Diskuse

Toto diskusní fórum je věnováno Panické poruše.
První panickou ataku jsem zažila v roce 2004. Tehdy pro mě musela přijet záchranka, protože jsem se úplně zhroutila. Točila se mi hrozně hlava, zvracela jsem, bušilo mi srdce a dokonce jsem na několik dní ochrnula na spodní končetiny.  Tehdy jsem byla přesvědčená, že umírám. Až později jsem se dozvěděla, že se jedná o panickou poruchu. Ataky jsem měla 2x až 3x týdně. Vždy, když to na mě přišlo, uklidnilo mě, když jsem si sedla k internetu a pročítala diskusní fóra. Ale časem se to na všech diskuzích zvrtlo na řeči o něčem jiném, než o panické poruše. Proto jsem před  lety založila toto fórum, které se věnuje jen této nemoci a ničemu jinému. Věřím, že za ta léta mnohým, kteří tuto diskuzi navštívili, byla k užitku. Prosím i nadále vkládejte všechny své poznatky, rady a tipy, jak se s touto zákeřnou nemocí vyrovnáváte právě vy. Ale zároveň prosím, abyste se neodchylovali od tématu, protože  příspěvky nesouvisející s PP odradí ty, kteří hledají na této diskuzi skutečnou podporu a pomoc. Věřím, že vzájemným předáváním si vlastních pocitů a zkušeností s touto nemocí spojených, se s ní dokážeme lépe vyrovnat.
Děkuji Všem Zuzka

50 212 reakcí na Diskuse

  1. Sima napsal:

    Dobry den,

    Mam neustaly strach z vaznych nemoci, vetsinou rakoviny.

    Ted jsem v dost strasnem stavu, i kdyz okoli nic netusi.

    Mam nejakou dobu zaludecni problemy ( tlak v zaludku, pichani vlevo pod zebry, tlak na prsach, bolest v zadech- krk a hrudni pater…). Byla jsem u praktickeho lekare, ten udelal EKG- to bylo v poradku a odebral krev. Krev se ukazala v poradku, pouze malicko zvyseny cholesterol, kyselina mocova – I ta zvysena temer nepatrne. Ultrazvuk bricha je napristo v poradku. Dostala jsem helicid.
    Byla jsem u ORL, mam pocit knedliku v krku, take bolest jako u klicni kosti. Mela jsem pocit, ze mam v nadklicku zvetsene uzliny a proto to tam boli, ale ten ORL misto osahal a rekl, ze tam nic neni, udela ultrazvuk a ten potvrdil, ze je vse v poradku.
    Mam take bolesti krcni patere a hrudni. Vse vlevo. Ted jsem v panice, ze je to urcite rakovina plic ( coz jsem sve docetla na internetu- vím, ze googlovani je strasne, ale nemohu si pomoci). Jsem celkove jakoby “napnuta”, svaly treba na tom krku boli.

    Mate nekdo zkusenosti s temito strachy z nemoci ?

    • Sima napsal:

      Jo, je mi 47 let, vdana, tri deti.

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Simo,

      já mám pořád strach z nemocí, buďto z neurologických, nebo právě nádorů a rakoviny plic se bojím, protože kouřím, ale momentálně mi nejde přestat, protože jsem hospitalizovaná na psychiatrii a tam kouří skoro všichni. Pokud nekouříš, tak máš riziko rakoviny plic docela malé. Na ORL chodím často, protože se mi pořád špatně polykají tuhá sousta, taky pocit knedlíku v krku… mám strach i z rakoviny hrtanu. Až mě pustí, tak prostě už musím definitivně přestat kouřit, vím, že si to způsobuji sama, ale prostě nemám teď vůli, jak mi není dobře.
      Jinak mám jednu super knížku od psychiatra prof. Praška, jmenuje se Nadměrné obavy o zdraví, ale už se asi nedá sehnat na krámě, leda někde najít v knihovně, je z nakladatelství Portál. A jinak hlavně negooglit.
      Chodíš někam k psychiatrovi? Co psychoterapie?
      Držím palce.

      • Sima napsal:

        Ahoj Amarelko.

        To je ted jedina jak asi utecha, nekourim a nikdy jsem nekourila, i kdyz kouri a kourila moje maminka ( I kdyz ne doma ).
        Na ORL jdu ted v pondeli, kvuli tomu knedliku, i kdyz minuly tyden se do krku uz dival a nic nevidel. Taky mam pocit, ze tam mam porad hlen.

        Tu knihu uz jsem chtela koupit, ale uz nikde nebyla.

        Ne, nechodim nikam. Mam tyto strachy uz dlouho, vzdycky, kdyz me nekde pichne, tak v tom vidim nejakou nemoc, pak googluju, a i priznaky, ktere jsem do te doby nemela, pochopitelne postupne nastoupi taky.
        Kdyz se to pak vyresi, tak mam klid, ale ted se ty obdibi Klidu zkracuji. Drive to bylo treba 1x za dva roky, pak za rok a ted se toho nejak nemuzu zbavit.

    • Míla napsal:

      Ahoj Simo.
      Problémy se žaludkem můžou být různé, pokuď trpíš i nechutenstvím, tak je spoustu diagnoz.
      Většinou jde o psychiku, pokuď jsou veškerá vyšetření v pořádku . Byla si na gastroskopii? Podle nálezu se dá hodně vyloučit a nebo potvrdit. Taky mám knedlík v krku a nic mi nenašli.
      Taky se bojím nemocí . Všichni kdo mají PP se o sebe až nezdravě bojí. Stačí když někde píchne a nebo bolí tak už myslíme na to nejhorší. Opravdu není nám co závidět, každý den žít ve strachu. Kdyby to tak šlo přepnout nějaké tlačítko v hlavě do rovnováhy myšlení ma obav.

      • Sima napsal:

        Milo ne, nechutenstvim netrpim. Od rijna lonskeho roku jsem pribrala 10kg.
        Na gastro jsem nebyla, prakticky dr rikal, ze uvidime, co udela ten Helicid.

        Mne je jasne, ze hodne symptomu, co mam, jde od toho nervoveho vypeti. Svaly se napnou a od toho jsou pak treba ty bolesti zad, krku atd. Logicky to vysvetlim, ale stejne ty blbe myslenky prevazi. A nastoupi nove symptomy.
        Vyhledavani priznaku je uplny mor, ale neumim nehledat.

        Dekuju vam za reakce a ze me ctete, to pomaha.

        • Lucka. napsal:

          Ahoj Simo,
          tak přesně takové strachy z nemocí mám také. Ty nemoci se v různých obdobích střídají. Jednou je to jedna nemoc, pak zase jiná. A k těm bolestem svalů ti můžu napsat, že můj fyzioterapeut, kam jsem chodila s blokacemi páteře a žeber mi přímo řekl, že si to dělám sama. Jinak bych žádné problémy prý neměla. Svaly se mi stahují úzkostí a pak dochází k blokacím. A nemoci na internetu si už radši vůbec nehledám. To je to nejhorší, co můžu udělat. Ještě můžu doporučit knihu Jak překonat panické ataky od Rogera Bakera. Myslím, že je i na internetu k přečtení.

  2. Slum napsal:

    Ahoj, jsem uz bezradna, tak se jdu alespon vypsat, treba mi to alespon trochu pomuze… Je mi 34 let, od mala strasne trpim na stresove situace (zkousky, navsteva lekaru atd atd). Vse jsem vzdycky nakonec tak nejsk zvladla, dokonce jsem si na to stresovani tak zvykla, ze kdyz jsem nestresovala, bylo mi to divne… K lekarum jsem chodila vzdy kdyz uz mi bylo opravdu ouvej, jinak jsem nedokazala prekonat strach, ale dalo se s tim nejak zit az do letosniho ledna. V lednu jsem onemocnela virozou a ta trvala skoro mesic a bylo to neprijemne…. no a v prubehu dubna jsem opet onemocnela a trvalo to cca tri tydny, ale v ramci toho se u me asi projevila panika na plne care. Krome virozy me zacala bolet snad kazda cast na tele a ja si prostd vsugerovala, ze je se mnou zle a ze jsem urcite tezce nemocna… nejvice ze vseho me bolely nohy, to bylo strasny… na pohotovosti mi rekli, ze to je chripkovym onemocnenim, coz me lehce uklidnilo, ale od te doby je to strasny… stridave me bolela jina cast tela a ja propadala zoufalstvi, nebyl den, kdy by mi bylo uplne dobre… nejlepe mi bylo v posteli a snazila jsem se v ni travit vetsinu dne (ale mam male dite, tak to nejde porad). Jednoho dne me zacalo pichat u stdce, byla jsem doma sama a ja uplne vydesena sla ob ulici dal za rodinou, ze na me jde infarkt… od te doby jsem nechtela byt sama, vyhybam se mistum, kde nikdo neni… neslo to vydrzet, tak jsem sla k doktorce, ta me udelala ekg a poslechla a vse v poradku, ja ji vse popsala a dala mi doporuceni na psychiatrii a ze mam asi i spatnou pater. Jeste mi udelala test krve a moci a vse vyslo dobre, ale ja se dobre necitim ani trochu, mam nonstop napeti v tele, nonstop stres a vetsinu dne me brni nohy a potim se a neda se to vydrzet, mam uplny zachvaty a nejde to zastavit… na psychiatrii jdu na zacatku cervna, ale ja mam pocit, ze to nevydrzim… porad se tresu a casto placu a to brneni je des. Snad mi psychiatr pomuze, ale do te doby se zblaznim asi uplne

    • Bára napsal:

      Ahoj Slum vítám tě mezi námi, to co popisuješ, to tady zažíváme všichni v různých obměnách. Neboj nejsi v tom sama. Já už prošla snad všemi tělesnými příznaky. Stačí aby mě něco delší dobu bolelo a rozjíždí se úzkost. Určitě si zdravá a vše tělesné co tě teď provází patří k úzkostem. První krok už jsi udělala a to je návštěva odborníka. Držím palce ať je ti v rámci možností lépe.

    • Marketa napsal:

      Slum to co cítíte je silná úzkost.Máte asi panickou poruchu.I když ten pláč ukazuje na depresi.Jděte do lékárny a popište jim svůj stav a oni vám dají něco na uklidnění co není na předpis.Tak to snad zvládnete než půjdete k lékaři.Vím že tyto stavy jsou hrozné ale snažte se něčím zaměstnat hlavu aby jste na své potíže stále nemyslela je to sice těžké ale jde to.

      • Slum napsal:

        Ja prave uplne nevim, co mi presne je, moje lekarka prednezne diagnostikovala f48.9, ale ja kdyz ctu o panicke poruse tak na me sedi vsecko co se pise, ja mam pocit, ze mam vseky priznaky navsechny dusevni poruchy co jsou… plac se pridal az posledni dny, kdy jsem v napeti snad nonstop a jsem strasne unavena, unava je opravdu velka…Delalo mi problem i zavolat o vysledky krve a moci a kdyz mi mudr rekla, ze je to v poradku, tak si rikam aha, tak mi je neco na co neprisli a mam chut jit na vsechny vysetreni co jdou, ale zaroven me desi predstaba co najdou…nejvice mi pomaha o tom mluvit, ale s nekym, kdo me chape, proto jsem tady… kdo nezazil, nechape uplne jake to je… ja ani necim co ocekavat od psychiatricky, kdy mi popripade zaberou leky? Nejhorsi je, ze v hlave si problem plne uvedomuji, ale telo si dela svoje 🙁 Jinak dekuji za podporu

        • Marketa napsal:

          Mluvit o tom je dobré člověku to pomáhá a uleví se mu.Jinak antidepresiva zabírají zhruba do šesti týdnů ale to je individuální každý to máme jinak.Zpočátku než si tělo zvykne se stav zhorší ale na to jsou léky (lexaurin neurol atd).Mě třeba také pomohlo volat na linku psychiatrické pomoci.Jsou tam lidé kteří si s člověkem povídají dokáží ho uklidnit a poradit mu.Služba je tam nepřetržitá.T.č.284016666

          • Slum napsal:

            Ano, mluveni mi pomaha hodne, ale jen s tema,co maji pochopeni. Jsou i taci co me nechapou a mysli si, ze to zvelicuju, to me pak teda srazi…ja mam uplny strach z leku, ze si vypestuju zavislost, to me trapi hodne, ale bez nich to asi nedam, rozjelo se mi to ve velkem…dekuji za cislo, ukladam a v pripade nouze tam zavolam.

    • Míla napsal:

      Ahoj Slum.
      Taky mám stejné příznaky, když se jedná o nějakou virozu, nebo chřipku a pod. se u mě naplno rozjede panika. A to píchání u srdce je psychika . Infarkt vypadá úplně jinak. To co popisuješ je typické pro panickou poruchu.Nic Ti nehrozí ani na to neumřeš. Někdy si hlava děla co chce a proto ten zmatek a nerovnováha v neurovegetativním systému. Zbytečně se nestresuj, je to jak začarovaný kruh. Čim více stresových epizod tím více panik. Třeba návštěva různých vyšetření a pod. Ono se to lehko říká, ale skutečnost je jiná…tomu neporučíš…….

      • Slum napsal:

        Ahoj Milo, dekuji za slova porozumeni. Dneska mam trochu lepsi den, ale i tak to neni uplne idealni, boli me hlava a jsem strasne unavena a mam tlak kolem oci… snazim se nepanikarit, ale je to strasne tezky, nemuzu vubec nalezt vnitrni klid, porad mam strasne napeti a nevim, jak to prekonat. Celkove se mi muj boj se stresem za posledni mesice strasne zhorsil, na vsecho nepohodlne reaguju spatne…ani si nechci dopredu nic domlouvat, protoze nevim, jak mi ten den zrovna bude, uz dopredu podvedome pocitam, ze to nebude ok 🙁 Vubec nechapu, kde se to ve me vzalo, mela jsem myslim prima detstvi, s rodicema i sestrou mam uzasny vztah, s partnerem nemame problemy… porad se snazim prijit na to, kde a proc to vzniklo… jen teda jsem od mala mene stresu odolna, ale nikdy to podle me nepresahlo obvyklou mez

  3. Amarellka3 napsal:

    Ahojte,
    moc vás všechny zdravím, teď jsem přijela z psychiatrické nemocnice na víkendovou propustku, jak jsem měsíc nebyla v Praze, tak jsem byla celá zmatená, bála jsem se lidí, přeorganizovali u nás Billu, jen jsem se motala.Teď je mi všelijak, vždycky večery mám krize a chodím za sestřičkami pro injekci, ale snad to nějak zvládnu. Léky mám s sebou, beru 15 tablet denně.
    A jak se máte vy všichni? Stále na vás všechny moc myslím, ale mám málo dat v mobilu a wifi tam není, takže tady moc nepíšu, ale občas vás čtu a držím vám všem moc palce v boji. Hezký víkend.

    • Marketa napsal:

      Ahoj Amarellko.Ani se ti nedivím že jsi tak trochu zmatená.To by asi byl každý a také nemám ráda předělané obchody protože tam bloudím a hledám a nákup trvá déle.Neboj se zvládneš to.A snad bude i trošku pěkné počasí.Přeji ti pěkný víkend Markéta

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Markét,
        díky za reakci, já si přijdu totálně mimo, chce se mi brečet… každý večer mám špatný. Přijdu si jako ve snu, ale ta snad to přejde. A jak se máš ty? Také doufám, že bude hezky, když mám tu propustku, přeji ti hezký víkend, co máš v plánu?

        • Marketa napsal:

          Zítra jdu do práce a v neděli jdu s kamarádkou k Národnímu divadlu na nějaké trhy a pak na procházku.Amarellko bereš hodně léků možná je to i reakce na ně.Je mi líto že máš zlé večery.Já to mám obráceně když jsem na tom špatně tak mám zlá rána.Určitě bude zase dobře.Chce to sluníčko teplo.Jinak se mám celkem dobře i když mi to letošní jaro nejaro dává pěkně zabrat ale to určitě nejsem sama.

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Markét,
            tak zítra do práce ti nezávidím, ať ti to rychle uteče. A ty trhy, není to Design market? Moc si neděli užijte, snad bude hezky. Mně je špatně celý den, ale večery jsou prostě nejhorší, musím si chodit pro injekce, mám rozpíchaný zadek, samá modřina…
            Sluníčko mě dobíjí, vloni bylo tak krásné jaro a teď pořád klepu kosu.
            Tak ať je ti lépe, moc se opatruj.

    • Bára napsal:

      Zdravím Amarellko, tak snad ti ta změna prospěje a užiješ si víkend doma. Ze zmatenosti v krámě si nic nedělej a jestli potřebuješ brečet pusť to ven. A co spánek jak to máš teď s ním a co tvé zdravotní problémy, jak jsi brala antibiotika?

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Baru,
        no zatím jsem dost mimo, ale snad to zítra bude lepší. Jinak ATB jsem brala na zánět močáku a ještě antimykotika na kvasinky v močáku, to už je ok, ale pro změnu jsem měla hnusný zánět spojivek, nezabrala jedna mastička, tak jsem musela na oční a dal mi jinou ATB mast, kterou mám už týden.
        Spánek je ok už, ale beru koňské dávky léků.
        A jak se daří tobě? Krásný víkend.

  4. Marketa napsal:

    Ahoj zdravím všechny.Už jste někdo slyšel o nutriční psychiatrii?Ted jsem o tom četla článek a je to velmi zajímavé.

    • Amarellka3 napsal:

      Markét,
      nevím, jestli je nutriční psychiatrie to, co myslím, ale složení potravy může mít na psychiku veliký vliv, takže bych se nedivila, že se tomu bude věnovat nějaký nový obor. A jak ti je dnes? Hezký den.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *