První panickou ataku jsem zažila v roce 2004. Tehdy pro mě musela přijet záchranka, protože jsem se úplně zhroutila. Točila se mi hrozně hlava, zvracela jsem, bušilo mi srdce a dokonce jsem na několik dní ochrnula na spodní končetiny.  Tehdy jsem byla přesvědčená, že umírám. Až později jsem se dozvěděla, že se jedná o panickou poruchu. Ataky jsem měla 2x až 3x týdně. Vždy, když to na mě přišlo, uklidnilo mě, když jsem si sedla k internetu a pročítala diskusní fóra. Ale časem se to na všech diskuzích zvrtlo na řeči o něčem jiném, než o panické poruše. Proto jsem před  lety založila toto fórum, které se věnuje jen této nemoci a ničemu jinému. Věřím, že za ta léta mnohým, kteří tuto diskuzi navštívili, byla k užitku. Prosím i nadále vkládejte všechny své poznatky, rady a tipy, jak se s touto zákeřnou nemocí vyrovnáváte právě vy. Ale zároveň prosím, abyste se neodchylovali od tématu, protože  příspěvky nesouvisející s PP odradí ty, kteří hledají na této diskuzi skutečnou podporu a pomoc. Věřím, že vzájemným předáváním si vlastních pocitů a zkušeností s touto nemocí spojených, se s ní dokážeme lépe vyrovnat.
Děkuji Všem Zuzka