Diskuse

Toto diskusní fórum je věnováno Panické poruše.
První panickou ataku jsem zažila v roce 2004. Tehdy pro mě musela přijet záchranka, protože jsem se úplně zhroutila. Točila se mi hrozně hlava, zvracela jsem, bušilo mi srdce a dokonce jsem na několik dní ochrnula na spodní končetiny.  Tehdy jsem byla přesvědčená, že umírám. Až později jsem se dozvěděla, že se jedná o panickou poruchu. Ataky jsem měla 2x až 3x týdně. Vždy, když to na mě přišlo, uklidnilo mě, když jsem si sedla k internetu a pročítala diskusní fóra. Ale časem se to na všech diskuzích zvrtlo na řeči o něčem jiném, než o panické poruše. Proto jsem před  lety založila toto fórum, které se věnuje jen této nemoci a ničemu jinému. Věřím, že za ta léta mnohým, kteří tuto diskuzi navštívili, byla k užitku. Prosím i nadále vkládejte všechny své poznatky, rady a tipy, jak se s touto zákeřnou nemocí vyrovnáváte právě vy. Ale zároveň prosím, abyste se neodchylovali od tématu, protože  příspěvky nesouvisející s PP odradí ty, kteří hledají na této diskuzi skutečnou podporu a pomoc. Věřím, že vzájemným předáváním si vlastních pocitů a zkušeností s touto nemocí spojených, se s ní dokážeme lépe vyrovnat.
Děkuji Všem Zuzka

52 315 reakcí na Diskuse

  1. Bobina napsal:

    A ten psycholog Ti pomáhá ??? Já na to moc nevěřím. Ještě jsem u něho nikdy nebyla. Jsem ze zlínska, tak Ti asi nepomůžu…

  2. Bobina napsal:

    Ahojte všichni, tak si potřebuji postěžovat, ráno vstanu, je mi špatně dám si prášky a čekám až zaberou, špatně po ránu mi bývá už od 22 let, dnes je mi 59 let. natrápila jsem se hodně. Do obchodu nemůžu, musím počkat až zaberou prášky. Závidím všem, co vstanou a mají dobrou náladu těší se na den a fungují normálně….to mi už nehrozí, samozřejmě, že se léčím a ty stavy jsou mírnější, ale doprovází mě neustále, doufám, že Vám je lépe.

    • Karla napsal:

      Ahoj Bobino, já tě zdravím. Mě je dneska také zle,ráno na zvracení, teď zase slabo,mám 2.den menstruaci,takže hrůza! Karla 🙁

    • Míla napsal:

      Ahoj Bobino.
      Léčím se na PP skoro stejně jako Ty. A jsem ve Tvém věku a v plném invalidním důchodu, za to můžu poděkovat této diagnoze, která mě dostala, tam kde jsem.
      Mě je po ránu taky špatně. Začne to v noci kolem 3. hod.to mě vzbudí úzkost . Tak se převaluji než zaberu a ráno mám velmi špatnou náladu. Někdy až do oběda a odpoledne je to lepší a večer bez potíží. Samozřejmě, že cítím i večer někdy úzkost, ale ta se dá nějak vydržet. Není to tak pocitově hrozné. A to se opakuje každý den .
      Tak ráda bych se chtěla jednou probudit, aby mě bylo dobře a fungovala normálně. Ach jo….
      Nechci se pořád ládovat benzodiazepami. To je cesta do pekel. Nejsi sama , kdo má tyto stavy je nás více, jenom někdo nechce a nebo má nějaké jiné zábrany o tom psát.

      • Bobina napsal:

        Ahoj Mílo, děkuji za odpověď, já si chtěla postěžovat v invalidním důchodě nejsem a jsem učitelka, takže zátěž, teď mám prázdniny a místo abych se těšila z volny, tak mi není dobře. Do důchodu mám 4 roky, ale chci jít dřív …

    • LuckaDz napsal:

      A jak je ti přesně špatně? Mě je taky ráno špatně tak by mě zajímalo jaký potíže mívá někdo jinej. Já mám takový divný pocity,který ani nedokážu nikomu popsat. Motá se mi hlava,bije mi rychleji srdce a do toho nervozita takže mám takový pocit na zbláznění tak taky hned šáhnu po prášku.

      • Bobina napsal:

        No mě se motá hlava a mám hroznou nervozitu, že nezvládnu dojít do obchodu a když výjdu bez prášků, tak se musím vracet, chce se mi pořád na WC a mám průjmy. Potom mám třes a jsem hotová, brečím, jak jsem neschopná, tak šáhnu po prášku, přestože jsem vyzkoušela několik AD, tak moc nezabírají a jistí to bohužel neurol 🙁

  3. Leon napsal:

    Dobrý podvečer,

    chtěl jsem se zeptat,asi drtivá většina z Vás ,co sem dopisují nebo nahlíží již navštívila psychiatra.I mě to co nejpravděpodobněji čeká,protože mám řadu psych, potíží jako máte Vy.
    Můžete někdo popsat,jak to u psychiatra probíhá,mám z toho takový zvláštní pocit….ptá se Vás na potíže,medikuje nebo posílá na psychoterapie ,?? Díky

    • Bobina napsal:

      Ahoj Leone, tak moje první vyšetření trvalo snad hodinu a půl, nechala si povyprávět moje dětství, kdy začaly úzkosti, co asi bylo spouštěčem atd…..ničeho se neboj, doktor potřebuje zjistit příčinu stavů, které máme. Teď když už mě zná, tak je to rychlý…

    • Lucie napsal:

      Dobry vecer, tak u me se vyptavala na potize, jak se to projevuje, dale veci z osobniho zivota (prace,vztahy,rodina, jestli se nekdo lecil), pak mi tedy napsala leky a doporucila i psycholozku…ale ja se snazim na sobe “makat” sama, leky te dostanou z nejhorsiho,ale pak uz je to na Tobe…tim ale nerikam, ze casem psycholozku taky nenavstivim..neni duvod se obavat, fakt uz pomuze jen to, ze se sveris nekomu, kdo ti “rozumi” a nebagatelizuje to…

  4. Káťa napsal:

    Pěkné nedělní odpoledne.

    Díky, jak jste mi posledně psali o té depersonalizaci, to bylo ono. Pár dní mi bylo líp, ale teď je to den ode dne horší. Dostala jsem se do začarovaného kruhu. Čím víc jsem unavená, tím je to horší, čím je mi hůř, tím hůř spím a tím hůř je mi další den. Takže je asi na čase sehnat si psychologa. Jak to vůbec funguje? Nikdy jsem tam nebyla. Že mám pp jsem se dozvěděla od lékařky na pohotovosti v Motole. Antidepresiva mi zase psala moje obvodní. Potřebuju normálně fungovat, abych se mohla věnovat dětem. A vím, že s tou únavou momentálně nic neudělám. Mám 4 měsíční dcerku a tu nedonutim spát celou noc v kuse. Pořád přemýšlím, kdy se to tak posralo a proč. Ještě před měsícem jsem byla úplně v pohodě…

    • Bobina napsal:

      Ahoj Káťo, lepší bude psychiatr i psycholog. Psychiatr má větší přehled a zkušenosti s AD. Obvodní Ti může napsat leccos, ale nemusí Ti to sednout. Dnes je mi taky blbě od rána, navařila jsem donutila jsem se uklidit po obědě a jsem celý den šíleně unavená, beru AD ale to taky není výhra, myslím, že mi přestávají zabírat….a zase ten kolotoč nová AD, špatně atd… Psychologa nemám zkušeného, já jim nevěřím…takže pro mě to je zbytečný, Ty musíš kvůli dětem se dát do kupy, tak držím palce .

      • Káťa napsal:

        Bobino, díky moc. A ten psychiatr, k tomu musím mít doporučení? Chtěla jsem zatím zkusit toho psychologa. Na AD to asi ještě úplně není. Pořád zvládám normálně fungovat, i když a obtížemi, ale zvládám. Po AD vím, že budu minimálně měsíc úplně mimo, což si teď úplně nedokážu představit.

        • Bobina napsal:

          Psychiatr je na doporučení obvodního lékaře….možná Ti bude stačit ten psycholog, pokud je ve vašem okolí někdo dobrý, tady u nás je to marný. Taky se šetři, pokud to jde, tak si lehni , když děti spí a spi taky, myslím, že jsi jen vyčerpaná, potřebuješ pomoci, co babičky???

        • Amarellka napsal:

          Ahoj Kato,
          ja k psychiatrovi nikdy doporuceni od obvodaka nepotrebovala a to jsem jich vystridala osm. K psychologovi chodim k placenemu, takze jsem taky nepotrebovala doporuceni. Pokud budes hledat psychologa na pojistovnu (pochopila jsem, ze jsi z Prahy, kdyz jsi byla na pohotovosti v Motole), tak tam se strasne blbe hleda, ale treba budes mit stesti a taky na pojistovnu nekoho najdes a tam to doporuceni je asi lepsi mit. Drzim moc palce.

          • Káťa napsal:

            Amarellko, nejsem z Prahy, jen jsem tam studovala. Už jsem koukala na internet, že mám v okolí dva, tak to vyzkouším. Počítám s tím, že si to zaplatím, to mi nevadí.
            Jinak s hlídáním je trochu problém. Tchýně ještě pracuje a moje mamka bydlí 200 km daleko. S dětmi spát taky moc nejde. Syn (3 roky) už po obědě nespí. Manžel sice dělá, co může, ale má toho taky hodně.
            Myslím, že ten psycholog bude stačit. Potřebuju si o tom jen s někým pokecat, postěžovat si a slyšet, že to bude zase ok.

          • Bobina napsal:

            Tak u nás je psychiatr na doporučení obvoďáka, aspoň já tak musela postupovat…

          • Káťa napsal:

            Je to u mě prostě teď takové jako na houpačce. Půl dne ok, půl dne na prd. Hodně mi pomáhá něco dělat a nemyslet na to. Mám pocit, že se mi to zhoršuje už jen proto, že se bojím, aby se to nezhoršilo. Třeba teď. Holka už spí, syn také usíná. Mám v plánu lehnout si k televizi a pak jít taky spát. A už jen toho se bojím. Nevím proč. Prostě mám divný pocit z toho, že budu sedět u televize a nic nedělat. Přijdu si fakt jak magor 😀

          • Lucie napsal:

            Ja jsem taky nikdy nepotrebovala doporuceni od obvodaka k psychiatrovi, proste jsem se objednala primo a v pohode….

  5. Amarellka3 napsal:

    Ahojte,
    omlouvám se, že tady zas spamuji, ale mám strašně divné stavy, kromě toho, že jsem psala, že mám každou noc mrtvý malíček a část prsteníčku, tak jsem pořád úplně šíleně unavená, na dnešek jsem spala 15 hodin, na včerejšek 19 hodin. Jsem strašně vyčerpaná, bolí mě hodně krční, hrudní a bederní páteř, mám slabé ruce, i nohy, kdykoliv vstanu z lehu, nebo sedu (i když vstávám pomalu), tak se mi šíleně motá hlava. Mám pocit, že se úplně rozpadám a je mi fakt zle. Vůbec nevím, jestli to může být z psychiky, nebo mám nějakou fyzickou nemoc (nejvíce se bojím nádorů kdekoliv po těle). Nesetkal jste se někdo s něčím podobným? Co s tím? Děkuji a přeji hezký den.

    • Bobina napsal:

      Ami, nevím a je mi moc líto, že tak trpíš, myslím, že je to všechno z těch prášků. Drž se, myslím na Tebe !!!

      • Amarellka3 napsal:

        Bobinko,
        díky moc za podporu, no kdybych určitě věděla, že je to psychika, tak se s tím nějak poperu, ale já mám šílený strach z fyzických nemocí, proto jen co mě pustí z léčebny, tak naklušu k praktické Dr., ať mě někam pošle na vyšetření. Z těch léků si nemyslím, že by to bylo, takhle zle je mi asi poslední 3 týdny a léky beru stejné od dubna.

        • Katka napsal:

          Já má zase momentálně strach z nádoru krku a hlavy.Na střídačku mě bolí v krku už asi 14dní.Myslím,že z klimatizace.Má celkově ztuhlý krk,takže hned vidím nateklé uzliny a bůh ví,co ještě.A teďna mě taky padla únava.Celý den něco dělám a včera jsme byli v divadle a šla jsem spát až v jednu.Nicméně si myslím,že nejsem unavená,ale nemocnáJe to pořád dokola:-(.

          • Amarellka3 napsal:

            Katko,
            z nádoru krku (konkrétně hrtanu) mám strach už asi několik let, chodím jednou ročně na ORL na laryngoskopii. Často chraptím, cítím pocit cizího tělesa v krku, knedlík, staženost. Uzlinky mi taky přijde, že mám větší. Pokud tě bolí v krku 14 dní, tak to rakovina nebude, ta ve většina případů totiž nebolí, pokud se tedy neproroste někam do nervů. A pokud jsi šla spát až v jednu, tak se nedivím, že jsi unavená. A pokud únava trvá jeden den, tak uvidíš, jak to bude další dny. Já jsem totálně vyřízená vč. únavy už několik let, ale poslední měsíc je to nejhorší. Jinak se teď bojím rakoviny plic s metastázami do páteře. Kdybych měla jistotu, že ty hnusné stavy jsou psychika, tak to nějak vydržím, ale já se šíleně bojím fyzických nemocí. Tak ať je ti lépe.

          • cippi napsal:

            Ahoj ono je problem, ze sa sledujes vela mozno roky rokuce uz jednoducho, takto sa toho naozaj clovek nezbavi cim viac sa sleduje tym vacsi bludny kruh a horsie a horsie. Toto je uzkostna porucha proste ona nezmizla nikam len panika sa zmenila a uzkostnu poruchu co je slabsia verzia, ale stale to tam je. Takto sa totiz extremne zdravy clovek nikdy nesleduje 🙂

            Ono musis z toho vyskocit jednoducho nech je to akokolvek tazke pretoze si sa dostala dost hlboko a o to tazsie to bude. Inak sa to jednoducho neda, bude to vela roboty vsak. Lekari ta nedostanu z totho tretia strana to nie je mozne kazdy si to musi odmakat sam.

          • Laura1011 napsal:

            Kato vubec si tohle nerikej to fakt muze byt od patere me to takhle taky boli obcas a i ucho…

    • Laura1011 napsal:

      Ahojda hele ja treba mela stavy ze jsem lezela na zemi a ochrnuly mi nohy a nemohl jsem se postavit nic a strasny bolesti …v tydnu jsem mela zase ochrnutou ruku a silene bolela mela jsem to tri dny a dr mi rekla ze to muze byt psychicke nebo od patere takze bych se byt tebou vubec nebala..nejvetsi svinstvo je krcni pater neprelezela sis ji?nekdy cloveka nemusi ani bolet ale nejakej nerv ti tam tohle zpusobi na 100%to ale neni nic vazneho kamaradce treba na pul roku ochrnul oblicej proste krcni ti udela uplne cokoliv..tam mas centrum vseho

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Lauro,
        já vím, že páteř toho udělá hodně a i psychika, já byla např. na nohy ochrnutá týden a bylo to z psychiky, ale teď se mi to prostě nějak nezdá a ty malíčky a polovinu prsteníčku mám mrtvých každou noc, na obou rukách. Každopádně chci jít na neurologii, aby se vyloučila jiná příčina, protože je mi už asi měsíc hodně blbě fyzicky a nevím, jestli je to z psychiky, nebo nějaká fyzická nemoc. Ale díky moc.

        • Laura1011 napsal:

          Uvidis ze to budes mit v poradku…hlavne necti nic na netu protoze tam si najdes na vsechno hned tu nejhorsi diagnozu…a vetsiny je rakovina …at jsem driv hledala cokoliv vzdycky z toho byla rakovina…

          • Amarellka3 napsal:

            Lauro,
            děkuji, já na netu většinou nic nehledám, studovala jsem medicínu, tak ty nemoci znám i bez internetu. Prostě se jich strašně bojím. Dnes jsem vstala ve 12:00 a to jsem měla budík, protože se musím vracet z propustky, ale jinak bych spala klidně celý den, což mě taky dost děsí. Tak děkuji a přeji pokud možno hezký den.

    • Káťa napsal:

      Tohle moc dobře znám. Kdysi jsem to měla podobně, vyřešila to antidepresiva. Dostala jsem Zoloft a když bylo nejhůř, tak Neurol. Ale pocity strašné. Přesně vím, jak se cítíš. Zkus fyzioterapeuta. Mohl by to pořádně rozhýbat páteř a mohlo by to pomoct.

      • Amarellka napsal:

        Ahoj Kato,
        dekuji za odpoved, ja AD beru 11 let a jeste jine leky, ale jsem proste silene unavena a vycerpana. Ted se vracim z propustky do lecebny, tak to tam chci zitra probrat s lekarem. Vubec nemuzu fungovat. Na fyzioterapii jsem chodila pred hospitalizaci, ale kvuli panevnimu dnu. Jeste mi chybi 2 rehabky, tak je po propusteni poprosim, at mi mrknou na zada. Dekuji.

        • Káťa napsal:

          Já chodím k fyzio pravidelně. Blbě stojím, mám hodně “uzavřený” hrudník. Kolikrát mě v něm píchá, že mám pocit, že mám infarkt. Kolikrát já kvůli tomu měla záchvat paniky. Teď mě zase bolí už asi 14 dní hlava, ale od fyzio vím, že je to od krku, takže to nesleduju. Jinak už bych si myslela, že mám otok mozku nebo něco horšího. Naprosto tě chápu. Jak mi něco je a nedokáží identifikovat co, je zle. Teď po šestinedělí jsem si nechala zavést nitroděložní tělísko. Měsíc mi trvalo, než jsem se přestala úzkostně sledovat.

  6. Klára napsal:

    Ahojte, z toho volného pátku jsem úplně zblblá, takže včera jsem si omylem vzala dvakrát prášek. Tak dneska nic. Abych v tom neměla zmatek, píšu si fixem na platicko začáteční písmena dní, a myslela jsem, že je včera sobota ☹️ teď jsem si chtěla vyloupnout neděli.

    Amarellko to mrtvění určitě nic není, skříplý nerv, nedostatek hořčíku… Metastázy určitě ne!

    • Amarellka3 napsal:

      Klári,
      to se někdy stane, tak si kup lékovku, tam si nadávkuješ na týden dopředu. Nebo ti z toho bylo blbě? Jinak já taky byla zblblá z toho dne volna a taky jsem si myslela, že je včera sobota, ale léky jsem si vzala dobře, resp. dnešní ranní jsem si ještě nevzala, protože jsem se teď probudila.
      A jak se jinak máš? Já jsem úplně šíleně vyčerpaná, včera jsem spala do 15:30, dnes doteď a hrozně mě to štve.
      Hezký víkend.

      • Bobina napsal:

        Ami a proč , tak dlouho spíš ? Je to po lécích ?

        • Amarellka3 napsal:

          Bobinko,
          to nevím, před nástupem do léčebny jsem spala 2 hodiny asi měsíc a půl, tam dlouho hledali léky, abych se vyspala a teď zas doma spím moc. Nevím, jestli je to léky, protože takhle moc jsem spala, i když jsem brala léky jen ráno a večer jen jeden, který ani nebyl na spaní. Ale jsem každopádně strašně vyčerpaná a rozlámaná. Já mám období, že spím moc a ta se střídají s obdobími, kdy spím hrozně málo a myslím, že léky v tom tolik roli nehrají. Každopádně už asi 5 let nespím nikdy normu kolem 8 hodin, prostě buďto moc, nebo skoro vůbec.

      • Klára napsal:

        Amarellko blbě mi nebylo vůbec. Zvazim tu lékovku, ale s tím popsáním to funguje v pohodě. Je mě rozhodil ten volnej den..
        Za chvíli vezu dceru na koupaliště, má tam brigádu v kuchyni. Pak tam půjdeme si zaplavat. Jinak sem byla dnes ráno běhat a pak hodinu na kolo. Nevím co ti poradit s tím nespanim …napadá mě jen fyzicky se unavit. Zkusit překonat ty slabosti svalů…

        • Amarellka3 napsal:

          Ahoj Klári,
          tak alespoň, že ti nebylo nějak blbě, ale dnes si určitě tabletku neber. Hezky si zaplavte, jsi dobrá, že tolik sportuješ, já se bojím, že už nikdy sportovat nebudu, jsem pořád rozlámaná, bolí mě celá záda, nemám vůbec sílu, jsem strašně vyčerpaná, mám šílený strach, že jsem prolezlá nádory. Jinak já teď nemám problémy s nespavostí, ale spím naopak moc, na včerejšek jsem spala asi 18-19 hodin a na dnešek asi 15 hodin. V léčebně sice vstanu v těch 6:30, ale jsem pak úplně mimo. Tak si hezky užijte koupák.

  7. Míla napsal:

    Ahoj všichni.
    Už dlouho trpím žaludeční neurozou, nevím jak ji zmírnit. Poradí mi někdo?
    Třeba nějaké léky, čaje atd…děkuji za rady

    • Bobina napsal:

      Ahoj Mílo, zkus v lékárně nějaký čaje pokud nechceš chemii. Mi pomohl bohužel vždy jen lexaurin , jinak jsem nemohla vůbec jíst. Teď jím AD a zbavila jsem se žaludeční neurózy, ale mám jiné problémy. Když jsem se zbavila žaludeční neurózy, která mě doprovázela skoro 20 let, tak jsem konečně přibrala, do té doby jsem byla podvyživená….

      • Míla napsal:

        Ahoj Bobino.
        Jaké si měla prosím Tě potíže?
        Já mám šílené nechutenství. V žaludku mi pořád nějak krundá. Pocit plného a nafouknutého břicha jako kdybych tam měla kameny.. Stále krkám i v noci a skoro celý den. Mám i průjem . Takový tlak v žaludku. Jinak vyšetření na gastroskopii v pořádku. Mám skoro každý den úzkosti. Beru Siranalen 75 mg 1 tabletu denně, ale jsem po něm hodně ospalá a pocituji, že mě to nijak nepomáhá.
        Ta žaludeční neuroza mě dává zabrat to jsou galeje něco sníst.

        • Bobina napsal:

          Ahoj Mílo, trpěla jsem nechutenstvím, stačil malý psychický problém a hned mě bolel žaludek třeba týden a nejedla jsem, průjmy jsem měla pořád. Tlak v žaludku. Beru AD, po zklidnění jsem dostala chuť k jídlu a žaludek necítím… Myslím, že to máš z těch úzkostí, já je měla taky, chce to zklidnit celý organismus, čím to by měl říct doktor….

    • Lucka. napsal:

      Mě pomáhá meduňkový čaj. Nejlepší je z čerstvé meduňky ze zahrádky.

  8. Amarellka3 napsal:

    Ahojte,
    jak se vám daří? Co podnikáte na svátky? Já jsem na poslední propustce do neděle, příští týden už jdu domů, ale nejlíp mi není a chtěla jsem se o něčem poradit – skoro každou noc se budím s mrtvým malíčkem a polovinou prsteníčku, musím ruku proklepávat a teď mi v předloktí cuká. Zkoumala jsem to a může to být syndrom kubitálního tunelu (kudy prochází loketní nerv, který malíček a polovinu prsteníčku inervuje), nebo něco od páteře. Mám strach, že mám v páteři metastázy. Bolí mě totiž hrudní páteř. Nemáte s tímhle někdo zkušenost? Děkuji moc a přeji všem, ať je vám co nejlépe v rámci možností, vedra už pominula, tak snad je vám lépe.

    • Lucka. napsal:

      Ahoj, já tohle mívám od hrudní páteře a zablokovaných žeber. každé žebro působí na jiný prst. Zkus si najít blokády žeber a jejich příznaky. Měla jsem to už mockrát a po odblokování se to zlepší, neboj.

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Lucko,
        díky moc za reakci, mě právě bolí taky hrudní páteř a mám ji asi zablokovanou. A taky jsi v noci při probuzení měla mrtvý malíček a polovinu prsteníčku? Je to hodně nepříjemné, protože s nimi nejdřív nemůžu vůbec hýbat, teprve po chvíli se postupně rozhýbají. A měla jsi to na obou rukách? Já se asi objednám na neurologii, protože je to hodně nepříjemné a dnes mi pořád cuká i polovina předloktí, která je taky inervovaná loketním nervem. Děkuji.

        • Lucka. napsal:

          Měla jsem to taky tak. Někdy jen jednu ruku, někdy obě. Asi podle toho,jak to bylo zrovna zablokované. Ale taky někdy jsem měla ruce divné i přes den. Chce to fyzioterapeuta a taky doma cvičit.

    • Bobina napsal:

      Ahoj Ami, nemám s tím zkušenost, ale nemůžeš to mít přeležené a nedokrvené. V každém případě držím palce, ať se to zlepší !!!

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Bobinko,
        no je mi divné, že bych to měla přeležené úplně každou noc a většinou i vícekrát za noc na obou rukách, spíš to vidím na útlak loketního nervu v kubitálním tunelu, nebo od páteře a samozřejmě se bojím toho, že mám v páteři metastázy. Půjdu asi k praktické Dr., ať mi dá žádanku na neurologii, až mě pustí z psychiatrie.

        • Bobina napsal:

          Určitě nemáš metastázy, to bude něco jiného, nemysli na to…

          • Katka napsal:

            Ahojky,znám to moc dobře.Stává se mi to i několikrát za noc a několik dní za sebou.Potom něco křupne v zádech nebo v krku a mám chvíli klid.Mám to od zablokovaných zad.Někdy malíček a prsteníček,někdy i tři prsty.Chce to zkoušet během dne trochu protahovat.

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Katko,
            díky moc za zkušenost, ono je to hodně nepříjemné, když se každou noc budím s nehybnými a necitlivými prsty. Doufám, že mám taky zablokovaná záda, hlavně, aby to nebyla nějaká metastáza v páteři, z toho teď šílím.
            Jinak protahuji se každé ráno, v léčebně máme každý den 15 minut protahovací rozcvičku a pak každý den chodím hodinu nordic walking, ale mám tu necitlivost pořád.

    • LuckaDz napsal:

      Ahoj mohla bych ti napsat někam soukromou zprávu třeba na mail?

      • Amarellka napsal:

        Ahoj LuckoDz,
        na koho je tvuj dotaz ohledne e-mailu? Ono to neni jasne, pod ci prispevek to patri, tak nevim, jestli se ptas me, nebo nekoho jineho.

  9. Nira Shalom napsal:

    Dobrý den, chci se podělit o své úžasné svědectví Poté, co jsem byl ve vztahu s manželem celé roky, on se se mnou rozešel, udělal jsem všechno možné, abych ho přivedl zpět, ale všechno bylo zbytečné, chtěl jsem ho tolik kvůli lásce, kterou mám pro něj jsem ho prosil o všechno, slíbil jsem, ale odmítl. Vysvětlil jsem svůj problém svému příteli a navrhla, že bych měl raději kontaktovat kouzlo, které by mi pomohlo vrhnout kouzlo, abych ho přivedl zpět, ale já jsem ten typ, který nikdy nevěřil v kouzlo, neměl jsem jinou možnost než to zkusit, já e-mailem kouzelnické kouzlo, a on mi řekl, že není problém, že všechno bude v pořádku před třemi dny, že moje ex se ke mně vrátí před třemi dny, vrhne kouzlo a překvapivě na druhý den to bylo kolem 16 hodin. Můj ex mi volal, byl jsem tak překvapen, odpověděl jsem na výzvu a všechno, co řekl, bylo, že je tak omlouván za všechno, co se stalo, že chce, abych se k němu vrátil, že mě tak miluje. Byla jsem tak šťastná a šla jsem za ním, že jsme znovu žili spolu šťastně. Od té doby jsem učinil slib, že každý, koho znám, má problém se vztahem, rád bych takové osobě pomohl tím, že ho odkážu na jediné skutečné a mocné kouzlo, které mi pomohlo s mým vlastním problémem. email: babaidadawiseman01@gmail.com
     můžete mu poslat e-mail, pokud potřebujete pomoc ve vašem vztahu nebo v jiném případě.
    Kouzla lásky
    Vydělávejte dobré peníze nebo vyhrajte loterii.
    Dosáhnout úspěchu v podnikání.
    Duchovní problémy.
    Vyhrajte soudní případ.
    Hledejte svého životního partnera.
    Získejte dobře placenou práci.
    Získejte kontrolu nad svým manželstvím.
    Přijměte laskavost a získejte přitažlivost lidí.
    Vraťte ztracené peníze.
    Uzdravte vás všech nemocí. léčitelné i nevyléčitelné.
    Řešit problémy s těhotenstvím a žehnat vám děti atd.

    Obraťte se na tohoto velkého muže, pokud máte nějaký problém s trvalým řešením
    prostřednictvím babaidadawiseman01@gmail.com
    WhatsApp: +2348136951551

    Poděkuj mi později

  10. Novacek paniky napsal:

    Ahoj všem,

    Píši zde poprvé. Před rokem jsem zažila pár měsíců po porodu silné paniky. Nevěděla jsem o co jde a díky strachu to bylo mnohem horší. Na pohotovosti mi řekli, co takhle jízdenku do blázince :-D. Tak jsem říkala, že si připadám ještě celkem normální:-)) a že děkuji. No pak se to stupňovalo skočila jsem si pro prášky 6neurolů za den než naskočila AD. Týden jsem nespala a odvoz odmítala. První tři týdny, když mi bylo nejhůř jsem nemohla nic a pak mě začala rodina vozit ven do lesa(to doporučuji na lepší spaní), na nákupy, já měla ataky všude a musela jsem třeba pryč z místnosti a máma nechápala a pamatuju si jak pronesla , tak to je jako v blázinci a pak jsme se jen tomu smály. Určitě je mít dobré okolo sebe lidi, co z toho nedělají kovbojku ;-)). No a pak jsem se dozvěděla, že v tom jede sestřenice a táta mi taky řekl, že to měl. Moje otázka na tátu byla a jak dlouho si ty bolesti a ataky měl a on jo 22let a přesně jsem se na ně vykašlal, když mi oznámili rakovinu kůže melanom. No, tak mi spadla brada a já tedy nováček :-). Řeknu Vám to takhle porážela a stále porážím tu mrchu, že si plánuju věci jako, že se nic neděje, tak co já zažila ataku v těch nejhorších chvílích vlastně všude, když mě vozili ven, tak kde by mě mohla překvapit?!:-)) Například uprostřed obchodu pěkně na hrudi klasika pocit balvanu a pot a máma, co se děje a já nic no zase mám ataku a ona na tu se teď vybodni a koukej, co si vybereš :-D. Vlastně to byl ten ideální způsob, jak na mě v tu chvilku :-)). Když mi bylo nejhůř bolesti na hrudi, bušení srdce no znáte ty příjemný chvilky:-)), tak jsem se rozhodla, že začnu procházky, abych tu potvoru začala porážet i sama bez rodiny. Každý den jsem ušla kousek a dala si cíl kam s kočárkem dojdu a dám si dortík jako odměnu. Začala jsem mít radost z toho, že to zvládám :-). Plus sladký miluju jde se vám hned lépe ;-). A opravdu pak jsem se začala na procházky těšit to byl podzim a pomáhalo mi to si i “čistit hlavu”. Takhle každý den jsem chodila asi půl roku. Pak už jsem se z toho vyhrabala a řekla si, že vysadím prášky já měla pouze půlku AD, tak jsem to dala na čtvrtku a měsíc a půl jsem bez. Teď jsem měla dvě čtvrtinky neurolu na noc po půl roce. No, já si říkám, tak co přinejhorším mám u sebe neurol stačí už mi i 1/4tbl. Beru je jen občas teď ve vedrech trochu horší to mi to loňský rok začalo. Vím o co jde, takže mě to tak nevyvede z míry. Ještě mám tik ťaky:-), tak je taky používám dost a je to spíš, že po něčem sahnu. Když přijde strach měním rychle myšlenky nebo obavy hned začnu něco jiného. Taky mi z nějakého důvodu pomáhá začít zívat – uvolňuje mi to tlak. Plus se držím spíš v chladnějších prostorech. Pořídila jsem teď i ochlazovač vzduchu a když tak sprcha přes den. Ideálně něco volnějšího na sebe:-). Do kabelky micerální vodu ve spreji a ochladím se i venku. Snažím se to zlehčovat a to proto, že když jsem se v tom patlala a hledala a četla bylo to horší a horší a třeba to někomu pomůže ;-). Jo a ještě ty různý věci, co používám čokoláda, ťikťaky, atd. mi poradil táta jako cestičky, jak z toho ven. Také pak snižoval a pak vysadil úplně. Držte se a třeba zse někdy dám vědět :-).

    • Bobina napsal:

      Tak to blahopřeji 🙂

    • LuckaDz napsal:

      Tak to to zvládáš levou zadní 🙂 já jsem taky nováček měsícem a půl mi to začlo a pořád mě to drží. Beru AD a k tomu Xanax. Nejhorší je to vždycky večer. A jaký pocity ještě u toho máš?

  11. LauraMia napsal:

    ahojte lidičky,
    jsem tu mezi Vámi téměř nová, říkám téměř, protože jsem na tyhle stránky uz dávno zabrousila a začetla se do vašich koemntářů,ale najít odvahu napsat sem, jsem neměla.
    Jmenuju se Soňa,je mi 39 let a panickymi poruchami trpím už asi od mladí, už ani nevím, kdy přišla první panika, to mi bylo asi 23let a pak jsem měla hodně let pokoj, ve 27 letech jsem porodila syna a myslela jsem si,že uz mámm vyhráno,že se mi tohle už nevrátí a opravdu jsem měla ctyři roky úplný pokoj, dobře jsem spala , cestovala, jezdila na výlety a cítila se úplně fajn. Až to chvíle, kdy jsem musela ve velkých vedrech odjet se sestrou do Prahy, vlakem, na letiště pro synovce, do teď to mám před očima, jak jsem na Kampě měla pocit,že se udusím a že tu už zustanu, nebo že umřu, sestra na mě hleděla jak z jara a zachránil mě jen klimatizovaný taxík, který mě odvezl ke kamarádce, kde jsem se po osprchování trochu probrala.
    Od tohoto osudného dne, se vše spustilo nanovo a od toho dne mě panické ataky už neopustili a naopak změnili svůj stav a chovají se jinak. Abych to dlouho nevypisovala, už devět let,jsem nebyla nikde na výletě, nikde na dovolené, na žádném velkém koncertě a mou nějvetší vzdáleností je max 30km od domova a to ještě s velkým napětím. Už jen myšlenka,že sednu do auta a vyrazím k moři,mě opravdu děsí a to jsem moře dřív tolik milovala. Syn jezdí na dovolené, jen s manželem, ani se mě chudák neptá, kdy pojedu já. Vlastně jsem se těch atacích tak utopila,že jsem svůj život omezila,jen stereotipní věci, které mě nerozhodí a které zvládám,na ostatní radši ani nemyslím.
    Teď jsem měla poslední půl rok od paniky klid, necestovala jsem,ale citila jsem se dost silna na tože bych se o to i pokusila,ale bohužel se mi minulý týden vrátila silna ataka jen kousek od domova, zase ten pocit kamene na žaludku, mokré a studené ruce, měkké kolena, sucho v ústech a pocit -já chci hned domů!!!!! a jsem zase tam kde jsem byla.
    Teď jsem byla pul roku bez léků, od pondělka jsem zase na Asentře a Rivotrilu, jsem objednaná k psycholožce, má bohužel volno až v půlce srpna. Má týden volno v práci, ležím doma, občas něco uklidím, uvařím, všichni leží u vody a užívají si prázdnin a dovolených a já jsem zase ve své ulitě, ani nevíte, jak všem těm zdravým lidem závidím, co cestují a užívají si letních radovánek.
    Prosím vás, máte to někdo taky takhle jak já?? Ze vás to paralizuje natolik,že necestujete? nebo naopak poprosím o každou radu, co pomohlo Vám to překonat a vyléčit se a hlavně, jak najít odvahu přestat se bát???
    děkuju moc…..

    • Lucka. napsal:

      Ahoj, tak to mám bohužel stejné. Už docela dlouho necestuji, a to jsem přitom v lepších obdobích PP zvládala i letadlo. Ale teď momentálně ne. Jen sedím doma a závidím ostatním, jak jedou třeba k moři, kde to mám moc ráda. Ale doufám, že když jsem to zvládala i s PP dřív, že se to třeba zlepší a zase někam vyrazím.

    • Bobina napsal:

      Ahoj Lauro,
      jsem na tom podobně, PP se u mne objevila ve 22 letech , vůbec jsem netušila o co jde, mám trochu jiné příznaky…. žiju s ní hodně dlouho, tenkrát se to neléčilo, teď beru AD, ale bez pomocného prášku do obchodu nejdu. Taky závidím všem, co jdou na koupák, do kina na koncert atd…Letos na dovolenou nechci, zvládám ji jen s neurolem a už mě to nebaví. Když jsem ale pořád doma, tak je mi taky blbě, je to začarovaný kruh. Bohužel je to dědičné, moje neteř to podědila taky. Léčí se byla mockrát hospitalizovaná v psychiatrické léčebně a stejně jí invalidní důchod nedali. Někdy si říkám, že jsou horší věci, ale úroveň života s touto nemocí je hrozná, pořád být ve střehu a mít nějakou obavu…Tak se drž, jsi mladá, třeba se vyléčíš, já jsem stará, já už nemám šanci…

    • Lucie napsal:

      Ahoj, mam uplne to same, taky nikam necestuju, jen sedim doma, protoze je mi zle jen kdyz pomyslim, ze bych byla tak daleko od domova – je to fakt naprd, kdyz jdes nekam dal a snazis se to prekonat, tak je ti zle, kdyz jsi doma, tak jde sebevedomi do haje a utapis se v tom..leky beru, snazim se trenovat po kouskach, ale jde to horko tezko, nikomu to nepreju a zavidim vsem zdravym lidem 🙁

    • Laura1011 napsal:

      Ahoj Soni me kdyz chytla pp poprve tak jsem mela mimino a chlapa proste do noci v praci …to ze jsem byla troska to jsem byla…v tu dobu jsem teda nevedela co to je…pak kdyz jsem se dozvedela ze je to psychicke proste jsem chtela bojovat chodila jsem ven po 10metrech…byla jsem jak blazen ale kazdy den jsem delala pokroky..bydleli jsme ve meste takze obchody byly kousek…i tak jsem byla schopna z kramu utect ale snazila jsem se pak jsem jela do chorvatska a dala jsem to strasne mi pomahaly mentosky nebo proste cucavy bombony dala jsem to tam tyden bez prasku …pak par let klid a opet je mam zpatky …ja mam vlastne tu generaliz.uskost.poruchu s panickyma atakama takze vlastne jsem v uzkosti neustale a do toho mi prichazeji ty silne ataky..ale proste zkousim jezdit autem alespon po meste a dal s kamaradkou ktera ma ridicak takze kdyz me ataka chyti tak muze ridit …dokonce uz obcas jdu sama do obchodu ale je to tezke ale nechci se vzdat a nechci byt jen doma…vim ze jsem to tu uz nabizela ale zkus mi napsat na maila a muzem si treba dat fb a obcas si napsat ja nikoho s pp v okoli nemam …lauradesetdvacet@seznam.cz muzem o tom vic pokecat prece se jen na fb lip pise:)

      • 73Klara napsal:

        Ještě k tomu cestování – nesnáším uzavřený prostory. Nesnáším autobusy a myšlenka, jak zvládnu dvě a půl hodiny v letadle mě trošku strašila. Zásada je, nemyslet na to, nepřipustit si to. Před nástupem do letadla sem se na schodech pořádně párkrát nadechla s tím, že holt dvě a půl hodky bud v železné pixli 10 km nad zemí bez možnosti odejít nebo otevřít okno. Hašlerku do pusy, knížku do ruky a úplně ok. Nedovedu si představit, že bych jela na dovolenou bez své rodiny. Nedovolím té mrše atace, aby mě takhle vyřadila ze života.

    • 73Klara napsal:

      Ahoj Lauro a holky, já si myslím, že se v tom moc rýpete. Jak píše výše "nováček paniky", základ je moc to neřešit. Úžasná poznámka její maminky – na ataku se teď vyprdni, co si vybereš – v obchodě, to by se mělo tesat! Nepozorovat se, neanalyzovat, nepřemýšlet jak mi je. Protože čím víc nad tím budete dumat, tím víc se do toho zaplétáte. Chodit ven, každej den o kousek dál, zabavit se, odvést pozornost. Číst, sportovat, malovat, ruční práce… co koho dřív bavilo. Jo, je vedro. Jo, lidi (většina) sou hnusní. Ale já se přece tím nenechám omezit, přece mi nějaká pitomá ataka nebude řídit život!

      • Bobina napsal:

        Je to pravda, čím více se v tom rýpeme, tím je to horší, jenže když ona v tom obchodě příjde potvora a já musím utíkat ven. Nejhorší je když zkouším u maturit, nemůžu utéci, ze zadávání státních maturit mě pan ředitel už uvolnil, tam by to byl průšvih. Prostě i když se vtom nerýpu, tak mě neopustí zkoušela jsem to dost let 20, bez prášků….Potom jsem byla nucena navštívit lékaře a od té doby jsem na AD, je to o něco lepší, ale o moc ne…

        • 73Klara napsal:

          Bobinko, ono to nejde lusknutím prstu. Musela jsem si to nějak přenastavit v hlavě. I když beru AD, kdybych se snažila, tak si fakt něco spustím. Nebudu lhát, proletí mi hlavou občas myšlenka, jak se cítím – v tomto okamžiku kdybych se v tom začla rýpat, začne mi být hůř. V tomto mi pomáhá, že jsem trochu hyperaktivní, furt v pohybu. Takže aktivitou odvedu myšlenky jinam…

          • Bobina napsal:

            Klarko, tak to je pravda, pořád něco dělám, nemůžu být v klidu, to je mi pak psychicky zle a každý den se snažím na něco těšit, třeba na hlouposti, novou kytku, která mi vykvete atd…ale jsou dny , kdy nepomáhá nic jen neurol, bohužel…

          • 73Klara napsal:

            Chápu… ale to těšení se na něco, i kdyby to byla úplná blbost, to je dobrej přístup! Takhle jsi pořád pozitivně naladěná a dá se s tou mrchou bojovat líp!

  12. Karla napsal:

    Ahoj přátelé,zdravím vás.Venku je hrozné dusno,píšou,že v Příbrami padají kroupy.Je to strašné,ale snad už se ochladí a bude nám snad lépe !!!

    • Lucie napsal:

      Ahoj Karli, je tam desne, jsem z Ostravy, tak si na ochlazeni jeste pockam 🙂 tady ta vedra fakt nesnasim 🙁

      • Karla napsal:

        Ahoj Lucie,já také ta vedra nesnáším.Venku se nedá vůbec dýchat.Obdivuju lidi,co můžou manuálně pracovat v tomto horku…

    • Laura1011 napsal:

      Joo ja dneska mela ataku hned z rana myslim si ze se mi to micha s astmatem…uz me ty stavy nebavi a to me v nedeli ceka ten koncert ed sheerena takze uz mam paniku

      • Amarellka napsal:

        Lauro,
        mne je taky dnes zle, porad tu neprsi, mam silne uzkosti, motam se, mam silene svalove slabosti a taky dusnost a taky nevim, co je astma a co psychika. Ed Sheeren bude pecka zazitek, s kym tam jdes? Kam mate listky? Verim, ze to zvladnes, tak si s sebou kdyztak vezmi sos prasek. Drzim moc palce.

        • Laura1011 napsal:

          Nastesti nasezeni…jinak bych tam ani nevlezla na stani to by semnou svihlo hned…jdu s kamoskou ale o to vetsi strach mam no abych vydrzela a nezkazila ji to ze me tam budou nekde vynaset na nositkach…zas moje myslenky no..ale myslim ze to je venku tak snad to dam ikdyz si to neumim predstavit…no mame podobny stavy a na ty uzkosti ti lecebna nepomaha?s pp se asi ani do lecebny nechodi vid

          • 73Klara napsal:

            Ahoj Lauro, tak nakonec na ten koncert jdeš… zvládneš to určitě, neboj! A bude to super zážitek! Zpětně by sis vyčítala, že ses na to vykašlala. Držím palce, dáš to!

          • Amarellka napsal:

            Ahoj Lauro,
            tak na sezeni to das, nestresuj se predem, stejne je vetsinou nejvetsi strach pred akci, nez ze by ta akce pak nesla zvladnout. Ale budu na tebe moc myslet.
            Jinak s PP se muze na psychoterapeuticka oddeleni vetsinou, nekde nabizi primo programy pro lidi s uzkostnymi poruchami. Ale ja tu nejsem kvuli PP, ale dostala jsem se na prijmove uzavrene oddeleni kvuli sebeposkozovani (rezani se a paleni se cigaretou). Ted jsem na psychoterapeutickem oddeleni uz. Tak moc drzim palce na ten koncert.

          • 73Klara napsal:

            Ahoj Amarellko, co to tvoje dýchání, když se trochu ochladilo, je to lepší? Lítají jedna sanitka za druhou, asi ta vedra lidi hodně těžko zvládají…

    • 73Klara napsal:

      Ahoj Karli, v Brně se přihnala včera šílená vichřice, jela jsem v tom autem domů a bylo to jak blížící se apokalypsa. Pak docela slušně zapršelo. Krásně se vyčistil vzduch, je úplně nádherně.
      Teď mi to vedro nějak nevadí, o víkendu jsem ležela na lehátku a opalovala se… Nebylo mi dobře zkraje min. týdne, náběh na motání hlavy – přikládám to MS.

      • Karla napsal:

        Ahoj Klaro, dnes už je u nás docela fajn.Predevcirem u nás ani nekaplo.Promin,že píši až dnes, ale včera mě večer hrozne bolela hlava.

  13. Amarellka3 napsal:

    Ahojte,

    jak se máte při sobotě? Já se včera večer dusila, vůbec jsem nemohla spát, nakonec jsem usnula asi o půlnoci a vzbudila jsem se dnes v 15:00 hodin úplně vyčerpaná. Alespoň jsem se doplazila pro kafe a na nákup a teď zas pošilhávám po posteli. V léčebně budu už jen 14 dní, teď jsem na propustce doma.

    Ať se máte lépe, hezký víkend.

    • Bobina napsal:

      Ahoj Ami, to je dobře, že seš doma, ale je mi líto, že je Ti pořád špatně. Odpočiň si a bude lépe….

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Bobinko,
        děkuji, no jsem ráda, že se můžu doma vyspat, protože v léčebně vstáváme v 6:30 každý den a to je na mě moc brzy a pátky už jsem úplně mimo a pak celou sobotu prospím. A zítra musím zas zpátky, ale už jen 14 dní a propustí mě úplně. Jako v něčem mi to pomohlo, ale ne ve všem.
        A jak se máš ty v těchto vedrech? Máš už prázdniny, viď? Co máš v plánu?
        Opatruj se pokud možno hezký víkend.

        • Bobina napsal:

          Ami, mám prázdniny, nic moc neplánuji, protože cestování je pro mne stres, však to znáš. Uvidím, nějak to dopadne… Ty se hlavně opatruj, budu na Tebe myslet 🙂

    • Martin napsal:

      Ahoj Amarellko,
      tak to jsme na tom podobne. Ale beru to tak, ze je to tim horkem a dusnem. Taky se mi dycha hodne blbe a jak se na to clovek zameri, tak uz to jede – teda pokud je to stejny problem. V sobotu jsem se vubec nemohl vyhrabat z postele – usnul jsem v 1, v 8 vstaval na prasek, nasnidal se a pak jsem spal az do 14hod a stejne jsem se vzbudil a porad mi padaly oci, ze bych klidne prospal cely den.

      Jen se nestyd a lehni si – jak rika moje mama – telo si rekne 🙂 Kdyz chces spat, tak spi. Kdyz mas chut na sladke, tak si tu cokoladu sakra dej 😀

      Mej se krasne a opatruj se!

      • Zoltán napsal:

        To se tak někdo má,když může spát, jak se mu zlíbí..
        Žádné povinnosti, nic..

        • Amarellka napsal:

          Zoltane,
          nevim, na koho reagujes, ja jsem hospitalizovana na psychiatrii, kazdy vsedni den vstavame v 6:30 a mame tu program do 21:00. Na vikendy mame propustky a to jsem proste ko, tak cely den spim. Ja bych vymenila nemoc za normalni fungovani ani nevis, jak rada. Na psychiatrii jsem uz po osmnacte a opravdu neni co zavidet.

        • Lucie napsal:

          Zoltane, wtf???? Jsou nutne takove komentare?

          • Karla napsal:

            Souhlasím s Lucií,jsou takové komentáře opravdu nutné ?!

        • Lucka. napsal:

          Zoltáne,
          ty trpíš PP, nebo proč jsi na téhle diskuzi?

        • Martin napsal:

          A my se zname? Nebo podle ceho usuzujes? Ja si sve odbudu pres tyden, vikend mam proste odpocinkovy, pokud vylozene nepotrebuju delat na aute, nebo zahrade 🙂 Stve te to moc?

        • 73Klara napsal:

          Vyprdněte se na něho… zas někdo, kdo přišel trolit.

      • Amarellka napsal:

        Ahoj Martine,
        diky za podporu, ale u me to spani neni normalni, ja spim budto moc, nebo vubec a tahle obdobi se mi stridaji. Stve me, ze mam ted takovou potrebu spanku a ze tady nemuzu spat. V 6:30 mame budicek a spat dele nemuzu. Takze u me to neni tim horkem, ale celkove psychikou. A to dychani spatne muze byt i tim, ze mam astma, az me pusti z lecebny, tak musim po roce na kontrolu na plicni. A jak ses dnes mel ty? Prselo u vas uz? Tady ani kapka, je priserne dusno. Opatruj se a diky za podporu.

        • Martin napsal:

          Hezky vecer preju 🙂
          To je mi lito, ja myslel, uz se ti to trosku srovnalo. A nejde se s nema nejak domluvit? Prece sami musi vedet, ze pokud chce telo spat, tak jsou to hrozna muka kdyz nemuze. A mas na astma aspon nejake inhalatory? Ja si vzpominam, kdyz jsem mel fakt hrozne reakce na pyl, tak jsem se tak dusil, ze jsem s sebou musel nosit inhalator. Coz jsi mi ted pripomnela, ze bych se mel objednat na spiro…

          Jejda konecne… KONECNE nam tady zaprselo. Cely den priserne horko a dusno a v 18hod se to tady zacalo honit, hromy blesky, sileny vitr… A pak to tady jen tak line curlo… Nastesti dlouho, tak se vycistil vzduch a je dobre.

          Snad ted v pohode spis kdyz to pisu a vzbudis se dobre vyspana 🙂

  14. Laura1011 napsal:

    Ja bych se chtela zeptat jestli nekdo ma pocit zpomaleneho dychani jako ze uplne pomalu dychate divne a prijde vam ze ani nemuzete dychat????

    • Káťa napsal:

      Jojo, to dobře znám. A taky pocit, že mi nějak pomalu tluče srdce.

      • Laura1011 napsal:

        No me hrozne vadi ze kazda ta ataka je jina a clovek si rika je to ataka?ale vzdy teda se mi to tyka dychani a ja mam ke vsemu astma a pak nevim kdy treba tu pomoc vyhledat kdyz nepomaha dejchak..zrovna lezim s hadrem na cele a mam peknou ataku..

        • Amarellka3 napsal:

          Ahoj Lauro,
          já mám taky astma a v poslední době se mi pořád blbě dýchá, musím se jakoby hrozně zhluboka nadechovat, nejhorší je dýchat vleže, to se dusím, než usnu. Až mě pustí z léčebny, tak se musím objednat na plicní na kontrolu. Já zatím na astma nic nebrala, ale asi budu už muset, protože s tím dechem je to špatné. Jaký máš ty dejchák? Já jen při zánětech průdušek měla Ventolin. Jinak já mám zas somatizaci úzkosti do močového měchýře a v poslední době skoro nemůžu chodit, hýbat se, jsem jakoby paralyzovaná a do každého sebemenšího kopečku jdu strašně pomalu a ještě nemůžu dýchat.
          Tak držím palce, ať tě ataka brzy přejde a je lépe.

          • Nikol napsal:

            Dobrý den, chtěla bych se zeptat ohledně toho, jak jste psala, že se Vám špatně dýchá, když lezite na zádech to je z toho astma nebo z PP? Já mám PP a přesně tento problém mám, ale astma jsem nikdy neměla. Děkuji..

          • Amarellka napsal:

            Ahoj Nikol,
            ja prave nevim, z ceho to je, ja uz PP od roku 2012 nemam, ale uzkosti mam porad. V sobotu uz se mi dychalo lepe, tak to asi bylo ze stresu, v ten patek, myslela jsem si, ze mam embolku. Na kontrolu s astmatem jdu, az me pusti z lecebny, tak se uvidi, jestli se zhorsilo, jestli uz to bude na nejakou lecbu… Ale pokud mas plicni ok, tak to bude nejspis uzkost.

    • Bobina napsal:

      Taky to znám, vždycky se začnu štípat do ruky, aby fyzická bolest přeprala tu psychickou, někdy to zabírá, někdy ne…

    • jirabi napsal:

      Milá Lauro, mám úplně stejné potíže s dýcháním, astma diagnostikováno, PP poruchou trpím asi 5 let. Má výborná plicní lékařka mi dala radu a návod: při každé potíži s dechem 2x fouknout Ventolin nebo Berodual a dát se do klidu _ prostě se nehejbat _, pokud poté stále lapete po vzduchu a nedodýcháváte VOLAT 155. Takto postupovat i při ataku PP, zkontrolovat zda mohu dodýchávat, jestliže ne dvakrát fouknout, vzít si pohotovostní pilulku /cokoli Neurol,Lexaurin.Rivotril attp/, Pokud nejde dodýchávat a dušnost trvá, volat 155. Na PP neumřeme, ale potíže s dechem vyžadují lékařskou pomoc. Mluvím z vlastní zkušenosti a věřte, že intubace pomůže, ale není příjemná. Takže já se už řídím dobře míněnou radou. Přeji hodně sil a radost z mimč.

      • Laura1011 napsal:

        No ja mam potize s dechem vlastne neustale jen pri atace o dost horsi a moje dr mi rekla ze proste to je uzkost a nemuze se mi nic stat..tak to vzdycky zkousim vydrzet parkrat jsem uz prave na pohotovost jela ze to neprechazelo ani po ventolinu ale tam proste jak reknu ze mam pp tak sileny

  15. Káťa napsal:

    Máte někdo takové ty nepříjemné pocity, jakože se na svůj život díváte jako na film? Jakože to vlastně vůbec nejste vy? Jsem poslední dobou dost unavená (vedro, noční vstávání ke 4 měsíční dcerce…) a takhle se cítím dost často. Jak kdyby ty ruce, na které se dívám, nebyly moje. Je to hnus.

    • Laura1011 napsal:

      Mela jsem to je to depersonalizace a to druhy najdi si to na netu…byl to silenej masakr tenkrat jsem s tim jela na psychiatrii na pohotovost ale rekli mi ze to je z uzkosti a z unavy…mela jsem to asi 14 dni a opravdu se to nedalo..zpusobujou to i nektere ad jako nezdouci ucinek

      • Káťa napsal:

        Jo, to je přesně ono, díky. Nejčastěji to vnímám v autě. Což asi dává smysl,když u toho je potřeba se soustředit. Zajímavé je i to s těmi emocemi. Je fakt, že já je poslední dobou moc nevnímám. Respektive všechny negativní se mi slily v jeden pocit, a to zhoršení pp. A ty pozitivní taky. Je mi akorát o trochu lépe. Jediné, co dokážu pořád intenzivně prožívat, je vztek.

        • Laura1011 napsal:

          Kato je to ono mela jsem to stejne ale neboj prejde to ac si myslis ze ne je to neuveritelne vid?ale dr mi rikala ze je to neskodne coz clovek v tom stavu nechape..a presne zadne emoce nic ja jen lezela a rikala si ze sem blazen ze uz mi siblo…

    • Bobina napsal:

      Někdy se mi i zdá, že to nejsem já, ale v určitém okamžiku jsem moje máma, nevím jak to vysvětlit, ale znám to…

    • Petr25 napsal:

      Káťo, také jsem to párkrát zažil, ale je to jen nepříjemný stav, výplod našeho mozku. Ale taky mě to vždy rozhodilo. Je to masakr a k neuvěření..neboj, odezní to.

  16. 73Klara napsal:

    Ahojte, nechodíte někdo cvičit crossfit? Včera jsem byla poprvé. Beru to jako součást terapie, vystavovat se situacím, který nejsou úplně komfortní.
    Jiný fitko, jeden namakanec vedle druhýho. Šla jsem na lekci pro začátečníky, odchylo mě pár holek a postaraly se o mně 🙂 páč jsem tápala. Lektor vypadal trochu jako Noid 🙂 a nebylo to špatný. Ovšem, než jsme začli, pocity lehce nepříjemné, náběh na motání hlavy. Okamžitě jsem se přestala tím zaobírat, aby se to nějak nerozjelo. A vlastní cvičení super, já jak sem soutěživá tak sem se pochopitelně snažila. Tak třeba tam občas zajdu od září – dneska se přesouvám s děckama k našim a začne prázdninový režim 🙂

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Klári,
      přesně nevím, co je crossfit, ale chodila jsem na crossgym ještě vloni, když jsem měla trochu síly. Bylo to fakt náročné a chodili tam i chlapi a já to díky svalovým slabostem přestala zvládat. Teď je pro mě nemyslitelné někam jít cvičit, protože jsem hrozně vyčerpaná a slabá a vím, že je to asi z psychiky, ale nejde to moc překonat. Skoro každý den v léčebně chodím na nordic walking hoďku denně, máme to jako jednu z aktivit, ale fyzička se spíš ještě zhoršuje. Navíc jsem tam měla před 14ti dny klíště, tak samozřejmě šílím z boreliózy.
      Tak hezké prázdniny, užívejte léta, co to jde.

      • 73Klara napsal:

        Amarellko to bude asi něco podobného. Sílu to jednoznačně vyžadovalo. Já ale moc silný ruky nemám, musím na tom pracovat. Obzvlášť levá, jak jsem si vyhodila loket, tak je problém na ní se udržet v nějakých obtížnějších pozicích na joze. Ale trénuju to 🙂

  17. Petr25 napsal:

    Ahojte, tak nevím jak jinde, ale na Moravě konečně dnes aspoň jeden den, polevila ty vedra. Dnes je příjemně. Dokonce i noc byla super, skvěle se spalo, ani vstávat sem nechtěl. 🙂 Takže nálada u mě převládá docela dobrá, ale až na divné pocity kolem ( ohledně) krku. Furt mi přijde, buď mě tam sem tam nějak divně píchne, nebo zabolí, teď dokonce i mám dvě afty zase, jednu na jazyku, velkou a druhou v puse, od toho mě to taky boli, tak se možná moc pozoruji, no já nevím. Dělal mi doktor na ORL vyšetření, nějaké flexi, přes nos do krku se podíval. Ale nevim, nerozumím tomu, zda byl dost hluboko a zda by poznal úplně kdyby bylo něco špatně.. hm?? Co myslíte? Hezký den všem

    • 73Klara napsal:

      Péťo, to fakt nic nebude. Když to doktor zkontroloval, určitě by něco našel – kdyby tam bylo něco špatně! Ale chápu, jak se cítíš. Mě pořád lehce píchá v místech slepáku. Naordinovala sem si kýlu, natržený sval, tříslo. Pravdou je, že mám lehce artrozu v kyčli a z toho by tříslo mohlo pobolívat (to mi řekli na rehabilitaci). Přesto ten červík v hlavě tam je. Každopádně mám za sebou UZV a ten byl naprosto čistý. Ale jako hlavou mě to proletí, co je tam špatně…
      Kde bydlíš na Moravě? V Brně je pořád děsně…ale souhlasím s tou nocí, ta byla chladnější.

      • Petr25 napsal:

        Klari, já doufám, že to je vše ok, ale nevím proč furt mám takové zvláštní pocity a příznaky. Ty jsi určitě v pořádku 🙂 Když ti udělali i Ultrazvuk. Já bydlím nad Opavou, Krnov.:-) tedy je fakt dneska dobře.

        • 73Klara napsal:

          Peti, já mám jednu kolegyni – má IQ tykve. Ale s oblibou mi říká, ty budeš tak dlouho hledat a nebudeš spokojená, dokud ti něco nenajdou. Má trošku pravdu – my sme prostě co se týká zdraví trošku jiní. Nicméně, přála bych jí zažít stavy, který při panice máme. Nikdo si absolutně nedokáže představit, co při tom prožíváme.

          Snad dojde trochu ochlazení k nám od vás 🙂 fakt je, že tento týden jsem měla už taky dost -a to mi vedro povětšinou nevadí.

          • Petr25 napsal:

            Klari, no , jako něco na tom bude, protože když vemu co vše jsem si myslel za tu dobu, že mám různých nemoci apd. A vše vždycky naprosto zdravý. Jsem nesmírně rád za to. Ale jak píšeš, vždy je nějaká nejistota, strach z nemocí, že umřu brzo..nebude mi pomoci a tak. No ale opravdu nikdo neví, jak to vnímáme a jak se s tím žije. Tak snad to nic nemám a vše bude dobré. Chci se života užít, navíc prcka našeho , který za pár dní bude už s námi

    • Bobina napsal:

      Nejlepší na to je nepřemýšlet a jít něco dělat, protože doktor většinou pozná problém a pokud není, tak je to OK.
      Zkus si najít něco, co tě od těchto myšlenek odvede, nějaký koníček, nějakou činnost, držím palce 🙂

      • Petr25 napsal:

        Bobino díky, ano, je to jak říkáš, ale já přeci jen furt něco dělám, a zatím to nezmizelo.. dokonce teď se cítím jakoby na mě lezla nějaká viróza.. no to nee, to jsem měl 3 denní naposled cca 14 dní zpátky. Možná 3 týdny.. no uvidíme.

        • Laura1011 napsal:

          Ahoj hele tohle je pri uzkostne poruse uplne normalni…co mam vyzkousene tak panika a celkove uzkostne stavy mi zacaly vzdy kdyz se v tele neco delo a prave i blba chripka je spoustec…a krk jsem mela to same ..kazdy z nas ma uzkosti uplne jine pritom vlastne mame to same…ale jedno ti povim..ja si ted zpusobila takovej kolaps organismu …skriply se mi zada…mam zanet zaludku…zanet v zubu…a k tomu vsemu vysoke jaterky.._ dostala jsem zadanku na ct bricha a kdyz jsem si ja blbka googlila co tam dr na zadanku napsala stalo tak ,,zadam o vysetreni nadoru v oblasti jater a jeste neceho..´´samozrejme v jejich slovech ..prvni co me napadlo co moje dite boze je to jasny umru atd…pak jsem sla k psycholozce a odchazela s uplne jinym pocitem..Najdete si uzasneho psychologa vystridejte jich treba tisic ale vzdycky kdyz tam jdu v necem mi pomuze a postupne se zase chci dat dokupy..slo to jednou nevzdam se..A vubec vy na Morave tam se musi lecit hezky jen ta vase priroda …miluju palavu…mikulov…lednici..vse tam okolo♥️

          • Petr25 napsal:

            Lauro, děkuju moc za tvůj příspěvek. Psychologa jsem kdysi zkusil, je fakt, že já byl mladý 18let, no a ještě jsem trefil asi špatného. Takže po jeho zkušenosti uz jsem nikdy k němu nešel. Ale mám výborného psychiatra. Hooodne mi pomohl. Jinak teda, obdivuji tě, já se teda snažím už negooglit,,z 80% tam člověk zjistí jen ty nejhorší varianty. Což nikdy nemusí být. Ale přečíst si tohle, tak nevím co bych dělal. Jsi šikovná!!!! A jistě budeš úplně v pohodě. Klobouk dolu!!! Jo já nejsem přímo lednice apd. to je jižní Morava, já jsem ze severní. Ale máme tady taky krásně. Ale na jižní Moravu jezdím a tam je to fakt nádherné.

  18. Káťa napsal:

    Dobrý večer vespolek.

    Když to tady tak všechno čtu, tak si říkám, že si nemám vlastně vůbec na co stěžovat. Jako jo, není den, abych paniku nepociťovala, ale už pár let to zvládám bez léků. Jeden čas jsem byla úplně ok, teď po porodu se mi to zase zhoršilo. Zítra mě čeká cesta 200 km autem. Vezu dvě děti. Jsem zvyklá jezdit. Ale když jsem tuhle trasu jela posledně chytl mě záchvat. Uprostřed dálnice, zrovna v úseku, kde se pracuje, takže v tom úzkém pruhu, kam nesmí kamiony. No myšlenky v tu chvíli hrozné. Zastavit nemůžu, co když nabourám… Pořád se mi ta vzpomínka vrací, takže se té zítřejší cesty bojím. Přitom tak ráda řídím. Ta s prominutím z*urvena panika fakt člověku dokáže zhnusit i oblíbené činnosti. Snad to dám v pohodě. Jedu brzo ráno, budu vyspalá… Uvidíme.

    • Maky napsal:

      Káťo, určitě to dáš neboj se toho.Treba si zpívej s dětmi a nezameruj se na to místo, kde se to stalo posledně.Drzim palce a ozvy se jak jsi dojela.Budu na tebe myslet.

      • Káťa napsal:

        Maky, jsi zlatá, díky moc.
        Jasný, že to dám, dala jsem to mockrát. Prostě musím, už jen kvůli dětem, co se těší na babičku a dědu.

    • 73Klara napsal:

      Káťo, taky ráda řídím. Mně se motávala hrozně hlava – podívala sem se lehce za sebe při přejíždění z pruhu do pruhu, otočila jsem hlavou zpět dopředu a zhoupl se se mnou svět. Bylo to hrozný. Nebo na červené, cítila jsem, jak panika nastupuje a říkala sem si, skoč zelená, skoč zelená (syn seděl vzadu…)… na tyto stavy mi pomáhalo mít otevřené okýnko a taky pořád mít v puse hašlerku. Tím jsem se zabavila.
      Držím palce, zvládneš to.

  19. Maky napsal:

    Ahoj Katko,ikdyz to zní divně, ale jsem ráda,že zažil někdo něco podobného. Samozřejmě je mi tě tě líto ,ale je dobře že na to přišli také brzy.Nejhorsi je,že teď stačí maličkost a jsi z nervama v háji.Dnes jsem vstala a syn měl 38,6°C teplotu.Tak strašně jsem se rozklepala ,že jsem nebyla schopná slova.Nastesti je velký takže si poradí,ale už ten pocit co dělat jak mu pomoct a další problém na obzoru…Takže fakt paráda.Katy držím ti palce ať jsi v pořádku.

    • 73Klara napsal:

      Ahoj Maky, toto chápu moc dobře. Jakmile je něco "nenormálního" s děckama, mám nervy. A tak vysoká teplota by mě pěkně rozklepala!
      Můj syn měl teď červenej krk, bolela ho hlava a zaražená rýma – asi z ledňáků a toho hicu… už sem měla nervy, že to přejde na anginu, tak sem mu neuroticky kontrolovala krk, jestli tam už nemá čepy… naštěstí dobrý. Ale s děckama sou nervy furt (i když sou velký).

      • Maky napsal:

        Klarko, je to masakr, ale děti jsou pro mě nejvíc.Určitě to bylo teplem, teď už má jen 37,3 takže už je líp i mě.Holt vše prožíváme víc než ostatní a tím si navozujeme tyto stavy.Lhostejni lidé jsou na tom lépe. Trochu závidím.Jinak se budeme ,alespoň radovat že bude pátek trochu příjemný teplotně…..Jupí

    • Káťa napsal:

      Syn je alergik, jsou mu tři. Kolikrát mám takové myšlenky, jako co když to není alergie? Co když má v těch očích nějaký zánět? A horší věci. Jak jde o děti, jsem hysterka.

  20. Karla napsal:

    Ahoj přátelé, všechny vás zdravím v tomto horkém počasí. Teď jsem počítala příspěvky od Máky,Lucky a Katky, nevím, jestli jsem na někoho nezapomněla, přesně, jako bych to psala já…

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Karli,

      taky moc zdravím, já jsem teď na netu, protože jsem doma na propustce, v neděli mě strašně rozbolel zub, tak mám dnes propustku k zubaři, který mě naštěstí vezme hned dnes. Sice z toho mám hrůzu, ale co se dá dělat.

      Jinak vedro je šílené, už v sedm, když jsem jela do Prahy, tak byl hic a po zubaři musím jet zpátky, tak to bude něco v tom pařáku.

      Tak ať to vedro nějak zvládneš, mně taky není nejlíp. Opatruj se.

      • Karla napsal:

        Ahoj Amarellko,nebudeš mi to věřit,ale před chvíli jsem na tebe vzpomínala,že jsi dlouho nepsala a ty se ozýváš! To mě mrzí,že tě chytil zub,ještě v tomto hnusném horku! Pak dej vědět,jak to dopadlo u zubaře.Zdravím a vzpomínám Karla. Drž se !!!

        • Amarellka3 napsal:

          Karli,
          moc děkuji a jsi hodná, že sis na mě vzpomněla. Nepsala jsem jen od neděla od večera, do dneška, nějak máme nabitý program a já pak nic nestíhám a ve volných chvílích ležím. K zubaři se bojím, aby mi ten zub nechtěl trhat, nebo vyndavat nerv, kdyby to bylo jen vrtání, tak to ještě nějak dám. Oni tam mají snad klimatizaci, takže se tam doufám neupeču, jen pak ta cesta zpět do léčebny bude krušná v tom vedru.

          A jak se máš ty?

          Hezký den.

          • Karla napsal:

            Tak snad ti ten zub spraví,trhání je až to poslední ! Ptáš se,ja se mám.Nic moc,vedra mě zmáhají…Snad pak bude lépe.

          • Amarellka napsal:

            Ahoj Karli,
            ja mam horka celkem rada, ale tohle uz je moc. Ted me ceka cesta busem do lecebny, to se asi upecu. Jinak zubar hruza, strasne jsem se bala a mela jsem uzkosti. Kaz byl totiz tak veliky, ze mi musel vyndavat nervy a z toho jsem mela paniku. Tak se opatruj.

          • Karla napsal:

            Amarellko,tak zvládni dobře cestu do léčebny !To tě asi bolelo,když vyndával nerv,viď?Tak hlavně,že už to máš za sebou.A budeš tam muset ještě,nebo je to v pořádku ? Karla.

    • LuckaDz napsal:

      Ahoj tu Lucku myslíš mě? 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *