Diskuse

Toto diskusní fórum je věnováno Panické poruše.
První panickou ataku jsem zažila v roce 2004. Tehdy pro mě musela přijet záchranka, protože jsem se úplně zhroutila. Točila se mi hrozně hlava, zvracela jsem, bušilo mi srdce a dokonce jsem na několik dní ochrnula na spodní končetiny.  Tehdy jsem byla přesvědčená, že umírám. Až později jsem se dozvěděla, že se jedná o panickou poruchu. Ataky jsem měla 2x až 3x týdně. Vždy, když to na mě přišlo, uklidnilo mě, když jsem si sedla k internetu a pročítala diskusní fóra. Ale časem se to na všech diskuzích zvrtlo na řeči o něčem jiném, než o panické poruše. Proto jsem před 6 lety založila toto fórum, které se věnuje jen této nemoci a ničemu jinému. Věřím, že za ta léta mnohým, kteří tuto diskuzi navštívili, byla k užitku. Prosím i nadále vkládejte všechny své poznatky, rady a tipy, jak se s touto zákeřnou nemocí vyrovnáváte právě vy. Ale zároveň prosím, abyste se neodchylovali od tématu, protože  příspěvky nesouvisející s PP odradí ty, kteří hledají na této diskuzi skutečnou podporu a pomoc. Věřím, že vzájemným předáváním si vlastních pocitů a zkušeností s touto nemocí spojených, se s ní dokážeme lépe vyrovnat.
Děkuji Všem Zuzka

48 462 reakcí na Diskuse

  1. Anonymní napsal:

    Ahoj všichni, dnes jsem tedy byl u obvodaka. Pan doktor mi břicho prohmatal, velice důkladně. Popsal jsem mu všechny příznaky i můj psychicky stav.. Také jsem mu řekl, o obrovským strachu z crohnovi choroby. Doporučil mi tedy kolonakopii a říkal, že pro klid svědomí. Říkal, že vsadí svůj doktorskej diplom, že to crohn nebude. Říkal, že to vypadá že po vyndani slepého střeva se možná udělaly srusty, který mi dělají neplechu. Poté mě poslal k chirurgovi, který mě též prohmatal a poslal na rentgen. Rentgen dopadl v pořádku… Pokud mě potíže nepřestanou ani přes dovolenou, na kolonskopii se objednám a budu vědět více. Amarelko když jsi měla ten dráždivý tracnik, též jsi měla neustále bolesti břicha a jakoby hrozně nafoukly? Občas křeče, které po stolici většinou zmizí a objeví se znovu pokud jdu na WC. Již jsem nasadil dietu, piju smectu a jim probiotika. Též mi doktor bral znovu CRP opět negativní. Hrozně si přejí aby to byl dyáždivý tracnik a já konečně mohl na 1000% začít pracovat s mou psychikou.

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Anonymní,
      vidíš, tak to jsou fajn zprávy, ne? Všichni si myslí, že Crohna nemáš, ale tak ta kolonoskopie to kdyžtak rozlouskne, není se čeho bát, já ji dala v pohodě a jsem ráda, že vím, že mám "jen" dráždivý tračník. Já nemám bolesti břicha, ale pořád nutkání, někdy pěkně urgentní, někdy po jídle musím hned letět, někdy mám zas zácpu. Nemám všechny příznaky, ale dráždivý tračník to jinak je. Je super, že ses rozhodl pracovat s psychikou, věřím, že ti bude zas lépe. Jinak než Smectu si lidé na diskuzích o dráždivém tračníku chválí Endiaron.

  2. verunka008 napsal:

    zdravím moc..amarellka3 nenašla jsem náš dialog o Životě za zdí.Naprosto s tebou souhlasím, mám pocit, že něco je "vybarvováno" lépe, než jaká je skutečnost. NIcméně si myslí, že třeba pro člověka, který o svém onemocnění až tak moc neví, tak je to dobrá studnice alespon povědomí, co se mu děje a hlavně to, že NENÍ SÁM , že je nás takových mnoho..já jsem třeba ted byla na psychoterapii poprvé u doktorky a musela jsem za ní do Černovic do Brna a upřímně bych se asi zbláznila už jen z toho prostředí, kde bych musela být..hodně smutný..ale celá tahle problematika, celá péče je podle mě naprosto nedostačujíí a společnost stále velmi stigmatizující..což je zásadně špatně:( doufám, že se máš dobře, musím dočíst..

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj verunko,
      jasně, v něčem to přínosné je, určitě pro člověka, který je v začátcích a snaží se získat info, ale jinak dost "růžové brýle". Bohužel stav české psychiatrie je dost tristní, hnusné veliké nemocnice… no raději se nebudu rozčilovat. Naštěstí alespoň jsme za začátku vzniku Center duševního zdraví (v Praze už jsou 2), která by měla převzít péči, je možný i pobyt na krizovém lůžku místo hospitalizace v nemocnici… Vznikají multidisciplinární týmy… Snad by se časem mělo propouštět z nemocnic, rušit se chroňáky… Uvidíme no, jak ta reforma půjde.
      A jaké to bylo na psychoterapii? Jak ti je?
      Já se nemám moc dobře, trápí mě svalové slabosti (a nejen ty) a dnes mi psychosomatická Dr. doporučila pobyt na psychosomatickém oddělení ve Šternberku, tak to zítra musím probrat s psychiatričkou.
      Hezký večer a ať je ti lépe.

  3. Amarellka3 napsal:

    Ahoj Matluše a ostatní,
    tak jsem dnes byla na tom komplexním psychosomatickém vyšetření, Dr. byla moc fajn, říkala, že jí nepřijde, že bych měla svalové onemocnění (i když já si stejně myslím, že mám) a že by mi doporučovala psychosomatický pobyt v léčebně ve Šternberku, mají tam přímo psychosomatické oddělení s rehabilitací a psychoterapiemi, ale že to mám probral s psychiatričkou. A prý bych si měla ještě najít psychiatricky zaměřeného neurologa, aby mě sledoval, to se mám také zeptat psychiatričky. K Dr. jdu ještě příští týden a dá mi další doporučení, každopádně klidnější moc nejsem, protože slabosti mám pořád. A ještě mi napsala rehabky na pánevní dno, jak mám problémy s tím močákem. A jak se máte vy? Hezký den.

    • Matluše napsal:

      Ahoj Amarellko, tak to jsem moc ráda, že dr byla příjemná, pač jsi z toho měla obavy. A pokud ti doporučila ten pobyt, tak se tomu nezdráhej a jeď. Třeba Ti to opravdu pomůže a budeš moct do té své vysněné posilovny. A pokud by to opravdu bylo nějaké svalové onemocnění, tak se to při těch rehabilitacích a zátěži projeví. Takže za mě si myslím, že pro tebe konečně nějaká povzbuzující zpráva. Jen mě mrzí, že už ti není aspoň trošku líp, ale to chce asi čas. Naše slabosti a úzkosti se nás hold tak rychle nepustí. Jsou to mršky. Ale my se nedáme. Aspoň tady ve vás vidím to odhodlání a tu bojovnost – u tebe obzvlášť. Krásný den a držím palečky

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Matluše,
        no já jsem se bála, ale Dr. fakt v pohodě, ještě k ní jdu příští týden znovu a pak ty rehabky na pánevní dno u fyzioterapeutky. Ten pobyt proberu zítra s psychiatričkou, stejně by mi musela dát doporučení ona, tak uvidíme. Mamka mi nabídla, že by mě tam i dovezla (já nemůžu kvůli močáku jinak cestovat), ale tak uvidíme, moc se mi nechce někam na druhý konec republiky.
        A jak je tobě dnes?
        Hezký večer.

        • Matluše napsal:

          Ahoj Amarellko, děkuju za optání, dnešek celkem ušel. V práci jsem byla uplně v pohodě, odpoledne jsem i chvilku cvičila na tu bederku – ale ta noha co mi brní je taková jakoby slabá či malátná nevím, tak jsem pak radši šla s dcerou do města a pak vařit, abych na to nemyslela. A celkem ten den uběhl. Jinak za tebe jsem ráda, myslím si, že je fajn, že jste si s Dr sedli a že třeba příští týden ti řekne víc Jinak chápu, že se Ti na pobyt uplně nechce, ale zas kdyby Ti to mělo pomoct a posílit, tak jedině dobře A jak říkám, budeš tam i rehabilitovat, takže by se ukázalo i svalové vypětí a tak. Ale samozřejmě je to na psychiatričce, ta je odborník. Jen se tomu nebraň a jak se říká, co nás nezabije, to nás posílí Moc držím zítra palce a a zas se prosím ozvi Heký večer i Tobě a všem tady diskutujícím ….

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Matluše,
            jak bylo dnes? To jsi dobrá, že i když ti včera nebylo dobře stran té nohy, že jsi šla do města a vařit. Já dnes byla tak unavená, že jsme ráno nemohla vstát z postele, tak jsem si vzala sick day. Pak jsem byla u psychiatričky, říkala, že do toho Šternberku zavolá a že zná i tu Dr., u které jsem byla včera a že jí také zavolá. Ale co jsem tak pochopila, tak asi do toho Šternberku by byl problém, že mám více diagnóz. Ještě jsem dnes dostala nové léky.
            A co máš ty v plánu na víkend? Já musím zítra do práce, tak si moc neodpočinu.
            Hezký večer.

          • Matluše napsal:

            Ahoj Amarellko, popravdě dnešek stál zaprd. V noci jsem se budila, hlavou létali různé myšlenky Ráno jsem šla do práce roztřepaná a přemýšlela, proč mě pořád ta noha tak brní a je studená a tak. A že je divné že pořád ve stejném místě a ztrácím v ní jakoby i sílu. Prostě zas pochybnosti a uvažování, co by to všechno mohlo být. K tomu když se prostě víc vystresuju, tak jsem si všimla, že mi začnou jakoby promodrávat ruce – prsty – upně vidím modré tenké žíly na nich jakoby se ty žíly stáhnou a vylezou na povrch Tak to mě taky vylekalo, ale pak jsem si uvědomila že mi jednou psycholožka říkala, že to někomu dělá že mu promodrávají třeba rty, ruce , apod…. tak snad.Ale pořád jsem taková neklidná, hlava se nějak nechce srovnat, že tohle je všechno jen psychika. Přitom jedenn den už si říkám fajn, je to lepší a vidíš, stačí jedna probdělá noc a je to všechno v trapu Ale zítra vyrazíme celá rodina na výlet, tak snad se uklidním a přijdu na jiné myšlenky. Musím se dát dokupy. Dcera má za dva týdny maturitní ples a přece jí ho nezkazím. A to mě asi nejvíc stresuje, že co když je to fakt zdravotní problém a já ten její ples prošvihnu…. prostě magor…
            Je mi líto, že i ty jsi dnes neměla svůj den a ke všemu musíš zítra do práce a neodpočineš si Ale třeba aspon přijdeš taky na jiné myšlenky Jinak je fajn, že obě Dr se znají, alespoň to mohou konzultovat, ale bylo by moc fajn, kdyby tě do toho štenberku doporučili, myslím si, že by ti to mohlo opravdu prospět. Jinak se prosím opatruj a zítra hlavně ať Ti je už líp Krásný večer

    • 73Klara napsal:

      Amarellko třeba by ta léčebna vážně pomohla… uvidíš, co ti řekne dr. Každopádně horší to není, respektivě nepotvrdila ti svalové onemocnění. Tak snad už bude jenom lépe.

      Já byla dnes na EEG, světlo do očí bylo nepříjemné, ale ustála jsem to. Ještě jsem měla na EMG, ale rozbil se jim přístroj, takže na to půjdu později. A i mi dají výsledky EEG.

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Klári,
        tak to jsem ráda, že máš EEG za sebou a proč máš jít i na EMG? Taky máš nějaké svalové problémy, nebo nervo-svalové? Snad ti to EEG dobře dopadne, pokud jsi při tom blikání neměla nějaký epi záchvat, tak to bude ok snad, mně to taky bylo trochu nepříjemné,ikdyž mi EEG s fotostimulací dělali, ale na nic se nepřišlo.
        A co jinak?

        • Klára napsal:

          Amarellko já nevím, takhle si mě objednala neuroložka. To EEG nebylo extra příjemné, když jsem měla rychle dýchat měla jsem pocit, že mám překyslečenej mozek. Blikání nepříjemný, hned ze začátku jsem si říkala, ty jo mně bude zle. Ale za plentou staly sestry a pak i Dr a rozebíraly porouchaný přístroj na EMG, to krasně odvedlo mou pozornost. Hrozně se mi omlouvaly, že jsem neměla klid, ale paradoxně mi to vyhovovalo.
          Zítra mám dovolenou, jsou pololetní prázdniny ☺️ tak budu mít tři dny klid od práce

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Klárko,

            aha, tak k tomu asi měla nějaký důvod a proč že vlastně ty chodíš na neurologii? No když rychle dýcháš, tak máš překysličený mozek, to je i princip panické ataky, hyperventilace. Tak alespoň, že ti odváděli pozornost, když to tam rozebíraly, je fakt, že jsi věděla, že je kdyžtak pomoc hned za tebou.

            A jak trávíte volno? Já dnes nakonec taky nebyla v práci, ráno mi bylo blbě, vůbec jsem nemohla vylézt z postele, tak jsem si vzala sick day. Takže jsem spala až do půl jedné a pak jsem šla k psychiatričce.
            Tak užívejte víkend, jedete zas plavat, nebo na běžky?

        • Klára napsal:

          Ahoj Amarellko, na neurologii mě poslala praktická, když jsem k ní přišla v srpnu po tom kolapsu. Až teď jsem dostala termín na EEG. Nějak se to protáhlo, původní neuroložka odešla a přišla na polikliniku nová… Teď jsem došla z masáže, mám trochu bloklej krk. Jsem s děckama u našich do zítra, byli jsem v nákupáku, tak máme pár blbin vyřízených (dcera dvoje rifle a mikinu do školy, boty sváteční, příští týden jdeme spolu do divadla, já sukni do práce…). Zítra odpo zas zpět do Brna, v neděli chci zas plavat. Na běžky sou špatný podmínky, taje to a je moc nad nulou. I s tím trochu bloklym krkem to byl dnes celkem fajn den. Měla jsem obavu, aby mi nebylo v kseftech špatně. Několikrát sem se oblíkala/vyslíkala, kupovat si novou podprdu v zimě je dost náročný. Nakonec to byla dcera, která řekla že se jí už motá z hicu hlava a že končíme a jedem dom… Tak ať ti to zítra v práci rychle uteče! A co kočička, nebyly ste s mamkou na veterině?

    • Martin napsal:

      Ahoj Amarell,
      ale aspon se to malicko pohlo z mista, to je prece pozitivni, ne? I kdyz jen malicko. Kazdopadne pokud ti pobyt doporucila, nebranil bych se tomu. Je mi jasne, ze uz ze sveho musis byt strasne otravena a unavena, ale bojuj. Drzim palce. Uvidis, ze vse dobre dopadne a bude lepe 🙂

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Martine,
        díky za odpověď, no já jsem se moc neuklidnila, protože slabosti mám pořád a bojím se, že mě všichni budou posílat po psychiatriích a že se na to svalové onemocnění přijde až pozdě, no i když většinou to léčit stejně nejde, takže by to asi bylo jedno. A jak je tobě dnes?

    • Anonymní napsal:

      Ahoj Amarelko, na ten pobyt bych jel. Opravdu se ti tam třeba uleví. Vidíš, že ti paní doktorsa řekla že svalové slabosti vypadají jinak. Opravdu je třeba začít věřit, jako já se snažím věřit že nemám crohna. Držím ti moc palce

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Anonymní,
        já to proberu zítra u psychiatričky a uvidíme. Ona neřekla, že svalové slabosti vypadají jinak, protože to může být můj subjektivní pocit a fakt je cítím, ale že kdybych měla svalovou dystrofii, že by nález na mně vypadal jinak, jako nevyloučila, že nemůžu mít nějaké počáteční stadium, ale že je to hodně málo pravděpodobné, ale tak moc mě to neuklidnilo, Crohn se vyloučí jednodušeji, ale i tak ti držím palce.

    • Panda napsal:

      Ami, ja za tebe klidnejsi jsem. Zase jsi se posunula, mas o nazor vic – a to pozitivni. Byt tebou, tak bych ten pobyt na psychosomatice urcite zkusila, bude to lepsi, nez byt v zabehlem rezimu a hloubat o tom, ktera dg. na tve slabosti sedne nejvic. Preju ti, at se to s nimi konecne rozlouskne v dobrem, stejne jako dosud se vsim, prekonas to, uvidis!

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Pandi,
        děkuji za reakci, no mě to moc neuklidnilo :-(. Slabosti mám pořád. Psychiatrička říkala, že do Šternberka zavolá a že zná i tu psychosomatickou Dr. a té že taky zavolá, ale přišlo mi, že se tvářila, že mě kvůli mým všem jiným problémům stejně nevezmou, tak to mě mrzí, protože naši mi slíbili, že by mě tam i odvezli. A třeba by mi to tam pomohlo i na ten močák, když to mám také psychosomatické.
        A jak se máš ty?
        Jinak díky za radu ohledně IQOS, jen můžu se zeptat, odkud to víš? Tak já si je kupovat nebudu.
        Hezkou neděli a díky.

        • Panda napsal:

          Ami, a kvuli jakym dalsim vsem problemum by te nevzali? Vzdyt ty psychicke stavy by prave zasluhovaly nejakou intenzivnejsi lecbu a podporu. Drzim palce, napis jak jsi dopadla. jinak pisu z mobilu a ta studie o skodlivosti Iqos je kr stazeni, najdes ji primo v magazinu Iqos jako odkaz na svycarskou studii, se kterou Iqos nesouhlasi. iqos si udelal vlastni, taky na jejich strankach, ale i tam vidis, ze pokles nekterych skodlivin je nekdy i jen -18 %. Drtiva vetsina lidi se Iqos rozkouri mnohem vic a pak uz se opet vyctem skodlivin diky vyssi konzumaci blizis bezne cigarete…

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Pandi,
            no ty stavy by chtěly nějak léčit, ale já bohužel nemám jen tyhle tělesné příznaky a úzkosti, ale mám ještě paranoidní schizofrenii a hraniční poruchu osobnosti a tyhle diagnózy většinou na taková oddělení, jako je tohle, neberou, oni tam tedy mají dva pobyty, psychoterapeutický a to jsem četla, že berou jen úzkostné poruchy a lehčí deprese a pak to psychosomatické a tam nevím, ale Dr. tam zavolá.
            A jak se máš dnes?
            Jinak na ty IQOS mrknu, díky moc za info.
            Hezký večer.

  4. anonymní napsal:

    Typickým projevem je nepříjemný pocit v břiše. Dráždivý tračník se může projevovat zácpou či průjmem, nadýmáním, kolikovými bolestmi břicha, pocitem tlaku, plnosti a kručením v břiše. Celkově bývá člověk oslabený, malátný, potí se, bolí ho hlava, cítí nechutenství, někdy až pocit na zvracení a je nervózní. Může se objevit nutkavá potřeba se okamžitě vyprázdnit, která se dostavuje většinou ráno nebo po jídle, dost často se dostaví při stresové situaci.

    Tak přesně tohle mám asi. Možná to ten crohn nebude ale jak mohu poznat rozdíl?? Jak můžu vědět jestli je tohle nebo crohn?

    • Martin napsal:

      Ja fakt nechci byt zly, ale myslis, ze u nas najdes pres internet odpoved na sve fyzicke problemy? Bez na vysetreni – pouze tak ti muzou tve domnenky potvrdit, nebo vyvratit 🙂

    • Karla napsal:

      Dráždivým tracnikem trpím spoustu let. Někdy je to v pohodě, jindy mám problémy každý den. Stres je veliký nepřítel. Píju hodně bylinek… Karla

    • Amarellka3 napsal:

      A jak to asi můžeme vědět my? Zajdi si na kolonoskopii a uvidíš. Já mám také dráždivý tračník a na kolono jsem byla, jak víš.

  5. Matluše napsal:

    Prosím ještě bych se chtěla zeptat. Taky se vám někomu stávalo, že když vás třeba brněla ta noha, že jste ji
    měli studenější než tu druhou ? Jako ne jen pocitově, ale i na omak? Dnes ji mám jak led a zas z toho plaším.

  6. Carmen napsal:

    Ahoj Amarel a všichni po delší pauze se ozývam jak valcim. Teď je mi líp dokonce mám někdy už i radost s řízením jela jsem po dálnici cca 12km ale jela…dá se říci že v pohodě….V práci jsem si vyjednala že budu chodit cca2-3x v týdnu časem možná víc teď to tak nevidím…A představte si pomalinku se učím rikat NE to je pro mě obrovska výhra…pořád jsem se kazdymu snažila zavděčit pomoct …Teď už hodně přemýšlím komu pomoct apod.toto byl i můj problém ktery mě a můj mozek dovedl až sem….pořád pocit že to a ono musím udělat že vše visí jen na mě byť je to pravda nedělám věci na sílu po té fyzio se mi ulevilo chvíli jsem byla rozhasena ale to mi kamarádka co mě uvolnovala říkala ještě k ní půjdu cca za měsíc ať ještě douvolni co je třeba. Ještě že ji mám…Tak ještě mám obavu z výsledků eeg a 9.2 jdu na tu MRI 13.2 pro výsledky do rs poradny…Tak snad budou v poho

    • Martin napsal:

      Je treba si uvedomit, ze kazdym svym “ano” sami sobe zaroven rikame “ne”. Tohle byl problem i u me. Vsem jsem se snazil vyhovet a zavdecit i za cenu toho, ze jsem sam sebe ochudil. Ostatne i muj psychiatr rekl, ze soucasti mych problemu je muj perfekcionismus. Chci aby vse bylo dokonale, aby vsichni byli spokojeni a zbytecne se obavam toho, ze nekoho zklamu. I pres to, ze si nemyslim, ze mam nejak zvlast nizke sebevedomi, tak tyhle problemy jsou prave s timto spojeny. Ostatne i moje pritelkyne mi neustale rika, ze se zbytecne podcenuju a ze mam na lepsi praci nez delam.

      • Matluše napsal:

        Asi to je opravdu často součástí těchto problémů. U mě to bylo to stejné – být co nejlepší mámou, co nejlepší dcerou, dobrou manželkou, v práci abych všechno dobře zvládla. Pořád jsem se snažila všem zavděčit. Aby na mě mohly být rodiče pyšní, abych je nezklamala. Aby děti netrpěly tím, že se s manželem občas pohádáme. A přitom když to vezmu zpětně – proč? Vůbec jsem si nedělala čas na sebe, všechno pro ostatní. Nesla jsem si v sobě i jejich trápení, snažila se všem pomoci až jsem se z toho nakonec sesypala sama. Psycholožka mi řekla, že jsem moc empatická a nesu si kříž ostatních lidí a to že je můj problém. A další že mám takový strach o svůj život ne skrz sebe, ale právě co by dělali ti blízcí kdybych tu nebyla. Nejhorší že ten stejný problém vidím i u dcery. Jako malou ji šikanovaly dvě holčičky ve škole – zjistili jsme to po půl roce. A ona od té doby má v sobě pocit méněcennosti a taky se pořád snaží každému dokazovat jak je dobrá. A vidím že už dens, kdy je relativně mladá s tím bojuje. A taky si nemůže pomoct. Asi je to i o povaze – tu empatii a samaritánství bohužel zdědila po mě a to se v dnešní době bohužel moc nevyplácí.

        • 73Klara napsal:

          Matluše úplně se v tom vidím, co píšeš. A když náhodou jsem si udělala čas pro sebe a šla jsem běhat, měla jsem výčitky, že nechávám děcka doma (a nejdu s nimi ven), nebo že sou sami na hřišti, atd. atd. Bohužel to mám i teď. Večer třeba jsem už tak unavená po celým dnu, že si chci v klidu číst a už nic neřešit, a přijde jedno z dětí a já ho třeba odbydu… a pak si to vyčítám. Ale nejsme stroje, to je potřeba si uvědomit.
          Taky jsem se vždycky hrozně nervovala z nemocí dětí. Se synem jsem byla v osmi měsících na infekčním s campylobakterem. Otřesná zkušenost. Od té doby jsem vždycky byla paralyzovaná hrůzou, když měl náběh na průjem nebo vůbec průjem. Celou noc jsem bývala v hrůze, když kašlali… Vlastně až teď jsem trochu klidnější, co se týká jejich chorob – dřív mě dokázala totálně rozložit i rýma.

          • klabe napsal:

            V tomhle se taky poznávám. 🙂 V okamžiku, kdy kluci dostali v noci vysokou horečku, tak jsem u nich seděla jako psychopat s teploměrem a byla schopná je měřit co minutu. A zároveň jsem vždycky hned z toho strachu o ně dostala průjem. I teď, když nejmladší začne k večeru chraptět a je nachlazený, tak celou noc poslouchám, jak dýchá, protože mám hrůzu z laryngitidy.

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Carmen,
      jsi prostě skvělá, mám z tebe velikou radost. A říkat ne je moc důležité, já to taky neumím, ale musím na tom pracovat. Snažím se každému vyhovět, pro každého se rozkrájet a pak nemyslím na svoji ochranu.
      A kdy budeš mít výsledky EEG? Držím moc palce a na MRI také.
      <3

      • carmen napsal:

        výsledky mi řekne dr.právě toho 13,2 to už bude mít vše popsané eeg i MRI tak jsem trošku ve stresu..ale na mri jsem byla v červenci tak snad to bude stejné….ty moje bílé tečky…jinak mrzí mě žes na tom zase hůře ,ale zas bude líp až se ti vyloučí ta pompeho nemoc …jinak dnes ráno jsem dceru na vlak 4,30 jeli se školou do Prahy tak na mě na chviličku zaútočila ta mrcha tak jsem jí nahlas řekla táhni ty potvoro dcera jen čučela,ale ví o co jde….pak to přešlo cca pár sekund blby pocit ….v 22.30 pro ni jedu na nádr.zase…tak snad to pujde u nás šílená mlha hnus —

      • Carmen napsal:

        Kontrolu mám právě až toho 13.2….Tak snad to bude o.k dnes jsem jela ráno s malou k dr. Totálně neudrzovana silnice jela jsem fakt krokem ledovice děs…ještě mě čeká cesta zpět docela se bojím snad to bude o.k zimní počasí ba silnícich fakt nemusim…

  7. Anonymní napsal:

    Ahoj všichni, tak jsem byl dnes u psychiatricky. Popsal jsem ji moje problémy a paní doktorka říkala, že se též mysli ze to spíše crohn nebude. Asentru mi zvýšila na 150 a ještě mi předepsala 3x denně dogmatil 50 mg. Má s tím někdo zkušenosti.? Opravdu si myslim, že to ale nemám od psychiky. Ty bolesti břicha jsou čím dál tím větší.

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Anonymní,
      Dogmatil se právě v těchto malých dávkách bere na žaludeční neurózu a dráždivý tračník, tak uvidíš, třeba ti pomůže. Já ho brala v antipsychotické dávce 800 mg denně a docela mi pomohl (ale na psychózu), jenomže se mi po něm začalo tvořit mléko, tak jsem ho bohužel musela vysadit. Tak držím palce, ať ti pomůže. A psychoterapii ti nedoporučila?

      • Anonymní napsal:

        Ahoj Amarelko, no byl jsem u ní 15 minut neměla na mě ani moc čas. Připadalo mi, že mi nechce ani nějak pomoct protože viděl, že si nedokážu připustit, že můj hlavní problém je psychika a ne crohnova nemoc. Říkala ať beru ty prášky a přijdu za 3 týdny. Doufám, že mi pomůžou teď jsem 3 hodiny četl fóra pro Crohna a jsem z toho fakt totálně v hajzlu. Uvidíme zda-li i ty prášky pomůžou. V neděli odjíždím na týden na dovolenou bojím se, aby mě tam nechytl nějaký záchvat bolesti nebo zvracení.

        • Martin napsal:

          Prvni a nejdulezitejsi pravidlo: Nikdy, nikdy, NIKDY nehledat a necist diagnozy na internetu. Clovek se pak muze najit ve vsech nemocech sveta, zbytecne se vyhuka a zaroven se do toho zbytecne zacykli. Je treba uvazovat racionalne – napr. Boli me hlava -> malo jsem pil, priliz jsem namahal oci, malo jsem se vyspal. Tecka. Pokud zacnu premyslet, ze mam nador, nebo cokoliv jineho, vubec si tim nepomuzu.

          Vis kolikrat je mi za den na zvraceni, tlaci me ve strevech, pichne me u srdce, nebo se mi mota hlava? Ale vim, ze uzivam AD ktere maji vedlejsi ucinky. Vim, ze srdce mam v poradlu, takze mi asi jen preskocil nerv mezi zebry. Vim, ze jim nepravidelne a rychle, coz muze zpusobit problemy s travenim.

          Tim nechci podcenovat tvuj problem, ale mam pocit ze ses zbytecne zacyklil. Je ti spatne -> urcite mam nejakou nemoc -> zhorsis si psychicky stav a je ti jeste vic spatne. A takhle porad dal a dal.

          • 73Klara napsal:

            Pěkně si to napsal Martine, kdybych byla doktor, řeknu že to máš v hlavě srovnaný a že seš na nejlepší cestě k vyléčení 🙂
            Víš, co spustilo ty tvoje úzkosti?

          • Matluše napsal:

            Opravdu krásně napsané. Nejhorší je, že člověk si jeden den racionálně odůvodní – jo brní mě nohy, protože mám problém se zády. A druhý den je hůř a červíček začne pracovat, pak nedej bože zadání do vyhledavače brnění – vyjede od RS po rakovinu a je to tu. Je to strašná pravda,
            ale kdyby měl člověk tak pevnou vůli a dodržoval to. Tedy já to zatím aspoň neumím a obdivuju Vás všechny, kteří to dokážete. Snad se k tomu jednou taky dopracuju.

          • Martin napsal:

            U me to zacalo kdyz jsem nastoupil do nove prace. V byvale praci jsme byli jeden obri kolektiv kamaradu, navzajem jsme si pomahali a kryli si zada. V nove praci bylo zezacatku kvuli par lidem strasne neprijemne prostredi, mel jsem pocit, ze me tam nikdo nechce. Lidi meli radost jen z toho kdyz se cloveku nedarilo. Nastesti ty lidi uz jsou pryc a po dvou letech se tu citim velice dobre.

            U me to bude nejspis pocit menecennosti, pocit, ze se musim kazdemu zavdecit, perfekcionismis. Nizke sebevedomi.

            I presto, ze nemam problem s tim, ze bych se bal fyzickeho onemocneni, tak ta psychika je pro me porad takova osemetna. Mam zaroven agorafobii, takze kdykoliv se ma nekam jet, na navstevu, oslavu, restaurace, kino, okamzite zacnu panikarit, ze chytnu zachvat, i kdyt vim, ze nemam duvod. To je na te nemoci prave to nejvtipnejsi 🙂

          • 73Klara napsal:

            Takže stres v práci… ale jdeš na to dobře, si myslím, takže to zvládneš 🙂

            Panikařit, že mně bude zle mezi lidma a co budu dělat jsem začla, až když se mi PP rozjela. Do té doby jsem zvládala kino/restaurace/oslava v pohodě…

  8. anonymní napsal:

    Ahoj všichni, jak se máte. Jak jsem psal, že mě bolí celý tělo atd. Tak jsem dotal pěknou chřipku. Takže rýma, bolest hlavy v krku.. No znáte to… Co se týče žaludku a střev, občas průjem občas normální stolice. Nevolno a bolesti břicha mám pořád.. Nepřijemný je hlavně to, že je mi pořád na zvracení. Pokud to nepřestane tak se objednám na koloniskopii. Ale pochybuji, že tam něco najdou žádnou krev, hleny ve stolici nemám. Ani horečky a křeče nemám. Spíš takový pořád tlačení do žaludku a do pupíku. Zítra jdu k psychiatričce tak se jí svěřím, a uvidím zda-li mi potvrdí, že tohle opravdu může způsobit psychika nebo tuto myšlenku vyvrátit.

  9. 73Klara napsal:

    Dobré zasněžené ráno,
    akce Špindl. Ve středu v šest večer, když jsme šli z hospody, tam bylo mínus 11… takže jsem byla lehce nervozní, že bude ve čtvrtek na lyžovačku zima (byla, ale snesitelná). K ránu jsem měla trošku brnění v nohách a jakoby trochu náběh na úzkost. Prostě nevěděla jsem, jak to bude probíhat. Nakonec to bylo úplně v pohodě. Projely jsme několik okruhů, zpět k hotelu jsme se dokonce pustily po klasické sjezdovce – ze sjezdu z kopců na běžkách mám panickou hrůzu. Bylo to super. Nakonec jsem ještě v pátek před odjezdem sama šla na osmikilometrový okruh. Celkově jsem si to moc užila. Manžel mi psal, že syn má rýmu a kašle – za normálních okolností bych propadala hysterii, že bude chudáček nemocnej a já tam nejsem. Díky AD jsem "lehce nad věcí", trochu se mi to překopalo v hlavě, takže jsem se k tomu postavila tak, že tam nejsem, takže nic neovlivním a nemá smysl se tím trápit. Situaci budu řešit, až budu doma. Takhle bych to asi dřív neustála.
    Takže závěr, jsem moc ráda, že jsem jela.

    • Amarellka3 napsal:

      Klári,
      super, paráda, mám za tebe moc radost, že jsi to tak pěkně zvládla a že sis to tak užila. Je skvělé, že ses odvážila a jela jsi a tohle ti bylo odměnou 🙂 <3

  10. Martin napsal:

    Zdravim vas pratele,

    po mensi odmlce se opet ozyvam. Je to ctvrty tyden od nasazeni AD Venlafaxin Mylan. Pocatecni neprijemne stavy jsou pryc a citim se skutecne lepe, jakoby ze me nekdo sundal obrovsky balvan co me tahl k zemi a uz mam opet cistou hlavu – svym zpusobem je to ale i diky tomu, ze zase po volnu chodim do prace.

    Co me ale stale trapi jsou vedlejsi ucinky a tak bych se v bodech rad zeptal, zda to bude po celou dobu uzivani AD, nebo to casem zmizi:

    – neustale se mi hrozne poti dlane

    – obcas mam navaly horka jak kdyby bylo v mistnosti 40 stupnu

    – obcas ve me jakoby hrkne a polije me studeny pot a citim se zmatene

    – vzdy po probuzeni je mi nevolno, celkove od zacatku uzivani nemam moc chut k jidlu a kolikrat snim treba jen dva rohliky v praci za cely den; za 4 tydny jsem zhubl o 8kg

    A ted to nejchoulostivejsiho:

    Dole jsem uplne mrtvy. Je mi 26let a absolutne nemam na sex pomysleni. Kdyz uz jsme to s pritelkyni zkusili, fungoval mi tak napul. Sice mi to prijemne bylo, ale jednak me zrazovala erekce a druhak po dlouhem snazeni kdy jsem byl zpoceny jak hovado jsem nemohl vyvrcholit a tak jsme to utli. Nejde ani tak o me – ja na to stejne chut ted proste nemam – ale o pritelkyni aby si neco nedomyslela. Je sice chapajici a plne seznamena s mym stavem, ale i tak me to trapi.

    Omlouvam se za takovy sloh, ale lezelo mi to proste na srdci a potreboval jsem se na to zeptat – bude to tedy takhle po celou dobu co budu AD uzivat?

    Mejte se krasne a preju pokojne pondeli 🙂

    • 73Klara napsal:

      Ahoj Martine, to je fajn, že je ti líp.
      Jinak k tvému největšímu problému, čet sis příbalový leták? Já něco u svých AD v letáku zahlédla a taky to není tak, jako dřív… tak budeme doufat, že časem se to vrátí do normálu.

      • Martin napsal:

        Ahoj,
        ano, cetl, ale prave me zajima, jestli to casem vymizi, nebo se mam proste smirit s tema vedlejsima ucinkama, ze po celou dobu uzivani to bude takhle…

        • 73Klara napsal:

          Já myslím, že se to uklidní a vrátí do normálu. Po 4 týdnech užívání AD jsem pořád byla taková rozhozená, nebylo to ono. Ale zeptala bych se na to eventuelně psycho dr.

    • verunka008 napsal:

      ahoj Martine..je moc dobře, že se cítíš lépe. Ano, to, co popisuješ , jsou ND prášků. To, co popisuješ, že se ti ted děje, je taky vedlejší účinek. U žen to bývá neschopnost dosáhnout orgasmu a u mužů toto. Viděla jsem zajímavý pořad, který bych doporučovala každému, kdo má naše nemoci a tím je Život za zdí. Jsou tam popsány u vedlejší příznaky. Aříkali tam jednu hezkou věc..bud rád, že je ti ted líp, prvně si musel vyřešit to, aby ses z toho hroznýho stavu vůbec dostal a dej si čas..s přítelkyní naprosto otevřeně mluv a řekni jí, jak se cítíš, ale že se to spraví…to, co ted potřebuješ, oba potřebujete je čas a mluvit o všem..

      • Amarellka3 napsal:

        Veru,
        Život za zdí jsem viděla všechny díly, ale nemůžu říct, že by se mi to úplně všechno líbilo, přijde mi, že tam podává, jak se člověk nemusí např. bát hospitalizace na psychiatrii a pak tam dají reportáž z NÚDZu, kde je to luxusní zařízení a z Bohnic vybere otevřený psychoterapeutický pavilon 3, kde je to prý jako v lázních. Ale tu hrůzu, co se děje jinde na psychiatrii, samozřejmě nepopíše (no asi to ani nezažil, má štěstí). Jinak díl o elektrošocích mě skoro vytočil, protože zas tam Dr. podávají, jak je to bezpečná metoda a bez dlouhodobějších NÚ, přitom mi to zničilo paměť až do úrovně hlubokého kognitivního deficitu a problémy s ní mám už 9 let (ECT jsem poprvé měla 2010). Jako v nečem je Život za zdí zajímavý a určitě přínosný, ale v něčem kritizuji.

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Martine,
      vše, co popisuješ, je pro venlafaxin prostě typické. Pocení i návaly horka, narušení sexuálních funkcí i nechutenství. Myslím, že pokud máš tyhle NÚ celé 4 týdny, že už úplně nevymizí a určitě bych kontaktovala psychiatra. Je pak otázka, co je lepší, jestli se cítíš psychicky lépe za cenu, že se budeš potit, mít sníženou chuť na sex a jedině to nechutenství by ještě mohlo přejít, ale já na venlafaxinu také hubla. Takže moje rada je určitě se co nejdříve spojit s psychiatrem a probrat to s ním, na tyhle NÚ si u venlafaxinu stěžuje dost lidí a někteří se šíleně potí, někdy ještě zvyšuje tlak. Já se po něm nepotila, sex jsem v té době neřešila, protože mi bylo tak zle, že jsem stejně neměla ani pomyšlení a to nechutenství jsem brala, protože jsem tehdy měla anorexii. Takže je to fakt risk:benefit. Držím palce.

      • Martin napsal:

        Ahoj Amarelko,
        to jsi me moc nepotesila, ale i tak dekuju za odpoved. Ja uz u psychoatra na kontrole byl a jedine na co jsem si vzpomnel byly prvotni problemy s trepanim rukou a ten problem se sexem. Rikal, ze trepani casem odezni, ale ze sex ted bohuzel nemam resit – ze nejdrive musime vyresit aby mi psychicky bylo lepe a pak si zas budu uzivat 🙂
        Jinak poceni dlani a nechut k sexu mam od zacatku uzivani. Nechutenstvi me pomalu prechazi a uz zacinam zase vicemene normalne jist. To, ze hubnu mi nevadi, uz jsem to i potreboval, ale mam strach, ze to hubnuti jde stejne jen ze svaloviny a ne z tuku. Kazdopadne tres v rukou uz je pryc. Ty navaly horka zacaly az ted posledni tri dny, stejne jako ten pocit kdy ve me jakoby hrkne a jsem zmateny.

        Mozna to zvyrazneni vedlejsich ucinku ma za nasledek to, ze jsme uz vysadili odpoledni pulku Rivotrilu a uz si beru jen rano spolu s Venlafaxinem.

        • Amarellka3 napsal:

          Ahoj Martine,
          tak to může být i zvýrazněno tím, že jsi snížil Rivotril, uvidíš, co dál, třeba se to ještě zlepší. I když třeba to pocení a horko udává po venlafaxinu fakt hodně lidí, ale zas je účinný dosti, takže někdo ho kvůli to mu nevysazuje, když to není extrém. Ty NÚ v sexuální oblasti obvykle po těchto lécích bývají, i když u někoho ne tak silné, ale zas někomu to vadí natolik, že je pro něj priorita lék vysadit a zkoušet jiný, ale ona veliká většina AD, snad kromě Wellbutrinu a Brintellixu a možná Trittica mívá u lidí NÚ v sexuální oblasti, samozřejmě ne u všech, ale často to kolem sebe slýchám. Ale hlavní je, aby ti bylo psychicky dobře a pak se snad trochu srovná i ten sex, i když venlafaxin to třeba bude trochu narušovat, já bych si o tom promluvila s partnerkou, jak na tom teď jsi.
          Jinak nechutenství bych já teď brala všema deseti, tak mi ho kdyžtak přepošli :-). Držím palce.

          • Martin napsal:

            Klidne bych ti alespon polovinu nechutenstvi preposlal. A to chci jak opadne snih jeste zacit behat – mno jsem zvedavy jak, kdyz skrze ty navaly horka jsem rad, ze vylezu schody 😀

            Vcera jsem hodne brouzdal a je to jak rikas. Pritrlkyne to nastesti chape… Otazka je, jestli to bude chapat stejne treba i za pul roku – buhvi jak dlouho jej budu uzivat.

            Mei krasne utery 🙂

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Martine,
            díky, tak čekám na to nechutenství, zatím ho moc nedorazilo :-(.
            Já bych taky chtěla chodit běhat a zas do fitka, ale mám tak hrozné svalové slabosti, že to vůbec nedávám :-(.
            Tak je fajn, že to přítelkyně chápe, držím moc palce.

          • Martin napsal:

            Ani nevis, jak moc me to mrzi. Vsem na tady pomahas, radis a podporujes, a sama si prochazis obrovskym trapenim. Snad se to nekdy konecne zlomi a vse bude jak ma byt a ulevi se ti. Jak mi rekl pred par dny muj bratranec, ktery trpi mirnou depresi:”Kdyz je ti ted nejhur, je to alespon jistota, ze ti jednou bude lip.”

            Mno se sportem jsem byl ted hodne dlouhou dobu pasivni. Na stredni jsem ubehl bez problemu klidne hodinovy beh. Ale to je 7let zpet. Za tu dobu jsem hrozne zlenivel a byl jsem rad, ze jsem dosel domu. A za tech 5let s pritelkyni si me vykrmila o 28kg, takze z krasneho mladeho kluka co vazil 80kg jsem byl najednou krasne oplacany burtik se 108. Sice to bylo jak na houpacce a jednu dobu jsem pravidelne s kamaradem chodil zvedat zeleza… Ale pak se mu narodilo dite a nemel na nic cas a me samotneho chodit nebavilo.

            Letos jsem se ale proste zarekl, ze takhle to dal nejde a musim se sebou neco udelat. Ono zivotni styl te psychice taky neprida. Takze se snazim jist zdraveji, z cigaret jsem presel na elektroniku, alkohol uz vic jak pul roku nepiju a snazim se hybat.

            Jeeeezis to jsem se zas rozkecal, omlouvam se. Jsem po odpoledni, tak jsem jakysi porad plny energie.

            Jake je u vas jinak pocasi? U nas se to ve Zline porad strida. Jeden den snehova kalamita, druhy den je jak na jare… Na jednu stranu uz se tesim na jaro a slunce ktere cloveka pozitivne dobiji. Na druhou stranu ale miluju snih a ten svezi cerstvy vzduch venku… Fuja nejvic nenavidim leto. Jak se clovek furt poti, spatne se spi, tezky vzduch…

            Mej se krasne Amarelko a dekuju za to ze tu s nami jsi 🙂

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Martine,
            to tvůj bratranec řekl hezky, díky, je to pravda.
            Jinak s tím sportem, já od dětství běhala na běžkách, pak jsme hrála plážový volejbal, ale jak jsem téměř 8 let strávila po psychiatriích, tak moje kondice se totálně propadla. Navíc ze 47 kg jsem přibrala na 77 kg. Pak jsem začala chodit do fitka 6-krát týdně a zhubla na 60 kg. Bohužel jak mám teď půl roku ty slabosti, tak už do fitka nechodím 3 měsíce vůbec a předtím třeba jen 2-3krát týdně a váha zas letí nahoru.
            Tak ti moc držím palce, ať ti je zas lépe a můžeš se ke sportu, běhání… vrátit.
            Jinak počasí je tady přesně jako u vás, o víkendu pomalu jaro a teď zas ráno -4 stupně.
            Já léto miluju, já se ani moc nepotím, takže mi to horko nevadí, ale teď se těším už i na to jaro.
            Alkohol také nepiji, ale kouřit jsme bohužel před Vánoci zas začala, přemýšlím o IQOS alespoň, protože v noci trochu sípu a kouř mi smrdí, ale nevím, možná raději zas přestanu úplně, jen ještě nevím, kdy přesně (typický výmluva každého kuřáka).
            Tak hezký večer pokud možno.

          • Panda napsal:

            Amarell, IQOS nedoporučuji – je dost drahý a podle laboratorních testů má obsah některých karcinogenů (formaldehyd) dokonce 2x vyšší než běžná cigareta. Jestli ti můžu poradit jinou variantu a nechceš/ nemůžeš se teď nikotinu úplně vzdávat, tak zkus elektronickou cigaretu. Plní se liquidem s mnoha příchutěmi a obsah nikotinu v liquidu můžeš postupně snižovat. Já jsem teď na el. cigaretě s 0 mg nikotinu a jak jsem k tomu přešla postupně, tak to bylo výrazně lepší, než odvykat od IQOS. S nim se většina lidí bohužel jen víc rozkouří.

          • craziness.tv napsal:

            martine,také beru venlafaxin-argofan….a na spodek-mrtvo 🙂 přítel mi to už začal vyčítat,furt se vymlouvam,že jsem unavena atd…jinak mi sednul dobře po vystřídaní par ad..argofan byl jediny,ktery me vytahnul z pekla

  11. Matluše napsal:

    Prosim moc o radu. S psychikou bojuji uz nekolik let. Vzdycky ale jen pokud se něco děje zdravotně. Spustila to pred dvaceti lety embolka po porodu a když mi řekli že můžu umřít. Zatim jsem to pořád nějak dávala. Loni mi ale vytrhli.zub a pravdepodobne poranili nerv a mě začala brnet tvář. Postupem času se přidalo brnění a necitlivost nohy. Začala jsem šílet co to je. Doktoři me všude odbyli, že to.bude od zad. Udělali rtg krční a nederni páteře a že musim cvičit. Vyduupala jsem.si magnetickou.rezinanci mozku s přesvědčením, že mám roztrousenou sklerozu. Jenže mezitim se brnění a necitlivost nohy tak.zhoršilo, že jsem.dvakrát skončila v nemocnici. Nabrali mi krve, udelali ekg a zaver od zad a psychiky. Jenže me dole fakt boli zada, stahne se mi to tam jako by az do zadku. Jak lehnu pali mě telo jakobych hořela, bolest kloubu a kazdeho svalu na těle. Magneticka dopadla dobře. Fakt tohke všechno může dělat psychika? Jak si jdu lehnout uz mám strach.z noci a těch stavů, mozek tiká jako bych měla zešilet. Nekdo mi poradil neurol ale to nepomáhá. Prosim mel jste někdo něco podobneho? Můžu se opravdu.zblaznit? To mě asi děsnejvic, ochrnuti, zesílení, ze budu umirat v bolestech jak muj tata pred rokem na rakovinu.

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Matluše,
      to mě mrzí, že tě trápí takovéhle věci, ale mi neuroložka říkala, že když je MRI úplně čistá, že se ani lumbálka dělat nemusí a že to RS není. Sama jsem na MRI kvůli podezření na RS byla a nic tam nebylo. Já teď sama řeším podobné problémy, také šílím z ochrnutí, děda zemřel na ALS a já mám půl roku se zhoršující svalové slabosti, teď už sotva lezu a bojím se Pompeho nemoci, nebo myotonické dystrofie. Ale abych ti uvedla příklad, co vše udělá psychika, tak já nemůžu čůrat, musím se cévkovat a na nic se nepřišlo na urologii, gynekologii, ani neurologii, takže to je prostě psychika, už jsem s tím smířená, ale štve mě to, i když ty svalové slabosti mi teď vadí ještě víc. Zbláznit se nemůžeš, neboj, to jsou prostě ty strachy v naší hlavě. A chodíš někam k psychologovi na terapie? To by ti možná mohlo pomoci. Neurol je na úzkost, na zklidnění, ale mně třeba taky vůbec nepomáhá. Držím moc palce, ať je ti lépe.

      • Matluše napsal:

        Ammarellko moc dekuji za reakci. Tve problemy jsou tedy taky mazec, to jsi uzasna že to takto beres relativne v klidu. No ja jsem.chodila k.psychiatricce prave pred patnacti lety, brala AD ale popravde mi.to nepomahalo. Ja se vzdycjy sklidnim kdyz se to zdravotne upravi. Ale ted ty stavy to je des a nechce a nechce si.to dat pokoj. Nejhirsi ze jsem.si vybudovala strach z noci a tak nespim a furt se jen pozoruju. Rano se pak.klepu jak ratlik, potim se, vyjdu schody a srdce mam v krku a bije jak zbesile. A to se pak.zas vystresuju ze uz se mi zas srazi krev, protoze me tenkrat vylekali ze stresem si muzu tu embolku vyvolat. Je to zacarovany kruh. Na psychiatrii mi dr da po peti minutach leky a jdu, nema cas se vybavovat coz asi chapu. Nejhorsi ze ty stavy jsou denni a co jsem cetla pp.uderi jen jednou za cas…uz jsem i premyslela jestli se nemam nechat zavrit na psychiatrii, ale tam.mi stejme jen daji leky. Prosim jak se s tim perete. Co vam.zabira a taky jste to nekdo mel.ze jste v tom lital takhle dlouho? Jakoze se vam to rozjelo a treba mesic? I to poceni a srdce v krku po namaze a jak.si lehnete srdce se zklidni?

        • Amarellka3 napsal:

          Ahoj Matluše,
          takže chodíš k psychiatričce a bereš AD? A nepomáhají ti? Já beru psycholéků hodně, ale na tohle mi taky nic nepomáhá. Ale já myslela spíše zkusit chodit na terapie, tam na tebe má třeba jednou týdně hodinu, o všem si můžeš popovídat, proč se tolik bojíš… psychiatr má většinou méně času, takže se jen zeptá, jak se máš a napíše léky, ale také ne vždy, moje Dr. se mi většinou věnuje, za což jsem moc vděčná, ale i tak chodím k psychologovi každý týden. Já na psychiatrii byla hospitalizovaná mockrát (kvůli těmhle podobným problémům jen jednou, poprvé, jinak to byly pokusy o sebevraždu a sebepoškozování, já mám hraniční poruchu osobnosti), nevím, odkud jsi, ale kdybys chtěla řešit ten strach z nemocí třeba v denním stacionáři, tak v Praze je psychosomatický stacionář při Psychosomatické klinice http://www.psychosomatika.cz nebo já byla hospitalizovaná na oddělení pro tyhle poruchy na bývalém Psychiatrickém centru Praha (nyní Národní ústav duševního zdraví – http://www.nudz.cz), tam je stacionář a oddělení zaměřené na kognitivně-behaviorální psychoterapii (KBT), kde pracují s úzkostmi mimo jiné z nemocí, já tam byla kvůli tomu močáku, ale nepomohlo mi to vůbec. Jinak v klidu to vůbec neberu, tedy močák už jo, když to mám 11 let, tak mi nic jiného nezbývá, ale z těch svalových slabostí šílím hrozně, pořád se klepu, brečím, vidím ty nejčernější scénáře… a hlavně mě štve, že mě každý má za hypochondra a já cítím, že tohle psychika prostě není.

          • Matluše napsal:

            K psychiatricce jsem.dochazela driv, ted byla poprve v patek a nasadila AD. Jinak.jsem od Brna, takze Praha je pro mě z ruky a musim chodit do prace. Zatim se snazim ale nevim jak.dlouho to vydrzim. Taky se mi.prave nezda abych tyto stavy mela jen od psychiky. Neco bude od zad to mi řekli. Ale mam strach ze to je neco vic. Loni mi umrel tatinek na rakovinu a z toho mozna prameni taky to obnoveni desu. Ale co kdyz to neni psychika a jsem opravdu nemocna. Ale krve mam v poradku, ještě me čeká gastro

          • Panda napsal:

            Ahoj Matluše, chtěla jsem ti napsat své zkušenosti, mám podobné. Byla jsem 3/4 roku paralyzovaná, že mám RS – začalo to brněním rukou, prstů u nohou, svalovým cukáním po celém těle. Někdy mě brněla vlasová část hlavy – bylo to, jako kdyby mi tam lezl hmyz, zažila jsem dost šílené stavy a většina příznaků opravdu odpovídala RS, nebo borelce, na neurologii vyloučeno. Je to už rok a půl, co žiju "jenů s diagnózou panická porucha a úzkosti. Od té doby jsem měla ještě strašný strach z rakoviny, ale ty příznaky RS se už nikdy nevrátily, jsem na tom mnohem lépe od doby, co jsem si připustila, co všechno psychika umí. Umí totiž opravdu vše! Držím palce, ať tě ty příšerné strachy brzy pustí.

          • Matluše napsal:

            Moc děkuju za odpovedi. Pando tak.aspon si pripustim, ze je to opravdu panika. Ja tomu totiz porad nechtela verit, že mě mohou brnet nohy a palet od psychiky. Rakovina me právě taky napadla a mnoho dalších diagnoz. Dcera mi říká, že stejně co mě čeká mě nemine. Dam ji za pravdu, ale za dva dny v tom zas litam..je to hnus fialovej. Jinak Amarellko. Skez to ALS pokud jsi byla na magneticke rezonanci, t s k by to tam take poznali ne. Držím palce, aby to bylo opravdu jen od psychiky. Jinak oběma děkuju, moc mi pomáhá se z toho vypsat

          • Andrea Jiránková napsal:

            Mne se vyrazne ulevilo od posledni navstevy neurologie, kdy me neurolozka rekla, ze jsem po neuro strance v poradku a uz nebude delat dalsi vysetreni, dokud si neporesim psychiku, mela jsem takovy silny aha moment, kdy mi to konecne doslo. Bud rada, nejsi nemocna fyzicky, jen se potrebujes spravit psychicky. Ja uz na to jen vzpominam ¨- jak jsem se kazde rano desila, s jakym priznakem RS se zase vzbudím. Měla jsem i mžitky, cukání svalů po celém těle, brnění na různých místech. Jednu dobu jsem zakopávala, soustředila se na to a počítala, kolikrát za den někde škobrtnu. Byla jsem úplně hotová z toho, jak manžel zvládne péči o děti, pokud spadnu rovnou do nějaké těžké fáze RS a budu imobilní. Do té doby jsem si myslela, že tě psychosomaticky může třeba bolet a píchat na hrudi a že to není dlouhodobý stav. Já měla ty nejhoprší úzkosti několik měsíců prakticky denně.

          • Matluše napsal:

            Andreo děkuji za podporu. Já jsem právě dosud také žila v domněnce, že ano, nával tepla, třes, bušení srdce – do hodiny odejde a vrací se – to že může dělat psychika. Ale že člověk může dlouhodobě pociťovat takové stavy jsem si právě taky říkala, že přece musí mít fyzickou příčinu. Ale ono asi člověka jak se na to tolik soustředí, tak potom ty symptomy vlastně podvědomě vyvolává. Je to ale strašný, jak si s námi ten strach v naší hlavě dokáže pohrát. Všem vám tady moc děkuju za reakce, strašně mi to pomáhá, že vidím, že v tom nejsem sama. Přeju Vám, aby dnešní den byl pro vás všechny co možná nejvíc pohodový

          • Matluše napsal:

            Dnes jsem si zašla na masáž a teď se můžu zbláznit. Asi jak mi masírovala tu bederku, tak mě brní noha a břicho a pálí jako blázen, tlak až do …. zadku… děsný Nemyslím si uplně, že tohle je jen psychika,.. budou to asi i záda nebo nevím A to jsem si říkala, že se odereaguju. V pátek máme jet do termálů, no to teda vůbec nevím. A jak se máte vy? Máte lepší den?

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Matluše,
            tak je možné, že jak ti to rozmasírovala, že to bude chvíli víc zlobit. A to jsi byla u fyzioterapeutky, nebo u někoho, kdo má "jen" masérský kurz? Já osobně bych k někomu, kdo hlouběji nerozumí anatomii, fyziologii… na masáž nešla, protože bych se bála, že mi to víc rozhodí, než pomůže a z minulosti nemám ani dobré zkušenosti s fyzioterapeuty. A jednou mě na fyzioterapii chytla první ataka v roce 2008. A kam máte jet do termálů?
            Já dnes taky nic moc, není mi psychicky moc dobře a pořád mě to nutí si v hlavě opakovat "myotonická dystrofie", zrovna bych hodně potřebovala jít na terapii, ale psycholog má tento týden dovču. Taky si šíleně trhám vlasy a už mám velikou lysinu, která nejde začesat.

          • Matluše napsal:

            Ahoj Amarellko,
            byla jsem u masérky, co spolupracuje s neurology, takže si myslím, že tomu docela rozumí Ale říká se, že po masáži se záda rozhodí, což já problém v zádech mám – to naznal i neurolog Napsal mi rehabilitace a obstřiky. Ale udělal mi jen rentgen a proto jsem i panikařila zda to není něco horšího. A potom mě už brněla noha a pálilo tělo nejen od zad ale i od psychiky. Ale stejně tam vzadu někde v hlavě pořád straší, co když to není jen tohle… chce to všechno čas. Ale je fakt, že panika má nesmírnejch podob a každej den mě dokáže něco vykolejit Začalo to rozostřeným viděním, brněním obličeje , poté nohy . . strach z RS – ta vyloučena. Ale noha začala nejen brnět, ale jako by mi jí projížděla elektrika a brnění až do třísel a bolest kostrče – takže zas kolečko – a to už neurolog naznal že je to od zad asi, udělal rtg, řekl že na S1 mám něco nepatrného a hotovo A já přemýšlím co je to to nepatrné… a ještě mi doporučil gastro, jestli něco nemůže tlačit na páteř tam… což taky přemýšlím jak to myslel…. a pak se v tom plácám a plácám…. stejně jako všichni tady asi. Hledám na netu diagnozy, sedí uplně všechny, od nádoru na páteři, přes neurologická onemocnění po rakovinu konečníku…. Ale hodně mi fakt pomáhá dcera, která říká, stejně co tě čeká tě nemine a má pravdu…Zkus se toho prosím taky držet… stejně pokud tu myotomickou dystrofii máš, tak s tím nic nenaděláš. A žijeme dnes a tady a možná nám to hezký utíká pod prsty a zítra nemusí být. Kamarádce před měsícem zemřel syn 35 let nádor na páteři — 2 roky obíhal doktory, nikdo mu nevěřil… a pak bylo pozdě. A když se dozvěděl diagnozu, litoval těch dvou let strávených v čekárnách a že si to měl sakra užít. Vzpomenu si na to vždycky, když už mám pocit, že to nedám…. jsou na tom lidi hůř a taky to musí dát.
            Do termálů jedem na Slovensko, ale právě to mokré teplo moc nedoporučují. Ale zase jedeme parta rodin, tak si říkám, že bych vyčistila hlavu. Asi jim tam budu dělat svačinářku .
            Ami a ty si trháš vlasy nebo ti padají. A kam docházíš na terapie a jak často? A pomáhá ti to? Neboj, týden dáš a pak zas bude líp… kdyžtak piš… mě to teda aspon pomáhá

          • Panda napsal:

            Matluše, nehledej si na netu diagnózy, fakt. Tím ničemu nepomůžeš. Já si už nehledám radši už ani zánět dutin, nikam to nevedlo, jen k neustálým pochybnostem a dalším diagnózám. Můžeš své doktorce na neurologii věřit? Pokud ano, důvěřuj a neprověřuj:)
            Jinak ano, masáž ti může páteř rozhodit a zřejmě tam problém máš – jako spousta lidí v dnešní době. Sama mám skoliózu a příčně plochou nohu a musím cvičit pravidelně.

          • Matluše napsal:

            Pandi vím, že hledání diagnoz je moje prokletí. Ale právě dr na neurologii moc velkou moji důvěru nemá, protože zrovna v případě toho syna kamarádky se sekl, tvrdil podle rtg že má jen namožené svaly v bederce, rok cvičil, po roce ukrutných bolestí ho poslal na ct, řekl že je tam malý nález co má každý druhý, zas cvičil, po dalším půlroce magnetická a tam už se našel tak obrovský nádor ´páteře, že s tím nešlo nic dělat. Bohužel abych přešla jinam, tak musím mít doporučení od obvodního a ten mi ho nedá. Říká mi ať se léčim na psychiatrii, že když dr řekně dobrý tak dobrý. A to jsem prostě celá já – pochybuju o všem. Před 21 lety po porodu mi bylo hrozně zle, všichni říkali je to normál. Po 3 týdnech zjistili že mám trombózu pánevních žil a celé nohy a řekli mi, že mám zavolat dom že možná nepřežiju operaci, že jsem přišla pozdě… a já prostě pořád mám strach, že bude na něco pozdě…. asi odtud pramení moje strachy. Ale kto to nezažil, nepochopí, ten pocit, že se máš rozloučit a máš doma měsíční miminko…..Je to tolik let, ale právě s každým zdravotním problémem se mi to vrací. Když jsem zdravotně ok, jsem v klidu. A teď se to právě celkem rozjelo.

          • Matluše napsal:

            Pandi prosím a když jsi taky pociťovala to brnění, měla jsi třeba i stavy, žes měla jakoby slabost těch končeti a hlavně hrozný chlad? Ale jenom do té co tě brněla?
            Mě právě brní pořád ta stejná noha a ztrácím v ní jakoby sílu – jako by mi odcházela svalově nebo jak to říct a mám ji studenější než tu druhou. Svalově slabší může být sugesce to beru, ale to že je zmrzlá cítím když na ni sáhnu. Nestávalo se ti to třeba taky? Zas v tom dnes teda lítám….

          • Panda napsal:

            Ahoj Matluše,
            já jsem docela hubená a u úzkostí jsem skoro nejedla, takže jsem se třásla chladem pořád. JInak teplotu končetin jsem nezkoumala:) Nebrněla mě celá, ale jen kousek – místo třeba 10x 10 cm, kromě chodila, to mě třeba brnělo celé. Čtu o tvých zkušenostech se zanedbanou disgnózou – to se ti vůbec nedivím, že se bojíš, když máš takové zkušenosti od lidí kolem sebe. Ale stále se jedná o výjimky, začni tím, že si najdeš nového neurologa, kterému věřit budeš. Já si našla podle referencí na známý lékař nedaleko bydliště a nebylo k tomu potřeba ani doporučení praktického lékaře. Zkus to, není to povinný papír. Držím moc palce!

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Matluše,
            tak to jo, když spolupracuje s neurology, tak snad ví, co dělá a je fakt, že po masáži se to většinou přechodně zhorší. A pila jsi dost? To se prý také má po masáži.
            Jinak hledat na netu diagnózy je fakt cesta do pekel, ale taky to někdy dělám, resp. diagnóza mě napadne i bez netu, ale tam si pak dohledám detaily, třeba v Neurologii pro praxi. Psycholog mi říkal, že bych to také neměla dělat, ale já prostě chci najít příčinu těch svalových slabostí, dnes jsou zas hrozné.
            Mrzí mě, že té kamarádce zemřel syn na nádor na páteři, to pak chápu, že tě to taky napadá, člověk má strach, ale jak píšeš, tak to stejně neovlivníme a je lepší žít plnohodnotný život, než se pořád stresovat.
            Tak se v těch termálech nebudeš muset koupat, ale jde hlavně o to být tam s partou, popovídat si, změnit prostředí… Určitě bych na tvém místě jela. Můžete dělat i procházky po okolí…
            Na terapie chodím k k psychologovi jednou týdně. Vlasy si trhám, nepadají mi jinak právě skoro vůbec, jmenuje se to trichotillománie, ta porucha a je to fakt hnus, nemůžu jít pomalu nikam mezi lidi, aniž bych si dlouho nedávala sponky, nezamaskovávala ty lysiny… prostě jsem kráva, že to dělám, ale je to strašně naléhavé. Už to mám 23 let a lepší a horší období, ale teď zrovna dost špatné na to.
            A kdy začínáš rehbaky a obstřiky? Moc držím palce, ať ti to uleví.
            A jak ti je dnes?

          • Matluše napsal:

            Ami tak to je mi líto, že je ti zas hůř Ale ono tomu napomáhá i to hnusné počasí Neboj, co jsem tu četla, tak jsi velká bojovnice a ty to zas dáš a všechny nás tu posadíš na zadek Je důležitý, že ti pomáhají terapie Člověk se tam asi víc uvolní a taky vidí, že v tom není sám a je plno lidí. Já dokud jsem nenarazila na tuto stránku, tak jsem si taky myslela, že jsem snad jediná v okolí, kdo má tuhle poruchu. A co čtu, tak ji má spousta lidí a v daleko horším stadiu Ale je důležitý se tomu nepoddat a stejně jak ty s tou mrchou bojovat. Někdy hůř, někdy líp… ale o tom už ten boj je. Jinak já rehabky začínám v pondělí a obstřiky jsem měla tři minulý týden a dál prý kdyžtak až akutně nebo po rehabilitacích, Ještě mi napsal leaser, ten prý dělá na záda taky dobře. Jinak dnes se cítím líp, ale nechci to zakřiknout. Možná je to i tím, že jsem tu měla jednu super kamarádku, která mě vždycky dokáže tak rozebrat a postavit na nohy, je úžasná. Ona mě chápe, protože má také určité psychické potíže, ale ne PP, ale ví co dokážou nervy udělat. Ami a kdy máš další terapii, že by se ti aspoň trošku ulevilo? Přeju Ti , ať už ti je aspoň chvilku líp.

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Matluše,
            já také před 11ti lety myslela, že jsem s těmito problémy jediná na světě, ale pak jsem zadala do googlu příznaky a vylezla mi PP a pak jsem hned našla tyhle stránky a byli tu moc fajn lidičky, kteří vše vysvětlili, poradili…
            A po těch obstřikách je to lepší? To je fajn, že rehabky budou hned v pondělí už, snad uleví, já sice jak jsem psala, tak s nimi nemám moc dobré zkušenosti, ale to mohla být smůla na fyzioterapeuty. Já jdu tenhle týden na komplexní psychosomatické vyšetření, tak jsem zvědavá.
            Je fajn, že máš takovou super kamarádku, která tě pochopí, podpoří, ale i rozebere.
            Terapii mám za týden, ale ještě v pátek jdu k psychiatričce, tak snad na mě bude mít taky chvilku, protože já mám šílenou hrůzu z těch nemocí, do toho mám strašné noční můry každou noc, jsem pořád strašně unavená, spím i těch 20 hodin, což není normální, proto bych si chtěla i vyjednat spánkové centrum, protože já buďto spím moc, nebo vůbec, to mám tak 4-krát do roka období tak 2-3 týdnů, kdy spím 2-3 hodiny a pak zbytek roku musím minimálně 12 h většinou a víkendy minimálně 15 h.
            Tak ti moc držím palce, ať je ti lépe, opatruj se.

          • Matluše napsal:

            Ahoj Ami, nechceš mi toho spánku trošku poslat? Já poslední tři týdny spím tři hodiny denně a jsem unavená jak mezek. V noci se budím návalama horka a nebo sebou škubnu a už jsem vzhůru. Prostě rozjetá pp, ale to ty sama dobře znáš. Jinak je moc fajn, že budeš mít celkové vyšetření a věřím, že to dopadne co možná nejlépe a tebe to aspoň trošku uklidní. Budu na tebe myslet a pak se prosím hned ozvi, jak jsi dopadla. Taky se opatruj a smekám před tebou.

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Matluše,
            posílám na každý den 5 hodin spánku navíc, ani nevíš, jak mě obtěžuje spát i 20 hodin a i potom nebýt odpočatá. Navíc pak nic neudělám za víkend, jen ležím. Zítra dám vědět, jak jsem dopadla, díky za zájem, trochu se ale bojím, že jak se Dr. dozví, že se léčím na psychiatrii, tak na mě bude pohlížet blbě a nic mi neuvěří, to je prostě nevýhoda psychiatrických pacientů, že jsou hůře léčení než ostatní, protože se u nich vše svede na psychiku. A jak se máš dnes? Já opět šílené slabosti a teď za chvíli jedeme s kočkou na veterinu, tak šílím, jak dopadne, protože už v létě měla trošku horší ledvinné funkce a já ji z celého srdce miluji. Hezký podvečer.

          • Matluše napsal:

            Ahojky Amarellko, to že jsi unavená i po tolika hodin spánku a vadí ti to, ti věřím. Ale těch 5 hodin beru 😀 Jinak zítra tfuj tfuj….a ano máš pravdu, jak někde jen řeknu že jsem brala AD, hned je jiný přístup lékařů… ale je to smutné Místo aby člověka chápali, že s tím chce něco dělat, tak ho potápí. A co kočka, jak jste dopadli? Doufám že dobře. Vím jaké to je mít spřízněnou duši v němé tváři Dcera má koně a je s ním jak srostlá Je to až neuvěřitelné vidět, jak ji vnímá a rozumí i beze slov fakt Nikdy bych tomu nevěřila. Jinak dnes ráno a dopoledne jsem zas hysterčila, ale odpo jsme jeli s dcerou kupovat šaty na maturitní ples, tak jsme si udělaly krásné holčičí odpoledne Takže se to vykompenzovalo. Přeju Ti krásný večer a zítra čekám… drž se

  12. Amarellka3 napsal:

    Ahojte,
    jaký máte víkend? Jak vám je? Já opět spala 17 hodin a napadla mě další diagnóza, která by vysvětlovala ty svalové slabosti, i nadměrný spánek a kognitivní problémy – myotonická dystrofie. Zas z toho šílím, přijde se na to molekulárně-genetickým vyšetřením, tak nevím, jak se k němu dostat, prostě ty slabosti nejsou normální, ani to, že spím jeden víkend 20 h v kuse, druhý 15 h v kuse, třetí 17 h v kuse… navíc je mi pořád šílená zima a jsem ztuhlá a to k tomu také patří. Jsem si zas něco přečetla, ale všechno na mě sedí. Opět nález na EMG být nemusí a CK může být v normě. Ach jo. Snad se máte lépe, hezký večer všem <3

    • Lucie napsal:

      Amarellko, nevim, jestli jsi to uz nekde nepsala, ale stitnou zlazu mas v poradku?

      • Amarellka3 napsal:

        Jj, mám ji úplně v pořádku, naposledy nabíraná v srpnu, tak fakt nevím, jsem z toho nešťastná, že nemůžu do fitka, nejde to 🙁

        • Lucie napsal:

          To me mrzi 🙁 a nezkousela jsi treba dlouhodobeji brat bkomplex vcetne b12 a horcik? ( Ale v lepe vstrebatelne forme, ne oxid horecnaty)

          • Amarellka3 napsal:

            No brala jsem dlouhodoběji Magnosolv (2 neurologové mi říkali, že je to nejlépe vstřebatelná forma hořčíku) a nic, tak já už fakt nevím, B-komplex jsem taky brala.

    • Ajda napsal:

      Amarellko neboj, jistě to vše u tebe zapricinuje psychika. Vím, že už si zde možná před dvěma lety o slabostech psala, že si se tehdy bála ALS a vidíš, nic to nebylo. Já trpím také uzkostnou poruchou a mám ty samé psychosomaticke projevy. Opakovaně se mi slabosti vrací, únava, vše co popisuješ… Také jsem byla přesvědčena o o ALS a jiných diagnozach a nic se nepotvrdilo. Ono to zase přejde a bude dobře, určitě jsi zdravá, ale mozek je potvora no.

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Ajdo,
        no já nevím, nechci se nechat Dr. odbýt, protože vím, že diagnostika svalových onemocnění leckdy trvá roky. Takže psychika by ještě byla ta lepší varianta, ale uvidíme, prostě ještě pár nemocí potřebuji vyloučit, jinak se neuklidním. O té ALS jsem psala před rokem, na EMG jsem se dostala až v srpnu a tam ALS vyloučili, ale zas vím, jaké to byly patálie u dědy, než se na tuto diagnózu přišlo, takže i to, že jsme měla v létě jednu EMG bez nálezu, mě dlouhodobě neuklidnilo. Já tu slabost už mám kontinuálně půl roku a pořád se zhoršuje, není den, kdy by nebyla. A jak to máš ty? A to, že z každého pátku na sobotu spím minimálně 15 hodin, mi také nepřijde normální. A ty jsi byla také na EMG, nebo jak ti ALS vyloučili? Děkuji.

        • Ajda napsal:

          Ne na EMG jsem nebyla, jen u dvou neurologů. Vím, že je to dlouhodobý proces, ale když pociťuješ takovéhle slabosti, na EMG už by se určitě něco projevilo ;). Mně pomohli AD, rozjelo se mi to po porodu, pak znova po potratu…vždy když je něco významnějšího v životě, co působí na psychiku. Jestli ti můžu poradit zkus si koupit hořčíkový olej na mazání do svalů, je to jedna z nejlépe vstřebatelných forem, třeba od renovality.

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Ajdo,
            děkuji za odpověď, no já ty slabosti mám od června a na EMG jsem byla hned v srpnu, proto se bojím, že tehdy tam ještě nic nebylo, ale teď by už bylo, protože v srpnu jsem ještě chodila občas cvičit, i když jsem to hůře dávala už. Teď už je cvičení nemožné. Mně právě AD na tohle nepomáhají vůbec.
            Na ten hořčíkový olej se zeptám, díky za tip a jen mají ho v lékárně? Jak se dávkuje?
            Díky a hezký den.

    • Panda napsal:

      Ahoj Ami, já mám víkendy taky strašně únavné. A máš už ty testy na Pompeho? Možná už jsi to sem psala, promiň, možná jsem přehlédla, nebo zapomněla. Mně unavuje ta zima, chybí mi jiskra a těšení se na cokoliv. Doufám, že se to trochu spraví jarem. Taky jsem strašně přibrala, jak jsem teď byla rozežraná, prostě jak medvěd v zimě! Tvou dg. si radši číst nebudu, aby to nesedělo i na mě. Zima je mi totiž taky pořád, nedovedu se zahřát doma ani v práci a to se fakt nabaluju. Držím palce, at je lépe a věř, že jsi fyzicky zdravá. Já věřím, že jsi, jen je takové špatné období.

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Pandi,
        děkuji za napsání. Výsledky na Pompeho ještě nemám, až tak za měsíc cca, ale už mě mezitím stihla napadnout ta myotonická dystrofie. Prostě ty svalové slabosti musí mít nějaké vysvětlení a nevěřím, že je to jen psychika. Dnes jsem celý den úplně paralyzovaná, ráno se hodinu rozhýbávám, šílené slabosti a do toho mě hrozně bolí mezi lopatkami.Jinak mě ta zima taky ničí, i když dnes bylo 10 stupňů u nás, tak to už je lepší, i naše pouliční kočičky vylezly, když jsem se doslova dovalila je krmit. Já se minulý týden kvůli kolonoskopii vážila a přibrala jsem od června přesně 10 kg, jsem jako slon, sotva se valím. Ale zima je mi pořád větší, než všem vychrtlinám. Tu moji dg. si nečti, zbytečně by tě to třeba vyděsilo, i když pokud nemáš svalové slabosti, tak bych se nebála. A co jinak?
        No kéž by to u mě byla psychika, ale pořád se to zhoršuje, celý ten půlrok, tak já už si fakt myslím, že za tím musí být fyzická nemoc :-(.

        • Panda napsal:

          Ami, chapu, ja bych z toho byla taky hotova. Ale nemusi to byt hned ty nejhorsi diagnozy, nejsou i nejake mene vazne a degenerativni poruchy, ktere jsou sice neprijemne, ale nemusi to hned znamenat nejakou hruzu? A co stitna zlaza? Ta muze byt za slabosti i tou zimomrivosti. Drzim palce, at se ti brzo ulevi!

          • Ajda napsal:

            Já ty nejhorší slabosti taky měla únor až prosinec, takže ještě dyl jak ty…. Nebyla jsem pomalu schopná ani prebalit syna. Na psychiku mi to taky nesedělo, taková nesnesitelná hrůza, ty slabosti byly opravdu nechutné, i mi po celém těle skubaly svaly. Určitě tě to přejde, až se zklidníš. Podle mě tě hodně ovlivňuje fakt, že děda měl ALS, měla by sis tenhle strach nějak zpracovat, aby se ti to nevracelo porad. Určitě budeš v pořádku neboj. Jinak ten hořčíkovy olej objednávám z netu, v lékárnách jsem nekoukala…

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Ajdo,
            no ten děda mě dost ovlivnil, ale že mám ALS si už moc nemyslím, protože ta se z EMG dost pozná a já na ní nic neměla. Já chodím každý týden k psychologovi a pracuji na sobě, jenomže je to těžké, když prostě ty slabosti pořád jsou a nedávám fitko, které jsem tak milovala a nechápu příčinu. U mě je ještě problém, že mám 4 roky medicíny, takže ty nemoci všechny znám a o to víc mě to děsí a nikdy mě nenapadne infarkt, nebo mrtvice, ale ty méně známé až vzácné nemoci, o kterých nás učili na patologii (o infarktu a mrtvici samozřejmě také, ale to tu "má každý", takže tohle já nějak nikdy neřeším a jdu vždy až po tom vzácném). Já už nevím, co víc mám pro to udělat, snažím se chodit ven, do práce, na terapie, beru poctivě léky, k psychiatričce chodím jednou za 14 dní na injekce… Prostě jsem zoufalá.

          • Amarellka3 napsal:

            Pandi,
            štítnou mi nabírali v srpnu a byla ok a v minulosti vždy také, tak já už fakt nevím. Jinak moc děkuji za podporu.

    • Matluše napsal:

      Ami neboj, bude to dobrý. Musí. Včera jsem dlouho diskutovala s dcerou a ta mi řekla: a co bude, když zjistíš, že to není psychika a je to něco neléčitelného… stejně to neovlivníš. A to je asi pravda. Je to hrozné, ale je to pravda. Většina těchto neurologických onemocnění stejně nejsou léčitelná : ALS, myopatie, apod. Takže stejně co nás čeká nás nemine… a možná je lepší spoléhat na psychiku, než vědět s jistotou… ale to říkám dnes… zítra zas budu uzlíček nervů a hledat na netu diagnózy, to už vím taky…krásný den všem

      • Amarellka3 napsal:

        Matluše,
        já vím, že ty nemoci stejně nejsou léčitelné, ale třeba na Pompeho nemoc se dodává v infuzích enzym a nemoc se může trochu zlepšit, proto jsem se na ni nechala nabrat. Já to právě chci vědět, ať vím, s čím bojuji, i když s neurodegeneracemi a myopatiemi bych toho moc nevybojovala. Ale u mě je úplně hlavní to, že chci chodit zas zpátky do fitka a pokud se vyloučí ty nemoci, tak budu vědět, že je to v hlavě a že se mám prostě překonat a pomalu zvyšovat zátěž, ale pokud by to byla např. myotonická dystrofie, tak bych věděla, že fitko prostě už jako dřív nedám a nemusela bych doma hodiny brečet, proč jsem tak nevýkonná, věděla bych příčinu, nějak bych ji přijala.

        • Panda napsal:

          Ami chapu, ja jsem byla v tom nejhorsim taky ocbotna prijmout i spatnou dg., ale vedet aspon neco, od ceho se muzu odpichnout a dal s tim pracovat. Ami, doted to byly jen tve strachy a zadna z diagnoz se dikybohu nepotvrdila. Statisticky je velmi pravdepodobne, ze tohle je dalso v rade a proste v sobe budes muset najit tu silu vstat a prekonat tu potvoru. Ani nevis, jak moc na dalku fandim. A verim, ze to das, ze jsi fyzicky zdrava a ze se s jarem zase pomalu vratis do kondice. To das, at maji nadeji i lidi, co te tu ctou a drzi ti palce:)

  13. anonymní napsal:

    Ahoj všichni tak co jak vám je? Já celou noc nespal jak mi bylo na blitku :(… Za týden odjíždíme na hory a opravdu nevím jak to s tímhle stavem zvládnu. Určitě už neudělám tu chybu, že když se mi uděla líp tak budu plácat nesmysly. Už držím dietu žádné sladké a smažené. Koupil jsem si ráno i probiotika. Jedna polovina hlavy říká, máš neurozu zaludku a strev. Prostě dodržuj dietu a přestan se tolik strachovat a bude to lepsi a lepsi… A druhá zase to není možný, aby ti od listopadu bylo špatně. Určitě máš toho Crohna nebo je s tebou něco špatně.. Rakovina nebo něco. V úterý jdu k psychiatričce snad mi pomůže 🙁

  14. Anonymní napsal:

    Ahoj všichni, tak psychicky jsem na tom mnohem lépe za to fyzicky katastrofa. Prostě mě pořád bolí břicho, průjem a prostě žaludek total na vodě. Někdy se skoro až pozvracim jak je mi špatně. Do toho se mi začala točit pořád hlava, bolí mě klouby ruce nohy.. Já už opravdu nevím co to je nemůžu mít chvilku klid. Zase se mi dostává myšlenka crohna do hlavy. Já už jsem z toto opravdu unavenej co by to mohlo být?

    • Amarellka3 napsal:

      Tady ti fakt neporadíme, ať ti píšeme cokoliv, meleš si svoje, navíc pokud máš opravdu takový strach z Crohna, tak si domluv kolonoskopii, není nic jednoduššího. Já měla podezření na UC a kolono ji vyvrátila, až ti ho vyloučí, tak budeš moci pracovat na psychice (protože tvé problémy s psychikou evidentně souvisí), kdy že jdeš k té psychiatričce?

      • Anonymní napsal:

        Ahoj Amarelko, vím že jsem magor a pořád si melu to svoje. K psychiatričce jdu jíž příští týden. Snad me pomůže dostat se na tu správnou vlnu. Bohužel už mi bylo týden jakž takž lépe a poslední 2 dny zase hrozně. Včera to byl extrém skoro jsem se prozvracel. Do toho všeho mě začaly bolet hrozně klouby.. Bohužel dietu jak se mi udělalo lepe jsem vůbec nedrzel. Možná proto jsem tam kde jsem byl… Včera jsem si dělal CRP test z lékárny. Problémy mám od listopadu a CRP už po 5 v pořádku. Teplotu též nemám. Věřím, že kdyby to byl crohn snad by se to již skoro po 4 měsících projevilo.

    • Mia napsal:

      Dietu nejakou drzis? Ono to trva, klidne i mesice, nez se zazivani srovna. Beres probiotika kvalitni? A opravdu hlavne zadny stres…

      • Anonymní napsal:

        Ahoj, probiotika bohužel neberu a dietu jak mi bylo lépe už vůbec ne. Každej den jsem si kupoval sladký, kebab, hranolky atd. Užíval jsem si, že se můžu konečně jakž takž najíst když jsem zhubl 10 kg. No poslední 2 dny se to začalo vracet a je mi zase zle… Tak já už nevím žaludek posrany. Kdyby mi řekl aspoň někdo nějakou diagnózu ale všechno mám v pořádku. Takhle se bojím jestli to nemám od tich střev tyhle stavy, jestli nemám toho Crohna. Zase na druhou stranu mi mozek říká, že to není možný abych po 4 měsících problémů neměl zánět v krvi a zvýšenou teplotu.

        • Mia napsal:

          Hm, tak ale pokud mas lehkej zanet zaludku a reflux, tak opravdu doporucuju na chvili vynechat sladky, tucny, smazeny, jist casto a po mensich porcich. Plus nasadit probiotika. A dat vsemu cas. A hlavne klid! Pokud tohle nejsi schopnej dodrzet, nevim uz, co radit….

  15. Karla napsal:

    Ahoj lidičky, udeřila menstruace a PP se zhoršuje.Je mi slabo na modlení,o bolest raději nemluvě. Karla.

    • Amarellka3 napsal:

      Karli,
      to mě mrzí, mě to taky čeká asi o víkendu, s tím hold nic nenaděláme, mi pomáhá 400-800 mg Ibalginu na bolest. Ať tě to brzy přejde. A co manžel, jak na tom je?

      • Karla napsal:

        Děkuji za odpověď.Manzel má veliký hnisajici aterom,ale dr.rikal,že by to prý mohlo tzv.vyhnit,že by operace nebyla nutná. Kéž by to vyšlo…

        • Bára napsal:

          Ahoj Karly, myslím na tebe i manžela a moc držím pěsti, ať se to obejde bez zákroku. Přeji pevné nervy a posílám hromadu štěstí. Já zase řeším své mladší 16-ti leté dítko, kterému se nejspíš také rozjíždí úzkosti. Zatím tomu průvodní jevy nasvědčují, už jsme objednáni k psychologovi. Starší dítko bohužel také po mně tuto srágoru podědilo. Ach jo, mám na sebe vzteka co jsem jim to předala… Opatruj se PS: zdravím Amarellku.

          • Karla napsal:

            Děkuji Baruško za podporu.Z operace mám strach,protože ta známá dr. tvrdí,že je to příliš hluboký a že si nedokáže představit,jak by to dostavali ven.Tak doufám,že to snad příroda zařídí,aby operace nebyla nutná.Píšeš o svých holčičkách.Zato nemůžeš,že to podědily,to se někdy tak přihodí.Držím palce,ať je také lépe i u tebe !!! Držím holčičkám palce !!! Karla.

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Baru,
            také moc zdravím. Určitě za to nemůžeš, jestli děti mají také úzkosti, prostě se tak namíchaly geny, nevyčítej si hlavně nic, hlavní je je podporovat, což určitě děláš a bude zas lépe. U nás v rodině je na "hlavu", tak polovina rodu – bipolárka, schizofrenie, deprese, úzkosti… navíc v dnešní době je pořád větší tlak na výkon, vzhled… a lidé se pak hroutí. Držím moc palce.

  16. 73Klara napsal:

    Dobré ráno, akce Špindl tedy proběhne – odjíždíme dnes dopoledne. Lehká vnitřní nervozita tam je, jednak musím mít pořád kontrolu co se týká děcek, druhak co když se mi tam udělá zle… trochu bolest hlavy, už tři dny, možná ze stresu nebo zimy. Dám pak vědět, jak jsem to ustála.

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Klárko,
      to je super, že jedeš :-), moc držím palce, ať vše proběhne hladce a ať si to tam užiješ. Dej pak zprávu.

    • Bára napsal:

      Klarko, bude to v poho… paradoxně mně třeba pomůže, když vypadnu z těch stereotypů a známého prostředí. Jsem také nervózní a pak je mi fajn. To zvládneš, užívej hor.

  17. Locika1511 napsal:

    Ahojte vsetci, uz davnejsie som sem pisala prispevok, vraciam sa po dlhsej dobe. Potrebujem sa s niekým , kto prežíva niečo podobné , porozprávať. Nemám veľa času, keďže mám doma 2mesačné bábätko, čiže moc dozadu príspevky čítať neviem. Liečila som sa roky na Panickú poruchu. Po pôrode sa mi objavili zvláštne stavy keďže nie všetko dopadlo ako som si predstavovala a pôrod dá človeku zabrať, zmení sa vám celý chod života. V poslednej dobe však okrem panických atakov, ktoré nie sú ani tak časté pridáva nervozita, stres, neustála podráždenosť.. a keď sa aj cítim dobre tak my stále behajú myšlienky a mám pocit, že sa zbláznim… tie pocity sa ani nedajú

    presne opísať.. 5minút som v pohode a zrazu akokeby zapol mozog(myšlienky) a cítim sa tak divne, akokeby sa začnem kontrolovať a bojím sa .. stále mi behá hlava nad tým či tá moja PP neprerástla do nejakej inej poruchy..či naozaj “neosprostievam a nie som na ceste k zblazneniu” a strašne mi vadí vtedy keď na mňa niekto rozpráva.. stretli ste sa už s niečím podobným?

    • klabe napsal:

      Lociko, měla jsem to podobně. Zbláznění se určitě nemusíš bát, spíš to vypadá, že se k panickám atakám přidala úzkostná porucha. Ta vnitřní nervozita a neklid jsou hodně nepříjemné, ale dá se s tím pracovat, hlavně pomocí psychoterapie a sportu. Taky bych doplnila železo, hořčík, vápník¨, vit. C a D. Takhle mi to radí moje psych., když se mi zhoršily stavy (dlouho jsem nebrala AD a občas propad prostě přišel,a to zničehonic. U Tebe navíc porod s tělem a hormonama mohl hodně moc zamávat. Já měla po prvním hodně náročném porodu nepříjemné poporodní blues asi 6 týdnů). A pokud by to nepomohlo, tak na čas klidně AD, pokud je ještě nebereš, jsou druhy, co se můžou u kojení. Určitě se to dá vyřešit, ať si můžeš užívat beze strachu miminka.

      • Locika1511 napsal:

        Klabe, dakujem za tvoj komentár. Ako dlho trpís takýmito stavmi? Chodis na nejake psychoterapie?

    • 73Klara napsal:

      Ahoj Lociko, a nemůže to být spíš poporodní deprese, laktační psychoza nebo něco takového, prostě spojeno s porodem, kojením, atd… narození miminka je obrovská změna, zvlášť pokud je to tvoje první. Emoce lítají, nevyspání, strach o miminko… to dá psychice zabrat.
      Doporučila bych ti být hodně venku, což teď v zimě je docela na prd. Každopádně jak bude tepleji, jaro, určitě se nezavírat doma. To mi dělalo na mateřské hrozně zle.

  18. Michaela napsal:

    Ahojky vsem…mam tlak 70/50 a tep 110…mam pocit,ze umiram..ach jo..kdy uz to skonci..co mam delat,nemate radu?

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Míšo,
      máš digitální tonometr? Ty jsou takové docela nepřesné, i když tedy tlak 70 systola je fakt hodně málo. Zkus se napít (nejlepší je káva, ale to bys zas asi nespala), tak i něco jiného a lehnout si a dát nohy nahoru. Jaký míváš tlak normálně?

      • misa napsal:

        Ahoj Amarellko,mivam normalne nizky tlak,ale to srdce,jak mi do toho ted silene busi,nemuzu z toho jakoby se dodychnout a motam se..je mi dnes desne.Uz abych usnula,doufam,ze rano bude lip…mam i strach,co kdyz se uz neprobudim.Ach jo..

  19. Carmen napsal:

    Ahoj všichni tak po pátečním fiasku za volantem vám tu musím říct že jsem hodně přemýšlela četla různé po netu…hororové scénáře o PP a dospěla k názoru že tu potvoru musim pokořit mam pocit ze me zacala strašně svazovat….hnusný pocit ale to vy vsichni tu víte bojujete dyl než já…A proto jsem dnes i když se mi nechtělo bala jsem se jela do cirkve(jsem křesťan)a zvládla jsem to sice mi přátelé na mě poznali že s vypětím všech sil …A představte si že cestou zpět mi můj vnitřní hlas zavelel najed na dálnici jen asi 2km jela jsem i jen ten kousek ale jela a sama….snad už mi bude líp hledám i nějakého psychologa…Tak uvidím zdali se mi podaří me špatně vzorce odstranit..A co tý amarel jak je dnes tobě?

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Carmen,
      jsi úžasná, že se nenecháš odradit a bojuješ znovu a znovu. Uvidíš, že nakonec zvítězíš. Je super, že jsi jela do církve a po cestě i po dálnici, fakt paráda. A je dobře, že se chceš poohlédnout po psychologovi. Kdybys chtěla nějakého zaměřeného na KBT, tak tady je seznam: http://www.cskbt.cz/adresar-terapeutu.php
      nebo mrkni na http://www.znamylekar.cz je to sice jen orientační, ale někdy to docela sedí. Držím moc palce.

  20. Amarellka3 napsal:

    Ahojki,
    jak trávíte víkend? Já na dnešek spala opět 15 hodin a jsem stejně jako praštěná a to jsem měla 2 silná kafe. Jinak celý den takový neklid, úzkost. Teď jsem odstrojila stromeček a větvičky a odpočívám. A co vy?
    Hezký večer.

    • Klára napsal:

      Ahoj Amarellko, to je mi líto, že ti není dobře on je takový divný tlak poslední dva dny…včera teplo a jaro a dnes mráz… nereaguješ třeba na to citlivě? Na mě padl včera v práci po obědě hrozný útlum, ten tlak fakt lítá
      Dnes mi bylo fajn, dopo má syn sportovní kroužek ve městě, já na něho vždycky čekám a běhám v parku. Odpo sme byli hodinu a půl plavat, zas tam bylo jen pár lidí, tak to bylo super! Zejtra ty běžky, tak máme zas sportovní víkend

      • Amarellka3 napsal:

        Klári,
        ahoj, tedy to je úžasné, jaký jsi sportovec, kolik jsi uběhla km? A je super, že jste si zas hezky zaplavali, byla i sauna a vířivka? A běžky kde? Já bych taky tak ráda cvičila, ale jsem natolik vysílená a mám ty svalové slabosti, že to prostě nejde :-(.

        Tlaky určitě lítají, ale s tím spánkem třeba mám problémy už několik let, psala jsem e-mail do jednoho spánkového centra, ale zatím se nikdo neozval. Nevím, proč jsem pořád tak vyčerpaná, to také není jen záležitost dneška, sotva lezu.

        Tak si moc hezky zítra zaběžkujte a hezký večer 🙂

        • Klára napsal:

          Amarellko dnes 12 kiláků, byla dost zima tak sem musela trochu zabrat je to moje terapie, tříbím si u toho myšlenky, uvolní mě to…nedokážu si život bez běhu představit.
          Moc bych ti přála, aby ty svalové slabosti přešly a taky si mohla se vrátit ke sportu. Já mám ráda knížky, ráda vařím, nebo nějaký pěkný film ..ale při sportu uvolnim napětí a stres… Byli jsme ve vířivce, to bylo super na záda. Děcka saunu odmítla, tak tam šel jen manžel. Na běžky jedem k Novému městu, napíšu zítra jak to proběhlo. Možná ti nesvědčí ta zima. Člověk má tendenci tak trochu hibernovat. Snad jak bude jaro, ta únava opadne. A taky to může být psychika. Někdy v pátek sotva dolezu z práce domů a jsem ko po celém týdnu. Pak se donutím jít se proběhnout a domů přiklušu úplně odpočatá…

          • jozef 7 napsal:

            Som na tom podobne…tiež behám skoro každý deň..7-10 km …keď nebežím tak si dám rýchlu chôdzu aspoň hodinu…tiež sú to moje lieky …(:

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Klári,
            ty jo 12 km, tak to jsi fakt dobrá, já když chodila běhat, tak jsme běhala 5 km. Já taky byla na sportu závislá a pak stačil jeden blbý zánět průdušek, 14 dní doma a pak se rozjely ty svalové slabosti a už to nejde, jsem z toho zoufalá :-(. Taky bych si přála zas začít cvičit, uvidím, co ty výsledky na Pompeho nemoc a když se nepotvrdí, tak na tom budu muset nějak pracovat v terapii.
            Jinak doufám, že dnes moc užíváte běžky, napiš pak, jaké to bylo, kolik bylo sněhu…

        • Klára napsal:

          Ahoj, akce běžky. Puberťačka byla na ránu, celou dobu mrčela. Syn v pohodě, ten už jezdil a šlo mu to. Ujeli sme jen kousek, dcera na tom stala poprvé a nebavilo jí to. Jinak, podmínky nádhera. Hromady sněhu, vyjeté upravené stopy, bezvětří a slunce. Na psychiku balzám.

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Klári,
            kolik je puberťačce? Já si pamatuji, že jako dítě jsem běžky taky nesnášela, otec nás nutil běhat třeba 30 km po horách a to mi byly třeba 4 roky, takže jsem k běžkám získala odpor, ale pak na střední jsem za to byla ráda, i jsme vyhrála závody na lyžáku, nestačili mi kluci od nás z oddílu… No teď bych ale zas sotva ťapala.
            Alespoň, že podmínky skvělé, podle toho, co píšeš. Pro dceru mám na jednu stranu pochopení, že jí to nebavilo, ale zas je dobrá, že něco ujela a hlavně, že jste byli na vzduchu. Já dnes spala do 12 h a pak 15-17 h, teď si půjdu umýt hlavu a zas spát, jsem fakt marná 🙁

        • Klára napsal:

          Amarellko puberťačka má 14 a půl. Taky ji chápu, moje mamka dává doteď k dobru, jak sem v Karlově zhruba v jejich letech vzteky zlomila běžku… Naši to tenkrát vzali celkem s klidem. Můj muž pro to pochopení moc nemá, když už je program očekává nadšení, a to bohužel nepřišlo. No příště už ji nebudeme nutit. Každopádně počasí byla pohádka.

    • Anonymní napsal:

      Ahoj Amarelko,
      Mám během dne lepší chvilky a horší. Ráno mi přijde, že je to vždy nejhorší. No včera jsem měl takový ‘žrací’ den. Musím zase trošku nabrat měřím 175 cm a mám 75 kg. Zhubl jsem 10 kg. Převážně hlavně svaly . Dneska jedeme zkusit snowboard. Již 5 let lyzuji ale toho 2 února odjíždíme na týden na hory a tam bych chtěl jezdit na snowboardu. Budu na tom dnes stát poprvé v životě tak jsem zvědavý. Jinak 15 února mne začíná jíž fotbalová sezóna takže 3x týdne tréninky od víkendu zápas. Jsem zvědavý jak to vydržím po tomhle 3 měsíčním období (nejhorší v mým životě)… Amarelko a zkusila jsi tu svalovou slabost zkusit prostě přemoct? Např. Najít si na YouTube nějaký lehký kardio a prostě si říct to zvládnu prostě to dám. Co se může stát tak maximálně pak půjdu spinkat.. Možná, že jsi tak odpocata a tak přespána, že jsi z toho tak unavená. Já např. Když spím víc jak 10 hodin tak jsem pak celý den nepoužitelnej. A jdu si většinou odpoledne zase lehnout protože jsem tak odpocatej že jsem z toho unavenej. .. Jinak jsi zdravá, Mladá holčina. Co třeba zkusit nějakou seznamku, kdyby jsi si našla 2 polovičku někoho kdo by tě chápal určitě by ti bylo o 120% lépe. Zkus se záměrit místo nemocí na to, že letos poznáš někoho kdo se o tebe bude starat jako o princeznu. Ale je třeba pro to něco udělat

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Anonymní,
        to je super,že jdeš na snowboard, moc si to užij. Já už na lyžích nebyla strašně moc let. A ty hraješ fotbal? Tak to budu držet palce, ať to zvládneš, ty tréninky, uvidíš, že díky pohybu přijdeš na jiné myšlenky, sport fakt léčí. Já bych hrozně ráda cvičila, ale ty slabosti jsou šílené. Mnohokrát jsem se snažila to přemoct, mám je od června a ještě do začátku listopadu jsem chodila do fitka, ale můj výkon se zhoršoval a zhoršoval, až jsem se nezvedla ze dřepu a teď 2 měsíce necvičím vůbec. S tím spánkem, já myslím, že nejsem přespaná, protože prostě tolik hodin spát potřebuju, spím takhle už několik let a když vstávám do práce, tak je mi ráno zle a večer chodím spát třeba v 18 hodin, abych něco naspala. Ale pak zas přijde období, kdy nespím vůbec, několik týdnů tak 2-3 hodiny denně a vyčerpaná jsem úplně stejně, jako když spím 20 hodin.
        Seznamka nepřipadá v úvahu, řešila jsem to s psychologem, z jakých důvodů bych se bála, já mám psychózu a někdy hnusné paranoie, takže tohle ne a navíc by mě stejně nikdo nechtěl, když jsem tlustá a hnusná a hloupá.

        • Klára napsal:

          Amarellko ty se strašně podceňujes! Určitě nejsi hloupá ani hnusná, a pokud máš pár kilo navíc, tak co? Nikdo nejsme dokonalí.. když tě někdo bude mít rád, bude mu jedno kilo sem kilo tam… Nikdo nechce umělou barbinu, ale normální ženskou!

          • Amarellka3 napsal:

            Klári,
            bohužel se nepodceňuji, kdybys mě viděla, tak pochopíš, proč to píšu. Mám plešatou celou hlavu, jak si trhám vlasy, okousané nehty zase… prostě fakt nikomu bych se momentálně líbit nemohla. Nadváhu ještě nemám, ale mílovými kroky se k ní blížím, jak jsem od května přibrala 8 kg.

        • Klára napsal:

          Na ty nehty ..zkus si je Amarellko nalakovat. Nemusíš hnedka řvavej rudej lak, klidně něco nenápadnýho. Jednou sem to někde četla. Nalakované nehty nemá čovek tendenci okusovat. Třeba to pomůže.

          • Amarellka3 napsal:

            Klári,
            já právě koušu i lak, do prosince jsem si je lakovala a moc nekousala, i když někdy jsem sedřela lak zuby. Ale jak mi pak bylo blbě, tak jsem je všechny ohlodala. Ale tak to je to nejmenší, nehty rostou rychle, spíš mě štvou ty vyrvané vlasy, že mám lysinu tak 10×15 cm na temeni :-(. + k tomu ta rostoucí váha, chjo, ale díky za podporu.

    • Andrea Jiránková napsal:

      Ahoj Amarellko, dlouho jsem napsala. Nejdriv moc gratuluji k vysledkum kolono. Kdy budes mit vysledky na Pompeho? Chapu bezvychodnost svalovych slabosti, kdy se ani nezvednes ze drepu,, ale pokud se Pompe neprokaze (a ja verim, ze fakt ne!), zkus to uplne od zacatku…Pilates, joga, pomalinku zpevnovat core. Vim, ze je to nuda (a kdyz jsem takhle zacinala ja, pripadala jsem si jak stara babka na rehabilitaci), ale ted jsem za to zpetne rada a uz to nehodnotim ani jako nudne. Nevim, jestli znas trenera Petra Ruzicku, ale spojuje izraelske bojove umeni s dalsimi prvky a podle nej neni dulezite, na jakou lekci sportu chodis, ale pristup k pohybu obecne. Vsude se muzes hybat vic. Vynechat jednu zastavku MHD pri ceste domu a postupne to zvysovat. Uzasne cviceni prave na posileni svalu bricha a kolem patere je nesedet a nedrzet se v metru, nebo tramvaji. Myslim na tebe. Chapu, ze citis nadvahu, i kdyz to podle BMI neni, ja mam to samy. Nehty mam upizlany a nikdy to nebyl ve vztahu problem:) Vlasy – chapu, co tomu prizpusobit strih? Ted se nosi podholeni a asymetricky strih.
      Jinak ja mela vikend napul prespanej a napul plny vzruchu. Blokla jsem si z toho zase krcku:( A musim ted trochu zpomalit, pod tim vzruchem jsem udělala pár věcí, co jsem neměla. Mávám, ať je dobře!

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Andrejko,
        jak dlouho jsi tu nepsala? Měla jsi i předtím tenhle nick? Moc ti děkuji za podporu, to kolono je naštěstí ok, ale mám tedy dráždivý tračník, dnes celý den lítám na wc, ale tak alespoň vím, že je to psychika a ne třeba nádor. Výsledky na Pompeho nemoc budou za měsíc až dva, tak jsem na nervy, ale pokud se to vyvrátí, tak budu muset uznat, že je to psychika (ALS se vyloučila pomocí EMG) a pracovat na tom. Jsem objednaná na komplexní psychosomatické vyšetření za 14 dní, tak uvidím. Přesně, jak píšeš, budu muset začít power jógou a pilates, i když mě to moc nebaví, já milovala ty trampolínky. Pěšky většinou chodím 2 zastávky každý den, protože mi vždycky ujede bus před nosem, snažím se občas dát menší procházku, ale běh zatím nepřipadá v úvahu. Ty vlásky mě fakt štvou, ale trhám je už 23 let, jen to nikdy nebylo tak hrozné, jako teď. Sestřih tomu nejde přizpůsobit, protože lysina na temeni je kolo o průměru snad 15-20 cm a to prostě nezamaskuješ. Pak nemám vlasy ještě na spáncích, ale to je překryté, vypadám fakt jako koště.
        To mě mrzí, že sis blokla krční páteř – nějaký špatný pohyb, nebo stažení ze stresu? Mrzí mě, že jsi udělala věci, co jsi nechtěla, ale vše se dá nějak vyřešit, věřím, že se to povede i tobě. A jak se jinak máš kromě tohohle víkendu? Myslím na tebe a přeji, ať je lépe. Hezký den.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *