Diskuse

Toto diskusní fórum je věnováno Panické poruše.
První panickou ataku jsem zažila v roce 2004. Tehdy pro mě musela přijet záchranka, protože jsem se úplně zhroutila. Točila se mi hrozně hlava, zvracela jsem, bušilo mi srdce a dokonce jsem na několik dní ochrnula na spodní končetiny.  Tehdy jsem byla přesvědčená, že umírám. Až později jsem se dozvěděla, že se jedná o panickou poruchu. Ataky jsem měla 2x až 3x týdně. Vždy, když to na mě přišlo, uklidnilo mě, když jsem si sedla k internetu a pročítala diskusní fóra. Ale časem se to na všech diskuzích zvrtlo na řeči o něčem jiném, než o panické poruše. Proto jsem před 6 lety založila toto fórum, které se věnuje jen této nemoci a ničemu jinému. Věřím, že za ta léta mnohým, kteří tuto diskuzi navštívili, byla k užitku. Prosím i nadále vkládejte všechny své poznatky, rady a tipy, jak se s touto zákeřnou nemocí vyrovnáváte právě vy. Ale zároveň prosím, abyste se neodchylovali od tématu, protože  příspěvky nesouvisející s PP odradí ty, kteří hledají na této diskuzi skutečnou podporu a pomoc. Věřím, že vzájemným předáváním si vlastních pocitů a zkušeností s touto nemocí spojených, se s ní dokážeme lépe vyrovnat.
Děkuji Všem Zuzka

48 871 reakcí na Diskuse

  1. Lenka859 napsal:

    Ahoj, tak mám zase krizi, před cca 30 min mi tak hnusně proboucho srdce až to zabolelo a dost mě to rozhodilo, úzkost, pocení rukou, strach. Už mám zase myšlenky co by se stalo, kdybych měla třeba srdeční záchvat, snažím se na sobě nedat nic znát, ale je to těžké. Srdíčko mě trápí už asi týden prakticky v kuse a to, že se to zhoršuje mě zrovna neuklidňuje. Paradoxně se mi teď daří skoro ve všech směrech.

  2. Ema napsal:

    Dekuji Karli za rady.neboj zatim jsou zuby v klidu.netrpim.taky si rikam,ze az mi v dubnu vytrhnou dalsi tak budu myslet na zub a ne na tu moji uzkost aspon na chvili budu kontrolovat zub naz sebe a hlavu.

    • Karla napsal:

      Tak to je dobře,to já myslela jenom,kdyby bylo nejhůř!Máš to přesně jako já,jak píšeš,že budeš myslet na zub a ne na úzkost,přesně tak to mám,když mi něco je,tak myslí na to,a úzkost jde stranou.Karla.

  3. Karla napsal:

    Ahoj lidičky,jak se máte? Já nic moc,strašná úzkost,přitom mě nic důležitého nečeká.V pondělí jsem byla u zubaře,to byl strašný stres.Dopadlo to dobře.Jestli to třeba není reakce ještě na to pondělí.Já se ze všeho dlouho vzpamatovávám.Venku nádherně,tak snad by nám mělo být dobře…Ale mě není.Zdraví Karla.Ještě mám rýmu a dráždivý kašel,jak mě pořád škrábalo v krku,tak v sobotu mi to vypuklo….

    • Ema napsal:

      Ahoj Karli.taky to mam podobne.ceka me prevencka na gynde,zubar a jeste mam 2 terminy na vytrzeni zubu moudrosti.zubarka mi doporucila se jich postupne zbavovat tak musi ven a uz ted jsem z tohoz nervozni.E

      • Karla napsal:

        Ahoj Emo,já jsem také z návštěv u doktorů děsně nervozní.Jenže to není nomální strach,ale to už je "panika".Jám mám nízký ttlak a přijeli jsme domů ,naměřila jsem si 140/80.Jinak mám 90/60.Mít vysoký,tak mě asi něco trefí.Oni s o to ani ti doktoři neuvědomí,ale pro někoho je to život ohrožující.Kdo nezažil,tak nepochopí!Píšeš,že ti zubařka bude trhat zuby moudrosti.Můžu se zeptat,ty máš s nima problémy?Já vím,že to většinou doporučují…

        • Ema napsal:

          Jeden uz mam vytrzeny.zkazil se mi a bolel.dalsi roste krive.treti ze zkazeny a rikala ze je tam i mensi zanet.je vylezly tak na pul.tohoto trhani se bojim.no a pak mam jeste posledni a ten je v pohode zatim.

          • Karla napsal:

            Tak to jo.Budu ti držet palce.Jestli můžu poradit,zkus si ty zuby potřít hřebíčkovým olejem a zřeď to vodou!Na vatičku kápni asi 5 kapek a pak dej vodu na vatičku a zkus zuby potírat.Mělo by to na bolest i na zánět pomoc.Nechci radit …

          • Lenka859 napsal:

            Ahoj, jestli se můžu připojit, tak mě před asi dvěma lety trhaly zuby moudrosti a všechny 4 najednou, to byl zážiteček, ale to jsem na tom nebyla ještě tak jak jsem na tom teď. Teď už bych to asi nerozdýchala 🙂

          • Karla napsal:

            To ti věřím Lenko,všechny 4 najednou to bych nezvládla.Smekám před tebou.

          • Amarellka3 napsal:

            Ahojte,
            ohledně zubařů – už od listopadu nejsem schopná se objednat a to mám asi 5 kazů ještě a čeká mě trhání zkažené osmičky. Jenomže z toho mám takovou hrůzu, že to odkládám :-(.

    • 73Klara napsal:

      Ahoj Karli, to mě mrzí, běž do přírody, jestli můžeš… venku je skutečně nádherně. A má být i krásný víkend.
      Musím říct, že ted je mi fajn – snad to nějakou dobu vydrží. Měla jsem propad trvající asi 10 dní. Ale mám šílenou rýmu – buď jsem někde prochladla, nebo na mě někdo prskl v šalině…ono i to střídání teplot je na prd. Ráno mrzne a odpoledne skoro dvacet. Je to nápor na tělo i na psychiku. Tak se drž!

      • Karla napsal:

        Ahoj Kláro, do přírody momentálně nemůžu,ale máš pravdu,venku je skutečně ná d h e r n ě!!! Já mám také rýmu a dráždivý kašel,který mě chytne v obchodě,ještě,že mám sebou hašlerky.Piju stále bylinkové čaje s medem…

  4. Ardy napsal:

    Ahoj tak včera prisla ataka ale tím ze už vim vse ze to je jen psychika to odešlo do 5 minut tep 180-190 tlak sem chtěl měřit ale nafoukl se až 4x tak to sem radši nepotřeboval videt podle mě to bylo uplnkem co vy

    • Martin napsal:

      Ahoj Ardy,
      ja nastesti mam ted dobre dny. Jak ted u nas sviti slunce, tak citim jak me nabiji pozitivni energii 🙂 Kazdopadne uplnek jsem nejak nepocitil, krom teda toho, ze jsem se moc nevyspal. Ale vetsinou me spis boliva hlava.

      Jsem moc rad, ze jsi to zvladl a mas muj obdiv, ze sis dokazal zachvat racionalizovat a uklidnit se – to je na tom celem nejtezsi. Mej se hezky.

  5. Petr25 napsal:

    Ahojte, po delší době píší, včera jsem byl u Dr. Domluvili jsme se na brání Apoparoxu né obden, ale každý den. Beru malou dávku 20mg. Ale vypadá že brání obden není pro mě zatím ideální. Někdy se cítím moc dobře ale někdy špatně. Hlavně jsem měl nějaké případy, které sám doktor vyhodnotil, nejsou nijak závratné a špatné. Ale ať je to lepši, zkusíme každý den brát Apoparox. Tak uvidíme. Kontrola je za dva měsíce. Jak se cítíte vy?

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Péťo,
      tak obecně je podle mě blbost brát AD ob den, pokud se tedy už úplně nevysazují, takže je asi dobře, že ho budeš brát každý den, navíc já brát něco ob den, tak si ráno nikdy nevzpomenu, zda to už vzít, nebo ne. 20 mg je docela malá dávka, já Apo-parox brala 60 mg denně. Tak ať je ti lépe.

      • Petr25 napsal:

        Amarelko, právě proto, že to je malá dávka, a ještě Ob den, tak to nebylo úplně ono. Navíc, s příchodem prcka, to bude více náročné, více stresu. Myslim, že je to rozumná volba. Co se týče doktora, jsem za něj rád, protože mě fakt vyslechl, pta se různě, vysvětlí mi co a jak. A tak. Fakt super. Je příjemný.

  6. Martin napsal:

    Tak vas opet zdravim,

    vcera jsem si byl koupit Xiaomi MiBand2 – chtel jsem videt monitoring spanku, tepovku a jak jsem denne zhruba aktivni. Musim uznat, ze Xiaomi ma naramek perfektne zmaknuty, ale pouze za predpokladu, ze mate naramek spravne nastaveny a hlavne spravne NASAZENY. Tep mam prumerne kolem 90 kdyz sedim, nebo lezim, coz je optimalni, kdyz ma byt 88. Hlavne nesmite mit naramek MOC, nebo MALO utahly, jinak hodnoty nesedi (zkousel jsem obe varianty). Co se tyce spankoveho diagramu, tak jsem vazne uneseny jak presne masinka funguje. S naprostou presnosti je zaznamenano kdy jsem ulehl, kdy jsem se v noci vzbudil a kdy jsem vstaval.

    Da se sehnat za nejakych 550,- , coz pro osobni inventuru neni zas tak moc. Kdyby jste meli jakekoliv dotazy, nebo nastaveni naramku nerozumneli, dejte vedet a mrkneme na to 🙂

  7. Lenka859 napsal:

    Ahoj, opět mám nějakou kryzi, takové zvláštní chvění na hrudníku. Celý den čekám jen na extrasystoly. Motá se mi hlava. Úzkost nervozita, každou chvilku mě něco bolí, žalude hrudník. Úzkost nervozita. Sucho v ústech, mělké dýchání… Našla jsem dalšího psychiatra a psychologa, blízko u nás, tak jsem mu napsala e – mail. Zjišťuji co všechno je zapotřebí aby mě přijal. Už bych potřebovala aby něco nějak dlouhodobě fungovalo. Všem přeji krásný slunečný den.

    • 73Klara napsal:

      Leni a bereš AD nebo zkoušíš to nějak bez nich, bylinky a tak?

      • Lenka859 napsal:

        Beru na noc tritico, už asi 4 měsíce, ale jen malou dávku, nevím jak je to na množství, ale je to 1/3 prášku. Když si dám víc, tak jsem ráno úplná guma. Navíc nemám problémy se spaním, a co jsem četla, tak tyto léky jsou hlavně na spaní. Myslím, že mi je obvodní dr. napsala abych se uklidnila.

    • Ema napsal:

      Ahoj Leni.taky se dneska citim nanic.mam hrozne propady.vcera v pohode a dneska bych si lupla neurol jak jsem nervozni.jeste jsem to dostala, takze u me nic moc.jsem v praci ale motam se od niceho k nicemu.tak at je lip.E

      • Lenka859 napsal:

        Mě to právě docela překvapilo, že je mi tak zle, už jsem byla na dobré cestě a zase jsem tam, kde jsem byla…možná ten nástup jara.

    • Amarellka3 napsal:

      Leni,
      on u vás má psychiatr a psycholog nějaké podmínky, abys k němu mohla? To jsem ještě neslyšela, tedy někde kromě spádovosti. A ty chodíš jen k obvodní Dr. pro AD? Moc držím palce, ať tě vezmou a začneš se správně léčit, jako obvoďák jako první pomoc dobrý, ale já raději léčbu psychoporuch vidím u psychiatra a psychologa.

      • Lenka859 napsal:

        No u nás (možná asi všude) je trochu přetlak, někteří dr, nové pacienty nepřijímají, případně jen na krizovou intervenci. Navíc potřebuji aby mě vzal na pojišťovnu, protože sama platit…to si nemůžu dovolit, teda možná nevím, jak je na tom s cenami. S psychology a psychiatry, mám u nás trochu špatné zkušenosti a tento má velice dobrou pověst, tak doufám. Jinak je mi dnes lépe, i když je mi trochu špatně od žaludku, ale to asi už ty nervy 🙂

        • Amarellka3 napsal:

          Aha, to, že je přetlak vím, já myslela, že má nějaké svoje specifické podmínky, že třeba bere jen nějaké diagnózy apod. Tak budu moc držet palce, ať se k tomu dobrému dostaneš. Já mám psycholožku normálně na pojišťovnu, neumím si představit, že bych si musela platit všechny léky, ale psychologa mám soukromého.

  8. carmen napsal:

    Ahoj Amarel tak se hlasím včera jsem byla u prsychodr. měl kupodivu dost času na aprobrání mé situace probrala jsem s ním mimo jiné psychoterapii jestli zvolit psychologa nebo jak…on osychoterapie děla takže mi řekl tedyy prakticky co již vím že se nesmím vzdávat že bych měla postupně řídit dal mi za úkol najet na tu dálnici a pomalu přidávat vzdálenost o tom naučeném chování strachu mi říkal že opravdu pokořím jen tehdy když se tomu nebudu vyhýbat a postupně zkoušet…pochválil mě že tedy řídím již i delší vzdálenosti cca 30 km a 30 zpět….vadí mi řídit v noci tak to zatím nehrotit ale zase postupně zkoušet…paradoxně mám strašnou sednou do auta a jet třeba do Brna ,ale na druhou stranu je tam trošku pořád obava…z omdlení ze strachu apod,,léky mi nechal dokonce jsem mu řekla že když se o mě snaží panika tak už jsem si párkrát řekla tak pojd ty mrcho ja se tě nebojím….dokonce jsem i musela připustit že celá tato situace mě i něco naučila …..říkat pomalu ne nedělat blbce lidem okolo…ale také pohlížet a njiné jinak …to mě zas upozornil abych si nezačala myslet že jen úzkost ze mě uděla lepšího člověka (to si fakt nemyslím)….ale poprvé jsem z něj teda měla pocit že mi chce tak nějak pomoci samozřejmě mě limituje strach z toho řízení i to že mám podmínku a to na docela dlouho takže se dost pozoruji abych neudělala nějaky přestupek a o tu svou šanci nepřišla….a co ty dneska ? já se doléčuji jen rýma se mi vrazila do dutin no tak do práce půjdu až v pátek neměla bych znova prochladnout a nerada bych aby se mi to vrátilo….jenže lehla mi ta nejstarší a pravděpodobně má totéž co my měli všichni…ta nejměnší dnes začala ráno zase smrkat takl nevím jak toto dopadne …..

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Carmen,
      tak to je fajn, že si na tebe psychi udělal čas. A doporučil ti tedy psychoterapeuta, nebo budeš chodit na terapie k němu? S tím vystavováním se situací, kterých se bojíš (expozice – př. ta dálnice), to je pravda, chce to se nevyhýbat a po malých kouscích zkoušet a za vše se chválit a odměňovat nejlépe. A je moc dobře, že ses naučila říkat ne, to já pořád moc neumím.
      Jinak mě moc mrzí, že jste doma nemocní, my byli také skoro všichni a mamce to přesně sedlo taky na dutiny.
      Já dnes byla u psychologa a pak v práci a teď jsem úplně ko, zralá na postel.
      Hezký večer.

  9. Míla napsal:

    Ahoj Amarellko.
    Jestli by Ti to nevadilo, rada bych si s Tebou napsala soukromně ohledně hospitalizace, myslíš, že by jsi mi mohla
    át mejlovou adresu? Měla bych ještě pár otázek jsou dost osobní….když s tím nebudeš souhlasit, tak to budu chápat.
    Míla

  10. Amarellka3 napsal:

    Ahoj Nell,

    šla jsi dnes do práce po těch 3 týdnech doma? Jak jsi to zvládla?

    Hezký večer všem.

    • Nell napsal:

      Ami ahoj,ano ,jsem v praci.Je to strašný šok,po tom valeni se 🙂 .Ramo se sotva zvednu z postele,neskutečne mě bolí zadá a nohy.No kdyby jsi viděla jak chodím,tak se smíchy potrhas :-D.Atmosfera v práci taky nic moc a zase plno novych lidi.Co ty,jak je??

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Nell,
        jj, šok to je, to úplně chápu, mně stačí prodloužený víkend a návrat je těžký. A nohy a záda tě bolí po té nemoci, nebo že ses 3 týdny moc nehýbala? Já jsem hrozně unavená a to začínám v 9 hodin, ale zas to mám přes celou Prahu. Pak jsem byla na rehabkách a teď konečně doma.

        • Nell napsal:

          Zadá a nohy mě bolí z toho jak jsem se měsíc pěkne valela a tělo není zvyklé na prac.zaprah.Nekdy v práci nabehame i 17km a to pěkne svižně.Pristi týden už snad budu v lepší formě.Ale zase to vstávani ve 4 :-)).

  11. Jana napsal:

    ahoj všem, tak opět nový problém , nosím na ruce chytrý náramek , který počítá kroky a srdeční tep, a mám hodně často tep pod 60 , máte někdo také tak nízký tep? jsem celoživotně zvyklá na vyšší a teď i 55 atd.Díky za odpověď

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Jani,
      já při PP, pokud jsem neměla vysloveně rozjetou ataku, tak jsem mívala tep kolem 50 běžně. Asi půl roku. Neuroložka mě poslala na kardiologii, ale měli tam čekačku rok, tak jsem se na to vykašlala a tep jsem přestala sledovat a už je to snad ok, protože to bylo před 11ti lety. Já bych to tolik neřešila, navíc ty náramky nemusí být přesné.

      • 73Klara napsal:

        Jani, jestli tě to uklidní… nosím běžecký hodinky na ruce celý den (noc teda ne), a píše to – sedmidenní klidový tep 36. Možná už mně to srdce ani nemlátí 🙂
        Podle mě to ale není úplně přesný, je to orientační hodnota a moc bych na to nedala.

    • Koc napsal:

      Ahoj, taky se pridavam k nepresnosti naramku. V klidu bezne 52…navic, i kdyby jsi mela klidovku pod 60, je to spis lepe nez hure. Me zase trapi preskakovani. Mela jsem to uz driv, ale posledni tyden denne a to ze predkakuje treba kazdy treti az desaty tep. A jede to takhle treba hodinu. Pak chvili klid a pak zase jede arytmie. Mivate to taky nekdo takhle hodne?

      • 73Klara napsal:

        Koc takhle moc ne. Probouchne párkrát jinak než normál, ale hodinu určitě ne. A ne každý den. Teď jsem měla propad, tak mi trošku probouchávalo, ale nevěnuju tomu pozornost. Třeba dvakrát za den si to uvědomím, že to bouchlo jinak. Ale mám vyšetření z kardiologie za sebou a dr tam nic neshledal, takže si toho nevšímám.

    • Martin napsal:

      Ahoj Jani.
      V prvni rade je treba si uvedomit, ze samotne hodinky nejsou prilis presne a je treba pocitat s odchylkami. Mnohem presnejsi, nicmene mene pohodlne jsou hodinky v kombinaci s hrudnim pasem.
      Co se tyce klidovky jako takove, tak je to i hodne zavisle na tvem sportovnim zalozeni. Trenovani sportovci, obycejni lide a naprosti lenosi ji maji diametralne rozdilnou.

      Pokud se ti vylozene nemota hlava a citis se fajn, tak bych zobrazovani hodnoty vubec neresil 🙂

      • Jana napsal:

        motá se mi hlava jen jak jsem začla teďkom běhat už jsem byla 4 x a stoupne mi tep na 185 třeba a jak zastavím tak se chvíli motám jinak ani ne, občas při běhu přeskočí a zpozorovala jsem jak jsem třeba najezená a mám asi plný břicho tak taky sem tam přeskočí.

        • 73Klara napsal:

          Jani a jak rychle běžíš? Myslím, že je to i tlakem. Mně se vždycky zamotala hlava když jsem si čupla a pak rychle vstala. Nebo když rychle vstanu z postele…
          Jestli to třeba rychle napálíš hned zkraje… zvolila bych asi hodně volné tempo, držela bych tep kolem 150 max, ideálně níž… a uvidíš. Podle mě pomalé tempo by to mělo vyřešit, zkus to.

  12. Ema napsal:

    Zdravim vsechny.dnes jsem si pospala skoro do 10.ted se pomalu rozhybavam.musim varit no moc se mi samozrejme nechce.otevrela jsem okno no je tam krasne teplo.odpoledne pujdu na zahradku neco popracovat a orezat vetve.musim.nechce se mi ale musim.musim porazit tu mrchu uzkost.zkousim co se da i podle vasich boju co tady pisete.tak hezkou nedeli.E

  13. Martin napsal:

    Přeji krásné nedělní ráno,
    prosím vás – jste tady převážně ženy (které mají větší predispozici na toto trpět). Trpíte některá z vás na migrény? Celý pátek a celou sobotu mě pobolívala hlava, v sobotu k večeru už se mi migréna rozjela úplně. Měl jsem ji nicméně po dlouhé době, ale každá z vás určitě víte, jak nepříjemné to je. Pomáhá vám nějaký lék na tlumení těch tlaků a bolesti hlavy? Já za den snědl po 4hod 3 Ibalginy a naprosto bez výsledku. Případně byla jste některé z vás skrze migrény na nějakém neurologickém vyšetření?

    Předem děkuju za odpověď 🙂

    • Klára napsal:

      Ahoj Martine, tak já budu výjimkou, migrény mám zřídka, téměř vůbec. A když, tak si beru nimesil, je na předpis. Na migrény je expert můj muž, neurologů vyzkoušel víc. Má plno serepaticek od olejicku migrenol dr.popov, po čaje např.lapacho, až po silné léky co bere pravidelně, až po sumatriptany, sprej kterej se splichne do nosu a roztáhne cévy v hlavě… Každopádně může ti lítat tlak skrz počasí…je to aprílový. Tak ať je líp!

      • Ema napsal:

        Ahoj Martine.muj manzel je migrenik.jednou ho z prace odvezla rychla.ma takove stavy ze se mu mota hlava,zvraci.prosel si vysetrenimi u neurologa.ct hlavy a vse v poradku.ale musim klepat uz takovy stav nemel snad 10 let.ted mu staci ibalgin 400.

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Martine,
      taky jde o to, jestli to, čemu říkáš migréna, je opravdová migréna, já třeba pravou migrénu nikdy neměla, ale 7 let jsem měla šílené bolesti hlavy, lítala jsem po dětských neurologiích, třeba jsem celý den jen ležela, nejedla, nepila, nehýbala se bolestí. Dr. to nakonec uzavřela jako tzv. tenzní cephalea (tlaková bolest hlavy) a nepomáhalo mi na to téměř nic, občas trochu Panadol extra s kofeinem, ale zmizelo to samo od sebe po nasazení AD a je to už 11 let, co mě hlava téměř nebolela.

    • Martin napsal:

      Ahojte všem
      a děkuju za odpovědi. Zkusím se poptat na ten Nimesil – má ho tchýně a říkala že je to hodně silný lék.
      Každopádně Amarellko, já si myslím, že to migréna je. Normálníma bolestma hlavy trpím taky celkem často, ale tohle je prostě jiné a 100x intenzivnější. Většinou mě před migrénou už pár hodin nebo den mírně pobolívá hlava a těsně předtím, než mi to začne, tak se mi zhorší vidění – jakoby rozostří – a pak bác, obrovské tlaky a tupá bolest většinou v levé polovině hlavy. Pocity na zvracení, každý krok jakoby mě někdo praštil kladivem a do toho mi každý paprsek světla a každý zvuk dělá ještě hůř. Takže většinou jen ležím v tiché místnosti, přes oči polštář a čekám buď až usnu, nebo až se mi to uleví.

      Každopádně jak píšete – může to být i tlakem. Hrozně mi na spánku pulzovalo a zároveň mi i tlouklo srdíčko, ale takhle mi to dělá vždy, když mám migrénu – jestli to teda migréna je. Nikdy jsem to u doktora neřešil, tak nějak jsem se s tím smířil a mám to jednou za dlouhý čas, prakticky od doby kdy mě jako dítě kouslo klíště a měl jsem z něj problémy.

    • Amarellka3 napsal:

      Martine,
      tak se objednej na neurologii, ať ti řekne, zda se jedná opravdu o migrénu, na tu jsou pak asi nejlepší triptany. Já třeba brala Nimesil na menstruační problémy, ale měla jsem na něj reakci, takže ho už nemůžu brát, i když mi tehdy zabral perfektně, jako nic jiného. Tak držím palce.

      • Martin napsal:

        Ahoj Amarellko,
        dekuju za rady 🙂 Jak pujdu na rocni prohlidku tak se o tom zminim at mi napise doporuceni na neuro – ostatne mam toho vic co bych chtel pro jistotu zkontrolovat at vim, ze jsem fit, tak snad mi doktorka vyhovi. Zas tak casto ji nemam, ted treba snad po pul roce. Doma se to prezit da – nejhorsi je, kdyz to cloveka chytne v praci. Mame tu hodne ostre svetlo a hluk, tak je to utrpeni.

        • Panda napsal:

          Martine, to fakt vypada jako migrena. Ja ji mivala po hormonalni antikoncepci, kdyz to prislo, musela jsem.okamzite z prace, doma zatemnit, uz po ceste domu jsem zvracela a lidi ve meste se na me divali jako na opilou…v takove podobe se mi po vysazeni HA uz nikdy neobjevila, ale nekdy na ni mam nabeh. Pomaha mi Modafen, nebo Paralen plus, Ibuprofen jinak nema cenu brat vic nez jednu 400 za 6 hod – ma prahove pusobeni a vic najednou ti na bolest nezabere. Na neurologii ti urcite daji i neco silnejsiho pro pripad, ze prijde krize.

  14. carmen napsal:

    Ahoj holky Amarel a Kláro prostě všichni mám se střídavě oblačno….těd zrovna marodím chytla jsem šílenou chřipku od děcek nejdříve nejměnší cca 40cítky měla 6 dní k tomu strašný kašel bolest hlavy rýma. dr. ji nechtěla dát atb.prý crp negat. co dva dny jmse tam jezdili na přeposlech no v závěru už mi ruply nervy a řekla jsem at už jí atb že ji už nehodlám trápit.(a to nesnáším užívání leků) pak nám v lékarně omylem dala lekarnice 2x tak silnější atb. takže konska dávka po 4 dnech mi volali že při kontrole zjistili toto pochybení…pak lehla prostřední totéž horečky kašel rýma….už jsem si mayslela že je vše za mnou a minulou neděli už jsem začala horečkovat dnes první den bez teploty ,ale jako bonus se mi zarazila rýma při předklonu šílenaa bolest čela…jinak stále vás čtu jak dál bojujete…já se zatím na delší trasu po dálnici nevydala zatím teda…ale známku jsem si koupila minuly měsíc takže určitě pojedu .Včera jsem musela večer zajet do obchodu i při teplotě a měla jsem takový propad strach a divný pocit jakobych byla mimo…no tak jsem si řekla tak pojd ty mrcho za pár minut to odeznělo ale bylo to hnusny né jako tenkrát ale bylo. V práci to moc nedávám jak jsem psala již dříve nejsem zvyklá ….byla jsem strašnou dobu doma někdy sice brigády . Ted jak mala furt marodí do toho kontroly té nejstarší já taky chodím pravidelně na prevenci tj.zubař,gynekolog…no a toto začíná v práci tak trošku skřípat no ….jinak jsem ráda že jsem na tuto skupinu narazila . Doma s manželem se o tom již nebavíme proberu jen s kamaradkama…teda jen dvěma co jsem to řekla…v pondělí jdu k psychodr.tak jsem zvědava jestli bude mít na mě víc času než minule chci se ho zeptat na ty psychoterapie…a uvidím jinak nechci to moc říkat nahlas ,ale citím se dobře léky asi zabraly dobře největší zátěžový test bude ta dálnice ale už těd se uklidňuju tím že max.na dalším sjezdu bych najela na starou silnici…řízení v noci nevyhledávám,ale když musím jedu někdy v poho někdy smíšený pocit.vypozorovala jsem na sobě že divný pocit při únavě nevyspání či nemoci…jinak dobrý. jo a ještě Amarel pojedeš teda do toho Štenberka?

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Carmen,
      jsem ráda, že se ozýváš. Mrzí mě, že zrovna stonáš, snad jsem pochopila správně, že už jsi ale dnes bez teploty. 40cítky musí být šílené, to jsem ani nikdy neměla (ťuk ťuk). Ale jinak jsem moc ráda, že se nehodláš vzdát a koupila sis tu dálniční známku a až ti bude lépe, tak třeba kus vyrazíš, moc ti v tom držím palce. Mrzí mě, že ti to trochu skřípe v práci, jakože jim vadí, že jsi často u doktorů, nebo nemocná, s malou…? Já se snažím mít v pracovní době max 2 doktory měsíčně, ale třeba v lednu mi vyšly čtyři, takže z toho mám výčitky, ale jinak to prostě nešlo. Do Šternberka asi nepojedu, Dr. tam asi nevolala, v pátek jsme byla na kontrole a nezmiňovala nic a asi už tam ani nechci. Našla jsem si ještě arteterapii, takže budu chodit na psychoterapii a na arteterapii. Tak moc držím palce, ať jste doma všichni konečně zdraví.

      • Carmen napsal:

        Ty 40 fotky měla ta 3 leta já měla jen 38.5..
        V práci to řeší jenže jak máš 3 děcka a manžel třeba někdy i 3 týdny fuc to není zrovna hitparada navíc mama jde ve středu na operaci se zadama jeji manžel čeká na výsledky z histologie něco mu našli ve střevech a dost zhubnul tak snad to nebude nic vážného takže kdyby něco potřeboval tak mu musím pomoct mamka bude v nem.tak týden a pak asi někam na doléčení pak nesmí sedat bude moct jen stát nebo ležet..ve středu už bych měla jít do práce ale nechci to uspěchat týden jsem fakt trpěla znamej dr. Mi říkal že je to tak na 14 dni….poslala jsem mu fotku jak jsem vypadala úplně se zhrozil…s tou prostredni jsme ani pořádně proslavili jeji narozky museli jsme to zrušit abych ještě nikoho nenakazila . Tak to mě mrzí a tím ŠTENBERKEM..ten primář se mi tam jevil jako rozumný chlap.a kdyby ti to mělo pomoct proč ne…třeba ta tvá dr. Na to zapomněla tam zavolat.

        • Amarellka3 napsal:

          Ahoj Carmen,

          aha, tak ale i 38,5 je hodně, já když mám 37,0 tak už je mi šíleně zle, protože normálně mívám třeba 35,2. Opravdu bych na tvém místě ještě zůstala doma, pokud můžeš, ať to nepřechodíš. A tvé mamce držím moc palce na tu operaci, to má vyhřezlou ploténku? A jejímu manželovi také moc držím palce, ať ta histologie dobře dopadne, máš to samé stresy kolem sebe, že?

      • Carmen napsal:

        Jinak fotky ne ale 40citky

    • Simona napsal:

      Ahoj,mohu se k Vám přidat. Nemám si S kym už o tom povídat, všechny to spíš otravuje,ráda bych se k Cam přidala a podílela se s vami o stavech a zážitcích.Simca

  15. Amarellka3 napsal:

    Ahoj Matluše,

    jsi ještě v nemocnici? Jak ti je? Už ti řekli nějakou příčinu toho nízkého draslíku? Udělali ti nějaká vyšetření?

    Moc na tebe myslím, ať je ti lépe.

    A všem ostatním přeji hezký večer.

    • Klára napsal:

      Přidávám se k Amarellce, Matluše snad už si doma v klidu!

      A strašně dlouho tady nebyla Carmen, snad je v pořádku…

  16. Beruska napsal:

    Ahoj, před 7 lety jsem měla velkou pp, kdy jsem měla doma i ARO. Na řadu lékaře jsem začala brát antidepresiva, naposledy Venlaflaxin. Postupně jsem se dávala do kupy a rozhodla se ho vysadit. Jiný lékař mi ale řekl, že zkusíme půlku dávky, změnil mi to na jiný lék, který je stejný, ale dá se pulit. Tento beru od 7/2018. Na podzim jsem měla větší stresy, které vyústil v týdenní PS. Mám vždy zimnici, třes, bušení srdce a svirani krku, špatně se mi dýchá. Na podzim jsem to zvládla, takže super. Teď jsem ale po operaci kolene, doma a již třetí den se mě to drží. Jsem stále na 1/2toho antidepresiva, ale předevčírem jsem byla nucena si vzít ráno a večer 0,25 Neurolu. Včera ok, ale teď tu ležím a přemýšlím, zda si ho raději vzít či ne. Nechci to a začínám mít v tomhle opakovaném stavu strach to dovysadit. Ale opravdu chci. A tyhle stavy ne. Máte někdo podobnou zkušenost? Budu ráda za všechny rady, hlavně jak to nejlépe v danou chvíli zvládnout. Vůbec ano netuším, co je spouštěčem.

  17. Nell napsal:

    Už druhy den od rána úzkosti a vnitřní třes.Obavam se,ze se ta mrcha zase vrací.Mam nechuť cokoliv dělat..Ani trochu se mi nechce do práce-mezi lidi…Jsem mrzuta.Take někdo pocitujete zhoršení???

    • klabe napsal:

      Já to tu psala už několikrát, taky si teď užívám pěkný propad, až jsem to musela řešit s psych. Až se ale bojím napsat, snad se to už ustaluje. Ale u nás je furt něco: Aktuálně mi tu pláče prostřední dítě, že ho bolí bříško a až několik dnů hlava (má po angíně, je přelečenej antibiotikama), tak nechápu, co se zase děje a samozřejmě nervy, co mu může být.
      Já mám obecně jaro vždycky psychicky horší a to většinou zničehonic, z velké spokojenosti a pocitu štěstí během pár dnů bum a je to zase na prd. 🙂

      • 73Klara napsal:

        Klabe to bříško taky řešíme pořád doma (syn příští měsíc 12). Nikdy nevím, jestli je to pro to, že ho bolí břicho (jakože viroza a bude průjem), nebo že se přejedl. Nebo psychosomatický (řešili sme šikanu tři roky ve škole a ráno nechtěl chodit do školy stran bříška). Na alergických testech mu nic nevyšlo.
        V osmi měsících měl campylobakter a byli sme ve špitále týden – nejhorší zážitek mého života. Od té doby jsem co se týká kakání a bříška pošahaná, dlouhý roky jsem sledovala konzistenci stolice – do okamžiku, kdy mě ze záchodu vyhnal, že chce soukromí. Dlouhý roky jsem poslouchala v noci, jestli mu škrundá ve střevech… V okamžiku náběhu na průjem, už nervy…
        no a pak nemám mít panický ataky 🙁

        • Bony napsal:

          Kdo ho šikanoval, tak mu dejte přes držku, vás syn si to po celý život v podvědomí ponese, mluvím zvlástní zkušenosti, nebude to chlap ale sračka uzkostlivá.

          • 73Klara napsal:

            Máme už vyřešené, ale táhlo se to. Škola si dlouho nic nepřipouštěla, až když sem začla vyhrožovat PČR, tak se začlo něco konečně dít. Ale v podvědomí to už má… to je mi jasné.

          • Amarellka3 napsal:

            Klári,
            to mě moc mrzí s tou šikanou, je to děs, já byla šikanovaná 3 roky na ZŠ a následky si nesu dodnes. Jenomže za mě to nikdo neřešil, nikdo nepomohl, až jsem sama odešla na 6ti letý gympl a zbavila se té strašné třídy na ZŠ. A to dnešní děti si umím představit, že jsou ještě horší. Je fajn, že vy to řešíte, ale myslím, že dítě je tím ovlivněné.

          • 73Klara napsal:

            Amarellko na sto pro je tím to dítě ovlivněné. Nejhorší na tom je, že jeden z těch bossů šikanátorů je teď jeho "kámoš". Syn k němu vzhlíží. Nechápu to, ale bohužel je to tak.

        • klabe napsal:

          Už jsem se i pídila ve škole, jestli je všechno v pořádku. Mají úžasnou paní učitelku, říkala, že žádná změna, že je to nejoblíbenější dítě (ač velkej introvert) ve třídě, že všichni s ním chtějí kamarádit. Věřím jí. On už před lety měl "bříškový" období, byli jsme i na gastru (je na svůj věk vysokej a hubenej), zjistili mu hraniční lepek i laktozu. Možná by stálo za to opakovat ty testy. Teď mě spíš straší ta hlavička. Prostě pořád něco. Nejmladší měl teď dva týdny neštovice a už si stihl švihnout i horečkovou virózu. Nedivím se, že s dětmi a s tou velkou odpovědností za ně přijsou ataky a úzkosti.

          • 73Klara napsal:

            Přesně jak píšeš, pořád něco. Ten lepek s laktozou by mohly způsobovat bolesti bříška, zkusila bych to na chvíli omezit co to půjde. Předpokládám, že oběd má ve školní jídelně, tak tam to úplně nevychytáš, ale aspoň doma, co to pude. Třeba to pomůže…

          • klabe napsal:

            Zkusíme to omezit, on právě sám o sobě moc pečivo nevyhledává ani mléko, maximálně jogurty, ty má rád hodně. Ale jinak je to dítě, co celkově je děsně vybíravý v jídle (podle toho taky vypadá). Ale přiznám se, že představa, že by tam něco s lepkem a mlékem bylo (on má navíc prokázanou alergii na sóju), mě docela děsí. Tak nějak bychom to časem určo vychytali, ale začátky by byly asi hodně krušný. Ale nebudu předbíhat.

      • 73Klara napsal:

        Jinak si myslím, že má narušenou střevní mikrobiotu z těch ATB, dej mu nějaký probiotika a bude ok!

    • 73Klara napsal:

      Ahoj Nell, v poslední době hodně nás tady má propady. Mě to drželo týden, dneska jsem se nějak dala dohromady a je mě celkem fajn – nerada bych to zakřikla.

    • Aknela napsal:

      taky mám zhoršení. včera mě chytla taková panika v autě v myčce, to bylo poprvé. něvědla jsem co se děje, byo mě zle, že nevidím před tu pěnu ven, bušeilo mě srdce, nápor tlaku do hlavy a až se mi chtělo omdlít a k tomu zvracet. vyjela jsem ven a musela chvíli sedět v autě a prodýchat se , než jsem vylezla ven nakoupit.
      hrozně se děsím smrti. a ted mám pár týdnů období, kdy je to ještě horší. mám strach co by si počla moje dcerka bez mámy, co muž když máme čerstvou hypotéku. vždyt by to bylo na mašlu. pak si říkám, jestli existuje posmrtný život, jestli smrt hodně bolí. jestli duch může sledovat svoje blízký… a pak najede panika. nemůžu dýchat, bliká mě před očima, třes rukou, srdce ani nemluvím, bolest na hrudi…. jojo , to jsou panečku stavy 🙂

      • Amarellka3 napsal:

        Aknelko,
        to mě mrzí, že je ti taky hůře, ale ono to bude i tím příchodem jara, počasím… já dnes málem nevstala z postele, jak jsem vyčerpaná.
        Jinak k té smrti, já se několikrát pokusila o sebevraždu a jednou na JIP jsem měla pocit, že jsem v nebi, že kolem mě lítají andělé… byl to naopak docela příjemný pocit, ale chápu, že člověka to děsí. Já na posmrtný život nevěřím, ale co my víme. Zkus nad tím tolik nepřemýšlet, když jsem byla malá, tak mě to často večer napadalo a vždycky jsem brečela pod peřinou, ale teď se snažím to nějak neřešit, co má být, bude.
        Ať je ti lépe.

        • Beruska napsal:

          Dobrý večer, mohu k vám do diskuse?

          • Amarellka3 napsal:

            Určitě můžeš 🙂

          • Beruska napsal:

            Jen nevím jak pokračovat za tvůj komentář Amarellko, jde mi odepsat jen na můj. Našla jsem tuto skupinu, včera sem dala komentář, ale nikdo zatím neodpověděl, tak to zkouším pod vás. Co se týče me osoby, tak viz vise, můj nový komentář. Dnes to ale pokračuje. Přes den to šlo. Ale k večeru zase třes, zimnice, zároveň horký nával do hlavy, bušení srdce, špatně od žaludku a špatně se mi dýchá. Všude píšou, že se tomu člověk nemá bránit, ale nějak to asi nechápu. Snažím myslet na jiné věci, ale je to stejne, tak jsem si raději vzala neurol. Když ale na to zůstanu myslet tak se bojím, že se to zhorší a bude mi zle jako před 7 lety, kdy mě odvezla i zachranka

        • Klára napsal:

          Dobrý večer holky, zajímavé, já myšlenky na smrt nemám vůbec. Ani mě nenapadlo nikdy, že bych mohla umřít…tak tyto problémy fakt nemám.

          Každopádně Aknelko, tu situaci v myčce si dovedu velice živě představit. Ten uzavrenej prostor a vědomí, že to bude trebas ještě 15 min trvat, to je hnus. Bereš AD? Nebo se to snažíš nějak ustát?

          • Amarellka3 napsal:

            Klári,
            tebe ani při rozjeté atace nenapadne, že umíráš? Já do 22 let o tom taky moc nepřemýšlela, jen o nekonečném prázdnu po smrti a kvůli tomu jsem plakala, že jsem si to nekonečno nedovedla přestavit. Ale když jsme ve třeťáku na medicíně na patologii chodili každých 14 dní pitvat, tak v tu dobu se mi rozjela PP a strach ze smrti. Postupem času se to změnilo v touhu zemřít, pokusy o sebevraždu… teď se nějak snažím o tom nepřemýšlet, jak píšu výše.

          • Míla napsal:

            Ahoj Amarelko.
            To Tě obdivuji, že jsi měla žaludek na to pitvat mrtvé. To je jen pro silné povahy, někomu se tam i udělá špatně a omdlí. Jak to snášeli jiní studenti? A neměl ten traumatující zážitek vliv na Tvoji nemoc?

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Mílo,
            no od nás tam nikdy nikdo neomdlel, i když to byl někdy hrozný smrad. Ale ono, když se soustředíš, abys to udělala dobře, vyučující tě u toho zkouší, nebo vysvětluje, tak se pak člověk soustředí na jiné věci. Ale určitě to byl v tom roce 2008 jeden ze spouštěčů, bylo jich víc, ale tohle taky.

          • Beruska napsal:

            Dobrý večer, já také ne. Spíše jsem to tehda měla naopak. Když jsem to měla prvně, nevěděla jsem co to je a bála se, že mám infarkt. A jelikož mi táta umřel v 50 na infarkt, tak jsem se bála tě tu nemůžu nechat deti. A bylo to děsný . 7 let jsem brala AD a teď je vysazuju.

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Beruško,
            a není ti hůř z toho, že vysazuješ AD? On Venlafaxin patří k AD, která se nejhůře vysazují a může nějakou dobu trvat, než se to srovná.
            Jinak ses ptala myslím, co dělat při atace, každému pomáhá něco jiného, ale jelikož většina příznaků je z hyperventilace, tak se doporučuje klidně dýchat, nádech třeba na 5 dob, zadržet dech na 6 a výdech na 7. Nebo dýchat do sáčku. Mi třeba pomáhalo nebýt sama, mluvit s někým. Někomu pomůže opláchnout si obličej studenou vodou, chodit, dýchat čerstvý vzduch… a někdy je prostě potřeba si dát i nějaký lék, třeba ten Neurol, ten by měl tak nejpozději zhruba do 30 minut zabrat.

          • Klára napsal:

            Amarelko nee, na smrt vůbec nemyslím. Při rozjeté atace mám nejvíc strach, že omdlim. Zajímalo by mě, zda skutečně někdy někdo omdlel. Všechno nějak zvládám, hučení tlak v uších, brnící končetiny, stazenej žaludek, bušení srdce, nedodychavani… Ale jak na mě jde horkost a pocit na omdlení, je zle.
            Tu patologii chápu, já bych pitvat nemohla. To musí s člověkem strašně zamávat.

          • Amarellka3 napsal:

            Aha, tak to je zvláštní, protože většina lidí se při atace bojí, že jim jde o život. Já myslím, že jak při atace vyletí tlak, tak člověk tam snadno neomdlí, ale stát se to asi může, ale jak omdlí, tak se podle mě zas hned probere. Já když měla PP, tak jsem byla na omdlívání náchylnější, ale neomdlela jsem nikdy jen tak, jen třeba když jsme k tomu byli na operačním sále, tam jsem omdlela několikrát.
            Pitvání mi sice tolik nevadilo, ale vadilo mi, když tam třeba ležel někdo mladý, jednoho s nádorem jater a metastázami všude vidím dodnes, byl kost a kůže a bylo mu 19 let. Prostě tehdy jsem si uvědomila, že je člověk smrtelný.

          • carmen napsal:

            Ahoj tak přesně tohle mám já strach že omdlím zrovna když budu řídit auto….protože vždy tyto stavy jsem měla při řízení točení hlavy hučení v uších pocit že já nejsem já a že omdlím že prorazím svodidla a někoho zabiju tím že jsem omdlela…paradoxně že zabiju sebe mě nenapadlo….při těch atakách…

          • Míla napsal:

            Ahoj KLáro. Taky se divím, že nemáš strach při atace, že umřeš. Obyčejně jsou to první základní myšlenky co Tě napadnou, ….pane Bože mám hrozný strach , že umřu…..

          • Beruska napsal:

            Amarelko, je to možné. Nejdříve jsem brala jiné léky, ale v 2014 mi to hodil nevím proč na Venlaflaxin. V 7/2018 mi to doktor předělal na Argofan, že to patří taky mezi Venlaflaxin, ale dá se pulit. Tak beru už 3/4roku půlku, takže 37,5 mg. Od té doby jsem to měla cca týden v říjnu, to jsem dala, a teď podruhé. U mě je problém, že jsem workoholik, mám ráda život a jsem hodně emotivní a vše moc řeším. A teď jsem po 4 operaci kolene, musím ležet a to je konečná.
            Že se Venlaflaxin hůř vysazuje mi řekl, ale nevím důvod.

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Berusko,
            tak to bereš mini dávku toho Argofanu, ale právě ta nejmenší dávka se pak může nejobtížněji vysadit úplně na nulu. Venlafaxin se údajně (ještě spolu s paroxetinem) vysazuje nejhůře ve smyslu, že se vyskytují různé jakoby abstinenční příznaky, ale když se snižuje opravdu pomalu, mělo by to jít i tak. Já třeba Argofan vysadila 225 mg ze dne na den a nějak se to dalo.
            Možná, že je ti hůře i proto, že jsi doma po operaci, mně se taky vždycky psychika zhoupne, když jsem nemocná a když ty ještě ke všemu musíš ležet, tak to je nápor na psychiku jako hrom.

          • Beruska napsal:

            Jinak to mluvení s někým mi také pomáhá, ale přítele to nezajímá, tak mám na telefonu kamarádky, ale je mi trapné je otravovat furt a třeba v noci. Proto mě i zaujala tato skupina. Protože kdo to nezaziva, nepochopí…..

          • carmen napsal:

            Ahoj chlapi na to nemají nervy poslouchat jak ti je zle vydrží to chvíli nesnášejí nemocný ženský…i ten muj ze začatku vyslechl ale jak jsem se o tom bavila pořad raději utekl do sklepa…..tak to s ním neřeším sice mu to občas vyčtu ale těd už ani ne…chlapi jsou prostě z jiné opice a nechápou že my ženy potřebujeme vždy vše rozebírat i kdyby tak 100x dokola(tedy alespoň já)

          • Beruska napsal:

            Ahoj Carmen, je to děs jako. No to by mě zajímalo, jak to řeší chlapi, když mají PA. Já po něm nechci, aby mě ťuťankoval, ale potrebuju si povídat o čemkoliv, abych přišla na jiné myšlenky a přestalo to, ale on ne, buď jde na šipky, nebo si vezme sluchátka a čumí na filmy. . Připadám si jak hypochondr před ním. Přitom, když jemu něco je, tak se mu věnuju

          • Míla napsal:

            Beruško. To je vidět jak je vůči Tobě empatický. Kdyby si s Tebou o tom promluvil a nějak Tě uklidnil
            tak by Ti bylo rozhodně lépe, ale asi o tom nic neví ani nechce….Když se někomu svěříme , tak je to už poloviční problém…

          • Beruska napsal:

            Amarelko, děkuju za vysvětlení k těm lekum. Jsem moc ráda, že jsem vás tu našla a mám to s kým probrat. . Tak uvidím. V pondělí jdu na stehy a snad už budu rozchozovat. Tou operaci to bude, jsem opravdu živel a když mi řekl chrupavka, tak jsem zacala stresovat, že to bude na dva měsíce a že to nedám a co když se mi vrátí ataka atd. A je to tady….. V úterý mám terapii, tak se těším a psychomudr jdu až v květnu. A to by chtěl vysadit úplně. Tak jsem zvědavá. Jdu zkusit zabrat. Moc moc děkuju za komunikaci, zítra se ozvu. Všem držím zatím pěstičky, ať je lépe.

          • Klára napsal:

            Ahoj, fakt smrt mě nenapadla nikdy. Jen strach z omdlení.
            Pořád mi lehce brní nohy, nasadila jsem koňský dávky minerálů. Jinak náběhy na ataku už nemám, tak snad odezní brzo i to brneni.

    • Simona napsal:

      Taky,pociťují poslední týden zhoršení snad je to tím počasím nevím ,přichází to většinou k veceru když je člověk v klidu ,je to únavný do toho pak ty deti…

  18. Martin napsal:

    Mark Manson – Dumyslne umeni jak mit vsechno u prdele

    Vcera jsem si tuto knizku koupil a dnes ji naprosto hltam ocima. Uz po prvni kapitole si reknete “Proc ja se vlastne na tohle vsechno nevyseru a nezacnu normalne zit?”

    Doporucuju! Surova, vulgarni a hlavne ctiva kniha.

  19. Karla napsal:

    ahoj lidičky,já zase tlak nad levým okem a motáni hlavy a děsná úzkost.

    • Amarellka3 napsal:

      Karli,
      to mě mrzí, může to být i z toho počasí venku, ty motanice a tlak v hlavě. A na úzkost si něco bereš? Já vím, že ty máš ráda bylinky, tak třeba meduňku, mučenku, kozlíkové kapky…? Já mám doma kozlíkové kapky od Dr. Grešíka.

      • Karla napsal:

        Děkuji za povzbuzení.Promin,ale nemam sílu na psaní, škrábe mě v krku, kašlu, jdu si už lehnout.

  20. Nell napsal:

    Ahoj Ami, už jsi zdravá??ja 3 týdny doma.v pondělí uz půjdu do práce,ale vůbec se mi tam nechce.Jsem stále děsně unavená a vytrepana .stale cítím vnitřní třes jako tenkrát při PP.ze by se ta mrcha vracela???Konak mi vyšly blbě krevní testy.zvyseny obsah leukocytu a ještě něco.za 14 dni musím znovu na krev..A co ty se zánětem průdušek??Doufam,ze už je lépe.

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Nell,
      to mě mrzí, že se ti to takhle vleče, ty leukocyty můžou být při infekci zvýšené, uvidíš, co za těch 14 dní, já zas měla zvýšené lymfocyty. Já už dobrý, co se týká zánětu průdušek, byla jsem doma jen 6 dní, od minulé středy chodím zas do práce, ale taky jsem hrozně vyčerpaná a ještě jsem najela na dietu, tak i to mě vyčerpává, ale musím shodit, včera jsem se zvážila a myslela jsem, že se zblázním, hysterický pláč a zoufalství, kam až jsem se vyžrala za poslední 3/4 rok, jak mám ty svalové slabosti a necvičím a jen jsem žrala.
      Držím palce, ať je ti brzy lépe. Chápu, že se ti nechce po takové době do práce, ale to je o zvyku, mně se taky moc nechtělo, ale už je to lepší.

      • Nell napsal:

        S vahou ani nemluv.ja poslední roky jen přibiram a jsem lina s tím něco dělat.driv 64kg a teď 92kg … jsem jak prase,ale nakopnout mne nic nedokáže.pak jsem v létě atletka doma,protože se stydím mezi lidi.

        • Amarellka3 napsal:

          Nell,
          to mě mrzí. Já taky byla líná se sebou něco dělat a pořád jsem jedla pizzy, tvarohové koláče… no ale jak jsem se od zánětu průdušek v červnu 2018 začala přejídat, tak tenhle zánět průdušek před 3mi týdny mě nakopnul a začala jsem jíst zdravěji a zdravěji a poslední dny skoro nejím, což vím, že je špatně, ale nemůžu si pomoct. Já bych hrozně chtěla do léta shodit 10 kg, protože jinak nemůžu v plavkách mezi lidi. Nejvíc mě na tom štve, že jsem vždy bývala hodně hubená a pak jsem se vyžrala o 20 kg za 4 měsíce na poslední hospitalizaci na psychiatrii, pak jsem ve fitku těch 20 kg zhubla, ale bohužel jak mám od loňského června ty slabosti a necvičím, tak jsem zas enormně nabrala :-(.

          • Ema napsal:

            Ahoj holky.ja taky najela na jarni detox podle brichace toma a cvicila jillian pak si snizila davku cipralexu protoze jsem byla happy a ze to zvladnu ze jsem ted namotivovana tim cvicenim.zase jsem sjela dolu.ted necvicim nejim protoze mi neni dobrem a mam zpet uzkosti.tak opatrne s tim nejezenim ale zase si to snazim do te me hlavy spravne naskladat a doufam ze bude lepe.E

          • 73Klara napsal:

            Holky to není úplně dobrý, úplně nejíst! To je tak na svalení se někde. Co já mám načtený, jíst 5x denně je mýtus, můžete jíst 3x, zdravě a dosyta.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *