Diskuse

Toto diskusní fórum je věnováno Panické poruše.
První panickou ataku jsem zažila v roce 2004. Tehdy pro mě musela přijet záchranka, protože jsem se úplně zhroutila. Točila se mi hrozně hlava, zvracela jsem, bušilo mi srdce a dokonce jsem na několik dní ochrnula na spodní končetiny.  Tehdy jsem byla přesvědčená, že umírám. Až později jsem se dozvěděla, že se jedná o panickou poruchu. Ataky jsem měla 2x až 3x týdně. Vždy, když to na mě přišlo, uklidnilo mě, když jsem si sedla k internetu a pročítala diskusní fóra. Ale časem se to na všech diskuzích zvrtlo na řeči o něčem jiném, než o panické poruše. Proto jsem před  lety založila toto fórum, které se věnuje jen této nemoci a ničemu jinému. Věřím, že za ta léta mnohým, kteří tuto diskuzi navštívili, byla k užitku. Prosím i nadále vkládejte všechny své poznatky, rady a tipy, jak se s touto zákeřnou nemocí vyrovnáváte právě vy. Ale zároveň prosím, abyste se neodchylovali od tématu, protože  příspěvky nesouvisející s PP odradí ty, kteří hledají na této diskuzi skutečnou podporu a pomoc. Věřím, že vzájemným předáváním si vlastních pocitů a zkušeností s touto nemocí spojených, se s ní dokážeme lépe vyrovnat.
Děkuji Všem Zuzka

52 315 reakcí na Diskuse

  1. Petr napsal:

    Ahoj, v sobotu jsem měl svatbu. Nakonec jsem ji zvládl docela dobře a docela si ji užil, možná to bylo díky alkoholu který mě uklidnil. Podotýkám že moc běžně nepiju. Od soboty mi potom bylo fajn, všechno ze mě spadlo. Až do čtvrtka kdy jsem se rozhodl, jelikož mi bylo už relativně dobře, že pojedu na kole. Dal jsem si přes 60 km v Beskydech. V jednom z posledních kopců se mi rozbušilo srdce a zpátky to vyvolalo panické stavy. Tachykardii jsem potom měl i v klidu a málem jsem nedojel ani domů, jak mi bylo zle. Doma jsem si šel lehnout a strašné stavy, tachykardie, strach ze strachu, sevření v žaludku, ale takový můj nejhorší příznak je slabší polovina těla ruka noha. Dnes ráno je to trochu lepší, ale zdaleka to neni ono. Ach jo, zase jsem na začátku léčby.

    • reidora napsal:

      Ahoj Petře, gratuluji ke svatbě, PP je vlastně o tom že ona řídí tebe a né ty jí a mrcha jedna si přijde kdy to nejmín čekáš, nevím jestli chodíš k psychologovi naučil mě relaxační dýchání a dost to pomáhá ale zase na jednu stranu když se dostanu na vrchol paniky tak na dýchání zapomenu,Někdy si připadám jakoblázen když chodím po bytě a říkám si strachu běž pryč taky mě to pomáhá. S tou slabší polovinou těla to je naprosto normální já to mívám taky a to mě ještě k tomu brní celá pusa a blbě se mi mluví, při panice se stáhne snad všechno kromě močáku :))))), držím palce at je líp a na začátku léčy určitě nejsi, zapřemýšlej co se ti všechno podařilo bez atak je to opravdu běh na dlouhou trat

      • Petr napsal:

        Ahoj, děkuji za gratulaci, přesně tak PP řídí tebe a nedá se s tím moc co dělat, jen čekat až to přejde. Já to mám tak že PP mě drží tak dva až tři měsíce a potom je klid. Někdy dva roky, někdy čtyři ale vždy se po té vrátí. Já to mám trochu jinak, nemívám takové jednorázové ataky, ale blbě mě je celý den. Už měsíc a něco se léčím u psychiatra, beru ráno zoloft a večer mirtazapin, tak snad to zase zabere. Taky ti moc přeju aby ti bylo už jen dobře.

    • klabe napsal:

      Petře, veliká gratulace ke svatbě. A super, že sis ji užil a neotravovaly Tě úzkosti ani ataky.
      A chtěla jsem Ti napsat, jedna ataka neznamená, že jsi zase na počátku léčby. Ataky prostě občas přijdou, moje psych. říká, že je třeba si i vypozorovat, jestli člověk není moc unavený, vyčerpaný, zda dost pil nebo jedl. To všechno může ataku spustit a neznamená to, že se znovu člověk dostal do háje. Musím si říct, žes ji skvěle zvládl, že to byla jen psychika, ….. bla bla, však to znáš. Ale věř si, už jsi mnohem a mnohem dál a jedna ataka Tě nezlomí.
      Minulý úterý jsem zapomněla na večeři a v noci (poprvé v životě, vždy jen přes den) mě vzbudila dokonalá ataka, jako už dlouho ne, muž nebyl doma, tak jsem měla naštěstí doma mamku, tu jsem (chudinku) o půlnoci vzbudila, protože jsem nechtěla v tu chvíli být sama, vydýchala jsem to a dobrý. Samozřejmě den poté jsem měla strach, že to zase přijde, ale do propadu jsem se stáhnout nedala. Budeš to mít podobně, určitě.

      • Petr napsal:

        Ahoj, taky děkuji za gratulaci. Máš pravdu, hodně záleží na momentální dispozici k vyvolání ataky. Chci se zeptat jak se u Tebe projevují ataky. Jinak Ti moc přeju už žádné nikdy nezažít, vím je to hodně život omezující 🙂

    • Bobina napsal:

      Peťo, velká gratulace a hodně tolerance a taktu do Vašeho vztahu. A taky Ti přeji, aby ses zbavil PP, to by bylo moc fajn. Aneb ve dvou se to táhne líp….

  2. Bobina napsal:

    Petrovi, držím palce !!!

  3. Laura1011 napsal:

    Ahoj tak dneska sem mela sileny den…asi tyden bez ataky tak jsem byla stastna dneska jsem sla navstivit babicku do spitalu..sedeli jsme venku..najednou vezli mrtvolu na lehatku do marnice pres kterou jsme sedeli ale ja to nevedela ze je to marnice…tam nechali lehatko stat asi 15 min a pak ho vzali a hodili na neco …no ja se snazila nekoukat ale mela jsem dceru ktera behala tak jsem to stejne videla…chytla jsem takovou ataku ze jsem si tam musela lehnout na lavici a vzit rivotril sileny jeste ted mi je zle…a ja si rikam ze hodne jezdim autem a co kdybych nekde narazila na autonehodu?jak bych fungovala?zazil to nekdo?jestli to nase telo reaguje a jsme schopni pomoct nebo automaticky padame do nasich stavu:(

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Lauro,
      to, co jsi zažila, je nepříjemné a nedivím se, že jsi z toho měla ataku, mně se PP spustila ve třeťáku na medicíně, kdy jsme právě na patologii chodili pitvat čerstvě zemřelé lidi. A třeba mám zážitek, že jeden den jsme na interní propedeutice vyšetřovali starou paní a druhý den ležela na stole na pitevně, prostě tohle pro nás asi není.
      Jinak si myslím, že každý reaguje jinak na nějakou takovou situaci, někdo automaticky jedná a někdo to nezvládne. Já sama nevím, co bych dělala, jen jednou jsem poskytovala první pomoc u epileptického záchvatu a ty autonehody jsme trénovali na kurzu první pomoci venku, kde byli namaskovaní figuranti a vždycky jsem se snažila rychle jednat, ale přeci jen modelová situace je něco jiného, než pak realita.
      Ať je ti lépe.

    • reidora napsal:

      Ahoj Laura, já to mám naopak ,asistovala jsem u několik dopravních nehod, poskytovala jsem první pomoc a žádná ataka nebyla, mě chodí právě úplně jindy , většinou když jsem relativně v klidu. Věřím že to muselo být velice nepříjemné a že už jsi v pohodě.

  4. reidora napsal:

    ahoj Amareliko posílám ti ty kontakty http://www.viaduct.cz/index_soubory/Page332.htm http://www.cetera.cz/ https://www.firmy.cz/detail/12723658-dikobrazz-mg
    Doporučil mi je muj psychoterapeut pro mou dceru

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj reidoro,
      moc díky za kontakty. Já už psycholožku asi sehnala, včera v noci jsem jí psala a dnes mi odepsala, že mě vezme, tak k ní jdu příští týden. Tak jsem zvědavá, jaká bude, ale každopádně moc díky, na ty kontakty taky mrknu.
      A tvoje dcera taky chodí k psychologovi?

      • reidora napsal:

        potřebovala by to neb má epi a občas ji chytne panika ae říká že není blázen , je dospělá a musí si to vyřešit sama

    • Lukas napsal:

      Ahoj,zdravim vsechny ja dva dny bez cigarety,ale v hlave zase narez:(mam bolesti bricha,zad unavenej ,furt me to nuti na wc.proste jedna z vostrejch atak ,v hlave se mi honi myslenky ze mam rakovinu slinivky,zase vsechny priznaky na me sedi omg.budu muset navstivit obvodaka, kam se mi vubec teda nechce.ale bez vysetr.se uzeru.mate to taky tak?ze potrebujete co nejdriv diagnozu

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Lukáši,
        tak to gratuluji ke 2 dnům bez cigaret, já dnes taky nekouřila. Jinak na vyšetření chodím pořád, ale mám takové zvláštní problémy, že někdy dobrat se k diagnóze je oříšek, třeba moje problémy s močákem, to jsem lítala od vyšetření k vyšetření a nikdo nevěděl. Rakovinu slinivky určitě nemáš, kolik ti je? Ale je fakt, že z ní taky mám někdy strach, protože je to asi rakovina s nejmenším procentním přežití 5 let. Ale já teď momentálně řeším močák a svalové slabosti + třes + problémy s chůzí. Držím palce, ať u Dr. dobře pochodíš, věřím, že to bude z nervů.

        • Lukas napsal:

          38 let.ted jdu v utery na cystoureoskopii bo jak se to pise,s mocakě to mam to samy jak je ataka ,vypatata situace ,furt me to nuti na malou i kdyz uz neni co,takte asi vis o cem mluvim ,je to strasny:(furt premejslet kde je wc kdyz nikam jdes atak

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Lukáši,
            já taky pořád musím, ale mám pořád co, i když jdu 5 minut po sobě, už tam mám 150 ml třeba. Jinak mám ale ještě horší problém, na to, že lítám často a že mám pořád záněty, Dr. přišli, ale já mám problém se normálně vyčůrat, musím strašně tlačit, zadržovat dech u toho… takže jsem skončila na cévkování, což není zrovna příjemné a jeden Dr. ve VFN mi chtěl dokonce udělat stomii z močáku no a kvůli tomu jsem byla na všech urologických vyšetřeních, i 2-krát hospitalizovaná na urologii, pak na neurologii na MRI opakovaně, jestli nemám RS.
            Jinak na cystoskopii ti držím palce, napsala bych ti, že je to v pohodě, byla jsem na tom 2-krát, ale vy chlapi to tam máte jinak, no, takže asi trochu nepříjemnější to bude, ale snad to taky nebude tak hrozné, dej pak vědět.

  5. Karla napsal:

    Ahoj lidi, já dneska nic moc.Zaludecni potíže, úzkost, Snažím se na to nemyslet, jak si to tu píšeme navzájem.Zdravim Kláru, Bobinu a všechny ostatní!

    • bobina napsal:

      Ahoj Karlo,pokud máš možnost , tak běž na sluníčko, to mi dělá vždy dobře 🙂 Žaludeční potíže jsem měla včera, začalo to v hodině, musela jsem dvakrát na WC, takže mám dietu a jím imodium. Dnes už je to snad dobrý. Opatruj se !!

      • Karla napsal:

        Ahoj Bobino, máš pravdu,na sluníčku je hezky,potřebovala bych jít na zahrádku,je tam moc trávy.Aspon na chviličku.

        • Karla napsal:

          Tak mě Bobina přemluvila,byla jsem na zahradě,sice jen 20 minut,ale přece.

          • Ema napsal:

            Ahoj vsem.jsem na tom podobne s zaludkem,vubec nemam chut k jidlu a 2x denne na zachode je ted normalka od uzkosti.jsem vycerpana z prace,mame toho moc,same zmeny,novinky a sefova ma cely tyden dovcu,tak jeste zodpovednost,ale na slunicko pujdu aspon si sednout na zahradku a vecer pujdu brzy spat.zdravim Emca

          • Karla napsal:

            Ahoj Emo,to se ti nedivím,mě by změny v práci také vykolejily.Držím palce,ať to zvládneš!!!Já také půjdu brzo spát…Karla.

          • Bobina napsal:

            Taky se těším do postele, jsem z práce pořád unavená, taky z AD….

      • 73Klara napsal:

        Holky, žaludeční a střevní virozy teď lítají, měli jsme to doma všichni. Manžel zvracel průjem, děcka průjem, já taky. Den dva to trvalo…

        • Karla napsal:

          To je radost…Jinak zdravím,Kláro!

          • Ema napsal:

            Na zahradce bylo fajn,prisla mala neterinka,nakonec jsem osadila podzimni truhlik a zavezla ho na hrbitov mamce…ma smutne vyroci ,svatek i narozeniny hned dokupy,tak jsem rada,ze jsem tam byla,trochu jsem si pobulela a doufam,ze se mi trochu ulevi.hezky vecer

  6. Petr25 napsal:

    Klari, možná by to zabralo, nebo já nevím. Ale divný, že takhle funguje můj mozek co?

    • 73Klara napsal:

      Ne není to divný. Každej je nějakej. Někdo to má tak a někdo jinak. Jenom to musíme vychytat. Co dneska, už je to ok?

      • Petr25 napsal:

        Klari, děkuji, dnes už dobrý, aspoň prozatím. Jen trošku si vždy vzpomenu, že jdu v pátek v 10 na to gastro, hadici.. Tak si říkám, snad to vše dám v pohodě. I když jak psala Amarelka, nic to asi není, rozhodně to nebolí, jen to je nepříjemné, jenže jak víme, nás umí rozhodit i nepříjemné věci.. No snad nebudu nějak panikařit. Do čekárny si vemu radši sluchátka, ať neslyším ty ostatní, jak tam hekají. To by mi moc nepřidalo.

        • reidora napsal:

          Ahoj Petře i já byla před 2 měsíci na gastru a zvládla jsem to bez umrtvení neb jsem silně alergická na všechny možné umrtvovače. Věř že když ti to ještě umrtví tak to dáš bez jakých koliv problémů.

          • Petr25 napsal:

            Reidoro děkuji za povzbuzení. Musím to zvládnout, zvládli to všichni tak proč ne já.

          • bobina napsal:

            Jasně, že to zvládneš, držím pěsti:)

          • klabe napsal:

            Petře, přeju, ať je vyšetření pohodové a personál milý.

          • helena napsal:

            Zdravím,
            pročítám diskuse a najednou z ničeho nic, ataka jak prase. pocit na zvracení, zpocené ruce, jako by se mi špatně dýchalo. Tento stav jsem měla asi před dvěma měsíci, šla jsem k doktorce, ta mě vyšetřila, , udělala EKG ,a že je to psychika. Měla jsem 2 měsíce pokoj, jenom něco slabšího ale dneska zase mazec. Teď jak píšu, tak se mi ulevuje. Jsem strašně ráda, že jsem našla tyto stránky. Přeji všem, ať se z toho dostanem. Já vím, že jsou daleko horší nemoci, no musíme vydržet.

          • Petr25 napsal:

            Heleno ahoj, ano, jsou daleko horší a vážnější nemoci, ale tohle je pro nás dost problém. Nejhorší, že vše je psychické, ale projevuje se to fyzicky. Je to mazec, všichni víme o čem píšeš, navíc to přichází kdykoliv se zachce. Ať je člověk v pohodě nebo ne, prostě prásk a je to tady.. A v tu chvílí člověk na umření a úplně totálně rozhozený. Drž se!!!

          • helena napsal:

            Děkuji za odpověď. Je ta fakt mazec. Ty jsi ještě mladý kluk. Mě už je 57, ale trápím se s tím skoro od 30. Měla jsem asi tři roky pokoj v kuse, ale to byla asi nejdelší období co jsem měla úplný klid. Přeji Ti ať to gastro dobře dopadne, určitě to bude dobré.

          • Petr25 napsal:

            Heleno, děkuji. Ano, je to mazec, právě proto si říkám, že ja s tím žiju od 15ti.Teď 28.. a jako bylo období, kdy jsem byl úplně v pohodě, ale teď se to zas trošku přihoršilo no

          • Petr25 napsal:

            Klabe, Bobino, moc děkuji, doufám že to bude v pohodě, pak Vám dám vědět. Zítra touto dobou už budu mít asi po. Nevím jak dlouho to trva 5min? 10? těžko říct. Nejhorší bude čekání v čekárně… 🙁

          • 73Klara napsal:

            Peti to zvládneš, a bude to určitě v pořádku. Manžel na tom byl několikrát, trvalo to chvilku. Vyzvedne tě někdo potom doufám?

          • Petr25 napsal:

            Klari, přijede pro mě zřejmě přítelkyně autem. Jo, věřím, že to bude v poho. 🙂

          • 73Klara napsal:

            To je dobře. V Brně přímo mě přímo chtěla sestra vidět, že manžela odvedu (šlauch spodem aj vrchem). Nepustili by ho samotnýho.

          • Petr25 napsal:

            Klari, já si říkám, že snad to zvládnu bez té injekce, že si nechám jen ten krk vystříkat. No ale uvidím.

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Péťo,
            moc ti držím zítra palce na tu gastroskopii, fakt není čeho se bát. S tou injekcí je to asi na tobě, ale přijde mi, proč se trápit, když ta injekce hezky uklidní, mně pak ten výkon přišel jako vteřina. Za to na kolonoskopii mi dali slabý oblbovák a vůbec mě to neuklidnilo, ale i tak bylo vyšetření v pohodě a doprovod jsem měla na obojím, ale ani jednou jsem ho nepotřebovala, ale tak má být s tebou, ale důvod je jen ten oblbovák, aby ses pak někde nemotal, nebo neřídil auto. Moc držím palce a dej zítra vědět.

          • Petr25 napsal:

            Amarelko, moc moc děkuji, hned pak napíšu. Moc mě tady uklidnujete a jsem za to rád. Fakt. Tak jo, snad i výsledky budou pak v pořádku všechny.

  7. Ardy napsal:

    Ahoj pro všechny kdo zde kouři a chtějí prestat zkuste jako náhradu nikotinove sáčky dava se to pod horní ret a mate to tam a poušti to jen nikotin dělají se i s tabákem ale tohle je zdravější verze je to jen nikotin užívám to poslední dobou docela, není to žádná reklama stačí když si zajdete do trafiky a řeknete ze chcete LYFT mají hodně příchutí s různým množstvím obsahem nikotinu

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Ardy,
      díky za tip, ale mně by to asi nepomohlo, já nejsem vůbec závislá na nikotinu, ale na tom rituálu, navíc nikotin je sám o sobě taky škodlivý. A kolik jsi psal, že ti je? Nepsal jsi, že ti je 16 let? To už jsi takhle brzy kouřil? Já vím, že dnes je asi jiná doba, ale já začala až ve 23 letech na psychiatrii a dodnes mám na sebe vztek, že jsem začínala.

      • Ardy napsal:

        Ahoj Amarelko, bohužel ano chytil sem se špatne party ale minuly rok sem prestal a teď poslední dobou někdy dam tenhle nikotinovy sáček, vim ze je škodlivý, ale doufám ze ne nějak smrtelně to bych se zbláznil 😀

  8. Amarellka3 napsal:

    Ahojte,
    moc vás všechny zdravím, prosím, nemáte někdo tip na nějakou dobrou psycholožku (ženu) v Praze? Klidně soukromou a aby dělala jiný směr, než KBT a brala nové klienty.
    Díky moc, hezký den.

    • reidora napsal:

      Zdravím Amareliko chodím k psychologovi na vysočanskou podívej se na Mgr. jarolímek má tam i ženy psycholožky ale z vlastní zkušenosti (chodím k němu 2 roku) je podle mě dobrý.

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj reidoro,
        díky moc za tip, ty stránky psychologie na Vysočanské jsem už jednou taky studovala, ale nikdo mě tam moc nezaujal. Jsem ráda, že ti Mgr. Jarolímek sedí, ale já už chlapa psychologa nechci, měla jsem postupně 3 chlapy a 3 ženy na terapie a ženy se mi ukázaly daleko lepší (vím, že můžou být výjimky). A můžeš mu psát e-maily? Kolik platíš za hodinu?
        Ale každopádně moc díky za odpověď.

        • reidora napsal:

          platím 900 za 60 min má tam i manželku, teda bývalou

          • Amarellka3 napsal:

            Díky, to už je dost těch 900 Kč, já platila původně 500 Kč a teď 700 Kč, což je asi max, co za terapii můžu dát.

          • reidora napsal:

            už jsi zkoušela psychosomatickou kliniku na Petince?

          • Amarellka3 napsal:

            Jj, jenomže tam už neberou vůbec na individuální terapie. Chodila jsem tam v minulosti, ještě když to vedl MUDr. Hnízdil – byla jsem u něj a poslal mě k jedné psycholožce, to bylo v roce 2006 a pak jsem tam chodila asi půl roku k psycholožce v roce 2011, ale šla pak na MD a já na stacík do Esetu na 9 měsíců, tak jsem tam přestala chodit. Ty s nimi máš zkušenost?

          • reidora napsal:

            mám hlavně co mi hodně pomohlo bylo cvičení pod vedením fyzio p.Matějová je to na bázi Feldenkrejsovy metody. jinak jsem tam chodila na skupinovku KBT a musela jsem toho nechat absolutně mě to nevyhovovalo. Jinak se podívám do emailu mám tam pár doporučených psychologu tak t je pošlu

          • Amarellka3 napsal:

            Díky moc, když najdeš ten seznam psychologů, tak bych byla moc ráda. Já jsem zatím domluvená s jednou psycholožkou, ale nevím, jestli to pak klapne, tak chci zkusit ještě někoho dalšího. A na KBT jsi tam chodila k Mgr. Peškovi? Já na KBT skupinové byla na bývalém PCP (nyní NÚDZ) a pak jsem chodila na individuální KBT do Dejvického psychoterapeutického centra, ale ten individuál byl hrůza a na PCP to bylo fajn, ale hlavně díky skvělým spolupacientům. Jinak moc děkuji.

          • reidora napsal:

            přesně k Peškovi

          • reidora napsal:

            ještě se podívej na toto https://www.cepsymed.cz/index.html

  9. Karla napsal:

    Ahoj Petře,chtěla jsem tě jenom pozdravit,vidím,že si včera psal příspěvky…Doufám,že se cítíš lépe!!!Zdraví Karla.

    • Petr25 napsal:

      Ahoj Karli, dnes je to lepší. Děkuji za optání ☺️ včera jsem psal, měl jsem trošku slabší chvilku, kvůli té paniky zas.

  10. Nikol napsal:

    Ahoj všem! Potrebuji se trochu vypsat. Můj přítel moc nerozumí tomu čím si MY procházíme, takže když mě rozbreci jeho kecy a narážky, tak jen řekne proč rves, nervi už, nekaz tady náladu apod. Mě takový slova ubližují a on to asi nechápe. Když jsme OK tak jsou moje nápady fajn a mají smysl, když se hadame tak mi všechno shodí a mám pocit, že jsem k ničemu. Ma rad čisto a pořádek doma, ale někdy to nezvladam a on mi pak říká jak to máme doma všechno na hovno a že je všechno opatlany a špinavý, máme malé děti a prostě nedokážu všechno udržovat dle jeho přání a představ, někdy nemám ani chuť jít s dětma ven nebo cokoliv dělat, někdy sem unavená a je mi zle, a sem rada, že mám chvíli čas odpočívat, chodím i do práce na pár hodin týdně. Minulý týden jsem měla snad 5x za sebou ataky, asi z vyčerpání, málo spánku nevím, teď je to trochu lepší, ale včera opět dohady, že je tu bordel že je to hrozný, špínu doma nemáme, a ten nepořádek co se během dne udělá se vždy uklidi během hodiny. Nevím co mám dělat, přijdu si jak idiot ….. Já se snažím nějak fungovat, ale jsem člověk, který je raději venku s dětmi když je hezký počasí než abych celé dny jen uklízela, jsem z toho pak nervózní ještě víc… raději dám peníze do cestování než abych si kupovala nový vybavení do bytu, ale mě cestování naplňuje energií, ale být zavřená v bytě mi žádnou energii nedává…. může mi někdo prosím poradit, co zkusit nebo co změnit? Než mi z toho hrabne úplně?…… díky za váš čas.

    • 73Klara napsal:

      Ahoj Nikol, měla a mám to stejně jako ty – já na mateřské trávila CELE dny venku s děckama, a doma sem to jenom nějak rychle pošontala. Naštěstí teda manžel mě co se týká pořádku nijak nebuzeroval. Jen občas mi zplesniví nějaké ovoce, tak nadává, že je plíseň… Pokud to příteli vadí, že děti oťapkají nábytek nebo linku, atd. ať přiloží ruku k dílu sám. Myslet si, že matka na mateřské má spoustu času na vše (a ty ještě i trochu pracuješ), je největší volovina! Zapřáhla bych přítele, občas někam vyrazila sama, aby ses orazila. Přeji krásné podzimní klidné dny!

      • Nikol napsal:

        Díky moc! Taky mě napadlo že někam vyrazím, tak doufám, že se mi to podaří brzo, už je to rok co jsem se nebyla nikde pobavit, tak asi už je na čase 🙂 přeji krásný zbytek dne! 🙂

        • 73Klara napsal:

          Nikol, nemyslela jsem jen někam pařit, ale třeba i sama do přírody. Prostě chvilku vypnout hlavu bez dětí a být sama se sebou. Ono někdy, když se tě někdo milionkrát dokola ptá na to samý (myslím děti) a pořád si ve střehu, aby něco neprovedly nebo se jim něco nestalo, je to psychicky strašně náročný. Takže sama ideální do lesa, nechat plynout myšlenky… doporučuju!

  11. bobina napsal:

    Zdravím všechny, u nás svítí sluníčko, konečně lepší nálada a menší únava, i když v práci mám nejtěžší den. doufám, že je Vám fajn, hlavně Petrovi !!

    • Petr25 napsal:

      Bobino děkuji, dnes se cítím lépe. Tak snad mi to vydrží.

      • Karla napsal:

        Ahoj Bobino,já tě také moc zdravím.U nás chvilku svítilo sluníčko,teď je pod mrakem,ale hlavně,že už neprší.Přeju ať zvládneš,jak píšeš v práci nejtěžší den…

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Bobinko,
      moc zdravím, dnes bylo hezky. Byla jsem s kamarádkou a jejím mimčem venku na kafi. Kamarádka má taky problémy s močákem, taky se cévkuje a má pořád záněty, tak jsme si vyměňovaly zkušenosti. Pak jsem byla na terapii, kterou jsem ukončila a hledám terapeutku ženu.
      A jak jsi to zvládla v práci dnes? V čem jsi měla nejtěžší den? Nejvíce hodin? Stejně tě obdivuji, že učíš a ještě ke všemu fyziku, jediný předmět, ze kterého jsem většinou neměla jedničku, ale dvojku, moc jsem tomu nikdy nerozuměla. Ty jsi studovala MatFyz, nebo peďák?
      Hezké odpoledne.

      • Bobina napsal:

        Studovala jsem MatFyz a fyzika mě vždy bavila 🙂

        • Amarellka3 napsal:

          Ty jo, tak to musíš být bedna, fyzika je podle mě nejtěžší předmět, i když mě zas bavila víc, než třeba dějepis, základy společenských věd… chodila jsem ve třeťáku na tak zvaný SMF – seminář z matematiky a fyziky, já tam chodila kvůli matice, ale fyzika tam prostě byla přidružená a probírali jsme teorii relativity a astrofyziku a to bylo super (i když samozřejmě mimo moje chápání 🙂 a to na úrovni středoškolské, neumím si to představit na Matfyzu, fakt jsi dobrá.

        • 73Klara napsal:

          Teda… matika byl pro mně nejhorší předmět a fyzika to těsně dotahovala! Teď je to u nás tak, že s matikou musí pomáhat děckám manžel (dělal matematickej gympl), já spočítám 1+1 a tam končím. Holt někomu to není dáno. Úlohy z ostatních předmětů až takovej problém nejsou, biologii a zemák jsem milovala, z němčiny mám státnice a angličtina je taky v pohodě. Ale matika, to byl můj konec 🙁

          • Amarellka3 napsal:

            Klári,
            já už teď neumím ani trojčlenku a ani malou násobilku, ale na gymplu mě matika hrozně bavila, i jsem z ní maturovala. Biologie mě nebavila botanika a zoologie, tak jsem z ní ani nematurovala, ale člověk a genetika super. Mě nejvíc bavila asi právě matika, francouzština, chemie a čeština.
            A jak se ti daří, Klári?
            Hezký den.

          • 73Klara napsal:

            Ahoj Amarellko, chytla sem rýmu od děcek a taky jak se ochladilo, takže bojuju s ucpaným nosem. V soboru mě čeká náročnej běžeckej závod, tak doufám, že do té doby se dám trochu dohromady. No a v pondělí letíme do Londýna do soboty, dcera se už hrozně těší. Snad to bude bez problémů. Trochu mě děsí ty celní formality, angličani s tím myslím dělají dost ofuky 🙁 no uvidíme. A jak se máš ty, lepší se to?

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Klári,
            tak to držím palce, ať jsi do soboty fit, ať můžeš běžet.
            Je super, že letíte do Londýna, moc si to užijte a co mají za celní formality? Já tam naposledy byla se základkou, tak to už je hodně let.
            Já trochu lepší ty nevolnosti, i když po ránu mívám náběh na zvracení, ale od neděle beru 3-krát denně ten lék Kinito 15 minut před jídlem, tak snad by se to mělo lepšit. Jinak jsem ale šíleně vyčerpaná a to i když spím třeba 12 hodin, nechápu to.
            Tak ať jsi brzy zdravá. A co to natáčení toho filmu, jak jsi měla být v komparsu?
            Hezký den.

          • 73Klara napsal:

            Amarellko já myslím, že oni docela buzerují celníci, kontrolují batohy atd. Někde jsem četla, že po příletu a pak odchodu na vlak do centra Londýna se má vyšetřit dostatek času… ale třeba to tak nebude (doufám).
            Ten film nakonec padl, neozvali se mi, asi sem už pro to byla moc stará 🙁 no škoda, celkem sem se na to těšila.
            Ty nevolnosti a zvracení, ono to asi nepřejde během jednoho dne, takže když se to po tom léku lepší, zmizí i ty ranní náběhy. Hlavně když to není horší. Běž ven na zahradu načerpat energii ze slunce, dnes je tam krásně teplo. Kéž by to tak vydrželo, zimu nemusím.

  12. Lukas napsal:

    Ahoj vsem ,zkousel nekdo prestat kourit,kdyz mel ataku,strasne bych chtel ,ale bojim se ze to bude jeste silenejsi,cigaro mi obcas dost pomaha.dekuji za odpoved

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Lukáši,
      já přestávala kouřit několikrát a brala jsem na to 2-krát Champix, poprvé ok, pak jsem rok nekouřila, ale pak přišly těžké situace a já opět začala, pak znovu Champix, jenomže on se musí brát opatrně u psychiatrických pacientů, já po něm na 3 týdny přestala spát, takže jsem ho musela vysadit. Naposledy jsem přestala vloni v létě na půl roku, protože jsem měla těžký zánět průdušek. Do toho mi pak přišli na lehčí astma. Ale pak zas zhoršená psychika před Vánoci a já opět začala. Od dubna do července jsem byla v léčebně a tam jsem kouřila jako fabrika. Teď jsem zas 3 týdny nekouřila, protože mi bylo zle od žaludku, ale včera jsem si zas dala. Ono to, že kouření zlepšuje psychiku je jen vsugerované, ve skutečnosti jsou studie, že např. depresi kouření ještě zhoršuje. Léčila jsem se v Centru pro léčbu závislosti na tabáku a tam mi to říkali, i jsem to četla. Navíc následky kouření jsou nejčastější příčina úmrtí psychiatrických pacientů (většina z nich hodně kouří) – je o tom článek tuším v Psychiatrii pro praxi. Takže pokud se ti podaří přestat, jedině dobře jak pro psychiku, tak pro fyzické zdraví. Držím palce.

      • Lukas napsal:

        Dekuju za rychlou odpoved,zacal jsem kourit ve 20ti letech a to tak 8 az 10 cigar dene asi po dobu 10 let ,pak jsem to tipnul na 5 let.a uz sem byl dobrej ciga mi smrdela,ale kdyz jsem se dostal na psych oddeleni tak jsem zase zacal, no a dnes dam i dve krabky za den.takze potrebuju prestat nebo me to semele:(

    • reidora napsal:

      Ahoj když mám tu velkou ataku tak e bojím i kouřit ale když je malá tak kouřím jak o život vím že to není dobré ale psychicky me to pomáhá ale fyzicky ubližuje. Držím palce at s tím sekneš

    • Laura1011 napsal:

      Ahoj ja presla na iqos a dobry…jako takhle cigara pry prohlubuji i uzkosti ale ja se na to ptala sme psychiatricky ta rekla ze si to nemysli ze kouri 90% lidi s uzkosti nebo s depresi takze nevim ale ja mam do toho astma a jeste jsem zacala pracovat ve skole kde jsem proste nemohla byt citit kourem takze jsem presla na iqos a musim rict ze to trvalo 3 dny nez me presla uplne chut na cigara ted mi silene smrdej a nedala bych to do pusy…a rekla bych ze z toho iqosu je i jednodussi prestat …ale rikam tri dny tak nejdriv mi to nechutnalo ale rikala jsem si ze jsem za to dala tolik penez ze to zkusim jeste a pak proste super

  13. Ardy napsal:

    Ahoj v posilovně při zvedání činek (biceps,triceps) mám hrozne vysoký tep kolem 150 je to normální nebo to muže být ta mrcha.

    • Petr25 napsal:

      Ardy, to je normální, máš zátěž. Já na kole mám v zápřahu kolem 150-165 apd. Normální 🙂

      • Ema napsal:

        Zdravim vas.to stejne se mi stava,kdyz jsem na vyslapu na nejakou horu.tep citim v hlave jak tepuje,taky me to znervoznuje,ale prikladam to k uzkosti.tak doufam ze je to u nas panikaru normalni.e

  14. Petr25 napsal:

    Ahojte, taky se vám stává, když si třeba odpoledne lehnete a nějak blbě rychle vstanete, že se vám udělá zle a rozbuší srdce??? Já to měl teď, to je hrozně nepříjemné. Myslel jsem, že budu mít infarkt :-/

    • Markét napsal:

      Ahoj,

      ja netuším jak ostatním, ale bohužel toto bylo ze začátku běžné. Díky bohu bušení srdce jaké bylo už nemám. Dokonce mě hodně částo budilo ze spaní.
      Pomohlo mi se z hluboka nadechnout a při nádechu jsem si uvědomila a řekla si ze mi nic není …. s výdechem se bušení zmírnilo a pak úplně přestalo.
      U infarktu bývá zpravidla silná bolest na hrudi. Mne vždy uklidnilo si uvědomit ze to nebolí a tak to není infarkt.
      Věřím, ze i tebe to snad brzy přejde

      • Petr25 napsal:

        Market ahoj, děkuji za zprávu, já šílene bušení, pak moje hlava to zaznamená, přehodí na to vnímání, no a je to horší a horší. Hned nastoupí mravenčení na straně srdce a místy takové zapálení… Děs. Musel jsem si napnout Rivotril 4 kapky. Teď jsem venku na procházku s prckem, ještě cítím takový dozvuk, snad to bude dobré… To jsou stavy ty jo 🙁

        • Markét napsal:

          No je fakt ze je to hnus
          Nepřeji to nikomu
          Je třeba myslet na to ze to nic není
          A věnovat se něčemu jinému
          Procházka je určitě super
          Držím pěsti ať to brzy přejde

          • Pete25 napsal:

            Market, už je to dobrý, jen někdy mi hlava zůstává stát nad tím, zda to máme fakt jen my, proč to nezazije i nekdo jiný. Proč to tak prožívame, když vidím všechny, jak jsou v pohodě. Docela mě to někdy zamrzí, že tohle zažíváme. Nikdo to nezná a vůbec nemá. Se mají :-/ neřeší strach o zdraví apd.

        • Markét napsal:

          No, ono je dobře, že to ostatní nemají. Horší je to, ze nemají potuchy, že něco takového vůbec existuje. Jako i já ještě nedávno. A když o tom jiní vědí, nikdy nedokážou pochopit, co člověk s PP prožívá. A proto je fajn, že tady tě všichni pochopí. Ale neboj jsou tady “pro mě frajeři” co s PP žijí roky. A nakonec jí přemohli. A my taky časem budeme frajeři neboj…. a třeba se jednou tomu zasmějem. Věřím v to.

          • Petr25 napsal:

            Market, ono já právě nevím, mě přijde že jednou to je fakt dobrý, už funguje normálně, pak přijde něco, co mě prostě rozhodí, pak to zase se vrací pořád. Pak se v tom placam, no nevím. A tak mě štve víš, že jiní neřeší , strach z nemocí, kdejake píchnutí, vůbec je nenápadne že by mohli mít rakovinu, nebo nádor. Kdežto já to vidím skoro za 50% věci a mých fyz.priznaku. No a vem si, já se s temi stavy Peru od mých 15 let. Teď je mi 28. Hm :-/

          • Petr25 napsal:

            Když dostanu ataku, nebo ten nějaký záchvat jako dnes po odpoledním zdrimnuti, ten rychlý tep, vnímání srdce, pocit divného stavu, pocit mravenčení u srdce a strach že mi selhává srdce. Jsem úplně v prdeli z toho. A to mám doma teď 2mesicniho syna, je to něco překrásného. Užívám si to. Jsem za to rád. No a když jsem se zmínil na procházce, kde jsem potkal mamku, že jsem měl takový stav.. řekne mi, Ježíš, mas přemýšlet nad něčím hezkým, máš tady syna , tak neblbni. Musíš tu být pro něj. Doprdele, jasně že tu chci být jen pro něj, chci a snažím se myslet na cokoliv pěkného., Ale myslí že to jde??? Že to jde jen tak přejít a že se hned oklepu?? Kdepak.. to umí ti, co neznají pp, ono je takový stav lépe řečeno ani nepotká. A v lepším případě mi ještě řekne: nemyslí na blbosti nebo si ty nemoci vážně v těle přivolas… Trada, super.. to mi dodá dobrého pocitu a povzbuzení… Další ataka, strach z toho, že si vážně něco přívodim. Nádor, nebo něco..

          • reidora napsal:

            ahoj i já tohle mívám když si zdřímnu po obědě probudím se rychle a bušení je na světě a nastává v mozku reakce už je to tu zas snažím sse to prodýchývat a dávat si do hlavy jiné myšlenky někdy je to opravdu těžký, mívám stejné pocity při atace jako ty a jsou to pocity které ani někdy nedokážu popsat. Hodně mě pomáhá když si ty stavy napíšu a pak po nějaké době přečtu ( píšisi je už cca ž let) a věř že jsou stále stejné a jako přes kopírák tak to mě dost pomáhá když si řeknu tak mě před tím nekleplo tak mě neklepne ani ted. Nám PP cca 30 let někdy se vytratí na delší dobu a někdy se jí nemohu zbavit jak je rok dlouhý je to fak o myšlení a vydržet tu mrchu překonat a věř že se to dá, vlastní zkušenost. Nesnáším taky když mě někdo začně poučovat že to mám překonat a že to je vlastně moje vina že se v tom babrám atd. Kdo nezažil neví co říká, je málo lidí kteří vědí že mám pp. Manželovy jsem to za tu dobu řekla jen jednou a koukal na mě jak na blázna a řekl at si nevymýšlím tak tím jsme skončili na téma mé psych.problémy. Držím palce at je lípa věř že bude

          • Petr25 napsal:

            Reidoro, přesně jak říkáš, někdy je i mě lépe, dokonce i dlouhodobě, ale někdy prostě co druhy den nějaký divný stav. U mě přítelkyně to ví, chápe mě, dokonce mě podporuje, říká mi, že jsem úžasný, že totiž mě obdivuje že s tím umím fungovat. Ona to zažila něco podobného jen 1x a to ji fakt odvezla i rychlá, to jsem jí řekl, že přesně tohle, někdy i horší věci zažívám poměrně často. No, ale mamka a tatka to nechapou, naštěstí, bydlím už dlouho sám, teda teď s přítelkyni. Ale sem tam na to dojde řeč,nebo se zmíním a to jsou reakce jak jsem psal výše.

          • 73Klara napsal:

            Ahoj Peti, já to chápu. Takhle to mám taky – nemysli na blbosti, nebo si ještě něco přivoláš – říká taky moje mamka. Dost mi to pomáhá, takovej trošku drsnější přístup, hodí mě to zpět.
            Jinak, já když rychle vstanu tak se mi zatmí před očima – než se vyrovná tlak. Takže ten přechod spánek – vstyk, to by se zamotala hlava snad každýmu. No a u tebe ta reakce holt byla ještě prudší. Jediná rada, nepozorovat se, neanalyzovat…
            A ti "druzí", kteří nemají naši zkušenost, ti to bohužel nikdy nepochopí, co prožíváme. Takže je skvělé, že přítelkyně tuhle hnusnou zkušenost má a máš její podporu. Ne každý to totiž zkousne – těžko se to chápe. Fyzicky je člověk úplně v pořádku, ale hlava to nedává…tak ať je líp!

          • Petr25 napsal:

            Klari ahoj, děkuji za tvůj příspěvek, víš co je nejhorší?? Me když řeknou, někdo , že ať přestanu vysilovat, nebo myslet na takové věci, nebo si to přivolám, pak dostanu ještě hlubší ataku, větší strach, protože moji hlavu nedokážu od té myšlenky odprostit, tím pádem ještě větší ataka a strach že si to právě přivolám. :/ Tu nemoc. Takže máš fajn,, že to u tebe funguje opačně :-/ to závidím.

          • 73Klara napsal:

            Aha, tak v tom případě bych to otočila. Možná by to stálo za zkoušku, co to udělá (přinejhorším to bude stejný). Zní to teda strašně … ale třeba by to pomohlo, kdyby ti někdo řekl, jo je ti blbě, a teď ti bude ještě hůř, vyšiluj… než to negovat, jít do toho proaktivně, a třeba by to pomohlo…

        • Markét napsal:

          Mě je 26. S PP jsem krátce ale věřím ze to zvládnu.
          Musím změnit styl života. Vím jak to myslíš. Každý den se mi to honí v hlavě ale věřím ze to premuzu a zvládnu.
          I ty musíš věřit. Ono stále uvazujes zda ti něco není ale přitom víš ze není. Ze výsledky jsou v pohodě.
          Je to začarovaný kruh. 🙁
          Ale jsou lepší a horší dny a stojí bojovat za ty lepší. A nepustit tu mrchu do hlavy

          • Markét napsal:

            Druzí to nikdy nepochopí, ale nemůžeme jim to zazlívat. Já si přímo dneska říkala, ze bych možná reagovala dříve stejně. Je to moc těžké. Já děti nemám zatím. A nedokážu si představit jaké to je když má člověk záchvat ale musí fungovat protože má rodinu děti manžela

          • Petr25 napsal:

            Market, Jo já bojuju už dlouho, rozhodně to nevzdávám, ale někdy mě to už štvě, no. Prostě člověk by chtěl být úplně v pohodě, no a někdy to prostě nejde. A teď se synem 2 měsíce, to je úplně už jiný život, jiný režim apd. Ale je to úžasné, o to víc chci být v pohodě, ať si spolu můžeme užívat života, ať má toho nejlepšího tátu.

    • Bára napsal:

      Ahoj Petře, to znám…dokonce se mi rozjela i panika, naštěstí ne úplně. A k tomu všechny průvodní fyzické příznaky. A to paniky už mám minimálně, ale úzkosti ve větší i menší míře jsou stále. Nezbývá než se smířit a hold se naučit mít se rád i s obtížemi co máme. Já už s tím žiji cca 25let, asi mě tato diagnóza bude provázet už celý život. Je vyčerpávající být neustále ve střehu a napětí. Také stejně jak ty si kladu otázku proč já? Jo kdyby to špatné šlo z té hlavy vygumovat :o) Stále nemohu přijít na to kam mě to má posunout, co pozitivního si z toho mám vzít… A co mrňousek dělá ti radost viď? PS: Víš co je zvláštní, když je člověk zapřažený tuhle nemoc moc nevnímáš a přijde období klidu a pohody a aspoň já se sypu.

      • bobina napsal:

        Ahoj Báro, já mám tuto nemoc už 37 let, akorát tenkrát se o ní moc nevědělo. Takže diagnóza přišla později . 20 let jsem se léčila sama různě, kvalita života špatná. Teď jím AD a asi 18 let se léčím u psychiatra. Taky si kladu otázku, proč právě já?? Znám odpověď, život od dětství nebyl jednoduchý, taky to máme v rodině a jsem přecitlivělý člověk. Takže s tím nic nenadělám. Nezbývá nic jiného než bojovat. Přeji do tohoto boje hodně sil 🙂

      • Petr25 napsal:

        Ahoj Báro, přesně jak říkáš, když jsem v nějakém zápřahu, tak jsem v pohodě. Přijde klid, pohoda, doma si užívám prcka a tak a najednou se to objeví, o to víc mě to vždy vyděsí :-/ Děkuji za napsání. Joo říkám si to samé, proc já to musím prožívat.. kezby to šlo úplně odstranit.

  15. Markét napsal:

    Ahoj, chtěla bych všem moc poděkovat za tuto diskuzi a také za to, že sdílíte své příběhy s PP.

    Opravdu skoro vždy když se mi dělalo zle mi pročitání této diskuze pomohlo.

    S PP se teprve seznamuji od 07/2019 a musím říct, že je to pěkná potvora.

    Veškeré psychické příznaky a já si říkám “tohle přece nemůže dělat psychika… musím být vážně nemocná…”

    Ale pak si přečtu ze i takto děsivé příznaky jsou běžné a uklidnim se.

    Mám AD teprve od 5.8. …. dva týdny jsem měla hroznou reakci na Seropram, trápila jsem se tak jsme to museli změnit. Mám Apo Parox a doufám ze mi to brzy zabere, protože zatím úlevu necítím. Jedině co je už tu PP nepustim do záchvatu. 16.9. Mám první psychoterapii v životě u psycholožky…. tak jsem zvědavá

    Nikdy jsem si nemyslela, že mě něco takového může potkat.

    Hlavou se mi honí otázky: “budu zase normální ? Budu zase v pohodě a zábavná ? Budu se moct vrátit v pohodě do práce ? Budu moct někde na party ? Do kina ?

    No mnozí to asi znáte.

    Ale věřím, že se s tím poperu a bude klid! 🙂

    A všem držím pěsti ať se s tou mrchou vypořádají

    • Bobina napsal:

      Ahoj Markéto, vidíš já jsem na prášky moc citlivá a zrovna seropram mi v kapkách sedl, ale začínala jsem na 2 kapkách denně a potom přidávala na 20. V létě jsem měla už jen 4 kapky a teď jsem nastoupila do práce a bude podzim, takže zase 16 kapek. Seropram už beru 5 let, bojím se vysadit. Jetsli příští prázdniny seberu odvahu a vysadím, tak to bude pecka 🙂 Jsem ale od mládí hodně přecitlivělá, takže si myslím, že bez AD to už nepůjde. proto díky za ně…

  16. Karla napsal:

    Ahoj, dneska od rána prší,chvilku víc,chvilku míň.Jsem nějaká unavená…

    • Ema napsal:

      Ahoj Karli a vsem.dneska jsem si pospala do 10.od rana u nas u je po treti bourka a prsi.mam odpoledni tak jsem si rikala,ze si polezim.jinak nic moc nalada.hezke pondeli Ema

      • Karla napsal:

        Ahoj Emo,u nás žádná bouřka a teď už ani delší dobu neprší.Dokonce vylézalo i sluníčko.Ale to byl jenom moment.Ty se máš,že můžeš spát do 10.hodin.to se mi povedlo naposledy ještě,když jsem byla svobodná,ale to už je hodně dlouho…Jen toho využij !!!

    • Bobina napsal:

      Ahoj Karlo, já přišla z práce úplně hotová. Musela jsem si lehnout a odpočinout a zase to vypadá na déšť. Já tak moc potřebuji sluníčko !!!

      • Karla napsal:

        Já jsem také taková unavená,nejsi sama Bobino!Promiň,já už včera na internetu nebyla tak odpovídám až teď.

  17. reidora napsal:

    Ahoj zdravím všechny, tak mě skolila buď chřipka, nachlazení nebo viroza, a hned se přidala psychika neb ně v tom mém vyoseným mozku napadají různé myšlenky že to může být něco jiného např. že sebou seknu, že mám něco v mozku atd. fakt příjemné .Snažím se to potlačit ale občas mě to nejde a to mám jit v úterý na mag.rezonanci hlavy.
    TAKY MĚ ŠTVOU TY PORNO STRÁNKY CO TU VYSKAKUjÍ

  18. Ema napsal:

    Ahoj.doporucte mi prosim psychologa v okoli ostravy.lecba deprese,uzkosti. dekuji

  19. Bobina napsal:

    Všechny zdravím, u nás prší vydatně už druhý den. Tak jsem se pořádně vyspala, ale bez sluníčka to není ono. Doufám, že užíváte víkendu 🙂

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Bobinko,
      hezký víkend, tady pršelo včera celý den taky, ale teď tu trochu svítí sluníčko. Jsem ráda, že ses pořádně vyspala, jak dlouho jsi spala? A jak trávíš víkend? Já jdu dnes s kamarádkami si sednout, slavíme jejich narozeniny.
      Hezkou neděli.

      • Bobina napsal:

        Ahoj Amarellko, dnes je odpočinkový den, ráno zase pršelo. Pořádně oslavte narozeniny. Já zítra do práce, moc se mi kvůli rannímu vstávání nechce 🙂

  20. Ema napsal:

    Ahoj vsem.po delsi dobe jsem tady opet.je podzimni cas a ja uz mam zase peknou uzkost.copak si nikdy neuziju ten krasny barevny podzimni cas a babi leto?zase me celou pohltila.bojim se,mam tres mmota se mi hlava,pali ruce a je mi spatne….zase je v moji hlave vsechno spatne.do vseho se nutim a nic mi nedela radost.ach jo.zdravim vas Ema

    • Klára napsal:

      Ahoj Emi, snaž se najít na všem něco pozitivního, teď teda u nás leje, ale jinak se snažím najít něco pěkného i na tom blbem podzimu…a hned to bude veselejší!

      • Ema napsal:

        Dekuji za odpoved.hledam.je to tezke.proc kdyz uz s ni bojuju 13 let a vim ze zase to prejde ze bude fajn me pohlti a strasne se te hto stavu bojim.jak dlouho a jak silna uzkost bude.proste na jare a na podzim se trapim.

        • Bobina napsal:

          Ahoj Emo, trápíme se všichni, já se třeba dnes těším na vyšívání, dokončím jeden obrázek. Potom se snažím těšit na to, jak se na zítra dobře vyspím, když prší a nemusím do práce, je potřeba si dělat i malé radosti 🙂

    • Michaela napsal:

      Ahoj Emo. Soucítím s Tebou, ale jak každá tady víme, je to všechno v hlavě, třeba mně pomáhá, když si to takhle řeknu. Musíme bojovat. Má pravdu Karla i Bobina, je třeba si dělat malé radosti. Já třeba dnes obsadila podzimně truhlíky, chodím se kochat. A samozřejmě jsem ráda, že je víkend a pěkně si pospím. Drž se

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *