdybys to měla z toho + pak ty spory to ještě završily.
Jinak já dřív taky chodila rychle, tady se na to ptám, jestli to někdo nezažil, jako psychickou poruchu, protože jsem o tom včera hodně četla, že to může být i z psychiky, funkční porucha hybnosti a tam právě patří i svalová slabost a pak ta zpomalená chůze. Psala jsem e-mail neuroložce, od které jsem ten článek našla, tak uvidím, jestli mi odpoví.
A jak je ti teď? Už je to lepší? Já dnes byla na arteterapii.
Hezký den, pokud možno.
Ahoj Amarellko, odpo se mi v práci trochu párkrát zamotala hlava. Mám bloklej krk, bolí mi za krkem jak hrom, na masáž jdu ve středu. Navíc domů jsem jela v šílené průtrži, chvíli slunko chvíli déšť, tlak musí lítat. Ale všechno to řídí ta pitomá hlava, jak my v Brně říkáme palica byla jsem odpo v knihovně a pak na rehabce s kolenem a byla jsem ok, páč jsem se zaměstnala jinak a nespekulovala jsem, jak mi vlastně je. Musím se zas sebrat a nepozorovat se. A co ty, co ta chůze? Odepsala ti ta doktorka?
Klári,
tak to je fajn, že jdeš ve středu na masáž, taky bych potřebovala, krk mám úplně bloklý. A u vás dnes byla průtrž? Tady snad ani nepršelo. Ale máš pravdu, že tlaky lítají, taky to cítím, kdykoliv se i pomalu zvednu, tak se mi strašně motá hlava ještě asi tak minutu.
Doktorka mi neodepsala, ale třeba má dovolenou, nebo je nějak vytížená, zítra jdu k praktické Dr. jí dát předběžnou propouštěcí zprávu z léčebny, tak se s ní poradím.
Taky se nesmím tolik pozorovat, protože tohle je hrůza, co za nemoci si všechno vymyslím, jenomže když tělo vysílá signály, že něco není ok, tak člověk se logicky bojí.
Tak ať máš dnes lepší noc.
Ahoj Amarellko, v Brně to strašně lítá, chvilku mraky a déšť a chvilku slunce. Už bych zas brala ty tropy, kdy je to aspoň stálý. Navíc nerada řídím v dešti, respektive v průtrži, kdy stěrače pomalu nebraly vodu – takhle jsem jela v neděli a i včera. Dcera říkala že ji třeští hlava celej den, je taky citlivější… takže včera asi byl fakt blbej den. Spala jsem celkem dobře, trochu mně brněly nohy, ale furt jsem si říkala, ať se na to nesoustředím, hlavně ať se vyspím. Včera jsem byla odpo úplně na odpis a v práci mi padala hlava. Tak nějak jsem si to večer srovnala, vlastně veškerý příznaky, který mám tak znám – je to jen ta blbá PP. A ta mi přece nebude ničit život. Tak snad to bude teď zas už lepší.
Fakt je, že sou teď hodně dovolený, tak třeba ta neuroložka tvá má dovolenou. Uvidíš, co ti řekne dnes praktická. Ty to máš blbé v tom, že do toho kvůli studiu vidíš hloub. A jak se pozoruješ, napadají tě konkrétní choroby… Co kočičky? Byli jsme předminulý víkend u tchánů na chalupě, tchyně nešťastná, že se jí jedna z koček ztratila…Hledala ji dost zoufale, asi ji někdo otrávil 🙁
Ahoj Klárko,
tak to chápu, že když jsou u vás takové výkyvy počasí, že ti to nedělá dobře, já bych taky brala tropy. A to řízení ve slejváku si vůbec neumím představit. Já mám naštěstí řízení aut zakázané z hospitalizace, jen pokud by to psychiatrička dovolila a já stejně už řídit nechci.
A jak je ti dnes?
Já byla u té praktické Dr., dala mi žádanku na neurologii, ale nevím, kam mám jít, ona prý dobrého neurologa nezná, tak budu muset hledat.
To mě mrzí, že se tchyni ztratila kočička, my už Mícu pouštíme jen na zahradu, už ne k sousedům, nebo přes ulici, ona je poslušná jako pejsek a sedí venku s námi.
Jinak kočičky v ulici se mají dobře, každý den je krmíme s jsou spokojené a s námi se mazlí, jen cizích lidí se bojí.
Tak ať je ti lépe, už by se mělo pomalu počasí stabilizovat a oteplovat se.
Ahoj Amarellko, je mi líp a líp, už ani netrnou nohy nebo nemotá se hlava. Mně musí vždycky nějak "sepnout" v hlavě a pak je to dobrý. Tak snad už zase seplo a budu mít nějakou dobu klid.
To je těžký hledat doktora "na blind", a je to vždycky o štěstí. Buď ti sedne a pomůže, nebo ne 🙁 prostě chce to zkoušet a eventuelně jít jinam, když by nevyhovoval. Je dobrý přečíst si hodnocení lékaře na netu, to taky trochu napoví.
Ahoj Klári,
tak to jsem ráda, že je ti lépe. Snad to co nejdéle vydrží, hold propady se u nás mohou objevovat, ale je dobře, když se s nimi dá pracovat.
No mi doporučila jednu neuroložku kdysi Panda odsud, tak ji asi zkusím, tamta se mi neozvala. Hodnocení na netu samozřejmě čtu, i když je to jen orientační, vloni jsem byla u neurologa, který měl 17 nejlepších hodnocení a ani jedno negativní a na mě byl protivný, řekl, že to mám vše z psychiky a že už k němu nemám chodit. Přitom když jsem byla na neurologii na pohotovosti, tak mi řekli, že mám mít svého ambulantního neurologa.
Amarellko, vím, že bude znít hnusně, ale takovýmu doktorovi, kterej byl na tebe protivnej, bych přála krásnou ataku s obrovskou úzkostí – pak by se možná choval jinak!
Klári,
to nezní blbě, já na něj byla fakt naštvaná, protože mám svalové slabosti, třes, teď i ty poruchy chůze, poruchy paměti, byl nepříjemný, už to byl starý dědek, přesluhoval… Mohl mi říct, že to mám z psychiky, ale že věří, že mě to trápí, nebo něco podobného. Já už se teď objednala na tu neurologii, co mi doporučovala Panda, ta Dr. má samá nejlepší hodnocení, tak se uvidí.
Tady jde hlavně o ten přístup. Ať už sou ty problémy psychickýho rázu, nebo skutečně je nějakej problém, tak jde o to, jak to doktor podá. Já třeba měnila gynekoložku kvůli přístupu, kterej se mi nelíbil.
Naše pediatrička je taky otřesná. Můj muž se pořád diví, že jsem ji ještě nevyměnila. Jediný důvod je, že děcka sou minimálně nemocná, takže tam chodíme jednou za rok. Doktorka je protivná, zvedá na děcka hlas, no hrůza. Jako kdybychom ju obtěžovali. A nemá ráda kluky, je vždy na našeho Michaela šíleně najetá. A neříkám to sama, mám kamarádky nebo kolegyni v práci, chodí nebo chodily k ní a museli začít chodit jinam, nedalo se to.
Klári,
to se nedivím, já měnila gynekologa 2-krát, nejdřív jsem měla ženskou, která byla protivná, pak jsem si našla soukromého gynekologa, který bral nehorázné prachy a příjemný zrovna nebyl a teď mám jednoho staršího pána, pečlivý, platí se jen 50 Kč za zrcadla, ordinace sice není úplně luxusní, ale jeho přístup super.
Tedy ale u otřesné pediatričky bych děti mít nechtěla, nikdy nevíš, co bude zrovna potřeba, tu bych hned měnila, kdyby to šlo. Já třeba měnila praktickou Dr., měla jsem takovou sice celkem hodnou, ale fakt hloupou, teď mám super, i když za ni dojíždím hodinu. Dnes se mi třeba věnovala 40 minut.
Amarellko já na luxusní ordinaci taky kašlu, hlavně mi jde o přístup. Doktorku mám teď úplně super, ta stará byla trochu švihlá a taky dost drsná co se týče vyšetření.
Jinak já se jednou naštvu a tu naši pediatričku změním 🙂 děcka si naštěstí z toho nic nedělají, když je sjede, ale já mě to tedy vždycky vytočí.
Dva roky mám novou normální doktorku obvodní, ta stará pila – a pila hodně a i během ordinování. Jednou na ni udělali zátah a bylo po ordinování. Navíc neměla sestru, ráda vykládala, a čekat s horečkou dvě hodiny bývalo vždycky za trest 🙁
Jj přesně, jde mi hlavně o přístup. Tak to máš statečné děti, že si z ní nic nedělají, já bych se jí bála, nedivím se, že tě to vytočí.
Tak to je síla, že ta tvoje obvodní pila, no ono je dost doktorů závislých na alkoholu. Hlavně, že máš teď jinou. Já tedy u té mojí taky čekám třeba 2 hodiny s akutním zánětem průdušek, ale prostě to beru tak, že se každému věnuje a že se pak bude věnovat i mně. Kdyby měla prázdnou čekárnu, tak bych si asi říkala, proč.
Ahojte, rok mám PP a jsem přes půl roku s tím na nemocenské. Beru velaxin, vše docela ok, občas nějaká úzkost, ale máte někdo zkušenost s tím, že byste měli celé dopoledne panické stavy i přes léky? Je možné, že je to tím, že jsem musela teď několik dní vstávat na budika, tudíž si tělo nespalo, jak potřebovalo? Jsem z toho dost na prášky a pociťuji dost únavu..
Může být, že je to tím, narušil se Tvůj biorytmus, když se mění letní a zimní čas, taky mívám problémy.
Ano..panikari maju vacsinou zhorsenie na jar.
Ahoj Nikol
Ja tymto trpim uz vela rokov..no lieky nepomozu az tak,ze ti ataky vymyznu. Urcite je vitana pomoc serotoninu podavaneho umelo.ale zazracne lieky na to nie su..akurat ta len skludnia,uspia..az si taka matoha :)) idealny stav je dostat sa casom len na antidepresiva. No odporucam ti vyskusat aktivne psychoterapie. Pripadne mne pomohla aj hypnoterapia. Psychiatri predpisuju lieky, u psychologa sa vyrozpravas..ale prave psychoterapeuti ta konfrontuju so svojimi myslienkami. Naucia ta ako atak zvladnut, ako ho “nerozvinut” a zastavit, ked na teba ide. Ja uz 3 roky zijem takmer (vzdy sa da nieco vylepsit) plnohodnotny zivot.ovela viac si verim a nikto by ani nespozoroval,ze niecim takym trpim. Drzim velmi palce,aby si to zvladla. A ktovie..mozno sa toho zbavis uplne (ak je to napr po traume). Zelam vela sily a nevzdavat sa. :*