Diskuse

Toto diskusní fórum je věnováno Panické poruše.
První panickou ataku jsem zažila v roce 2004. Tehdy pro mě musela přijet záchranka, protože jsem se úplně zhroutila. Točila se mi hrozně hlava, zvracela jsem, bušilo mi srdce a dokonce jsem na několik dní ochrnula na spodní končetiny.  Tehdy jsem byla přesvědčená, že umírám. Až později jsem se dozvěděla, že se jedná o panickou poruchu. Ataky jsem měla 2x až 3x týdně. Vždy, když to na mě přišlo, uklidnilo mě, když jsem si sedla k internetu a pročítala diskusní fóra. Ale časem se to na všech diskuzích zvrtlo na řeči o něčem jiném, než o panické poruše. Proto jsem před  lety založila toto fórum, které se věnuje jen této nemoci a ničemu jinému. Věřím, že za ta léta mnohým, kteří tuto diskuzi navštívili, byla k užitku. Prosím i nadále vkládejte všechny své poznatky, rady a tipy, jak se s touto zákeřnou nemocí vyrovnáváte právě vy. Ale zároveň prosím, abyste se neodchylovali od tématu, protože  příspěvky nesouvisející s PP odradí ty, kteří hledají na této diskuzi skutečnou podporu a pomoc. Věřím, že vzájemným předáváním si vlastních pocitů a zkušeností s touto nemocí spojených, se s ní dokážeme lépe vyrovnat.
Děkuji Všem Zuzka

50 211 reakcí na Diskuse

  1. Babunees napsal:

    Ahoj všem, jak se dnes máte? Psala jsem před nějakým časem o svém boji s PP. Měla jsem obavy před služební cestou do Hong Kongu, ta proběhla skvěle, ač byla dlouhá a náročná. Nebyl potřeba žádný uklidňovák, zvládla jsem to se svými běžnými AD (2x75mg Velaxin). Po úzkosti či čemkoliv jiném ani stopy. Po návratu vše najelo do starých kolejí, rodina, děti, domácnost, práce. Vše zvládám bez problémů, prakticky nikdo krom manžela a mé mámy neví s čím se potýkám. Sama sebe neustále motivuju a popostrkuju, záchvaty úzkosti nemám, ničeho se neobávám, ale pořád se cítím "zvláštně". Neklidně, nedělají mi dobře negativní zprávy, jakýkoliv zdravotní či psychický problém mám tendenci aplikovat na sebe. Vtíravé myšlenky, které zaháním myšlenkami a činnostmi na něco jiného, pěkného. Poraďte co to je? jak to mám popsat svému psychiatrovi? máte to také někdo takto?
    Děkuji Vám.

    • 73Klara napsal:

      Ahoj Babunees,
      super, že jsi zvládla cestu bez problémů…
      Jinak k tvým "zvláštním" stavům. Já myslím, že už nikdy to nebude tak jako dřív.
      Mně je taky dobře, dokonce jsem zvládla i víno (dcera úspěšné přijímačky, pak narozeninová oslava v rodině), po 4 měsících alkohol!! Ale i tak se někdy cítím divně, jinak. Když třeba mi pohled spočne delší dobu na jednom místě, třeba vzor na koberci, začnou mí lítat vlnky před očima. Jakoby rozostřený pohled. Nebo takový zvláštní pocit v hlavě. Občas moc světla mi neudělá dobře. Občas zabrní nohy. Pořád se nabádám, nepozorovat se! To je základ.
      Jinak, negativní zprávy se mnou nic nedělají. Nemoci ostatních na sebe neaplikuju. Toto kupodivu vůbec nemám… jediné, co mě nejíc trápí teď, je bolavé koleno 🙁

      • Jarka napsal:

        Ahoj Kláro, díky za popis stavu, který my s PP někdy máme, inspirovalo mne to, protože to je dobře popisné a já jsem na to neměla vhodná slova. Přesně tak, jsem na AD celkem v pohodě, ale přesně, někdy mi někde pohled uvízne a když to nehlídám, začne divný pocit, mžitky před očima, rozostřeno, a jako bych se ztrácela kdovíkam. Pak úzkost a musím dýchat nebo třeba někomu telefonovat, abych odvedla pozornost nebo rychle chodit nebo tak něco. Ale výborně jsi to popsala, díky, Jarka

        • Klára napsal:

          Ahoj Jarko, já myslím, že to je všechno dáno naší citlivější povahou, všechno víc vnímáme. Třeba teď jsem se vrátila z bazénu a co mi třeba vadí jsou vlny, které dělají ostatní. Někdo maka jak ledoborec, a to jsou pak vlny! Dřív mi to nevadilo, respektive jsem to asi vůbec nevnímala. Teď vnímám vše xkrat víc… Holt musíme to nějak ustát..

          • Jarka napsal:

            Jo, jo, přesně, musíme to nějak ustát. Někdy dobrý, jindy horší. S citlivější povahou je to taky přesné, všechno na nás nějak působí mocněji… Opatruj se a držme se. J.

    • Martin napsal:

      Ahojky,
      zrovna dnes jsem byl na kontrole u sveho psychiatra a zrovna o tomto jsme se bavili. Konkretne mi rikal, ze jako osobnost jsem priliz empaticky a zbytecne do sebe natahuji negativni informace, ktere se me priliz netykaji. Napriklad uz jsem se prestal kvuli tomuti divat na zpravy, cist noviny a hlavne se vyhybam negativnim zpravam. Ono kdyz si to vezmes, tak kazdy den se na nas vali obrovska hromada (s prominutim) sracek – nehody, vrazdy, znasilneni, nemoci, umrti, zivelne katastrofy – a i presto, ze s nema nemame nic spolecneho, mame tendence je do sebe natahovat a citit se spatne. Takze za me – zadne noviny, zadne zpravy a lidi co te vysavaji a siri negativni energii poslat do patricnych mist. 🙂

      • 73Klara napsal:

        Svatá pravda Marti! Taky to tak dělám! Pryč od negativních lidí a žádné katastrofické zprávy!

      • Aknela napsal:

        Souhlasím úplně na milion procent. všechno špatné zatlačit potlačit nepřipouštět. Jen kdyby to tak někdy šlo úplně snadno.

    • Ivan napsal:

      Vo vašich prípadoch sa jedná o derealizáciu, poznám veľmi dobre. V určitých okamihoch sa to stáva každému človeku, len v našich prípadoch je tento divný pocit spôsobený nízkym prahom frustračnej tolerancie.

      • Babunees napsal:

        Aha, to by mě vůbec nenapadlo. Ono je strašně těžké slovy popsat pocity, které nejsou úplně běžné. Nicméně psychiatr by měl pochopit. Kolikrát si říkám, že se v sobě moc hrabu, ale samozřejmě mi to nedá a opět se to na tyto myšlenky stočí :o( a co s tím? psychoterapie? s PP se potýkám přes 20 let. Vždy jsem se zaléčila psychofarmaky, a bylo i období trvající 6 let bez jakýchkoliv náznaků problému, že jsem na psychické trable absolutně zapomněla, vysadila léky úplně a lup za pár měsíců sešup na dno. Vždy si říkám, že by bylo po těchto peripetiích od života fér aby nás ušetřil vážných nemocí ve stáří, jelikož jsme si vytrpěli až až :o) vím, že takto to nefunguje, ale ….

        • Ivan napsal:

          Pekne si to napísala hlavne ten záver. Byť psychiatrom je značne náročné, teoreticky vedia mnoho z literatúry, skúsenosti majú od pacientov avšak reálne do človeka nevidia.. Ak máš trebárs boľavé koleno tak z röntgenu lekár zistí čo ti je. Pri úzkostných poruchách teda i pri panickej poruche je to oveľa zložitejší problém. Každý z postihnutých PP má iné sprievodné javy. Derealizácie, extrasystoly či celodenné úzkosti sú podľa mňa najhoršie sprievodné javy.

  2. Petr25 napsal:

    Ahoj ahoj, pořád si říkám zda to je jen krční páteř. Mám bolesti za krkem, to ano, celkove mě bolí záda. Ale že by od toho divné pocity sem tam jakoby v krku a i takové zvláštní chování? Člověk má strach :-/ to je děs. Občas i točení hlavy.

    • Matluše napsal:

      Ahoj Petře,krční páteř dokáže divy videla jsem to i na neurologickem oddělení. Někomu jdou bolesti za.krk, nekomu do.hlavy, oči, uši, někomu do rukou….někdo z toho omdleva, zvraci….je to různě. Ale chapu te, já také pořád patram zda jsou me problemy.od zad či co. Člověk se vic pozoruje a pak se zhoršuje i.psychika

      • Petr25 napsal:

        Matluse, děkuju za odpověď, no já furt nevím zda to je normální, či to odezní nebo ne, zda to řešit.. furt si říkám že snad to není žádná rakovina, ale v dnešní době člověk nikdy neví.. Proto asi ten strach.. Ještě když čekáme miminko.

        • Matluše napsal:

          Chapu tê, taky mě rakovina děsila a desi kolikrát. Ale je pravda že nikdy nevime co bude a co mss čeká a to bychom žili jenom ve strachu. Snažím si říkat, že budu žít maplno jako bych tu.byla naposled. Ake pak.stačí malá odchylka od normalu, např cukání svalů po chvilce chůze a uz jsem v háji. To je takové naše prokleti, které ani léky nevyřeší a musime se nejak naučit to zpracovavat. Ale fakt v tom nejsi sam. Taky pořád pochybuju a abych něco nezanedbala…k miminku blahopřeju a věřím, že je to vše strach možná i jak.uz víš že budeš mit odpovědnost nejen za sebe a chceš abys byl fit a to tě podvědomě může svaxovat. Snad rozumis jak to myslim. Přeju jen vse dobré

          • Karla napsal:

            Ahoj Petře,nejprve tě zdravím.Já mám nyní také problémy s krční páteří.Pořád se pozoruji,teď to nestojí za nic.Ani se moc nerozepisuju.Nezlob se! Jinak držím palce ať je lépe,ale nějak se mi to nedaří…Karla.

          • Petr25 napsal:

            Karli ahoj, taky tě rád zdravím. No já nevím, jestli jít k Dr. Nebo ne s tím krkem. Kam vůbec případně jít, jestli obvodní nebo ORL. Hlavně jestli to fakt není už vše jen od psychiky. Sám jsem zažil různé bolesti, divné pocity.. pak kolečko doktorů a nikdy nic. Vše ok. Takže psychika. Jestli jsem se sám nevyhukal že to může být rakovina a teď ty pocity..

          • Karla napsal:

            Já myslím,že je to psychsomatické.Kolečko u doktorů můžeš absolvovat,v tom ti nikdo nemůže bránit,ale určitě je to zbytečné!!!Akorát se budeš nervovat…Podle mne bys musel jít na ORL,a to určitě jde bez dopureční praktického dr.Držím palce,ať tě to přejde…

          • Petr25 napsal:

            Matluse, rozumím ti. Já mám kolikrát strach, že to na sebe přenáším a stresují se tim, abych si právě tím to fakt v těle nevyvolal. Jenže když toho se nedá kolikrát zbavit. Teď ty symptomy kolem toho krku, normálně nevím, zda je to vyvoláno psychikou vše, nebo zda se něco se mnou neděje. Jestli jít k Dr. Nebo ne. Hlavně jakému a co mu říct. :/ Myslíš že by to fakt mohlo být až tak dalece i ty příznaky nebo pocity psychického rázu?

          • Karla napsal:

            Máš pravdu Petře,sv+ř se svému psychiatrovi.Můžu se zeptat,jestli návštěvy u psychiatra pomáhají…

          • Petr25 napsal:

            Karli děkuji , já doufám že to je psychosomatické, je to moc nepříjemné. Asi budu muset svému psychiatrovi na kontrole říct, že mám pořád problémy s nemocemi. Jestli s tím něco jde dělat. :-/ Moc si přeju ať mě to přejde. Nechci lítat po doktorech. A už vůbec ne natáhnout bačkory :-/

          • Matluše napsal:

            Petře ani nevis jakbti rozumim. Taky mivam strach že si stresem něco vyvolám. Jinak mě ještě napadlo zda nemůžeš mit alergii. Ja jsem astmatik a třeba teď mě pořád bolí v krku z pylu. Já jsem myslela ze máš potíže s krční páteři jako motani hlavy a tak. To se řeší na neurologii, ale adi bych ještě vyčkávala. Pokud možno hezký večer přeju

        • Busi napsal:

          Petře, rozumím ti…mám velmi podobné problémy a bohužel i myšlenky. Já si myslím, že mám snad i karcinofobii. Ale docela mi pomáhá se upínat na osud, prostě co se má stát se stane a stejně to nezměníme. Užívej si těšení na miminko a ať ti to tyhle strachy nepokazí, nedovol si to a hlavně žij přítomností, ne strachem z toho co bude nebo nebude.

          • Petr25 napsal:

            Busi, hezký napsané, děkuju moc. Máte pravdu s Matlusi. Zkusím to neresit, třeba to vymizí. Pravda, asi to je jen strach i co kdyby, a já to nevěděl a zanedbal. Přitom i otec mi říká, až neco přijde, pak to budeme řešit. Nemá smysl se bát dopredu. Tak jak říkáte, člověk by žil jen ve strachu.

          • Busi napsal:

            Ono je to těžké… Všude samá rakovina, televize, internet atd. Já už se bojím cokoliv číst nebo sledovat, protože tam někdo začne vyprávět svůj příběh a já si hned začnu říkat jestli to taky nemám. Ale takhle to brát prostě nejde, to by se člověk vážně zbláznil.

          • Petr25 napsal:

            Busi přesně jak říkáš,to mi taky vadí. No možná že se mi to i přeneslo na mě psychicky protože byl nějaký článek na netu že nějaká paní měla rakovinu jícnu a měla potíže… podobné co já popisují. Ale začalo mi to asi až jsem to četl. No nevím. Možná to je vsugerováno. Tak snad mě to odezní. Přijde mi , že mám ten krk už i podrážděný uvnitř jak furt jakoby chrchlu.. dělám to možná už schválně, že mám pocit že tam něco mám.. koupil jsem si bonbóny bez cukrů, a budu cumlat na zvlhčení a šalvějove. Tak snad mě to fakt přejde a nic to není :/

    • Salina napsal:

      Ahoj všem beru antidepresiva Estilatopram teva 20 a byla jsem v pohodě a tet posledních 14 dni mi je zase na nic chodim do práce jen na 4 hod a nemúžu se zase vyhrabat s postele je to hrozny toči se mi hlava a myslím že spadnu klepu se jak ratlik a tady čtu ty vaše komentaře tak koukam kolik lidi ma tento problém nevim co dělat taky diky za nake komentaře ahoj

  3. Netti napsal:

    Ahoj je to tak hluk nesnáším ani vyrazne vůně člověka to znervózní navic hlasite mluveni

  4. Busi napsal:

    Ahoj, máte taky někdo větší citlivost na zvuky? Jednak mi strašně vadí, když někdo například mlaská při jídle nebo pití – a vadí mi to až tak, že jsem z toho zpocená a úplně v nervech. A poslední cca rok nesnesu, když na mě někdo mluví a zároveň třeba hraje hudba, někdy to snáším lépe, ale někdy mám pocit, že mi z toho praskne hlava.

  5. Ardy napsal:

    Ahoj mám na vás takový dotaz jak už hodně z vás vi je mi 16 a někdy si s klukama zahrajeme hru na pc kde je 100 lidi a vyhraje jen jeden a proste z nějakýho důvodu když sme poslední 2 jsem hrozne ve stresu a buši mi srdce tep klidně 150 podle Mě adrenalin asi ale myslíte ze mi to muže něco udělat nebo poškodit srdce ?

  6. Nella napsal:

    Ami,prave čtu,kde zrovna jsi.Opatruj se,myslím na tebe a doufam,ze ti bude brzy alespoň trochu lépe.

  7. Matluše napsal:

    Dobry večer, prosim nemáte někdo zkusenost s tim, že se vám i pri krátké vycházce zacnou podlamovat nohy? Nevim jak to popsat. Po chvili cuze se mi jakoby začne chtit hrozne spát, tlačí mě oči a nohy od kolen dolů jakoby nebyly moje. Zacnu mit pocit jako nych byla ve snu, strach ze omdlim a nedojdu. Mám problem s páteří, posuny v bederni a ja nevim proc mám strach jestli to nemam i v krční, protoze s ni mam také problem a mam strach ze ta plotynka utlaci michu a ochrnu. Ale to bych adi musela mit velke bolesti si myslim. Nenate nekdi něco podobmeho od psychiky?

    • Karla napsal:

      Matluse, já myslím,že je to psychika…

    • Klára napsal:

      Ahoj Matluše, já taky myslím, že je to psychika. Jako určitě máš nějaký neurolog.problem s tou bederkou, vybočení obratlů…co tě skutečně zlobí… ale myslím, že jinak se moc pozorujes a vsugerovavas si to. Neber to prosím zle, děláme to všichni, někdo vic a někdo míň, někdo častěji a někdo jen občas. Na mě celkem zabírá, když se začnu pozorovat a hledat anomálie (který pochopitelně najdu), že zatřepu hlavou jako pes a důrazně si řeknu kruci nech toho!
      Dělej menší procházky a často, abys podvědomě nabyla jistoty, že se ti nohy nepodlomi ani že neusnes ve stoje. Postupně procházky prodluzuj. Půjde to, uvidíš!!

      • Matluše napsal:

        Dekuju za reakce. Ano pozoruju se, to vim. Zajimave je že nekdy ujdu kus a ok a někdy na mě padne ta ospalost a je zle. Ale ta na me padne obcas i doma a hned me to vykoleji. Je to takový zvlastni pocit…jakoby rozmazane vidění, tlak za ocima, unava, ospalost a slabost. Nevim jak to popsat….sama si říkám ze to byde psychika a zároveň mě to pořád hloda s zpochybnuji si to. Jsem případ fakt. Hezký vikend přeju

    • Lucie napsal:

      Ahoj Matluse, ja mam pocit, ze se mi podlamuji nohy, ze me neunesou, ze omdlim, spadnu,takovy divny tlak od kolen dolu atd., ale snazim se s tim bojovat tim, ze si reknu, ze si maximalne sednu i kdyby na kraji chodniku a at mi kazdy polibi pr…:-) Je to boj, nekdy v poho, nekdy totalni panika, vsak to vsichni zname.

      • Matluše napsal:

        Ja si to prostě pořád nějak mevhci pripustit že je to panika a přitom co.jineho by to mohlo byt. Spis me vzdycky vyleka ten jakoby zvlastni tlak.za ocima a ze jsem jako.bych.usinala či co to je. A ano chuzi to neodejde.

  8. Jiřinka napsal:

    Ahoj,chtěla jsem se zeptat,jestli někdo netrpíte na nízký tlak.Mám PP a v poslední době to semnou nějak mává.Můžu se zeptat,jká vyšetření jste podsoupili,než vám diagnostikovali PP.Já šla k praktické dr. a ta hned konstatovala,když jsem jí řekla příznaky,že mám PP:Odebrala krev,tam vše v pořádku.Pak mi jenom sdělila,ať se objednám na psychiatrii….Nevím,takový divný přístup…Přitom v televizi říkali,že bych mohla chodit třeba jenom k praktické dr. a ona může předepisovat léky,ale ona ještě lhala,že by je ani předepsat nemohla,kdybych je potřebovala.to se mi nelíbí,když lže do očí.Nemám z toho dobrý pocit.Jiřínka.

    • Martin napsal:

      Ahoj Jirinko,
      problem je v tom, ze prakticky lekar se tak uplne nezajima/nema odbornost o psychicke nemoci. Bud rada, ze te poslala k psychiatrovi a sama nic nepodnikala. Nekteri prakticti lekari se s tim nemazli a predepisou Neurol jak lentilky a uz bylo tolik pripadu, kdy lide neresili skutecny problem, ale pouze zobali benzace a stali se zavisli. Jednak ucinnost casem klesa a davky se zvysuji, druhak je odvykani velice neprijemne.

      Takze za me si myslim, ze doktorka udelala velice dobre, ze sama nic nepredepsala a nechala to na skutecnem odbornikovi. Psychiatra se urcite neboj – navic ani neni dobre hned neco resit leky. Ja se k lekum dostal az po dvou letech co jsem se to snazil prekonat sam.

      Ono toho ani moc zkontrolovat nejde… Respektive toho jde zkontrolovat az priliz, protoze PP se projevuje jako desitky moznych onemocneni, takze bys nedelala nic jineho, nez chodila k jednomu doktorovi za druhym.

      Urcite zajdi na psychiatrii a uvidis 🙂
      Preji krasny den.

  9. Bára napsal:

    Amarellko, posílám moc pozitivní energie. Drž se holka…myslím na tebe.

  10. Martin napsal:

    Ahoj Amarellko,
    jsem rad, ze jsi napsala a dala o sobe vedet. Je mi lito, ze tvuj pobyt zatim neprobiha tak jak bych si pral, ale nevzdavej to! Jsi asi nejsilnejsi clovek jakeho v zivote znam a verim, ze se vse k dobremu obrati. Musi!
    Ted me nepochop, prosim, spatne – ale strasne me fascinuje jak lidske mysleni funguje… Sama si plne uvedomujes tu absurditu, sama si uvedomujes, ze reakci na tve sebeposkozvani bylo kurtovani – coz jsi musela po zkusenostech vedet jeste predtim – ale presto cloveku v hlave nenabehne, ze trestem za tohle je kurtovani a nezabrani ti to v tom, lec je to velice neprijemny stav… Rozhodne te ale neodsuzuji, sam vim, jaka jsou nutkava chovani ktere clovek tezko ovladne…

    Opatruj se nam, dej o sobe zase vedet a drz se! Vim, ze je to velice tezke, ale snad se myslet pozitivne. Snad se zmenit hodnoceni sve situace. Zkus na tom najit neco, co ti ma skutecne pomoct a ne ze jsi tam jakoby za trest. Nelincuj se za neco, za co nemuzes.

  11. Martin napsal:

    Ahoj Bereniko,

    jen nechci aby se moje odpoved na tebe ztratila, tak pisu novou zpravu. Uz ani nevim, kdy mi zacalo od Vanoc byt dobre. Od Vanoc jsem totiz dostal AD a od te doby to bylo hodne nahoru a dolu. Kdyz pominu prvotni vedlejsi ucinky, tak skutecne DOBRE mi zacalo byt az tak v unoru. Ale porad jsem mel propady, kdy jsem kolikrat nechtel ani vylezt z te postele jak jsem psal. Bylo to jak na horske draze. Ted posledni dva tydny jsem vice mene dobry, ale nemam ted ani cas nechavat hlavu myslet nad “blbostma”, protoze mam alergii na pyl, tak ted me odvadi pozornost neustale kychani, smrkani 😀

    Kazdopadne s tim volnem – je to MOZNE. Ja treba kdyz prichazi vikend, nedejboze kdyz ted bylo delsi volno, tak jsem byl v praci celou dobu dobry… A najednou prijdou volne dny a ja si reknu “Jezis ja zitra nejdu do prace… Co budu jako delat ve volnu?” … Prace je jedine misto, kde na 90% nedostanu uzkost/paniku, protoze na to proste nemam cas, ale tim nerikam, ze jsem tu nikdy zachvat nedostal – ale rozdychal ho.

    Krcni pater nejak resis? Chodis na rehabilitace? Ono je az k neuvereni za cim vsim muze stat pater…

    Opatruj se 🙂

    • Berenika napsal:

      Cauky, jo jo chodim na fyzioterapie a na reflexní terapie, obojí 14 dni. Ale ta krční je začarovaný kruh. Protože, já a asi obecně víc lidi s PP jsou v horní polovině těla zatati a pak je to taková bezvýchodná cesta … do toho mám poměrně dost nízký tlak. Nejvíc mě teď ale trápí ty neuroly ‍♀️ Strašně se snažím normálně je nebrat AD beru už třeba 6-7 let. První tři roky úplně bez. A pak mám třeba 4 do měsíce ‍♀️ A teď třeba tři denne. Tak to ti závidím, ze v práci to nemáš.. já hodně času trávim čas sama, myslím tím v práci … takže problém většinou začne v práci a pokračuje až domu… strašně nerada jsem sama mám strach ze mi selže srdce. A nikdo mě nezachrání … je to strašné psycho.. a hlavně je to hrozně vyčerpávající … a zatěžuje to silně srdce ze .. jako ze stres… a nejhorší je… když musím něco fyzicky náročného dělat doma sama to je úplně na hlavu ‍♀️

  12. Amarellka napsal:

    Ahojte, tak se ozyvam po 2 dnech bez mobilu z lecebny. Protoze jsem se porad rezala a palila, tak me chtely sestry prikurtovat, ale ja jim utekla, tak na me zavolali policii a ti me prikurtovali. Byla jsem v kurtech asi 12 hodin a hnus nejvetsi. Jinak mam dvojnasobny zanet mocaku (kvasinky a E.coli), tak krone 7 druhu psycholeku beru jeste antimykotika a ATB. Dnes jsem konecne dostala mobil zpatky, ale asi nemam tolik dat, abych vas docetla vsechny. Ale kazdopadne vas moc zdravim a preji, at je vam lepe, nez me. Hezke odpoledne.

    • Kassiope napsal:

      Ahoj Amarellko, to mě mrzí, že to zaslo až tak daleko. Já mám teď taky propad..snad bude lépe, a aspoň ti vyléčí zánět .

    • Iva napsal:

      To je strašné….

    • Matluše napsal:

      Amarelko prosim drž se, myslíme na tebe, ty to dáš

    • Marketa napsal:

      Ahoj Amarelko je hrozné co všechno musíš vydržet.Moc ti přeji aby jsi na tom byla lépe.Snaž se držet v teple aby jsi ten zánět vyléčila.Drž se Markéta

    • Zuzana22 napsal:

      AMARELLKO no to je šílené, drž se,já mám taky propad. Zas bude lépe.

    • Klára napsal:

      Amarellko to mě moc mrzí, že to zašlo až tak daleko. Prosím už si neubližuj, zkus to nutkání nějak potlačit…ses šikovná inteligentní holka, tak to zvládneš!!

    • Berenika napsal:

      Amarell, strašně mě to mrzí … naposledy jsme si tady psali a to jsi začínala s lyrikou… a teď… strašně ti držím palce. Už jen to co vše prozivas vypovídá o tom jak jsi silná !

    • Panda napsal:

      Amarel, tak to me dostalo:( Ja prave ocekavala, ze ti ten pobyt pomuze prijit na jine myslenky a pomuze:( Je fakt, ze uz jak jsi psala, ze nedelate NIC bylo dost desive. Tohle je horror:( Kdy se dostanes zpatky? Nebo je moznost prejit jinam?

      • Amarellka napsal:

        Ahojte, vsem vam moc dekuji za reakce, cekam na psychoterapeuticke oddeleni, ale zatim me tam nechteji, ze musim byt delsi dobu v pohode. Zatim mam i nedobrovolny vstup a dnes by za mnou kvuli tomu mel prijit i nejkdo od soudu. A jak se maze vy? Ja dnes konecne spala, usnula jsem v 22:30 a v 5:00 me budili na ATB. Hezky den vsem.

        • Panda napsal:

          Mne to pripada jako zacarovany kruh:( Ze je tezke byt delsi dobu v pohode, kdyz na soucasnem oddeleni nemas nic, co by te odvedlo od myslenek a sebeposkozovani, kurtovani psychicky taky nepomuze. Co to znamena nedobrovolny vstup? U me ted s uzkostmi lepsi, ale zase mam ted takove depresivnejsi obdobi. Drzim moc palce, at se dostanes brzy na lepsi a budes moct zacit s terapii.

  13. Karla napsal:

    Ahoj lidičky,jak se cítíte? Já nic moc,každý den bolest hlavy,chvilkama mě bolí i krční páteř,dneska v noci jsem měla bolest krční páteře.Zase na mě leze úzkost…Mám pocit,že nikdy z toho člověk nebude venku.PP mám od r. 2016,za půl roku mi bylo relativně dobře a teď bych řekla,že to útočí znovu…Stále se pozoruju…Karla.Teď mi ještě jedna paní povídala,že prý jsej bleďounká a jestli jsem nezhubla.to jsem fakt "potřebovala " slyšet.

    • 73Klara napsal:

      Ahoj Karli, na cizí lidi nedej, a zkus se tak nepozorovat… nemáš špatnej polštář na spaní, že by od toho byla ta krční
      Čím víc se budem pozorovat, tím to bude horší. Běž trošku na sluníčko, chytneš barvu a budeš vypadat zdravějš…
      Já si včera a dnes dala po 4 měsících víno. Dcera udělala přijímačky na SŠ a dostala se tam, kam chtěla, já byla včera na běžeckých závodech a dopadlo to dobře…takže jsem otevřela láhev. Zatím teda dobrý.
      Dnes jem byla u neuroložky na testech na tetanii. Kruci to teda vůbec nebylo příjemný to vyšetření, ustála jsem to, nicméně v poslední době mám nulovou toleranci na nějaký lékařský vyšetření. Ještě mluvila o lumbalní punkci, ale to teda odmítnu. JInak mně dr dala Magnosolv a doporučila zvednout hořčík…

      • Karla napsal:

        Ahoj Kláro,děkuju za tvou reakci.Na dálku gratuluji dceři k přijímačkách a že se dostala,tam,kam chtěla!!!.Píšeš,,že jsi byla u neuroložky.Já o tetanii vím,jenom to,že se točí hlava a snad chybí hořčík,ale nevím to určitě.Lumbální punce,to by asi pěkně bolelo,že ? Máš můj obdiv,jak píšeš o běžeckých závodech.

        • 73Klara napsal:

          Víš co, jako ten hořčík já doplňuju průběžně, protože mě chytají křeče – v bazénu, na joze, v noci… takže mně ani nemusela dělat ty testy. Bylo to docela teda nepříjemný. Zaškrtila mně levou ruku obinadlem na měření tlaku a deset minut to nechala zaškrcený, ruka brněla pak zmodrala, no hnus. Pak už sem ji necítila, ona píchla do palce in. jehlu a cosi zkoušela. No furt sem mlela, aby se mi nezačlo dělat zle. Na tu lumbalku nepůjdu, páč teda fakt nemusím mít všechno. Asi je pečlivá, ale trochu se mi zdálo, že prostě zkouší co by ještě na mně mohla najít 🙂

          • Karla napsal:

            Souhlasím s tebou,já bych na lumbálku také nedokázala jít…Někteří doktoři jsou až moc pečliví,to také není dobře…Nic se nemá přehánět…

    • Berenika napsal:

      Já mám taky hrozné bolesti hlavy… a ještě jak se laduji ibalginem tak už mě bolí břicho ‍♀️ A taky to mám z 1/2 od krční páteře. Jinak já mám taky propad. Teď jsem se takovou dobu držela… a najednou tohle.. pořad jen spím. Nemám sílu ani uklidit. A do toho ta hlava.

      • Karla. napsal:

        Ibalginy jsem zrušila,a to jsem brala pouze 200.Měla jsem rozhozené zažívání…Raději vezmu paralen nebo Panadol.Moji tetu pořád bolela hlava a jedla pořád Analgony a nakonec z ní byla úplná troska.Takže nechci dopadnout stejně a vše jenom od psychiky a nikdo už jí pak nedokázal z rodiny pomoct.Ani strejda ani dvě dcery a pak vnoučata….Smutný příběh.Když to vidíš na vlastní oči je to jiné,ne když o tom pouze čteš….

  14. Berenika napsal:

    Zdravím, nebyla jsem tady skoro rok.. byla jsem celkem v pohodě. Občas nějaký neurol. Teď od minulého týdne hrozné zhoršení. A potrebuji poradit. Vždy to bylo tak, ze panika ze umírám na infarkt. A teď několik dni pocit jako kdyby mi mělo explodovat tělo. Nemám chuť k jídlu. Nemám energii ani mluvit. A mám pocit ze mi exploduje hlava. Ale ne bolesti ale ze mi úplně jebne. Nic specifického mě nebolí a zároveň všechno. Pořad se mi chce zvracet, ale nezvracim. A vážně úplně silim a je to cely den. Není to jako u ataky par minut. Prosím vás znáte to někdo ? Jak s tím bojujete ? Jak se toho zbavit? Není nic co by mě rozptylilo …. moc Dekuju za každou radu… potřebovala bych se docela nutně dat do kupy. Nastalo par životních změn, ale měli by byt pozitivní, nebo alespoň je tak vnímám, ale nemám z nich vůbec radost. Děsí mě i to ze budu muset ven.

    • Marketa napsal:

      Zdravím není to úzkostná porucha s dapresí?Já mám podobné příznaky když jsem na tom špatně.Nemůžu se soustředit nemůžu jíst a i pití mi dělá potíže.Jsem celá sevřená pálí mě tělo špatně spím.Nyní už je to dobré beru léky.Trvalo to zhruba měsíc než zabraly a pořád musím být opatrná a snažit se nestresovat.Nevím jak komu ale mě pomá fyzická práce procházky a koukání na filmy a knížky.Jde to pomalu ale funguje to.

      • Berenika napsal:

        Já nevím vždy jsem měla klasika PP s atakou. Beru normálně AD. Mám to už několik let. A tohle je jiné. Mám pocit já ani nevím jak to popsat. No tak to je dobre ze ti to pomáhá ale já jen leží v posteli. Ale zítra už jdu normálně do práce což mě děsí ještě víc. Já ani normálně moc nesportuji strašně se bojím zvýšeného tepu a ze mi selže srdce. Ale teď je to úplně něco jiného. Mám jaký si bezdůvodný pocit ze umírám.. chce se mi zvracet a energii nemám absolutně na nic ‍♀️Mám úplně šílený neklid a v hlavě jak kdybych měla kolotoče a ty se tam točí úplně hroznou rychlosti. Dnes jsem už pod 0,5 dávkou neurolu tak jsem, alespoň trochu otupela. Ale nechápu to.

        • Jarka napsal:

          Bereniko, taky v hlavě mívám ty kolotoče, díky za popis, protože jsem nevěděla, jak to nazvat. Kolotoče je pro to dobrý termín. A dnes mám taky šílené napětí, neklid a taky mám pocit, že tentokrát už DOOPRAVDY umírám. Možná jsou nějaké blbé tlaky v atmosféře nebo co. Ale ležet v posteli mi dělá mnohem hůř, protože se nemohu nesoustředit na to, co se mi děje a ty myšlenky si žijou vlatním životem a vedou mne do díry úzkosti, začnu se třást a mám náběh na ataktu. Myslím, že je lepší něco dělat, co odvede pozornost – procházka, přinutit se jít na nákup nebo nějakej debilní film nebo luxovat či vytírat podlahu. Nebo tak něco podobného, těžko říct, je to jak kdy.

          • Berenika napsal:

            Já koukám na filmy, střídavě takhle funguji už od minulého úterka takže už jsem opravdu vyčerpana. No a to já pravé neumím to zvednout se. A jít něco dělat, potrebuji si jít dnes nutné něco koupit a představa, ze tam musím doject mě opět děsí. Si myslím ze umru po cestě nebo tam. Jsem jak stará babka mám pocit ze ujdu kousek a budu si muset odpočinout. Takže s tím ze umres? To úplně chápu a s tím, ze teď už fakt to chápu ještě víc. Já jsem teď několikrát vysetrena od toho úterka měla jsem jednu z největších atak a od te doby tohle ‍♀️

    • Jarka napsal:

      Mně se to také střídavě zhoršuje a pak zase zlepšuje, i když beru antidepresiva. Kvůli AD asi už nemám záchvaty paniky, ale všechny ty různé příznaky typu, že mi hrábne, že mám všechny choroby na světě, že nemůžu jíst – to prostě mívám, když je blbý den. Jako třeba dneska, už ráno jsem cítila, že špatně. Úzkost, jakoby kámen na hrudi, blbě vidím a tak. Neberu k tomu Neuroly či Rivotrily, prostě vyčkávám, až se to zase zlepší, což se obvykle stane, třeba další den, někdy za tři dny. Nepřišla jsem na žádný způsob, který by pomohl, cvičím, chodím, nemám stres a stejně šílím. Taky mám pocit, že se pozvracím a nezvracím a taky mně nic nebolí a přesto všechno a mám pocit, že vyskočím z kůže nebo nebo se zcvoknu. Takže jen píšu, třeba vám to, Bereniko, pomůže. Jarka

      • Berenika napsal:

        Pomůže já už jsem si říkala jestli se mi nerozjizdi schyzofrenie nebo já nevím co. Úplný blazinec v hlavě. Chvilkama až derealizace. Mě rozčiluje jak to pořad mění charakter.. já PP měla jen jako fyzické projevy + neúměrny nesnesitelny strach a teď tohle. Tak to jste dobra bez benzo ze to dáte. To mě by musela odvézt rz. Já mám obrovské ataky a tohle bych nedala. No já takhle divně už to mám nekolikaty den. Opravdu jsem třeba na 0,25 neurolu 4x do měsíce a teď jsem od minulého týdne toho snedla!!! Ze mi je až stydno. Jenže já bych asi opravdu měla uvarenou hlavu. A to do tohoto stavu zvládnete cvičit? Já sotva zvednu ruku ‍♀️

        • Jarka napsal:

          Schízu určitě nemáte. Derealizaci taky mívám, je to nesnesitelné, jsem jako za sklem nebo jako sjetá něčím, všechno je vzdálené a mimo. Přesně to je hrozné, jak to mění charakter. Hledá si to další a další cesty, jak na nás. Já jsem měla taky obrovský ataky, záchranku jsem taky volala, ale jak jsem s nima mluvila telefonem, tak se mi udělalo líp, protože jsem musela odpovídat na jejich otázky a soustředit se na to. Haha. Na těch AD plné ataky nemám, jen takové náběhy, které se k nim blíží. Bez benzo to nějak dávám, ale nemůžu říct, že by to byla nějaká velká pohoda, mám celkově pocit, že mi vlastně nikdy není dobře. Moje psychiatrička mi říká, že když je mi blbě, mám si Rivotril vzít, že se nemám trápit, že to nevadí, když ho neberu třeba půl roku denně 3x. Že se tím ten cirkus v hlavě přetne. Takže ho mám furt sebou a vždycky si řeknu, že ještě chvíli vydržím, že si ho můžu vzát vždycky. Ale to nejsou žádné rady pro vás, každý musí dělat, co může a cítí pro sebe dobře. Cvičení zvládám, sice to nenávidím, taky nejsem sportovec, ale mám pocit, že mi to dělá dobře. Držte se, bude líp.

          • Berenika napsal:

            Díky, já pravé byla sportovec a veliký pak přišla PP s ni 30 kg. A od te doby se raději nehybu, mám pocit ze u toho umru. Stačí mi vidět jen třeba jak někdo cvičí kruhac a jdou na mě mdloby, ze bych něco takového musela dělat. No teď už se mě tohle drží přes týden nevím co to je proto mě to tak děsí. Jestli už třeba nefunguji AD nebo nevím. Jo to já takovou tu plnou ataku mám když si ten neurol nevezmu. Já jsem v práci hodně sama a hodně na cestách takže je to těžké ‍♀️ A to co popisuješ úplně znam. Když si zvyknu na příznaky infarktu přijdou příznaky mrtvice. Teď už asi lépe zvladam tohle tak už si týden myslím ze mi jebne ‍♀️

    • Martin napsal:

      Ahoj Bereniko,
      precetl jsem si vsechny komentare a napadla me jen jedna vec – pokud jsi dlouho byla “v pohode”, tak te ta posledni ataka mohla velkym zpusobem rozhodit. Coz je vlastne i muj pripad. Rok jsem byl v poradku, ale skutecne v poradku a na PP jsem si ani nevzpomnel. Jenze o Vanocich jsem dostal takovou prdu, ze jsem myslel, ze skutecne zesilim. Ten prival strachu je nepopsatelny. Lital jsem po celem byte a byl uplne v haji. V hlave nezastavitelny proud myslenek, ktere ani nebyly myslenkama. Dalsi dva dny to same… A od te doby jsem se citil hrozne. Byly dny kdy jsem chtel jen lezet v posteli a nic nedelat, nic a nikdo me nezajimal a pomyslel jsem i na smrt… Takze mas mozna ted jenom obrovsky propad po tom, co ti to znovu podrazilo nohy. Ono o to horsi na psychiku je, kdyz clovek bere leky a i presto dostane zachvat. Pak si zacne, ac nechce, rikat, ze mu vlastne nic nezabira a je jeho situace bezvychodna.

      Se sportem to mam ted taky tak podobne. Driv jsem nemel problem s behanim a aktivitou. Ted uz jen predstava, ze hraju squash, nebo neco energickeho, tak je mi spatne a uz si predstavuju ty pocity jak nemuzu dychat a srdce mi tluce o zavod. Chce to zacit pomalu a opatrne. Ja ted mam trosicku blok, protoze jsem chtel zacit zase behat a po dlouhe dobe jsem si hned na poprve nalozil strasne moc – dokud jsem bezel, tak v pohode. Ale jak jsem se zastavil, tak na me ten nedostatek kysliku a tlukot srdce dobehl a ted mam strach, ze to bude i priste. Takze jsem rozhodly nebehat, ale zacit jen rychlou chuzi. Chce to zacit pomalu, ale hlavne ZACIT.

      Urcite bych to ale konzultoval s tvym lekarem – psychiatrem. Vim, ze doktori moc cas na povidani nemaji, ale i tak by bylo dobre to s nim probrat, pokud mi veris.

      Jak se citis dnes?
      Opatruj se a preju krasny den 🙂

      • Berenika napsal:

        Ahoj, já chodim každý týden na terapie. Takže tam se vypovídam … ale je to smutné takovou dobu dobre… no já teď přijdu z práce a mám pocit, ze umru i za chůze. Nemám vůbec energii. Strašně se bojím cokoliv dělat. Ze mi selže tělo na únavu ‍♀️ Je to strašné. Běhání to je pro mě úplně sci-fi ‍♀️ A hrozné mi vadí i ta situace, ze se zase nacpavam neurolem. Abych mohla přes den fungovat. Teď jsem si udělala takovou delší dovolenou. Tak mě i napadlo jestli to bezrezimove období mi to nezhorsilo. Tresti mi hlava … jenže já mám i trouble s krční páteří. Ale myslím, ze je to i tím jak se přes den hecnu a pak je propad ‍♀️ Jak jsi na tom ty ?? A jak dlouho se te to drželo od těch Vánoc ? Hlavně mi nepis až do teď ‍♀️ A to je pak největší paradox jak píšeš s tou smrti neustálý strach o život a pak už je to tak zoufale, ze si říkáš no a? Ale stejně se neuklidnis ‍♀️ To je klasika. Mě teď strašně děsí ta absence energie a to opravdu ve volných chvílích jen spím.

  15. Ardy napsal:

    Ahoj prosim vás komu vadi blikající světla dnes s kamaradama sme byli na čarodějnicich a když začal ohnostroj tak se mi začala motat hlava bolet a bylo na zvracení ma někdo taky?

    • Berenika napsal:

      Mám to taky, také mi vadí hlasitá hudba.

    • Busi napsal:

      Já to mám taky, ale spíš si myslím, že to je taková predispozice k epilepsii… Máme jí v rodině a i neurolog řekl, že můžu být k tomu náchylnější. Vadí mi i slunce mezi stromy když jedu v autě, na diskotéky jsem pomalu ani nemohla chodit.

      • Berenika napsal:

        Já nevím já jsem před PP pařila jako blázen, s nástupem až mám tohle, hudba, blikani, ty stromy v létě to je super no ‍♀️

      • Martin napsal:

        Urcite bych tady hned nestrasil epilepsii. Jak uz jsem mu odpovidal, ono blikajici svetla aj. vadi uplne vsem, jen ne kazdy je na to tak citlivy a nevnima ten efekt co to na nej ma.

        • Busi napsal:

          Však to tak myslím, asi jsem to špatně napsala. Každý je k tomu jinak vnímavý. Já třeba až přehnaně.

          • Martin napsal:

            Jejda omlouvam se, ted to ctu znovu – ty jsi mluvila o sobe… Ja myslel, ze strasis Ardyho 🙂

    • Martin napsal:

      Ahoj,
      tak ono to neni prijemne nikomu, jen MY jsme na to tak nejak citlivejsi. Me treba vadi i hluk, kdyz nekdo mluvi hlasite. Co se tyce oci, tak mi napriklad nedela dobre listi v lese. Stesne rad chodim na hriby, ale po chvili mi zacne vadit hledet na zem, zacnou mi z toho oci silhat a vidim rozostrene.

      • Busi napsal:

        To je zajímavé, to mám taky. A u mojí dr v čekárně jsou dlaždice s podivným vzorem a já se na ně nemůžu dívat, taky mi pak z toho úplně silhaji oči.

        • Klára napsal:

          Mně se tuhle zamotala hlava ve fitku, když jsem před sálem čekala na lekci. Na zemi je koberec s tak divný vzorem, kterej mě úplně rozhodil. Úplně mně jely před očima vlny…

          • Berenika napsal:

            Přesně to co je tady napsané.. taky mi vadí moc dlouho koukat v lese na zem. Pak mám pocit ze to tak všechno plave. Ještě jedna věc když se stmiva nebo naopak rozedniva to je taky “úžasné” světlo které mi děla moc “dobre” ale to jsou už takové asi úplně běžné věci můj partner je “normální” a smivani taky nesnáší.

  16. GábaR napsal:

    Zdravím všechny, máte nějaké tipy na problémy se spánkem? Zase se mi vrátily a jak v noci pořádně nespím tak jsem druhý den úplně hotová a panika a myšlenky spojený s ní gradujou.

    Dekuji 😉

    • 73Klara napsal:

      Gábi, přidávám se, taky blbě spím. Někdy, ale opravdu jen zřídka, spím dobře když jsem fyzicky unavená. Pokud je to ale už moc za hranou, tak naopak mě ta únava budí.
      Snažím se večer už nekoukat na mobil. Takže buď kniha nebo telka, jít spát v pravidelnou dobu, v místnosti otevřené okno, moc už nepít a nejíst. Víc už nevím, co pro to udělat…

    • Martin napsal:

      Ahoj Gabi,
      nevim, jaky konkretni problem mas ty, ale ja treba neusnu driv, jak o pulnoci. Kdyz si lehnu treba ve 22, tak proste jen lezim a cucim do stropu a nezaberu. Takze ja si lehnu ve 23:30 a unavim se ctenim… Jak se mi zaviraji oci, odlozim, a do minuty jsem tuhy… Proste chodim spat az jsem unaveny, ne protoze bych mel… Denne spim treba jen 4,5hod, ale “staci” mi to. Na druhou stranu to o vikendu dozenu a spim treba 11hod v kuse.

      Kazdopadne dobry je pry medunkovy caj pred spanim, nebo nejaka relaxacni koupel 🙂

    • GábaR napsal:

      Děkuji za odpovědi, já vstávám každý den po 4 hodině takže nemám problém s usínáním, ale naopak s tím že o půlnoci se vzbudím, pak zase 2 a od té doby se jen převaluji a né a né zabrat. Před spaním dělám relaxační cvičení, ale někdy ani není třeba protože usnu hned jak lehnu do postele, ale nejsem schopná spát celou noc. Už ani persen mi nepomáhá a každé ráno se budím rozlámaná, unavená a celý den se pak motám v úzkosti a nevíc co s tím. Ale o víkendu když mám být doma tak to spím celou noc, že by to bylo spojené s prací a nervozitou z ní?

      • Martin napsal:

        Je to mozne, ze stres z prace ti brani v klidu spat. Zvlast pokud usinas s myslenkama “Jezis co zas bude zitra v praci”. Sam to vidim na pritelkyni, ktera ma v praci sileny stres a podminky a ma hrozne lehky spanek. Kdyz ji nahodou v noci vzbudim, tak ma pak strasny problem znovu zabrat.

        Puvodne me napadla jeste matrace, nebo priliz mnoho elektroniky v loznici, pripadne modre svetlo, ale jestli o vikendi spis v pohode, tak bych to videl na nejaky vnitrni stres z dalsiho dne.

      • Nella napsal:

        Ahoj Gabi,je možné,ze to souvisí s práci.Ja svou práci nemám rada,absolutně mě to tam nebaví.Vsatvam ve 4 a večer špatně usinam a často se budim.o víkendu ,když mám volno ,jsem v klidu,usměvava a spím královsky 🙂

    • Amarellka napsal:

      Ahoj Gabi, ja jsem v lecebne a uz jsem 12 noci nespala a to beru vecer i na noc ty nejsilnejsi leky. Uz nevim, co mam delat. O pulnoci mi vetsinou pichnou Haloperidol, ale stejne neusnu. Tak pokud mate nekdo rady, sem s nimi. Psycholozka mi tu doporucila, abych se doma objednala do spankoveho centra. Drzim palce.

      • Martin napsal:

        Na spankove centrum opatrne. Samozrejme tebe ted nemyslim Amarellko, ty musis (!), ale kdo ma ridicak, muze o nej kvuli nepatrnemu problemu prijit.

      • Berenika napsal:

        Mě trosku pomáhá si pustit na YouTube řízenou relaxaci. A u toho se mi daří usnout když je moc myšlenek.

  17. Martina Lea Matejovska napsal:

    Dobry den pam panickou poruchu nevim z ceho brala jsem 1 tabletku rano Deprexu a to neustupovalo dneska mi pan doktor rekl ze mam brat dva denne bylo vam taky spatne po tom nebo kdy vam nastala uleva dekuji Martina Lea

    • Marketa napsal:

      Nástup účinku léků je individuální ale většinou zhruba tři týdny kdy začnete cítit úlevu.Tedy pokud vám tento lék sedne.Někdy se musí zkoušet i jiné léky než se najde ten správný.

  18. 73Klara napsal:

    Narazila jsem na super citát a musím se s vámi o něj podělit, protože nás plnně vystihuje:

    Úzkost není slabost. Na život s úzkostí je potřeba síla, kterou většina lidí ani nezná.

  19. Iva napsal:

    Ahoj, chci se zeptat, než vám zjistil PP,mysleli jste si třeba,že máte roztroušenou sklerózu?Já jo…Iva.

    • 73Klara napsal:

      Ahoj Ivo, ano já. Když jsem se složila a bylo mi zle, googlila jsem a jako příznaky na RS odpovídaly.

      • Iva napsal:

        Ahoj Klárko,já také to vyčetla na internetu…

        • 73Klara napsal:

          To sou ty internety… mně bylo řečeno, že kdyby to byla RS, tak se příznaky zhoršují a jsou pořád, a mi to tak kolísalo… myslím, že u tebe to taky bude "jen" ta hlava…

          • Iva napsal:

            Mě to také kolísá,jednou je hůře a pak se to zlepší a už se mi chce i trochu smát,jinak jsem smutná,bez nálady.Abych ti také řekla pravdu, u nás na obchodě viselo parte,zemřela žena ve věku 44 let a já ji pamatuju,když ji vodila maminka do školy a její dvě setry,byly to všechno takové hezké holky.To já proti nim,45 kg huběňounká.Dneska vážím 56 kg,taky žádná sláva,ale prostě jsem už taková.Dříve mě to dost trápilo.Protože ve škole se mi posmívaly děti a já se nikdy neuměla bránit.Raději jsem v koutě brečela.to jenom,aby sis o mě udělala obrázek.Ani pořádnou kamarádku jsem neměla…

          • Iva napsal:

            Zapomněla jsem napsat,že je to pro 73Kláru.Mě je 48,možná,že se blíží i přechod,proto je člověku zle .Menstruaci sice mám,ale vyznej se v tom….Koupila jsem si červený jetel,tak uvidím,jestli pomůže.Dám vědět!!!

          • 73Klara napsal:

            Ivo předpokládám, že antidepresiva nebereš… objednala ses k psycho dr, nebo zatím to zkusíš nějak ustát?
            Já jsem 73 ročník, tak proto ta zkratka…

          • Iva napsal:

            AD neberu,já mám po všech lécích vedlejší účinky,takže to u mě asi nepřipadá v úvahu.Zatím to zkusím nějak ustát.Já bych asi s tím dr. nemohla mluvit,já spíš bych mu to asi napsala.Nějak si to nedovedu představit…Nebo jsem koukala na psychology po telefonu.Ale chce za hodinu 600,-Kč.Já nevím,jestli bych to z rozpočtu zaplatila…Nemáme moc peněz…Když zaplatíme nájem,tak už opravdu moc nezbyde…

    • Amarellka napsal:

      Ahoj Ivo,
      Ja si myslela asi 7 let ze mam RS, protoze mam vazne problemy s mocakem a i Dr. me RS strasili. Nakonec jsem byla 2krat na MRI a nic se nenaslo, tak to uzavreli jako psychicke. Verim, ze ani u tebe to RS nebude. Jake mas priznaky? Drzim palce.

      • Iva napsal:

        Ahoj Amarellko,bolest hlavy,závrať,bolest krční páteř,mravečení v rukách,strach,úzkost,bušení srdce,špatně se mi dýchalo,jako by mi každé oko koukalo jinam,neumím to popsat,tlak za okem,průjem…

        • 73Klara napsal:

          Ivo já měla třas ruce nohy rty, závratě a točení hlavy, úzkosti, bušení srdce, nedodýchávání. To byl začátek.
          Když přišla ataka, tak horkost a pocit na omdlení.

        • Busi napsal:

          Ivo, mám úplně to samé, ale fakt přesně. A byla jsem i na magnetické rezonanci a RS nemám.

          • Busi napsal:

            A ještě takový dodatek, ne všechno musí být panická porucha. Tu závrať, bolest hlavy a podivné stavy očí (to vůbec nevím jak popsat, něco jako silhani, prostě mám pocit, že mi to táhne jedno oko jinam), tak to je u mě od krční páteře.

          • Iva napsal:

            Ahoj Busi,přesně to,co píšeš,tak mám.A je fakt,že od minulého týdne krční páteř pobolívá.Přitom mám polštář od Dormea,ale stejně to nepomáhá.Děkuji,že si mi napsala…Iva.

        • Panda napsal:

          Ivi, ja brneni, mravenceni, zablesky pred ocima, zakopavani, silena unava, pocit slabsi jedne nohy a strany a nebyla to RS. Krcni pater jsem.mela uzkosti bloklou nekolik.mes a hodne bylo prave od toho.

    • Panda napsal:

      Ahoj Ivi, mne tak PP zacala. Byla jsem 6 mes presvedcena, ze mam RS. Byla to nejhorsi doba meho zivota, vse odpovidalo, dost jsem.googlila. Zabralo az kdyz me doktorka na neurologii pri treti navsteve odkazala.na psychiatrii driv, nez tam znovu pujdu se svymi priznaky. Tenkrat me to.dostalo, ale mela pravdu. Nebyla to RS, ale PP. Je to uz 2 roky a od te doby bylo jeste vic sebediagnoz….ale zadnou z nich uz neberu tak vazne.

    • Jarka napsal:

      Ivo, klid, já mám PP 24 let se všemi příznaky a nedávno jsem si taky byla podle internetu jistá, že mám RS. Všechny příznaky odpovídaly. To se nám stává, lepší je to negooglit, ale já furt stejně něco googlím a vždycky mi vyjde, že mám všechny příznaky od všeho. Ale RS seděla nejlíp 🙂 Jarka

      • Iva napsal:

        Ahoj Jarko,vím,že máš pravdu,že je lepší se na internet nedívat,ale když já podlehnu panice a hledám…Teď mě zase začala bolet hlava ,ale jde to o d krční páteře.Tak si zase myslím,bůh ví,co mi není.Vždyt to znáš,tak co ti budu psát.Asi PP je na celý život,nikdy z toho člověk asi není venku…Vidím to sama na sobě…Motání hlavy, bolest hlavy,žaludeční problémy,bolesti zad,brnění rukou,že se mi špatně dýchá…

  20. Petr25 napsal:

    Ahojte, poslední dobou mě trápí trošku divné pocity v krku, pořád dělam takové to

    Jako když potřebujete vykašlat nebo jak to říct. Každopádně jíst jim normálně, jsem nekuřák, alkohol příležitostně no. Ale někde jsem si přečetl že to může být rakovina jícnu Tak mám z toho strach, jelikož ve velké míře se na to umírá. No nevím no občas různě zakaslu a únava na mě jde každý den :-/ Ach jo.

    • Marketa napsal:

      Zdravím Petře.To máš jen depresivní černé myšlenky.A ta únava je také příznak deprese.V každém případě máš možnost jít k lékaři a nechat se vyšetřit aby jsi měl jistotu že krom hlavy jsi zdráv.Prosím neuraž se za tu hlavu to tady máme všichni.To bude určitě dobré .

      • Petr25 napsal:

        Markétko, děkuji, ano, jako po přečtení, že by to mohlo být právě ono, tak se mi začalo hůře polykat. Jen hold mám strach no. Ale věřím že to nic není. Jen je blbě že vlastně to nemá nějak extra příznaky. :-/ Víš. Tak proto si říkám. K dr.jit můžu ale budu asi vypadat blbě. Když jim řeknu co mám za problém, protože třeba můj otec to dělá skoro pořád takové to odkašlávání, jak děláš furt takové to hrm hrm.. trapné,ale nevím jak to popsat. :/ To citoslovce. Snad mi rozumíš. No a otec nikde nebyl a má 53 a je vpohode. Tak nevím.

        • Marketa napsal:

          No tak vidíš.Já také sem tam pokašlávám to nic nebude.To nám jen ta naše choroba stále předkládá samé černé scénáře.Moc dobře to znám.A vím jak vše člověka děsí a stresuje.Možná by jsi měl o tom říct svému doktorovi aby ti upravil medikaci.Drž se bude zase určittě lépe.

          • Petr25 napsal:

            Jo já doufám že to fakt nic není a bude to fajn. 🙂 Vždy mě takové věci fakt vyděsí.. :-/

    • Petr25 napsal:

      Ono si i říkám, asi to je blbost ve 28mi letech mít rakovinu jícnu.. že? Takže si říkám, teď me tak divné bolí krk… Asi to je vsugerováno psychikou. Ze ano? :-/ jsem nemožný..

      • Marketa napsal:

        Petře jsem přesvědčená že u nás jde vždy jen o sugesci.Pokud tě bolí krk může to být krční páteř jestli tě bolí v krku nejsi nachlazený?Nebo nemáš teplotu a náběh na anginu?Prosím raději nějakou dobu nic na google nehledej nebo si najdeš další nemoci.A znovu ti radím jdi klidně k doktorovi a řekni mu co máš za potíže.Je to pro klid tvé duše a nemáš se za co stydět.Neboj bude to v pořádku.

        • Petr25 napsal:

          Market, angina to určitě není. Mám odstraněné mandle krční. Minulý rok. Takže od té doby nejsem nemocný. A nic na mě neleze. Asi to je fakt psychika. Teda doufám. Zkusím to ignorovat neřešit, nesledovat se. I když se to těžko dělá. Pokusím se.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *