Diskuse

Toto diskusní fórum je věnováno Panické poruše.
První panickou ataku jsem zažila v roce 2004. Tehdy pro mě musela přijet záchranka, protože jsem se úplně zhroutila. Točila se mi hrozně hlava, zvracela jsem, bušilo mi srdce a dokonce jsem na několik dní ochrnula na spodní končetiny.  Tehdy jsem byla přesvědčená, že umírám. Až později jsem se dozvěděla, že se jedná o panickou poruchu. Ataky jsem měla 2x až 3x týdně. Vždy, když to na mě přišlo, uklidnilo mě, když jsem si sedla k internetu a pročítala diskusní fóra. Ale časem se to na všech diskuzích zvrtlo na řeči o něčem jiném, než o panické poruše. Proto jsem před  lety založila toto fórum, které se věnuje jen této nemoci a ničemu jinému. Věřím, že za ta léta mnohým, kteří tuto diskuzi navštívili, byla k užitku. Prosím i nadále vkládejte všechny své poznatky, rady a tipy, jak se s touto zákeřnou nemocí vyrovnáváte právě vy. Ale zároveň prosím, abyste se neodchylovali od tématu, protože  příspěvky nesouvisející s PP odradí ty, kteří hledají na této diskuzi skutečnou podporu a pomoc. Věřím, že vzájemným předáváním si vlastních pocitů a zkušeností s touto nemocí spojených, se s ní dokážeme lépe vyrovnat.
Děkuji Všem Zuzka

50 930 reakcí na Diskuse

  1. Hungalabunga napsal:

    Čau, za jak dlouho vam zabral argofan? Cítím nával energie a jakoby se mi rozsvítilo, no ale ze socialni fobii jsem v prdeli.

    • Marketa napsal:

      U všech antidepresiv je nástup kladného účinku zhruba 4-6 týdnů.Každý to máme jinak.Někomu se uleví už po třech týdnech a někomu za víc jak šest týdnů.

    • Bobina napsal:

      Mi až po 6 týdnech, ale začátky hrozný 🙁

  2. DavidMordechai napsal:

    Ahoj, zdravím všechny a přeju pohodový den :). Konečně mi polevila úzkost z posledních pár týdnů ohledně zešílení a začalo mi pískat v uších a k tomu se přidá občasný strach o život jako když sem si nska ráno vzal potravinový dolňky B6, hořčík a ginko biloba, k tomu mám skoro pořád ledový ruce a teď mi i brněj. Už sem obrečel celý dětství a pořád to ne a ne úplně odejít. Mám takovou představu jak jsem v temný místnosti s mojí dětskou částí a ve stěně jsou pootevřené dveře, kterými vniká světlo. Původně sem si myslel, že ten malej kluk odejde do toho světla si hrát a mě už nechá být, za těmi dveřmi je to pěkné, prosluněnné, ale on se vrací a i když odejde, nechává ty dveře pootevřené. Doktorka mě překvapila otázkou jestli když ten malý kluk odejde do té prosluněnné části, jestli já zůstávám v té tmavé. Myslel jsem, že řešením je aby on odešel si hrát a já měl pokoj, ale teď to vypadá, že tím řešením je jít s ním do té prosluněnné části a žít tam. Už jsem tam v představě s ním i jednou byl před pár dny, ale v té stěně porád zůstávaly pootevřené dveře do té tmavé části. Možná vám to přijde jako hovadina, ale já už se po 11 letech s PP těmhle věcem nedivím, tělo i podvědomí na nás různými způsoby křičí, když je něco špatně, já jsem to povětšinou ignoroval, tak to začalo křičet tak, že už to dál ignorovat nešlo.

    • Marketa napsal:

      Ahoj Davide.Vím že ta ad nebereš a bojuješ velmi statečně bez nich.Já je beru a přestože už mi bylo víc jak tři týdny dobře tak od včera mám zase slabé projevy úzkosti.Mám dojem že mi to dělá zhoršené pískání v uších.Hloupé ovšem je že mi to může způsobovat nízký tlak i špatná krční páteř a i možná antidepresiva.Viníkem zhoršeného stavu většiny z nás bude pravděpodobně to příšerné počasí.Jednou teplo a tlak vysoký a pak div nesněží a tlak nízký.A protože jsme všichni citlivý tak to na nás působí a není nám nejlépe.Tak nám všem moc přeji aby bylo jen dobře.

      • DavidMordechai napsal:

        Ahoj Markéto, díky za podporu! To pískání v uších je dost opruz, už se ti to nekdy dřív stalo?

        • Marketa napsal:

          Ano mám to už delší dobu je to tinitus ale ještě do nedávna to bylo dlabé a hlavně jsem to tolik nevnímala jako nyní.Až se trochu duševně srovnám tak to budu muset začít řešit.Tedy pokud se to nezmírní…Nepříjemné je to když je ticho doktor mi poradil mít puštěnou televizi když jdu spát.Tak ji pustím nastavím vypnutí a usnu.

    • Jarka napsal:

      Ahoj Davide, to je fakt síla, já když jsem si přibírala hořčík, bylo mi taky hůř a přišel strach o život. Prostě něco jiného jsem pozřela a hned děs. Je mi líto, čím procházíš, naše mozky si evidentně dělají, co chtějí. Těžko říci, spíš máš asi jít s tím malým chlapcem na slunce. Ale to říkám jen intuitivně, protože nevím. Drž se, je to peklo. Já zpět na AD a ok. Jarka

    • pepinoo napsal:

      Ahoj Davide,tak já s PP bojuju ,,jenom,, 4 měsíce,skončil jsem v práci a teď už 2 měsíce marodím.AD beru dvoje,už to vypadalo slibně,ale poslední týden nic moc.Při velký krizi jsem musel vzít i Neurol,asi po měsíci.Tak doufám,že za to může počasí a tlak.To brnění taky důvěrně znám-někdy se to dá překonat,někdy musím sáhnout po Neurolu,jako třeba dneska v 6 ráno…..tak ti přeju konečně zlepšení,obdivuju tvůj boj,no možná bys měl přemýšlet o AD,bez nich si to zatím neumím představit,ale jsem asi pořád ještě na začátku,beru je teprve 2 měsíce…

  3. Bára napsal:

    Ahoj lidičky, máme nějaké zprávy o Amarellce ?
    Jinak zdravím Karlu a všem tady přeji pohodové dny, i když ten dnešní je divný aspoň pro mě.
    Mějte se krásně

    • Karla napsal:

      Ahoj Baru,opravdu si mě potěšila svým pozdravem, moc dekuju! 🙂 Venku je osklivo, zima a prší. Ptáš se na Amarelku,já myslím, že má málo dat, proto nepíše, ale až si to přečte, tak se zase ozve!

    • Marketa napsal:

      Ahoj také vás všechny zdravím.Amarellka psala minulý týden že od pondělí nastoupí na intezivní psychoterapii.Tak má možná málo času.Ona určitě dá vědět.Jinak doufám že umoudří počasí a nám se uleví.

  4. Hungalabunga napsal:

    Jak na stresujici udslosti kterebse stali v minulosti a zustali ulozene v pameti, mezi vzpominkama.

    • Bobina napsal:

      To kdybych věděla, tak mám vyhráno. Vždycky jsem si přála mít takovou mazací gumu do mozku a tam gumovat. Bohužel ta není, tak jen čas vše zahojí …

  5. Karla napsal:

    Ahoj Matluše,vzpomínám na tebe,jak je v práci? Zdraví Karla.

    • Matluše napsal:

      Ahoj Karli, moc děkuju za optani. Zhoršila se ta noha a záda. Brni a mrtvi, skřípe se sedaci nerv a to mě stresuje. Snažím se to zlehčovat a myšlenky vést jinam. Někdy s úspěchem, někdy vnitřní strach. Dnes jsem hlupak vypila energitak a pak jsem se trepala jak ratlik. A co ty, jak valcis? Píšu z mobilu omluv chyby a opatruj se

      • Karla napsal:

        Tak to mě mrzí že se záda a noha zhorsily.Ja také nic moc,včera žaludeční potíže, dneska zase tlak za očima.Snazim se na to také nemyslet, ale stejně mě pak přepadne úzkost. Píšu také z mobilu. Tak zatím ahoj 🙂

        • Matluše napsal:

          Karli ja to cekala, na neurologii mi řekli že mě obvodak poslal do.prace moc brzo. K tomu tlaku za ocima, to mi dělá krcni páteř a hodně ma určitě vliv i to počasí ted. Drz se

          • Karla napsal:

            Obvodakovi to je jedno, když by ti bylo zle, tak by ses musela vrátit na nemocenskou,to bude se nedalo nic dělat
            Přeju dobrou noc! 🙂

  6. Vanda napsal:

    Ahoj lidičky,zase špatné zažívání.So a ne v pohodě a dneska je to zase v háji,nejdřív nic moc,pak zase tlaky v břiše a průjemmmmZa chvilku musím vyrazit,mám strach,že to neustojím..Bylo mi řečeno,že je to střevní neuróza neboli dráždivý tračník.Mám to asi 20 let,takže si to užívám….Pracuji v kanceláři…Vanda.Bylo mi řečeno,že jestli budu mít zdravotní problémy,tak se semnou prý rozloučí…

    • jozef 7 napsal:

      Čím viacej na to budeš myslieť tak to bude horšie…je to sugescia…raz som čítal , že niekto užíval lieky na spanie a proti zápche…raz večer si dal namiesto lieku na spanie prehaňadlo a ráno zistil , že sa vyspal a ani sa neposra…(:
      je to všetko v hlave….

    • Bobina napsal:

      Vando, trpím tím přes 30 let, beru reasech na průjem , nebo imodium, pracuji ve školství, takže taky malér, někdy toho mám fakt plný zuby, když nedojdu bez prášků ani do obchodu, teď budu u maturit, takže prášky abych vydržela. Nejsi v tom sama, křeče v břiše a musím ať je to kdekoliv, kazí mi to život perfektně dlouho….Drž se !!!!!

      • Vanda napsal:

        Děkuji Bobino za reakci.Jak to na mě sedne,tak je to děs,dneska jsem si byla na poště pro prebiotika,je to nějaká novinka.Ty budeš sedět u maturit.Tiše závidím,také jsem chtěla být paní učitelkou,ale bohužel to nevyšlo.Chtěla jsem učit první stupeň,jenže mám podle vyjádření doktorů : těžkou skoliózu páteře,takže jsem nedostala doporučení od doktrorky,akorát na mě tenkrát řvala,že jestli vím,jak je tam těžký tělocvik.Nikdo se mnou o tom z pedagogů nepromluvil,takže jsem už nikdy žádné přijímačky nezkoušela.Vím,že je to moje chyba a lituji toho…Špatně jsem se neučila,měla jsem průměr 1,9.Vanda.Možná i proto mám PP,že nejsem moc spokojená sama se sebou,kdo ví…

  7. Bobina napsal:

    Všem panikářům, myslím, že teď s námi cvičí to počasí a změny teplot a tlaku….přeji vydržet, bude líp, musí být lépe !!!!

    • Petr25 napsal:

      Bobino, máš pravdu, to dělá taky hodně. Určitě bude lépe. Taky v to věřím. Hlavně ten můj krk

  8. Zuzana22 napsal:

    Ahoj všem, chtěla bych se zeptat, ti co sportuji, přišla na vás panika po tréninku?Já znova začala od března plavat a vše ok až na tento pátek, kdy pár hodin po plavání mě přepadl záchvat. Bušení srdce, třes, návaly horka.Zažehnala jsem horcikem, ale hodilo mě to zas zpět. Od toho března jsem zhoršena.Je fakt, že jsem plavala přes svůj limit 60 bazénu za 55 minut.

    Byla jsem u dr.a ta mi řekla jen”to je tím jarem “Beru AD,cítím,že už mi nezabírají a dr chce v červenci, abych snížila na půl tablety.Coz si myslím nehrozí. Beru Estan 10 mg.Kazdy den mi je šoufl. Blíží se léto a chtěla bych s dcerou a mamkou na dovolenou, ale už teď je to pro mě nereálné. Bojím se horka, vloni jsem v Turecku měla taky ataku. No,potřebovala jsem se vypsat, nemám nikoho s kým si promluvila. Prosim, napište mi něco pozitivního. Díky

    • Karla napsal:

      Ahoj Zuzanko,já před tebou smekám.Uplavat 60 bazénů,to jsi výborná sportovkyně,to bych nikdy nedokázala!!!Mě je teďka také nějak hůř…Zlobí mě krční páteř a od toho problémy s očima,motání hlavy.Také nemám nikoho, s kým to můžu probrat…Zdraví Karla.

    • Klára napsal:

      Zuzi ahoj, já sportuju fakt hodně a ataku bezprostředně po sportu jsem neměla nikdy. Dokonce mám teď za sebou tři běžecký zavody – to byl dřív vždycky trochu stres a nervy a čekala jsem, zda mi to paniku vyvolá. A dopadlo to dobře, byla jsem víc v klidu než dřív, ale beru ad – takže určitě díky nim.
      Jinak březen duben jsem sportovala extrémně a trochu mi brnely nohy, psycho Dr řekla, že ataku vyvolává únava. Takže jsem musela ubrat.
      Tak možná si po tom plavání byla vyčerpaná a proto to přišlo..

      • Zuzana22 napsal:

        Holky děkuji, je pravda,že jsem byla vyčerpaná, tak proto byla ataka. No,uberu a zvolnim tempo. Klarko, ty jsi aktivní sportovkyne, smekám Ani za mlada bych to nedala! Ty tělesné příznaky nám otravují život.

        • Klára napsal:

          Zuzi, teď jsem došla z bosu. Během cvičení jsem si uvědomila, že jednu ataku jsem měla ve fitku během cvičení v březnu. Říkala jsem si, že přinejhorším půjdu ven na vzduch. Nicméně jsem to ustala, rozdychala…napila jsem se a dobrý. Nebudu zastírat, že byla a je drobná obava, aby se to neopakovalo. Nicméně cvičení mám ráda, takže jedná blbá ataka mu nezabrání vypustit ze svýho života věci, který mě dělají radost…

    • jozef 7 napsal:

      Ja chodím behať každe ráno 7-10 km..AD neberiem už roky …tiež mi nerobili dobre…sem -tam nejaký slabý Neurol niekedy pol roka aj rok bez…posledne dni je to počasie pre nás ozaj zle…treba vydržať…a s tými AD by som tiež skončil postupne…pri tej športovej záťaži by si to dala aj bez nich …všetko je v hlave , netreba sa báť keď to príde raz začas…ako prišlo tak aj odíde (:

  9. Petr25 napsal:

    Ahoj všichni, tak to dnešní počasí, to je hnus. Včera přitom bylo krásně teplo. Žádný déšť. Jak se cítíte, já spal dnes až do půl 10. No a přitom bych ještě asi spal. Můj krk je asi lepší, ale stále se mi zdá, že to ještě není ono úplně. No uvidím. Ještě počkám, ale snad bych ze dne na den nedostal nějakou šílenou rakovinu a hned měl takové příznaky. Tak snad se to vše odvyji od páteře a pak od psychiky. 🙂 Přeji hodně sil všem

    • Klára napsal:

      Péťo, nepozoruj to, určitě to nic není! Zaměřuješ se na polykání a jak to cítíš a rozhodí tě to, rakovina to určitě nebude!
      Jinak vyspí se pořádně teď, jak přijde miminko, bude to se spánkem horší. Například moje mladší dítě má 12 roků a dnes burcoval o půl sedmé….já se vyspím až v důchodu.

      • Petr25 napsal:

        Klári, děkuji za odpověď, jo, máš pravdu, přesně tak to asi bude. Dobra rada protože já mám spánek rád, takže asi si to musím užít ještě.

  10. Martin napsal:

    Dobre sobotni ranko.

    U nas krasne sviti slunicko, clovek by si rekl idealni sobota… A pak je tu Martin, ktery opet po dlouhe dobe zaziva neprijemne pocity. Dnes k nam maji na obed dojet rodice a pak mame spolecne jet k babicce na oslavu dedovych narozenin – takze pro me dvojita davka. Doted od probuzeni jsem si rikal, ze jsem v pohode, ze to asi bude nakonec fajn… A pak najednou BUM, naval vnitrniho horka, pocit na zvraceni a pocity jako tehda o Vanocich nez se mi to plne rozjelo a ja si z bytu udelal bezeckou prekazkovou drahu 🙂

    Neni nac cekat a nez se to rozjede uplne, lupl jsem 1/2 Rivotrilu a doufam, ze zabere dostatecne rychle a vydrzi dostatecne dlouho. Jsem zklamany sam sebou, ze jsem to opet nezvladl prekonat vlastnima myslenkama ac vam tady vsem radim… Bohuzel ty pocity mi natolik zastinily mysl, ze jsem mel uplne prazdno a na nejake kliky, hudbu, relaxaci jsem zapomnel…

    Tak mejte aspon krasnou sobotu vy a opatrujte se! 🙂

    • Lucie napsal:

      Martine,bude zas dobre,ja to znam, taky me to nekdy totalne semele a nejake techniky k prekonani jsou mi k ho*nu a pomuze mi jen neurol. Zvladnes to a bude zas lepe! Opatruj se 🙂

    • Matluše napsal:

      Martine ono to tak asi bude. Občas dobře a někdy to udeří. A v návalu paniky mozek funguje uplne jinak. Hlavně se kvuli tomu netrap, .uz to ze jsi chtěl rychle to zvladnou a vzal jsi prášek je dobré. Nenechat to rozjet je zaklad a to jsi zvladl. A oskavi.si.uzij co to jen pujde. Opatruj se

    • Martin napsal:

      Dekuju vam za podporu. Po prasku jsem usnul jak mimino a vzbudil jsem se uz v pohode. Sice jsem byl jak kdyz me prasti palici po hlave, ale nejdulezitejsi je, ze jsem obed zvladl a ted sedim na oslave uplne v pohode. Jen me to uz otravuje. Aby mi bylo spatne v naprosto nesmyslnych situacich a bezduvodne 🙂

      • Klára napsal:

        Marti to mě moc mrzí, že tě to sejmulo. A chápu to moc dobře, teorii máme zmáklou, ale jak to nečekaně přijde, ve stresu si neuvědomíme, co dělat – primárně chceme, aby nám bylo hned dobře. Nevycitej si ten Rivotril, zas tolik ho nejíš. Tentokrát sis ho vzal, příště třeba se rozebereš a nebudeš ho potřebovat. Díky bohu, že je tady ta možnost – mít prášek na uklidnění jako záchranu. Očividně situace s rodinou tě stresují, tak co tomu jít naproti a trénovat to? Prostě domlouvat návštěvy častěji, abys byl castejs v těchto nekomfortnich situacích a zautomatizoval sis je tak, že už tě to nerozhodí? Teď to zní možná jako blbost a vyděsí tě to. Ale postupem času bys získal jistotu a klid…

        • Martin napsal:

          Klarko myslis to dobre a rozumim ti. Ono je treba zajimave, ze kdyz jedeme k nim na navstevu, tak je to v pohode. Ale kdyz je to naopak, tak uz mam problem… Asi je to tim, ze jako hostitel tezko utecu z vlastniho domu, kdezto z navstevy muzu – a to mi asi vadi tady to svazani 🙂 Kazdopadne na oplatku nas pozvali na obed zitra oni, tak jsem zvedavy. Ted jsem v pohode… Relativne… Strasne me ten prasek sejmul a mam hroznou tihu za ocima – ale to zaspim 🙂

          A ty se mas jak? Vsechno v poradku a jak ma byt? 🙂

          • Klára napsal:

            Ono tě to sejmulo hlavně psychicky… A zřejmě to bude tak jak píšeš – na návštěvě máš možnost volby, ale doma ne. Potrenuješ to a bude to ok, nepochybuji o tom, že to nezvladneš!

            Mě pobolívá hlava už od pátku, buď tlak nebo krční páteř nebo nevím. Co mě štve víc, už před 14 dny se ozvalo koleno, takže z planovanyho půlmaratonu včera bylo jen jedno kolo (takže 11 km). Ale ve svým věku už mám občas dostatek rozumu rozpoznat, kdy to bude lepší zabalit. Raději běhat denně kratší úseky, než se odvařit třeba na měsíc. Budu muset na ortopedii, to koleno se ozývá průběžně. Fyzio řekl přetížený. Nikde teda negooglim (natržený vazy, prasklej meniskus atd). Tak uvidíme ☺️

          • Martin napsal:

            Ahoj a preji krasnou nedeli. Uz sedim u rodicu. Byli mi malicko spatne, ale vnitrne jsem se serval at se vzpamatuju a ted uz je to malicko lepsi. Ale mozna je to i z hladu, moc jsem toho neposnidal 🙂

            Mno ja te s tim behanim nechci strasit – ono i zalezi, kde behas. Ale jestli na tvrdem, tak ty kolena dostavaji hrozne zabrat. Rika se “sportem ku zdravi”, ale zrovna beh si myslim nici telo nejvic. Muj deda behal cely zivot, ma za sebou nekolikrat zavod v Bechovicich atd. a ted ma kolena uplne v haji – obe vymenene a nohy ho vubec neposlouchaji. Jakoze jasne, ma na to vek, ale i tak.

            Ale nejsi mala, sama si urcite uvedomujes rizika, ale radsi se ted nepretezuj at si neublizis jeste vic.

            Ta hlava muze byt tlak. U nas je kazdy den jinak – jednou teplo, dalsi den prsi 🙂

          • Klára napsal:

            Marti, je mi to jasný, navíc já nedělám nic na 50%, takže kolena si huntuju. Navíc ten meniskus dostal párkrát zabrat pádem, když zaskobrtnu a letím, padám na pravý koleno. No uvidím co ortoped. Ideální by byla na běh měkká travička. Bohužel jak je šílený sucho, tak i polnacky a lesní cesty co do tvrdosti si nezadají s asfaltem.
            Hlava dnes už dobrý, jak píše Petr – chvíli slunce a chvíli déšť. Asi to hrozně lítá. Mohlo ti to teď taky trošku přispět k tomu propadu.

            To vnitřní seřvání funguje ☺️, taky na sebe občas houknu. A když mi bylo v práci nejhůř, mám v šuplíku napsanou takovou mantru, jako abych se vzpamatovala.

  11. Vanda napsal:

    Chtěla jsem se zeptat,jak se dá zvládat "normální fungování" v běžném životě.Chodit do práce,starat se o domácnost,popřípadě ještě o někoho.Trpím PP 3 roky…Připadá mi,že nezvládnu nic…

    • 73Klara napsal:

      Vando, já mám PP půl roku diagnostikovanou, a funguju normálně. Všechny holky tady fungují líp nebo hůř normálně, propady máme všichni. Mám rodinu, dvě děti, práci, normální život. Nad svou chorobou moc nebádám, snažím se nepozorovat, sportovat. Jasně, ne vždy je vše úplně v pohodě, ale důležitý je tomu moc nepropadat. Tento stav nastává, když mám moc času 🙂 nad tím špekulovat, takže ideální je mít furt zaměstnanou hlavu (třeba knížky, telka) nebo tělo (sport).

    • Babunees napsal:

      Dá se a musí se zvládat :o) ne pořád je zle, a když je, tak mysli na to jak může a bude dobře. Žiju s ní přes 20let a mezitím jsem se vdala, postavila barák, s velkými obtížemi a komplikacemi porodila dvě děti (2roky od sebe). Byla na mateřské 6 let, starší kluk má vývojovou vadu, vypadalo to velmi zle, a nyní chodí do normální školy s normálními dětmi, za pomoci asistenta. Nicméně "starat se a vychovávat" mi připadá jako jediné smysluplné poslání. Tatínek mi umírá na rakovinu a spolu s maminkou potřebují pomoc. V průběhu těchto let jsem nasazovala a vysazovala léky, tak jak bylo potřeba. Bylo mi dobře, bylo mi špatně, trápila jsem se s tím, nemohla jsem spát, někdy ani chodit, přibírala a shazovala kila po desítkách (největší výkyv 30kg). A pořád pro mě má smysl bojovat. Uvidíš, že bude líp! a pak zvládneš vše co budeš chtít.

      • 73Klara napsal:

        Babunees, myslím na tebe a posílám moc sil, nemáš rozhodně lehkou situaci! A ještě tu potvoru panickou jako bonus k tomu 🙁 drž se holka!

        • Babunees napsal:

          Jsi hodná :o) teď už je docela dobře. Vlastně pro své okolí platím za optimistu, pohodáře, kliďase a baviče. Nikdo by neřekl, že se můžu s něčím vůbec trápit. Ironie co?
          Co plánujete na víkend, když má pršet? Knížka? Televize? Vaření?

          • Klára napsal:

            Babunees to tedy je ironie! Já jsem taky optimista, mám ráda srandu. Ale taky mám někdy naprosto nelogickej strach o svoje děti, i blbej průjem mě rozhodil…takže tady je asi zakopaný pes mé choroby.
            Zítra mám v plánu běžeckej závod, je to takový testování mé hlavy, jak se popere se závodním stresíkem. V neděli asi klasika, úklid vaření vycházka ☺️ co vy?

    • Marketa napsal:

      Zdravím Vando.Moje odpověd je nedá,prostě musí.Já se s tím peru už víc jak 40let.Někdy je i několik roků dobře jindy zase zle.Já už antidepresiva budu brát doživotně.Paní doktorka mi je sice sníží ale vysadit je už nebudu moct tak jako dříve.Já vím je to těžké ale jde to.

      • Vanda napsal:

        Děvčata, všem vám děkuji za povzbuzení a držím palce, ať se cítíte aspoň trošku dobře!!! 🙂 Jiný život nemáme, tak musíme aspoň trošku bojovat. Psycholožka mi říká, že mám mít ráda svoje tělo a že mu mám prý věřit! Ale prý to nedělám…

  12. Amarellka napsal:

    Ahojte,

    moc vas vsechny zdravim a omlouvam se, ze jsem se neozyvala, koukam, ze tu mate o me strach, coz me mrzi. Uz me nekurtovali, jen jsem byla na hlidanem pokoji. A super zprava, kterou jsem se dozvedela pred par minutami, ze me berou na psychoterapeuticke oddeleni v pondeli, na 7 tydnu. A v nedeli mam propustku na oslavu babiccinych 97 narozenin, tak se taky tesim. A jak se mate vy? Ja sem moc nechodim, protoze mam malo dat, ale stale na vas myslim a jsem s vami. Opatrujte se.

    • Karla napsal:

      ahoj Amarellko,to je dobře,že jsi v pořádku.A přeju ať si oslavu s babičkou pěkně užiješ.To je krásné,97 let gratuluju!!!Babička má asi geny dlouhověkosti…

    • 73Klara napsal:

      Ahoj Amarellko, no sláva, takže se to nějak pomaličku posunuje k lepšímu? Na tom psychoterapeutickém už bude nějaký "program", je to tak? Moc doufám, že ti to pomůže dát se do kupy! Aby ses mohla vrátit domů a začít zas fungovat! Opatruj se!

      Mě bolí koleno trochu a zítra mám dlouhej závod, takže mě to dost štve 🙁 takže ani nevím, zda to v půlce nevzdám, abych si nohu úplně neodvařila.

    • Babunees napsal:

      Drž se hrdinko!!! :o) taky na Tebe myslím.

    • Marketa napsal:

      Ahoj Amarellko.To jsem ráda že jsi se ozvala.Tak si hezky užij oslavu narozen tvé babičky a od pondělí at se ti daří.

    • Petr25 napsal:

      Amarelko, jsem rád, že si napsala. Aspoň víme, že jsi v pořádku. Bude dobre neboj, půjde to jen k lepšímu. Jsi silná holka!!!! Drz se taky na tebe myslíme.

      • Matluše napsal:

        Super. Konečně nejaky posun, teď už snad bude jen líp. Jsi naše hrdinka tady, motivace pro všechny že jsi toho uz tolik.zvladla a nikdy.to nevzdala. Posila, opora, prostě duše těchto stránek. Přeju ti z celého srdce aby uz bylo jen lip, pobyt aby byl užitečný a konečně ti pomohli a moc se tu na tebe zas budeme těšit. Opatruj se.

    • Busi napsal:

      Ahoj Amarellko, moc jsem na tebe myslela a jsem ráda, že píšeš. Užij si oslavu, bude lépe, určitě!

  13. Ardy napsal:

    Ahoj nevíte jestli antidepresiva způsobují agresivitu dnes jsem strašně vyjel na mamku ani nevim jak z niceho nic hrozne jsem rval a pak jsem brecel a bolela mě hlava do teď to nechapu.

    • Marketa napsal:

      Nevím ale já po nich nikdy agresivní nebyla.Možná je to tím že jsi ještě pod vlivem hormonálních změn prostě dospíváš a trochu se to v tobě pere.Příště raději počítej do deseti.Na maminku nekřič to si určitě nezaslouží.

      • Bobina napsal:

        Na někoho mohou působit agresivně, moje neteř musela kvůli tomu AD měnit, byla z nich agresivní. Mi se to ale nestalo…

    • DavidMordechai napsal:

      No možná to nebudou antidepresiva, ale něco, co chceš mámě říct už dlouho, ale z nějakého důvodu máš blok.

  14. Marketa napsal:

    Ahoj všichni.Nevíte něco o Amarellce?Už dlouho o sobě nedala vědět.

    • 73Klara napsal:

      Markét pořád na ni myslím, jak to chudina zvládá…

      • Marketa napsal:

        Klárko dík za odpověd mám o ní docela strach.Doufám že jí léčí a neubližují jí.Ve zprávách byl článek o špatném zacházení s pacienty v českých léčebnách pro duševně choré.Ministerstvo zdravotnictví to nepopřelo a prý probíhá reformace ale jde to pomalu.No to je ale odpověd.Je to hrozná lumpárna.

        • 73Klara napsal:

          No já mám právě obavu, aby ji zas nepřivazovali… to je přesně to, čeho se bála a proč nešla do Bohnic. A hlavně nechápu, že jí nějak hned nepomohli od toho nutkání si ubližovat – proboha od toho snad šla dobrovolně se hospitalizovat, aby jí pomohli…

          • Matluše napsal:

            Přesně jak píše Klarka. Sla dobrovolně s odhodláním, že jí pomůžou. A jak posledně psala o tom kurtovani, tak mám obavu, že to neni tak jak.si predstavovaka. Také na ni pořád myslim. Kdyby jste někdo něco věděl, dejte prosim vědět

  15. Nella napsal:

    Ahoj,chci se zeptat.Boli mě děsně levá lícní kost ,levá strana šíje .bolest se táhne až do levé lopatky a sem tam pichne i u srdce…jakoze na levé straně hrudníku.Muze to být třeba jen namozena krční pater?Je jasné,ze podle mě se o mě pokouší infarkt.Dokonce mám z toho i průjem.

    • ss7 napsal:

      Myslíš, že pokud by se pokoušel infarkt, že by jsi si takhle v klidu psala na nějaký forum? Bože můj přemýšlejte.

    • 73Klara napsal:

      Ahoj Nelli, infakrt určitě ne, spíš bloklá krční páteř nebo mezižeberní nerv – to dokáže dost potrápit. Neboj, nic to nebude!

    • Petr25 napsal:

      Nella, neboj, jedině krční páteř. Buď v pohodě. Infarkt určitě ne. To co popisujes , jsem zažil několikrát.

  16. Aknela napsal:

    Ahoj všem dělají vám taky zle filmy typu Hra o trůny, kde se bojuje, je tam válka, zabíjení, lidožrouti a podobně…… Já sleduji Druhou sérii a asi se nedokoukám protože to psychicky nedávám. Hrozně mě to vadí. Nebo i třeba Pán prstenů. Dřív mě to tak nějak nevadilo, Ale teď poslední měsíce to prostě nedávám.

    A taky mě hrozně děsí moje dcera. bude mít sedm roků. Přestěhovali jsme se do nového domu a jiné vesnice. a zatím tady má jenom jednoho kamaráda a mám strach, že prostě víc kamarádů mít nebude. vím že je to brzo jsme tady teprve 3. Měsíc ale i tak me to hrozně trápí aby tady byla šťastná a spokojená. Do školy teprve půjde, a právě že do nové, mezi ty cizí děti tak mám z toho vážně obavu. To mě taky na PP moc nepřidává

    • 73Klara napsal:

      Ahoj Aknelko, co se týká filmů, tak to mi problém nedělá. Ale fakt je, že tento typ filmů jsem nevyhledávala nikdy, takže ani ted ne…
      O dceru se neboj, kamarády si určitě najde. Dej jí čas, pro všechny je to trošku náročné, zapadnout do nového prostředí.

  17. DavidMordechai napsal:

    Poprvé jsem s PP skončil na krizi v Bohnicích před 11 lety, od té doby je to takové že jsou roky, kdy je to v podstatě v pohodě a pak období kdy je to děs. Před 2 lety jsem vysadil AD, v podstatě už jsem bral jenom 1/2 10mg Cipralexu ob den, tak jsem to po 1/4 už postupně vysadil. Od té doby to nebylo nic moc, ale dalo se u toho fungovat, posledních pár měsíců a hlavně týdnů peklo, v podstatě 14 hodin paniky nebo napětí/neklidu denně, prožil jsem znovu žal, bolest, zoufalství z dětsví, zajímavá zkušenost, v podstatě to, co mi říkala psychiatrička celou dobu, ale hrůza strašná, pocit, že se člověk zblázní nebo si něco udělá. Chtěl jsem znovu začít brát AD, ale těch prvních pár týdnů než se to stabilizuje mě zatím odrazovalo(Neurol sice mám, ale za těch 11 let jsem si ho vzal tak 3x, nějak si vždycky řikám, že ty sračkoidní pocity odejdou dřív než by to zabralo). Na terapii chodím ke stejné paní doktorce posledních 11 let s různými přestávkami, jdu i dneska večer a popravdě vždycky se k ní těším, většinou tam zažívám klid, který jinde moc nemám. Doktorka tvrdí, že až si tohle odžiju, tak pak už nebude nic, co by mi paniky vyvolávalo a samy ustanou. Zajímavé je, že dřív jsem se bával dalšího záchvatu, v podstatě anticipační panika, z nějakého důvodu i když stavy posledních pár týdnů jsou z nejhorších co jsem za těch 11 let zažil, přijde mi, že další ataky se nebojím, dokonce mi pokaždé přijde, že ta poslední už byla poslední a další už nepřijde. Zkurvená PP, už jí mám tak akorát dost!

    • Babunees napsal:

      Bože Davide, to je neuvěřitelné, jsi silný! Je cítit že prožíváš hrozná muka, ale nevzdáváš se. Držím Ti palce a obdivuji Tě! Je to unavující a vyčerpávající, nechápu kde se v nás bere ta neutuchající naděje, že je to poslední záchvat, že už bude lépe a že to dáme. Buď silný!

    • Jarka napsal:

      Ahoj Davide, držím palce a obdivuju. Já jsem vysadila AD po 20 letech, bylo to dobrý, ale po pár měsících jsem prožila podobné peklo, jako popisuješ a bylo to tak strašný, že jsem musela na AD zpět a trvalo mi to tak 3 měsíce, než jsem se dala dohromady. Je mi to moc líto, já už to mám s AD na celý život, zkoušela jsem to vysadit několikrát, ale vždy neúspěšně. Tenhle poslední pokus byl jasně nejhorší, byla jsem v panice a tíživé úzkosti nonstop tak týden, zhubla jsem o 10 kilo a myslela si, že je to fakt můj konec. Takže vím, jaký je to boj a držím všechny palce. Jarka

      • DavidMordechai napsal:

        Děkuju moc Jarko za slova povzbuzení, popravdě mě AD brát nijak nevadilo, ale jak psychiatrička, tak manželka mi říkaly, že už v podstatě beru jenom symbolickou dávku a je to zbytečný, nechci to na ně svádět, ale řek bych, že to asi byl ten rozhodující impuls je přestat brát. Popravdě teď už čím dál tím víc uvažuju, že se k nim vrátím.

    • Bobina napsal:

      Taky je mi posledních 14 dní dost špatně a nadávám na PP a celý život, který mne provází. Snad to přejde a bude líp…

  18. Bony napsal:

    Antidepresiva jsou drogy, proto říkají že jsou nenávyková,važ to vysadíte, pak se nefivte že se rozvádíte nebo budete mít konflikty v práci, a když se vám vyvyne další nemoc (schizofrenie) svádějí to na to, že ste to vsově už měli, ale to je vedlejší efect z vysazení, chodí sem hodně doktorů a sester a dělaji diskuze jako že jsou to oacienti nebo lidi s psychickými problémi aby zblbli lidi co sem zavítají si něco přečít, držim palce . . . A nenechte se oblbovat, málokdo si tohle přečte, buď to bude vyvráceno nebo zaházené dalšími příspěvky. . .

    • Ivan napsal:

      Dosť negatívny komentár. Veľa ľuďom AD pomohli, ak sa cítiš totálne mizerne a kvalita života je na minime tak je lepšie ich nasadiť. Samozrejme ideálne je ak to niekto dokáže zvládnuť bez AD.

    • Martin napsal:

      At zije konspirace nepodlozena jakymkoliv dukazem. Naprosto bezpredmetny komentar.
      Zvlast nejde brat vazne od cloveka, ktery je schopny nasekat tolik chyb 🙂

      • Realita napsal:

        Doufám, že tě pacienti z psychiatrické léčebny vošukají do prdele 😉

      • Klara napsal:

        Marti asi nemá cenu komentovat bezduché komenty zakomplexovaných lidí, kteří naše problémy nikdy neměli, takže absolutně nechápou, o co jde… A lezou sem jen, aby trolili.

  19. Matluše napsal:

    Zdravím vás. Tak včera jsem po šesti týdnech neschopenky nastoupila do prace a mám propad jako hrom. Co jsem byla doma tak.jsem skrz záda hodně polehavala, takže mi je jasný že svalatvo je ochablé. Ale jak.jsem nastoupila zpet do prace a tech osm hodin sezeni…mrtvi mě uplne nohy, boli celý člověk, cukaji svaly. Dnes mi bylo az mdlo a myslela jsem ze omdlim. A zas strach ze to je urcite vážná nemoc a jen je prehlizena. Jak si s timhle poradit. Abych za vsim nevidela rakovinu a nebo neuroloficke či jiné nevyléčitelné onemocnění. Jak z toho ven. Sice si rikam ze co se ma stat se stane, ale pak.me to vzdycky tak semele….

    • Karla napsal:

      Ahoj Matluše,já tě zdravím.Máš pravdu,že je to těžké.Já když jsem trochu v pohodě,tak si říkám,že to snad nějak ustojím,ale pak když mě to přepadne,tak jsem zase vedle ….Ale nakonec si to zváldla a to je dobře,zítra si trochu odpočineš a v pá snad bude trochu lépe…Budu držet palce! Já zítra musím dělat palačinky,to zase budu stát hodinu a půl u plotny…

      • Matluše napsal:

        Ahoj Karli. Ja jdu zitra do prace,máne misto toho volno v patek. Jinak jak pises, kdyz budu zdravotně v pohode, budu ok. Ale jak nejsem ve své kůži je to peklo. A ted to brnění noh 24 hodin denně je k zbláznění. Nejhorsi ze mi cukaji svaly a mám v nich slabosr. A najednou mdlo a uz to jede. Zacnou se mi třepat nohy, pocit že uz nemůžu a jsem v háji. Nejhorší ze vždycky zas spadnu do strachu že je to rakovina nebo další nevyléčitelná nemoc….ty se zitra opatruj a měj krásný volný den. A jak ty to zvladas

        • Karla napsal:

          Já ti rozumím.Taky tyto stavy zažívám.Mě zase zlobí krční páteř,snažím se to ignorovat,ale také to jde těžko.Útočí na mě úzkost a vnitřní chvění.Takže také nic moc…

    • Kassiope napsal:

      Ahoj Matluse, takovéhle problémy mám často a jsou mi velmi nepříjemné, nedokážu fungovat jako ostatní lidé, avšak vím, že je na víne psychika. Tedy myslím si to, v důsledku je jedno, co člověk má, ale to, jak se cítí, je každodenní zátěž.
      Není dne, kdybych se cítila Mladá a svěží.

    • GábaR napsal:

      Zdravím,mě se tohle stalo když jsem po 2 měsících na neschopence nastoupila do úplně nové práce. Nemohla jsem každý den spát,bylo mi blbě,škubaly mi všechny svaly,točila se mi každý den hlava,přeskakovalo srdce a v hlavě mi jely katastrofické scénáře.
      Celý tohle ale hodně ve velkým trvalo 2-3 týdny. Psycholožka mi řekla,že člověk musí vytrvat protože tělo bylo v klidu,relativně bez stresu a teď je toho moc.
      Je pravdou že postupně se to zklidňuje,ale zjistila jsem,že o víkendu když jsem doma tak nemám jedinej “příznak”,ale jak jdu do práce tak se mi to objevuje sem tam. Jsou dny kdy mi neškubne jediný sval,nepřeskočí srdce a pak jsou dny kdy to jede na plno.
      Člověk musí vydržet a pak si doma udělat nějaké relaxační cvičení a hlavně se pochválit,že jsi ten pracovní den zvládla 🙂 i

  20. Petr25 napsal:

    Karli ahoj, mě rozhodně pomáhají, protože já ve svých 18ti jsem měl paniku tak rozjetou, že sám bych si nebyl schopný pomoct. Nemohl jsem navíc normálně fungovat. Od té doby jsem o 80% lepší. Ale těch 20% mě stále trápí, to jsou ty strachy z nemocí a tak. Tohle ještě musím pořešit. Uvidím co mi na to řekne můj psychiatr. Musim ale říct, že mám fakt dobreho, poradí, popovída si se mnou o tom. Je příjemný.

    • Karla napsal:

      Tak to si myslím,že je to veliký úspěch…Být o 80 procent lepší je veliký pokrok !!!Píšu ti a už mě zase bolí vlevo krční páteř.Nejhorší ale je,že se mi ještě přidávají tlaky do oka.Někdy do levého ,pak zase do pravého a to ve mě vyvolává úzkost.Panikařím,co mi zase je…Bylo mi řečeno,že prý tupé bolesti do oka jsou prý normálníkdyž zlobí krční páteř.Tak nevím…

      • Petr25 napsal:

        Karli, je to úspěch, o tom žádná, jsem nesmírně rád. Jen bych chtěl ještě to posunout dále. Ty strachy z nemoci, nepřenášet je na sebe, tím to nese i fyzické příznaky,.. atd. Karli, co se týče bolesti oka, levé pak pravé, nebo se to usadí na jedno. Můžu ti říct úplně klidně, bud v pohodě, vůbec to neřeš, je to opravdu jen od krku. Já jsem totiž měl to samé, tlak za okem, sem tam točení hlavy, atd.. takový divný pocit, až jsem nevěřil, že to není nic vážného, pak mě poslali na CT mozku a opravdu , nikde nic a asi za měsíc to zmizelo a od té doby klid. Mě spíš přijde divný ten můj krk, divné pocity, sem tam jakoby bolest zevnitř, zároveň i z venku.. no divné, nechápu. Tak snad je to taky jen páteř + psychosomatické symptomy, které se přenáší do fyzické podoby ( bolesti, divných pocitů) Zkusím vydržet, neřešit a snad to taky vymizí. 🙂

        • Karla napsal:

          Děkuji Petře za uklidnění.Já si také pořád říkám,že je to krční páteř i ty problémy s očima.To jsem už také začala vyšilovat,že musím určitě mít zánět optického nervu nebo záchvatovitý glaukom…Je pravda,že krční páteř mě pobolívá.A také se mi stalo,sice už to bude asi měsíc,ale ohýbala jsem se a najednou mě švihla taková bolest za krkem a během asi hodiny šlo na mě pořád točení hlavy,které bylo silné.to je tak,kdybych si nevymýšlela a nechtěla pořád něco uklízet….Myslím si, že u tebe to bude také dobré,budu držet palce…A jenom se zeptám,v noci máš od krku klid ?

          • Petr25 napsal:

            Karli, teď v noci kupodivu spím dobře. A nic nepociťuji. Takže aspoň tak. Ty se neboj, vážně, tohle jsem měl taky. Taky jsem kvůli tomu šílel. A přitom to odeznělo a vůbec nic to nebylo. JE to opravdu k neuvěření.

          • Karla napsal:

            Máš pravdu,psychika s námi dělá prostě divy,kdyby aspoň člověk věděl proč…Já si myslím,že když ten krk je v noci v klidu,tak je v pořádku,takže to opravdu značí na psychiku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *