Diskuse

Toto diskusní fórum je věnováno Panické poruše.
První panickou ataku jsem zažila v roce 2004. Tehdy pro mě musela přijet záchranka, protože jsem se úplně zhroutila. Točila se mi hrozně hlava, zvracela jsem, bušilo mi srdce a dokonce jsem na několik dní ochrnula na spodní končetiny.  Tehdy jsem byla přesvědčená, že umírám. Až později jsem se dozvěděla, že se jedná o panickou poruchu. Ataky jsem měla 2x až 3x týdně. Vždy, když to na mě přišlo, uklidnilo mě, když jsem si sedla k internetu a pročítala diskusní fóra. Ale časem se to na všech diskuzích zvrtlo na řeči o něčem jiném, než o panické poruše. Proto jsem před  lety založila toto fórum, které se věnuje jen této nemoci a ničemu jinému. Věřím, že za ta léta mnohým, kteří tuto diskuzi navštívili, byla k užitku. Prosím i nadále vkládejte všechny své poznatky, rady a tipy, jak se s touto zákeřnou nemocí vyrovnáváte právě vy. Ale zároveň prosím, abyste se neodchylovali od tématu, protože  příspěvky nesouvisející s PP odradí ty, kteří hledají na této diskuzi skutečnou podporu a pomoc. Věřím, že vzájemným předáváním si vlastních pocitů a zkušeností s touto nemocí spojených, se s ní dokážeme lépe vyrovnat.
Děkuji Všem Zuzka

50 212 reakcí na Diskuse

  1. Pavel V. 32 let napsal:

    Dobrý večer, přátelé mam dotaz. Po roce a půl se mi opet vrátily stavy panicke poruchy, jenže divný je ze teď mam uz týden vkuse tlak 160/100? I vyssi. Mam docela strach ze teď už to není panicka porucha. Mate nekdo taky takove zkusenosti?

    • Zuzana22 napsal:

      Ahoj Pavle, mě to jde taky přes tep a tlak. Před rokem jsem měla relaps a jako ty jsem měla tyto hodnoty. Měla jsem holter a v normě. Od té doby jsem na Estanu. Zajdi si pro jistotu k dr.at máš klid.

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Pavle,
      já ti psala něco o tlaku a PP do tvého tématu o tom, jak jsi byl u vojenského Dr. který ti dal léky na tlak, tak si to přečti.

      • Pavel V. 32 let napsal:

        Ano. Jenže to je ten obrovský problém. Chce mě léčit z vysokeho tlaku (upresnuji neni to můj vojenský doktor, jsem momentálně jinde). A řekl mi “žádné psychické poruchy, jen hypertenze”. To je problem. Vysoký tlak je zpusoben stresem kvůli návratu ataky. A on me chce léčit pouze na vysoký tlak

        • Amarellka3 napsal:

          A nemůžeš si najít jiného lékaře? Samozřejmě, že při atace tlak vyletí, ale nevím, jestli může být zvýšený tolik kvůli psychice pořád. Proto by mi přišlo smysluplné dát na tlak Holtera a ověřit, jestli je vysoký pořád, nebo třeba ve spánku je ok. A léčba má být samozřejmě komplexní, předpokládám, že vysoký tlak není tvůj jediný projev ataky, proto bych všechny příznaky Dr. popsala a trvala i na jiné léčbě, nebo si našla psychiatra zvlášť.

  2. Amarellka3 napsal:

    Ahojte,
    jak se máte při sobotě? Já jsem hrozně vyčerpaná, nevím, jestli je to i tím, že už skoro 14 dní držím dietu a kromě toho, že vůbec nehubnu jsem akorát podrážděná a ještě víc nenávidím svoje tělo.

    Martine,
    nic tu nepíšeš, tak snad jsi vyrazil na oslavu a zvládl jsi to nějak. A tobě vše nejlepší a hodně zdraví, psal jsi, tuším, že slavíte i tvé narozeniny.

    Klárko,
    také hezkou oslavu tatínkových narozenin.

    • Martin napsal:

      Ahoj Amarelko,
      nakonec asi prasek zabral… Je zajimave, jak blby prasek dokaze vytesnit ty otravne myslenky. Takze sice jsem malicko oblbly, ale hlavni je, ze jsem tu – jen skoda, ze jsem to nezvladl bez prasku.

      Jinak k tve diete – tu sis vymyslela sama, respektive poskladala, nebo jsi byla u poradce? Kdyz jsem chodil cvicit, tak jsem se o vyzivu a suplementaci hodne zajimal a telo je strasne komplikovane. Zakladem hubnuti je mit vyssi energeticky vydej nez prijem. Strava ale musi byt vyvazena, aby telo nemelo strach, ze je momentalne v krizi a docasne vse neukladal z obav, ze ted zadna energie nebude. Nejdulezitejsi je jist alespon 5x denne, aby metabolismus byl neustale v zaprahu. Hubnuti neni otazka jednoho tydne a pokud clovek usuzuju pouze podle vahy, pak se jen o to vic frustruje – je potreba vedet kolik skutecneho tuku, vody a svaloviny v tele je a podle toho pak delat zavery zda je hubnuti uspesne ci ne 🙂

      Kazdopadne pokud jsi z diety unavena, pak delas neco spatne. Mas tam dostatek ovoce?

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Martine,

        tak to mám velikou radost, že jsi na oslavu šel, jsi dobrý :-). A s práškem – to nevadí, příště to půjde i bez něj, hlavní je, že jsi dorazil a doufám, že je oslava fajn.

        Hubnutí jsem neřešila teď s nutričním terapeutem, ale chodila jsem na program pro dobré pro lidi s duševním onemocněním, kteří přibrali po lécích, tam jsme se učili sestavovat jídelníčky a pak jsem měla konzultaci s instruktorkou z fitness, která je i výživový poradce a sestavila mi jídelníček. Jím hodně zeleniny, odpoledne a večer jen zeleninu. Ráno ovoce a dnes jsem měla 200 mg proteinového pudingu k snídani (300kJ/100 g, cukry 4,0 g, přičemž fitness poradkyně mi říkala cukry max do 3,0 g). Oběd např. včera tofu na kari se zeleninou a rýží (vím, že rýže už má vyšší glykemický index, ale zas nejím pečivo). Ale unavená jsem příšerně a je mi blbě, dnes je i hnusné počasí, ale mám vztek, že se omezuji a váha nejde dolů, ani cm.

        Tak moc užívej oslavu a děkuji.

        • Martin napsal:

          Krásné pondělí přeju Amarellko 🙂
          Ano, to mi říká i doktor, že se mám sám pochválit, že jsem to zvládl i když to bylo s práškem… ale já to prostě beru jako prohru, že jsem to sám nezvládl.

          A jak dlouho už takhle jíš? Ono to chceš i čas – člověk jak je zvyklý jíst si kdy chce co chce a v jakém množství chce, tak chvíli trvá, než se tomu tělo přizpůsobí. Jak se říká – počkat, až se žaludek zase stáhne. I když je to kravina, protože žaludek je sval a není tam co roztahovat.

          Držím palce a nebuď tak sebekritická. Radši na sobě najdi ty hezké vlastnost – například jak jsi ochotná a všem nám tady moc pomáháš kdykoliv můžeš svýma radama 🙂

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Martine,
            taktéž přeji krásné pondělí. Jak dlouho jsi nakonec na oslavě byl? Podle mě je jedno, zda s práškem, či bez něj, i když chápu, že bys měl lepší pocit, kdyby to bylo bez něj, ale to půjde zas někdy příště, prostě to chce postupně trénovat a je super, že jsi tam šel, doufám, že to byla hezká oslava.
            Zdravě jím 14 dní, ale přijde mi, že prostě dolů nešlo ani deko. Omezuji se den ode dne víc a víc, vím, že to není dobře, že se to pak víc ukládá, ale já si nemůžu pomoct.
            A jak se dnes daří? Tady je aprílové počasí, chvíli prší, chvíli sněží, chvíli svítí sluníčko…
            Hezký den.

    • Panda napsal:

      Ahoj Ami, ja se na dietu prave chystam. Neskutecne jsem se vyzrala, za tu zimu a jak jsem si myslela, ze me opusti zravka s prichodem jarnich dnu tak nejak samovolne, tak se nic takoveho nekona. Ja to mam taky, ze nehubnu hned, tak vydrz, on se aspon castecny vysledek urcite ukaze. Zalezi taky, v jake jsi fazi cyklu atd. Ja v te druhe a nalada pod bodem mrazu ohledne vseho.

      • Amarellka3 napsal:

        Pandi,
        tak to moc držím palce s dietou, já se vyžrala 10 kg od té doby, co mám svalové slabosti, takže teď musím dietkovat. Já právě vždycky hubla hned, ale asi jak jsem si díky PPP rozházela metabolismus a taky už nejsem nejmladší, tak to jde hůř. Já nevím, jestli to vydržím, jak méně jím, tak jsem ještě víc vyčerpaná, dnes jsem málem ani nevlezla do sprchy, jak jsem slabá a jen tu sedím u pc a jsem vyřízená a to jsem měla ještě 2 kafe a unavená jsem stejně šíleně. A co jinak nového u tebe? Opatruj se a držím palce.

        • Panda napsal:

          Já tak 5 kg určitě. Možná víc, ani se mi nechce na váhu to zjišťovat:( Mám pořád chutě na sladké a tučné. U mě rychlé hubnutí funguje jen když nejím skoro nic, ale na takové dietě zas upadám do dost vyhrocených stavů. Ami, tak to nehroť a jdi si lehnout, já taky jdu. Jsem unavená, možná jarem a mám knedlík v krku – nachlazení a kouření, minulý týden jsem měla sraz a stáhla jsem 10 normálních cigaret. No takže taky nic moc, ty poslední dny. Snad bude se siuníčkem lépe a půjdou líp i ty kila. Opatruj se a ať se ti podaří pořádně se vyspat a zregenerovat. Já poslední dny spím dlouho, ale často se budím a ráno si přijdu málo odpočinutá.

          • Panda napsal:

            Jo a myslíš, že se dá vyšší, nebo vysoký tlak poznat i bez měříče? Mívám občas úzkosti, že mě bolí na hrudi a tluče mi srdce. Tlak jsem mívala vždy nižší, ale naposled mi ho ofiko měřila Dr. před rokem a to se mohlo změnit hodně věcí. Úplně si nechci kupovat tlakoměr, protože bych na tom zahořela a měřila se stále (a se vzrůstajícími obavami…)..

          • Amarellka3 napsal:

            Pandi, tonometr si nekupuj, to by byl jen bludný kruh. Tak pokud máš pochyby, tak si ho nech přeměřit u Dr., až půjdeš na očkování. Jako hodně vysoký TK se asi pozná, ale pokud bys dobu kratší, než rok, měla třeba trochu zvýšený, tak to si myslím, že nepoznáš. Jinak mohou být bolesti hlavy, závratě… ale většinou hypertenze projevy sama o sobě nemá.

          • Amarellka3 napsal:

            Pandi,
            já se taky nevážila, ale poznám to podle oblečení téměř přesně, takže minimálně 10 kg navrch mám. Já mám ve skříni kalhoty velikosti 36 – 42 a v tom se různě pohybuji. 36 jsem tedy už vyřadila, protože se i když nerada smiřuji s tím, že toho už nedosáhnu. Kdybych mohla jen doma ležet v posteli, tak taky nic nejím, ale jelikož musím nějak fungovat, tak musím najet na nějakou racionální dietu, teď se zatím 14 dní držím bez sladkého a pečiva a jím hodně zeleniny. Já naopak kouřit zas přestala, protože jsem měla potřetí za 3/4 rok zánět průdušek a hodně se mi zhoršila alergie a asi i astma, úplně se bojím jít na kontrolu na plicní, asi se tělo už cigaretám fakt brání, tak se budu muset nějak překonat. Tak už jdu spát taky, padám na hubu únavou. Opatruj se.

    • Klára napsal:

      Ahojte, Martine super, že si to zvládl byť s pomocí, příště už to bude bez!
      Amarellko ono jak máš min kalorií máš i min energie, ono se to časem poddá. Vydrž, tělo pustí pár kilo s bude líp.
      Mě už pár dnů brní nohy. Docela mě to nervuje. Snažím se na to nemyslet, včera jsem měla i takové blbé divné pocity.. nevím jestli mám zavolat Dr a navýšit ad. Vím, že budou propady, a zas se to zlepší… ségra mi řekla, že to mám z přemíry sportu, že všechno moc hrotim. Přitom mě to nijak nestresuje, moc mě to baví, dnes mám bosu… trochu mě bolí za krkem, k tomu to každodenní střídání počasí

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Klári,
        to brnění fakt může být i z toho, že moc cvičíš, mě taky sport nestresoval, naopak mě hrozně bavil a podívej, jak jsem dopadla, že najednou nemůžu cvičit vůbec. Nevím, jestli hned navyšovat AD kvůli den trvajícím divným pocitům, AD stejně vše nevyřeší, chce to pracovat na příčině.

        A jaká byla oslava včera?

        Hezký den a užij si bosu.

        • Klára napsal:

          Oslava v pohodě, nacpala sem se věnečkama a chlebíčkama. Odpo sme pak jeli plavat, tak něco jsem vyplavala.
          Tak teda nevím, jestli mě nějak skrytě nestresuje ten sport přitom je to věc, co miluju. Snad to za pár dnů přejde. Asi budu muset trochu zvolnit. Pochopitelně se šíleně pozoruju. Všechno je to v hlavě. Příklad včera. Vždycky v 10 v sobotu má syn parkour, kam ho odvedu, běhám v parku a pak ho vyzvedávám. Vyběhla jsem, a bylo mi tak nějak jinak. Furt sem spekulovala jak zle mně je. Pak sem se zdravila se známým (taky tam běhal) a během sekundy sem byla v pohodě.

          • Amarellka3 napsal:

            Tak to jsem ráda, že oslava byla fajn, my ji máme příští víkend a mám strach, abych nepodlehla nějakému pokušení ve formě dortu apod. Ale tak snad ne.

            Tak možná bys mohla trochu zvolnit, protože se podle mě už dost přetěžuješ.Mi říkali na neurologii, že jak jsem chodila 6-krát týdně, že už to bylo moc.

            A co máte v plánu na dnešek, kromě bosu? Já jdu s kamarádkami na kafe a hned dvě pokušení – holky kouří a já si nemůžu dát a pak si jsme si vždycky dávaly dortík a ten taky nemůžu. Teď tady snídám smoothie z ovoce.

            Tak hezký zbytek dne a nepřeháněj to tolik zas s tím cvičením.

          • Klára napsal:

            Amarellko jsme ještě u našich, a tím větrem vypadla elektřina, takže nic nefunguje. Až se začnou vybíjet mobily, jedem do Brna ☺️ tak já teda zruším zítřejší trampolíny, budu muset trochu ubrat. Kruci to mě štve, doma si nikdy tak na zadek nohy ruce břicho nezacvicim.
            Amarellko tak to ustoj odpoledne, ono by tě to zas mrzelo, kdybys to porušila, když už si dva týdny vydržela.

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Klári,
            jaké bylo bosu? A už jde u vašich elektřina, nebo jste museli odjet?
            Já to dnes ustála jen napůl, dortík jsem si nedala, jen kafe, ale měla jsem s holkama 3 cigarety. Pak jsme ještě byly nakupovat, tak jsem zas nalítla na slevy a koupila si nějaké oblečení, třeba 2 tílka v Tally Weijl za 199 Kč.
            Hezký večer.

          • 73Klara napsal:

            Ahoj Amarellko,
            bosu bylo super, byla sem nadšená a i jsem to cvičitelce řekla, že to měla super. Jela to ve stylu tabaty, dva cviky – myslím 8 opakování, pak minuta pauza a zas další cviky. Fakt super. Jak se mi původně nechtělo, tak bomba. Dneska mám problémovky a trochu to budu muset do budoucna omezit. Asi ten organismus přetěžuju. Včera běh a pak bosu. Dneska běh do práce, běh z práce a ještě problémovky… asi je toho moc.

            Pořád se kontroluju, průběžně mě trochu brní nohy. V noci jsem měla náběh lehce na ataku, horkost do ruk a divný pocit, prodýchala jsem to a nějak to odeznělo. Bavila jsem se o tom ráno s kolegyní (jedna z mála, kdo to v práci ví). Jsem celkem v klidu, vím o co se jedná. Vím, že na to neumřu. Vím, že to odezní. Vím, že jsem prokleplá od doktorů a "nic" mi není. Vím, že mě teď rozhodila nějaká nestandartní situace (aniž bych si to třeba uvědomovala, ale je to někde pod povrchem). Sledovala jsem pár videí, jak na ně upozorňoval Martin. Zkusím tu relaxaci po ránu. Přesto mě to ale vytáčí, že mám teď propad 🙁 tak nějak jsem to nečekala…

            Amarellko tak to jsi dobrá, že sis odpustila dortík (já sežrala v sobotu asi osm žloutkových věnečků, ty miluju). Ty cigarety taky odbouráš, neboj. Cigarety mě nikdy nelákaly, mně primárně vadí ten smrad a chuť už vůbec mě neláká. V pubertě nebo v postpubertálním období jsem si koupila asi dvě krabičky cigaret ve snaze pomocí cigaret zhubnout, nepodařilo se to a navíc mě to vůbec nechutnalo, ale připadala sem si hrozně dospěle 🙂 když sem báňala na balkoně.

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Klári,
            tak to jsem ráda, že bosu bylo super, my taky měly super cvičitelku a taky jsme jí to s kamarádkou říkaly, že je nejlepší, bohužel ale u nás ve fitku přestala cvičit.
            Ale máš toho fakt dost, kolik běháš denně km?
            Já dnes dobíhala autobus a pak jsem se celá rozklepala.
            Jinak mě mrzí, že máš trochu propad, ale přijde často v době, kdy ho nejméně čekáme, ale zas to přejde určitě. Ta relaxace by mohla být fajn, já na ně tedy moc nejsem, neumím se uvolnit, jsem pořád v napětí a relaxace mě ještě víc zneklidňují.
            Žloutkové věnečky jsem dřív jedla ve velkém taky, ale chodila jsem je pak zvracet, toho se teď chci vyvarovat, takže sladké raději jíst nebudu vůbec. Já kouřit už fakt nesmím, protože mám pořád záněty průdušek, alergii že se celou noc dusím a astma, ale někdy prostě neodolám a s kamarády si pár cigaret dám, ale sama už kouřit nechci.
            A jaký dnes máš den?
            Opatruj se a užij si problémovky.

          • 73Klara napsal:

            Ahoj Amarellko,
            no dneska běh do práce ráno 6 km, teď kolem čtvrt na čtyři padám směr do školy (hovorové hodiny), dalších 6 km, no a pak ty problémovky – ale fakt je, že v tom fitku si vybírám cíleně hodiny, který nejsou moc kardio, ale posilovací. Ale budu muset trošku zbrzdit. Teď jsem poslední týdny běhala přes 70 km týdně. Fyzicky to zvládám, tak jsem to trochu navýšila (sem si pohrávala s myšlenkou na ten maraton…).

            Mě ty relaxace právě taky nervují, když někdo řekl dřív zavřete oči a pomalu dýchejte, reagovala jsem úplně opačně. Ale dnes v noci bych i možná si pustila nějakou relaxaci na odvedení pozornosti. Prostě to vyzkoušet v této situaci. Buď to bude fungovat, nebo ne…
            Jinak den celkem ok, chvilkama mi ty nohy brní, ale tak nějak jsem se uklidnila. Beru to jakou svoji součást, ono to odezní. Přesně jak píšeš, v době kdy to nejmíň čekám, přijde propad – já byla taková dobře namotivovaná a naladěná teď v souvislosti s tím cvičením… a bum, už je to tady (asi abych se zbytečně moc neradovala).

            A jak se máš ty, co kašel, už je to dobrý?

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Klári,
            takže běháš tak 12 km denně? Ty jo, to je dost, já běhala dřív 5 km denně a úplně mi to stačilo. Teď ještě tak týden nic a pak možná pomalinku zkusím vyběhnout, ale bojím se, že mi nohy vypoví službu a někde se skácím, jak mám ty slabosti.
            Mně na odvedení pozornosti při atace pomáhalo s někým mluvit, nebýt na to sama, relaxace v tu chvíli by mi asi taky nepomohla, ale můžeš vyzkoušet.
            Kašel už je skoro ok, jen teď pořád mám ucpaný nos z té alergie.
            A co to jsou hovorové hodiny ve škole?
            Já jdu dnes na francouzštinu a zítra k psychologovi.
            Hezké odpoledne.

          • Klára napsal:

            Amarellko já se ten běh snažím uchopit nějak logicky, aby to mělo smysl a snad to něco přineslo. Takže dvakrát týdně běhám do práce z práce, středa volno, čtvrtek většinou něco delšího, tak 15 16 km, pátek běžím z práce a trochu si tam vložím kopce. Sobota volně cca 11 km a neděle zas něco kolem 10 – 15 km a rychle. Teď sem běžela z prace v takovým blizardu, že sem doběhla úplně durch, takže do školy sem nešla. Hovorové hodiny jsou 4x za rok, učitel ti řekne, kde má dítě problém nebo co se děje ve škole…ale stejně je všechno na netu.

    • matluše napsal:

      Ahoj Amarellko, Klárko, Karlo a všichni ostatní,
      omlouvám se, že píšu zas až nyní, ale nějak nemám sílu na nic. Ami také jsem byla celý víkend úplně marná, unavená, svalově na bodě nula, nálada pod bodem mrazu… ale dnes to přičítám tomu počasí. Snad je to těmi rozmary počasí. Ráno tu svítilo sluníčko, za půl hodiny sněhová vánice a pořád dokola celý den
      Jinak co se diety týče -pokud máš velikost do 42, tak nemůžeš být nějaká mega silná, takže to prosím nehroť a měj se ráda takovou, jaká jsi. Říkej si, co by za to někteří dali. Můj tatínek vždycky říkal : až tlustí budou hubení, tak hubení budou studení. A je pravda, že když onemocněl rakovinou, byl tu s námi ještě skoro rok a hrozně zhubl a i lékaři říkali že se drží proto, že má z čeho čerpat. Sice vím, že je to hloupé to takto přirovnávat, ale myslím to tak, že pokud nejsi obézní, tak se měj ráda . Nejde o to jak vypadáš ale o to, že máš srdíčko na správném místě a to tady všichni vidíme a jsme svědky, že máš mega srdce.
      Jinak já se plácám jak plácám. Mravenčení kolem páteře, nohy, různé slabosti a tak, pořád stejné. Teď se mi přidalo táhnutí krční páteře a motání hlavy a nevím jak to popsat, hrozná únava očí a najednou jakoby se mi chtělo strašně spát – souvisí to s tím táhnutím za krkem. Ale přikládám to páteři a tomu, že jsem unavená, jak nemůžu spát.
      A jak se máš dnes ty, je lépe? A co vy ostatní, jak se daří a jak bojujete? Všechny vás moc zdravím a děkuju za to, že tu s vámi mohu být.

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj matluše,
        to mě mrzí, že ti stále není dobře :-(. To počasí je hrozné a dnes úplné extrémy u nás, tak si myslím, že i to má na nás vliv. Já dnes nálada taky nic moc, do toho vyčerpání, slabosti…
        Jinak k té váze, obézní podle BMI naštěstí zatím nejsem, ani nemám nadváhu, ale prostě jsem z toho nešťastná. Já vždy byla hubeňoučká, 2-krát anorexie a rozhodně mi v tom bylo líp, než teď v těch špekách. Ale to nikdo nepochopí, já mám prostě patologické myšlení, to je jedno, nebudu tě tím zatěžovat.
        A kdy jdeš na nějaké další vyšetření? A k psychiatričce a psycholožce?
        Moc ti přeju, ať je ti lépe, klidný večer.

      • 73Klara napsal:

        Ahoj Matluše, mně takhle diskuze taky moc pomáhá, člověk ví, že v tom není sám. Mně trnou nohy od min. týdne, včera ve cvičení jakoby motání hlavy a náběh na ataku. Myslela jsem, že budu muset odejít, nakonec jsem to nějak ustála. Dnes od rána mi taky je tak nějak "divně", snažím se na to nemyslet. Pořád myslím na opici v mé hlavě – jak to popisuje Honza ve videích
        https://www.youtube.com/watch?v=V1tvWIsIsEg&l
        Pořád si říkám opice, nemačkej tlačítko, není pro to důvod. Trošku je to vysilující – a to s tímto stavem bojuju pár dní. Takže chápu Matluše, že musíš být úplně ko, pořád se to táhne, problémy přetrvávají… Snad se ti už brzy uleví!

  3. Martin napsal:

    Ahojte a přeju krásnou sobotu 🙂

    Děkuju všem moc za podporu ohledně mojeho dnešního dne D. Nicméně i přes včerejší dobrou náladu se moje mysl dnes rozhodla ukázat mi prostředníček a dokázat mi, že ona je tady šéf. V 7:40 budíček, nasnídal jsem se, dal si prášek AD a bylo fajn. Dokonce jsem si už plánoval jak vše dnes udělat, že si dám v tolik a tolik sprchu, pak udělám pomazánku, pak zajedu do bankomatu a pak se půjdu chystat… Mno a pak ta potvora vystrčila růžky a začala mě strašit. Aniž bych myslel na něco negativního, nebo nepříjemného, začala "ty" pocity. Pomohlo to sice vydýchat a následně jsem si dal 1/2 Rivotrilu, ale už to, že se ozvala mě hrozně rozhodilo a teď mi šeptá do ucha "Tyyy… neblázni… radši dnes nikam nejezdi, nebo uvidíš!!!".

    Takže teď tu sedím, Rivotril už postupně zabírá, chce se mi hrozně spát a jen čekám, jestli vydrží fungovat až do odjezdu, nebo mě zase ovládne ta potvora a já zůstanu doma.

    Krásný to sobotní den 🙂

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Martine,

      tak to mě mrzí, že PP začala vystrkovat růžky, ale tak snad Rivotril zafunguje, byla by škoda tam nejít, třeba jen na chvíli. Když zůstaneš doma, tak ještě budeš mít výčitky, že jsi tam nešel, však tam můžeš být třeba jen půl hodiny a pak se omluvit, zvlášť, když tvoje rodina ví, s čím máš problémy a podporuje tě.

      Držím moc palce.

  4. Busi napsal:

    Ahoj všem, zase se hlásím po delší době… Měla jsem teď nějaký stres a nějak se z toho nemůžu dostat. Mám vlekle problémy s páteří, v podstatě tím začaly moje úzkosti před 3mi lety. No a už několik dní mám motani hlavy, horší vidění, tlak v obličeji, zatuhle trapézové svaly. Samozřejmě už hledám nejhorší diagnózy a všechno se tím jen zhoršuje.

  5. Karla napsal:

    Všem přeju hezký víkend,u nás je strašný vítr,sice svítí sluníčko,ale jinak děs běs…Zdraví Karla hlavně Petra,Amarellku a Matluši…

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Karli,
      děkuji za pozdrav a tebe též zdravím. Tady dopoledne svítilo sluníčko, ale teď už je zataženo a ochladilo se. A jaký máš plán na víkend? Já zítra odpočinek a v neděli kafe s kamarádkami.
      Hezké odpoledne.

  6. Pavel V. 32 let napsal:

    Přátelé, dnes mi (vojenský) doktor podotykam ze arogant jak prase rekl, at si nevyslim že to je prach obycejna hypertenze neboli chronicky zvýšený tlak. Setkal jste se s tim někdo? Podstoupil nekdo vyšetření aby tuto moznost vyloučili. Ten veterinar mi totiz misto antidepresiv napsal pouze prasky na snizeni tlaku.

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Pavle,
      hypertenze je zvýšený tlak, ale je více typů hypertenze, tzv. esenciální, kdy se neví příčina a prostě je vysoký tlak (obvykle se udává při opakovaném měření vyšší než 140/90) a pak je sekundární, kdy se dá najít nějaká příčina a ta se dá často odstranit a pak tlak zas klesne (př. zúžení tepny zásobující ledviny, feochromocytom…), nevím, jak tě tvůj Dr. vyšetřoval, ale chce to několik klidových měření v ambulanci za sebou, ev. pak tlakový Holter. Jinak nevím, jaké vyšetření máš na mysli. Jinak samozřejmě i při atace může vyletět tlak, ale pokud to nejsou nějaké kritické hodnoty, tak se na to antihypertenziva obvykle nedávají. Ale tvůj Dr. tě určitě zná a tak asi ví, proč ti ta antihypertenziva dal a pokud se ti to nezdá, tak to s ním ještě prober. Držím palce.

  7. Jarmila napsal:

    Popíšu jak u mě probíhá ataka.U mě je to velice složité, protože zároveň trpím i hypoglykemií, bez příznaku cukrovky.
    A ta má skoro stejné příznaky jako panická porucha. Začíná to, že pozvolna cítím slabost po celém těle, dále se k tomu přidá bušení srdce zrychlený tep a určitě se mi zvýší tlak.
    Dále to degraduje, že se klepu po celém těle, s obtížemi začnu chodit po bytě sem a tam, myšlenky v nějakém bludu
    to nic není to přejde stále se uklidňuji. Pokuď je ataka už rozjetá tak mě toto uklidňování nepomůže. Snažím se zhluboka dýchat no je mi tak zle, že musím do sebe lupnout neurol, čekám asi 15 min než začne zabírat…..

  8. Jarmila napsal:

    Ahoj všichni.
    Máte někdo stejné a nebo podobné příznaky jako já ? Jedná se o to, že když usínám najednou to se mnou tak škubne až se leknu proberu se a cítím strach…..potom zase taková únava, škubnutí a leknutí to se třeba opakuje i vícekrát za sebou , jako když dostanete nějaký elektrický výboj….

    • Martin napsal:

      Ahoj Jarmilo,
      kdysi jsem se o to zajimal a tyto zaskuby jsou normalni. Mozek nas neustale hlida a behem usinani se nam snizuje tepova a dechova frekvence – mozek se lekle, ze se s nami neco deje a “posle” tenhle zaskub aby nas probral a vse se zase vratilo do “normalu” 🙂

      • Jarmila napsal:

        Martine to já vím , že při usínání občas sebou škubnu, ale tohle je velice nepříjemné..je to takové leknutí až se proberu cítím , že se mi chce moc spát ,tak usínám a zase to nepříjemné škubnutí …potom jakžtak usnu..
        Mám panické ataky každý den ….

        • Martin napsal:

          Ahoj Jarmilo,
          myslím, že vím jaké škubání myšlíš – taky se toho kolikrát leknu, ale asi ne v takové míře jako ty. Ono my panikáři jsme údajně více citlivější na lekání. Někomu vadí zvuky, někomu vadí zase jiné věci. Já lekavý moc nejsem. Každopádně si ale myslím, že to škubnutí nic nebude. Přinejhorším to můžeš probrat s Dr. aby tě uklidnil i on.

    • 73Klara napsal:

      Taky sebou občas škubnu až se proberu, ale panice jsem to nepřikládala. Prostě jsem si myslela, že je to nějaký reflex…

  9. Pavel V. 32 let napsal:

    Dnes opet dobrý den, děkuji za reakce. Ještě by mě zajímalo, mate li zkušenosti s prášky na potlačení akutního stavu panické ataky? Ja jsem dostal RIVOTRIL a jeho účinky mi přijdou, že přichází až hodinu po podání no a za tu dobu klidně 4 – 5 stavu ataky v klidku.

    • Martin napsal:

      Ahoj Pavle,
      abych reagoval na tvuj predchozi dotaz – Me se to vratilo po roce kdy jsem byl v pohode ted na Vanoce. Projevuje se to u me velice podobne jako u ostatnich. Jen s tim, ze vzdy tak nejak vnitrne citim, ze “to” prijde. Pak motani hlavy a dalsi klasicke priznaky. Co je u me ale nejhorsi je obrovsky strach, ze se zblaznim a obrovska bezmoc, ze uz to nikdy nebude lepsi.

      Co se tyce prasku, tak jsem mel jako berlicku Lexaurin, ale velmi male mnozstvi, protoze jsem ho neuzival pravidelne a tak jsem nemel rezistenci. Dal jsem si ho jen kdyz bylo nejhur a zabral prakticky okamzite. Na Vanoce ale nezabral vubec. Dostal jsem tedy AD Venlafaxin a Rivotril na potlaceni n.u.. Ten uz mam ale vysszeny a beru jen AD s tim, ze kdyby mi bylo spatne, mam si dat Rivotril.

      Zrovna nedavno jsem si ho musel dat a zabral mi do pul hodinky. Mozna zalezi i jestli zrovna neco travis atp.

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Pavle,

      já měla na ataky taky Rivotril, zabíral tak do 20 minut až půl hodiny. Měla jsem ten silnější, 2 mg. Pokud na tebe Rivotril působí až za tak dlouho, tak zkus kapkový Rivotril, ten zabírá rychleji, taky jsem ho jeden čas užívala.

  10. Pavel V. 32 let napsal:

    Dobry den, před 3 lety jsem prodělal první ataku. V praci, v klidu, záchranka, nemocnice, vyšetření. Vše v pořádku. Pak se to opakovalo. Léčen jsem byl Eliceou 10 mg. Ted jsem byl rok a půl “čistý”. Opět minuly tyden se mi vrátila a to dost intenzivně. Chtěl jsem se zeptat, jak přesně u vas probíhají stavy? U mě je to tak, že začnu cítit slabost,pocit zvýšení teploty, slabost se začne zintezivnovat. Dojde to do fáze, že mi přijde, že se mi vyplavi nejaka látka do hlavy, celým tělem jakoby projde zachvev a začne intenzivní bušení srdce, doprovázené hlubokých zrychlením dýcháním. Po tomto stavu mám tresy a takovou celkovou slabost, dost často sucho v puse, pocit vyprahlych rtů. Když se teď vždy nechám vyšetřit u doktora po těchto stavech, v onech dnech mam zvýšený tlak kolem 156/107. Mivate to také? Jak někdo popisuje u ataky, že nemůže chodit, já naopak, když to přijde, okamžitě musím chodit, nedokážu sedět. Děkuji moc za odpovědi

    • klabe napsal:

      Pavle, mám to obdobně. Nemám ataky typu infarkt. Vždy mi začíná zničehonic takovým divným pocitem, že je něco jinak. A pak se mi udělá slabo, projede mnou taková teplá vlna do hlavy nebo do hrudníku a mám pocit, že musím omdlít, pak mi začne bušit srdce (ale přiměřeně) a začnu mít pocit, že se nemůžu nadechnout (ale můžu bez problémů). Pak mám často jakoby slabé a třesavé nohy a pocit, že mě neunesou. Zatím jsem neomdlela, nohy mě unesly, srdce neprasklo. Umím ataku poměrně rychle zastavit, ale je to docela vyčerpávající a pokaždé mě ta mrcha rozhodí. A já dostanu strach, že zase přijde a co když to není ataka, ale něco vážného.

      • Lucie napsal:

        U mě to probíhá naprosto stejně jak popsala Klabe..hlavně pocit, že mě neunesou nohy a spadnu, ale nikdy se to nestalo 😉

      • 73Klara napsal:

        Klabe teď nevím, ty bereš AD? Nebo to zvládáš bez?

        • klabe napsal:

          Klári, beru Sertralin od konce listopadu, tři měsíce zabíral a fungoval ukázkové a teď poslední tři týdny šílený propad. Mám za sebou dvě drobné ataky a opravdu velké úzkosti, takže navyšuji AD, ale za tím teda nic moc. Neskutečně mě to štve, snad už mi bude brzo líp.

          • 73Klara napsal:

            Aha, tak to berem zhruba stejnou dobu, ja taky od konce listopadu, ale beru Itakem. Mě pravěže přišlo, že v poslední době – když se moc pozoruju – tak taky bych si mohla nějakou úzkost vykonstruovat. A jedna regulérní úzkost přišla když jsem byla ve Špindlu. Jinak mě bylo blbě v souvislosti s alkoholem o vánocích – ten sem teda vysadila a je to dobrý. Hlavní zásada je nepozorovat se, jak se začnu sledovat, je to nejlepší cesta něco si přivodit.

          • klabe napsal:

            Já se snažím nepozorovat, ale před těmi třemi týdny přišlo motání hlavy, to je v pohodě, to už znám, pak ataky, dokázala jsem je v pohodě odvrátit, během pár vteřin potlačit, ale ten strach opět ve mě zůstal (i když vím, že je to psychika, ataka, nic, co by mě ohrožovalo). A teď mám vnitřní nervozitu a mravenčení po těle a to přijde vždycky ráno automaticky a děsně mě to štve, až bych z toho brečela. Sertralin kapu zodpovědně, v neděli se mám spojit s psych a budeme řešit, co dál, pokud mi nebude líp (zatím není). No, asi to nebude tak jednoduché, jak jsem si třeba ještě na horách v půlce února myslela. Ale snad zase bude líp. čeká mě v květnu víkend s mužem v Itálii, pak dovolená s rodinou u moře a já si to chci užít. Tolik jsem toho v životě už zvládla, tak snad i toto časem půjde.

          • 73Klara napsal:

            Ono to prostě bude mít propady a pak zase bude chvíli dobře. Jsem s tím smířená. Mě v poslední době párkrát když byla nějaká stresující chvíle pískalo v uších, nebo jako by zalehlo. Klabe a kdyby ses šla proběhnout, to by tě neuvolnilo? My jedem k moři přelom květen červen, bude to trochu nápor na psychiku ale hrozně se těším, tak snad to bude bez problému. Lexaurin budu mít v pohotovosti, protože nevím, co se mnou udělá letadlo. Dřív jsem nikdy problém neměla, otázka co teď….

          • klabe napsal:

            Klári, chodím běhat každý den (teda max. 3-4 km), začala jsem právě před dvěma týdny po dlouhé zimní pauze, a u běhání mi je dobře, paradoxně, pak i poté. Ale nejhorší jsou teď rána a dopoledne. už je na mě ten propad moc dlouhej a vyčerpávající. 🙁 Kéž by se to už utřepalo.
            Letadlo kupodivu dávám v pohodě, poprvé jsem taky letěla s lexaurinem, ale použila jsem ho jen na cestu tam a dobrý. Od tý doby jsem letělo už hodněkrát a v pořádku.

          • 73Klara napsal:

            To je zajímavý, že ti bývá hůř ráno … já právěže mívala spíš problém večer – paradoxně jak se člověk dal do klidu. Lehla sem si s knížkou, a začla se mi motat hlava a brnět nohy… a už to jelo, pozorování se. A nebo sem se vzbudila v noci a ptala se sama sebe, buší mi srdce ? A ono pochopitelně okamžitě začlo mlátit víc. Prostě všechno je to v hlavě.
            Klabe zkus popoběhnout tedy ráno. Víš, abys okamžitě zaplašila ty blbé stavy. Netvrdím, že to zkraje nebude náročný. Já když jsem začla běhávat ráno nalačno do práce, chvilku mi to trvalo si na tu myšlenku zvyknout. Obzvlášť v zimě, z teplé postele rovnou do běžeckýho. Ale teď už to mám zautomatizovaný. Večer si nachystám všechny věci, oblečení přesně podle toho, jak je na sebe budu házet, boty a batůžek u dveří. Kopnu do sebe ráno kafe, udělám svačinu dětem do školy, zuby, culík a padám. První kilometr mám dost do kopce a to se probouzím, ale pak už super. Navíc, teď už bude světlo, tak to bude prima. I když, běžet v zimě panenským sněhem, to mělo taky něco do sebe :)))

          • Matluše napsal:

            Jak vás tu pročítám, tak já mám fakt asi taky hlavní problém v psychice. Protože to motání hlavy, špatné vidění, pocit těžkých nohou, mravenčení. to je přesně ono. Akorát že mi to dělá v průběhu dne a dost často – třeba klidně 4x za hodinu. Ale hlavně po chůzi, tudíž je to spojené i s tou bederní páteří. Ale asi jak čekám, že bude problém a podvědomě se začnu sledovat, tím to umocním. Děkuji moc za tyhle stránky, protože mi to tu pomáhá trochu pochopit ty moje stavy a jak píšete, že člověk paradoxně vidí že v tom není sám a není to nic "smrtelného"

        • Martin napsal:

          Ahoj klabe,
          presne vim, jak se citis. Clovek kdyz zazije zase po dlouhe dobe uzkost a ataku, tak se mu zase vrati ten strach z ni. Taky jsem po kazdem probuzeni napnuty a uz dopredu hodnotim jak moc na prd bude muj den. Pokud jdu do prace, tak tam se rozeberu a jsem v pohode. Nejhorsi jsou vikendy kdy muzu lenosit az do obeda a davam sve hlave prostor na mysleni na kraviny…

    • helena napsal:

      Zdravím, jsem na tom úplně stejně. Potýkám se s tím už asi 10 let. Teď asi dva to bylo celkem v normálu. Ale tento týden každý den. Úplně stejné příznaky. Tlak také vyletí, pak se začnu bát, měřím třeba 4x za sebou, a když si vezmu neurol tak tlak jde také dolů. Nevím jestli je to tím počasím? Jinak beru Cipralex.

    • 73Klara napsal:

      Pavle, na mě když to přišlo, musela jsem ven z baráku a chodit venku. Když to bylo v noci, tak po bytě. Jinak teplo stoupající od noh nahoru, motavá hlava, bušení srdce, špatný dýchání, třas, pocit na omdlení.

      • klabe napsal:

        Koukám, že je nás tu se stejným průběhem povícero. To jsem nakonec i ráda. 🙂 Že v tom nejsem samä, i když samozřejmě to nepřeji nikomu.Jeden čas jsem i uvažovala, zda se mi neskřípne krční páteř, protože po atace mě dost často začne bolet za krkem. Ale spíš bude ten krk následkem toho stažení ze strachu z ataky.

        • 73Klara napsal:

          Přesně, ten pocit, že v tom člověk není sám, je svým způsobem uklidňující.
          Já si taky myslela (i neurolog a masérka), že můj hlavní problém je v krční páteři, která se mi blokuje. Křupe mně v ní, takže nějakej problémek tak bude. Celej den sedím před počítačem ve strnulé poloze, tak si to vybírá svou daň 🙁

          • klabe napsal:

            Klári, mám to podobně, v práci celý den za počítačem, krční páteř mě při zaklonění či úklonu bolí a táhne, často mi v ní křupe. Proto mám ten dojem, že by to mohla být prvotně ona a na ni se nabalily úzkosti. Ale vypadá to spíš, že celá moje ataka je psychika se strnulou páteří.

  11. Ardy napsal:

    Ahoj mám dotaz je nebezpečný když budu mít úzkosti nebo panický atak a vysoký tep si jít třeba zabehat nebo něco ? 🙂

    • 73Klara napsal:

      Ahoj Ardy, nevím co se týče toho tepu… ale úzkosti i ataky jsem měla a normálně jsem běhala. Zatím to se mnou nešlahlo 🙂 ba naopak si myslim, že "vyběhat" úzkost je dobrý nápad. Myslím, že ten tep je zvýšený tou nervozitou a úzkostí. Poslouchej svoje tělo, kdyby ti bylo fakt nějak blbě, tak asi neběžet, ale z vlastní zkušenosti cokoliv co odvede pozornost je během ataky a úzkosti vítáno.

    • klabe napsal:

      Ardy, mně běhání taky pomáhá. Nedávno jsem šla běhat i po drobné atace. Sice ¨jsem měla strach, že někde odpadnu a umřu, protože už byla tma, a tím pádem mě nikdo nenajde. Ale neodpadla jsem, dokonce se mi běželo dobře. U běhání se mi ani nemotá hlava. Tep jsem měla vždycky trochu vyšší.

      • Klára napsal:

        Klabe mně se taky nemotala, když jsem s tou motolicí bojovala v létě. Bylo to až s podivem. Šílená motolice v autě, večer v posteli, ale při běhu jsem se nějak soustředila na něco jiného a bylo to v pohodě… Chodíš pořád běhat?

    • Zuzana22 napsal:

      Tak to máš zřejmě slabou ataku, že by si při ní šel běhat. Já když měla ataku, tak jsem si několikrát volala rychlou,tlak 190/120.Nohy jak z gumy atd.
      Naopak při lehké úzkosti to jde,jezdím plavat a vždy úzkost přejde.

      • Martin napsal:

        Zvysena tepova frekcence je prave z toho duvodu, ze chce telo pripravit svaly na co nejvetsi zatez a proto zvysi rychlost krevniho obehu, aby dodal co nejvice kysliku do svalu. Tato krev se zaroven do svalu stahne z hlavy (neni potreba behem boje nebo uteku premyslet) a ze zaludku. Proto se nam mota hlava, boli nas bricho, citime se napnuti a nase myslenky jsou povrchni a bezucelne.

    • Martin napsal:

      Ciste teoreticky si myslim, ze jakakoliv fyzicka aktivita behem ataky je to nejmoudrejsi co clovek muze udelat. Vem si, ze ataka je vlastne obrovsky naval energie do svalu a celkove je telo pripraveno na boj, nebo utek. Driv se tato energie spalila bojem, nebo utekem, ale dnes kdyz prijde nezvana uzkost a ataka, nema se energie jak dostat z tela ven a proto silime a pobihame tam a zpet. Zatim jsem ale nemel moznost to na sobe vyzkouset (napriklad zacit hned delat kliky), navic mam takove tuseni, ze me to pak v tu chvili ani nenapadne a budu zase jen panikarit a behat tam a zpatky 😀

      • 73Klara napsal:

        Nejhorší je, že teoreticky to máme zmáklý, ale když přijde na lámání chleba, tak nás to totálně rozseká 🙁 Na mě když to přišlo, musela jsem ven z baráku a chodit. Nechtěla jsem sama (protože co kdybych omdlela… jednou ve 12 v noci mě mamka poslala do háje s vycházkou 🙂 ale to mi fakt pomáhalo, než ležet v posteli a rozdýchávat to. Zkusit běžet s atakou jsem neměla příležitost.

        • Martin napsal:

          Presne jak rikas. Teorii zmaklou mam na jednicku. Vim do detailu co se pri atace v tele deje, vim, proc jsou behem toho takove a makove fyzicke symptomy… A pak to prijde a jsem ztraceny.

          Pri posledni atace jsem mel takovy naval adrenalinu, ze jsem myslel ze utecu z bytu jen v trenkach a tricku. Lezeni ten stav jen zhorsilo, takze jsem jsem chodil tam a zpatky a nakonec uz psychicky na dne jsem skoncil ve sprse, kde jsem si sedl na zem, pustil na sebe horkou vodu a dobrych deset minut tam proste brecel… Probrecel jsem cely zbytek dne az jsem z toho unavou usnul.

          Ja budu mit asi prilezitost v sobotu. Uz se strasne “tesim* sz rano vstanu a budu cekat az me to prepadne. Vetsinou jsem do odjezdu hrozne napnuty a ve chvili kdyz uz se mam obouvat me to prepadne 😀 mrska jedna

        • Martin napsal:

          Musis chodit spat ve sportovnim a vedle postele mit nachystane boty na behani 😀 Promin, jestli to pusobi, ze se tomu vysmivam – tak to vubec neni. Ale co ma clovek delat… Legrace musi byt aj kdyby na Rivotrily nebylo 😀

          • Klára napsal:

            vydrž, vytáhnou stehy a pak vyběneš.
            Kdy máte tu sešlost, zítra? Nemysli na to, úplně to vytěsni, říkej si třeba, že jedete na nákup… Jak na to budeš myslet, bude to špatný. Ale ty to zvládneš!! Hlavně si neříkej, že to děláš kvůli rodině. Děláš to kvůli sobě, je to tvůj trénink zvládnutí nekomfortní situace. Úplně příjemný to asi nebude, ale dáš to!

          • Klára napsal:

            Ještě tam byly smajlíky na ten spánek ve sportovním, ale nějak se to nepropsalo….

        • Martin napsal:

          Co ja bych dal za to, kdybych si mohl jit zabehat. Jak mam sesity zadek od znaminka, tak jeste tyden nesmim sportovat 🙁

  12. Matluše napsal:

    Ahoj, tak se v tom.pořád placam. Prijde mi, že je vše horší a horší. Prosim mel jste nekdo, že jste byl.hrozně inaveny, bolely vas svaly, jakoby jste byli nemocni a telem vam.úplně jakoby projížděla elektrika? Uz

    • 73Klara napsal:

      Ahoj Matluše, chodíš do práce? Nebo si jen doma? Protože pokud si doma, tak máš hrozně prostoru se v tom plácat, pozorovat se, analyzovat…chtělo by to nějak se zabavit.

      • Matluše napsal:

        Ahoj.chodím do práce. Ale je mi opravdu zle a dnes mi zjistili vysoke crp a nizke ast. Zitra pry dostanu antibiotika ale to asi neřeší tu svalovou.slabost a brneni

        • Amarellka3 napsal:

          Ahoj Matluše,
          kolik jsi měla to CRP? AST mám také snížené, to jsou jaterní testy a lepší, než zvýšené. A přišli na to, kde zánět máš? Držím moc palce, třeba ATB pomůžou, já je teď v pondělí dobrala.

          • Matluše napsal:

            Mam crp.15 a kde je zanwr se neřeší, to je to co mi vadi A jak se citis Ami

          • Amarellka3 napsal:

            Matluše,
            to ti dají ATB, když máš CRP 15? To je jen malinko zvýšené, norma je do 10. Moje Dr. říká, že do 30 to je nic, to bych tedy do sebe a ještě bez znalosti příčiny tedy ATB rvát nenechala.
            Já jsem hrozně utahaná. Rozhodla jsem se, že musím zhubnout, tak už 2 týdny jen obědvám a k večeři zelenina, ale asi je to málo, protože jsem ještě víc slabá, ale já se úplně upnula na hubnutí. Nenávidím svoje tělo, jsem jako koule. Hrozně bych k tomu chtěla cvičit, ale mám ty slabosti + do toho se přidala dušnost, kterou jsem předtím neměla. Sice doma mám inhalátor, ale asi to úplně nepomáhá.
            A co u tebe nového? Na ta ATB bych se ještě přeptala, dávat je naslepo a při tak malinko zvýšeném CRP, to tedy nevím nevím.
            Myslím na tebe, opatruj se.

          • Klára napsal:

            Já bych ty ATB asi taky nebrala, když se přesně neví, na co..všude se píše, jak sou ATB špatný, takže jen v krajním případě bych do nich šla.

            Amarellko chválím tu změnu stravování, když si večer dáš k té zelenině sýr, vajíčko, olivy, oříšky, tak nebudeš padat hladem. A ještě v poledne žádný knedlíky, ale něco zdravějšího, půjde to samo. Držím palce (říká ten, kdo právě sežral celou studentskou pečeť od syna k zítřejšímu MDŽ). No za chvíli jdu do fitka na problémový partie, tak něco spálím.

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Klári,

            díky, já vím, jak správně jíst, chodila jsem na program pro dobré zdraví pro lidi s duševním onemocněním, tam nás učili sestavovat jídelníčky, bylo to na 2 měsíce a já během toho zhubla 8 kg. Pak jsem zhubla ještě, ale teď co půl roku pořádně necvičím (3 měsíce vůbec) a cpala jsem se sladkým, tak váha letěla nahoru. Minulý týden mi to došlo a konečně jsem sebrala sílu na dietu. Neboj, knedlíky, ani bílé pečivo, ani sladké (tedy sladké jen ovoce a ne večer), nejím. Jen se bojím, že to dlouho nevydržím. Ale musím, potřebuji dát dolů 10 kg.
            A jak se máš ty? To je super, že jdeš na problémovky, užij si to a ty si můžeš studentskou pečeť určitě dovolit a bez výčitek, když tolik cvičíš.
            Hezky si zacvič.

          • Klára napsal:

            Amarellko to zvládneš, držím palce! Jak se ti to bude dařit bude tě to bavit, že to jde dolů a třeba tím i odezní ty slabosti a zas vyrazis na trampolínky!
            U nás celkem vše ok, tu čokoládu jsem měla dost po dlouhé době, domů to vůbec nekupuji. Manžel by mě sprdl, někde vyčetl ( někdy mě to jeho samostudium dost vytáčí a unavuje), že syn s adhd cukr nesmí a já s uzkostma taky ne, páč cukr dráždí. A konec konců ani dcera, dělá se jí akné. Takže u nás doma se jede ve zdravé stravě, no a někdy natajňacku něco sním

          • Amarellka3 napsal:

            Klári,
            díky, no já nevím, jestli půjde váha dolů, nevážím se, protože se bojím, že mám ještě víc, než si myslím. Zvážím se tak za měsíc, pokud v dietě vydržím. Ale myslím, že slabosti tím neodezní, naopak jak teď jím méně, tak jsem ještě víc unavená a slabá. Teď je 18:30 a já už jdu spát.
            Tedy a to tvůj manžel si takhle potrpí na zdravou výživu?
            Tak si hezky zacvič a napiš pak, jaké to bylo.

          • Klára napsal:

            Amarellko tak manžel má žlučník ven, reflux, migrény, nesnášenlivost na ledasco, alergie…takže furt něco studuje. Příští týden má termín v Praze u Dr Pflegera (ten pomohl třeba G. Koukalové), od toho si hodně slibuje. Furt poslouchá nějaký podcasty, Margit Slimakova teď frcela hodně a dnes mi poslal odkaz na podcast s Tomášem Baránkem, to je taky panikář. Ale kupodivu mně donesl dnes taky čokoládu, takže už je ve mně . Problémovky super, zítra jdu zas. Jen mě pořád zlobí nějaký úpon na pravé straně břicha, fyzio řekl souvislost s kyčlí. Furt to prostě citím doufám, že to cvičení ve fitku mi na to pomůže, že se to uvolní…
            Amarellko vydrž s tím jídlem, teď třeba nemáš energii v a si zesláblá, ale vím z vlastní zkušenosti, jakmile člověk trochu zhubne, sebevědomí vyletí do výše, a člověk je pozitivní a tak nějak z něho vyzařuje krása a pozitivní nálada, prostě je to prima! Držím palce!!

          • Matluše napsal:

            Holky tak jsem se s mudr domluvila, že antibiotika brát nebudu. Byl nepříjemný, že neví co teda chci. Když jsem mu řekla, že počkám až jak vyjde ta bolerioza, tak souhlasit. Já jsem měla v září klíště a v prosinci mi dělali testy, byly negativní. Ale právě psychiatrička mi řekla, že zná kupu lidí, kterým vyšla bolerioza až na páté vyšetření klidně. Tak uvidím ještě to. Ale hodně si fakt ovlivňuji psychikou, toho jsem si vědomá. Ale že to tuhnutí svalů a tak – ale když vás tu čtu možné je vše. A já jsem v psychickém vypětí cca půl roku – jako fakt velkém, asi si to bere daň. Jinak Ami ty jsi bojovnice a hubnutí zvládneš. A opravdu jsi tolik přibrala a nebo se jen sama sobě nelíbíš a je to tvůj pocit? Já třeba teď zhubla 10 kg cca za 2,5 měsíce bez příčiny. Ale byla jsem jak kulička a klidně bych mohla ještě 10 kg zhubnout, ale zas nechci takhle drasticky.
            Klári ty máš můj obdiv. Máš pevnou vůli kterou já nemám. Obdivuju

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Matluše,
            tak to je podle mě dobře, že ti Dr. nedal ATB, když máš CRP jen tak mírně zvýšené a neví se, odkud zánět pochází. Já na borelie byla nabíraná taky, ale vyšly negativní. Tak se pro jistotu někdy ještě nech nabrat.
            Jé ty jsi zhubla 10 kg? To ti závidím, to bych přesně potřebovala, opravdu jsem strašně nabrala, není to jen pocit. Měřím 171 cm a nejméně jsem na tuto výšku měla 44 kg a nejvíc 77 kg, což je šílené rozpětí, prostě z anorexie přes bulimii do záchvatovitého přejídání, které jsem stopla teprve před 14ti dny. Teď nevím přesně, kolik vážím, ale kolem těch 70 kg to bude. 77 jsem měla v roce 2016 kdy jsme v léčebně jedla dvě večeře a dvě tabulky čokolády denně. Hrůza, jsem ze sebe zoufalá.
            A jak ti je dnes?
            Já byla poprvé u arteterapeutky, říkala jsem jí svůj příběh a začneme příště tvořit.
            Opatruj se.

          • Amarellka3 napsal:

            Klári,
            toho Dr. Pflagera neznám, proč k němu manžel jde? Margit Slimákovou znám, byla jednou host na jedné besedě, kde se mluvilo a jídle a duševním zdraví.
            Jsem ráda, že sis problémovky užila, dnes jdeš také na ně?
            S jídlem se zatím držím, ale je mi každý večer blbě z hladu, ale prostě nepodlehnu. Nechápu, proč musím mít takový hlad,i když jsem si teď dala kotel zeleniny a sýr. Oběd jsem měla ve 13 h – tofu na kari se zeleninou a rýží. Vím, že rýže taky není úplně hitparáda, ale občas na ni mám chuť. A mám pocit, že jsem pořád stejně tlustá, i když jím daleko méně a převážně zdravé věci. Ach jo :-(.

          • Klára napsal:

            Ahoj Amarellko, manžel jde za tím Dr Pflegrem na konzultaci a pak k nějaké fyzio, kterou mu doporučil s ohledem na brániční dýchání. Primárně teď řeší reflux, žaludek a omezení v jídle, intolerance atd. Dám vědět, jak na něho doktor zapůsobil
            Vidíš jak to pěkně zvládáš s tím jídlem, jenom vydržet! Víš co a je prima, že se zaobiras tímto, a nesoustredis se třeba na svoje neduhy. A třeba tak odezní i ty svalové slabosti. Moc bych ti to přála!
            Před chvilkou jsem přišla z problémovek, a super. Dnes hodně bosu, docela mám problém ubalancovat to. Hlavně že začátku, pak už se nějak chytnu. Přesně to potřebuju, zpevnit střed těla a makačku na zadek a ruce. Zítra máme doma oslavu, můj taťka 70, tak budu hřešit nějakým dortickem ☺️ tak pěkný večer!

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Klárko,
            tak to přeji moc hezkou oslavu, dortíček si určitě dej. My budeme příští víkend slavit tátových 60 let, ale dort si nedám, když už jsem se k té dietě dokopala, tak nehodlám polevit.
            A jsem ráda, že problémovky byly super.
            Já se na svalové slabosti soustředím, protože jsem ještě horší, dnes jsem v práci po hodině sezení vstala na wc a málem jsem upadla, jak mě nohy nechtěly držet a poslouchat a nemám v nich vůbec sílu, nevěřím, že je to psychika, prostě mám určitě nějakou svalovou nemoc. Jinak se mi začalo ještě hrozně blbě dýchat a nepomáhá ani Ventolin (inhalátor), což by taky svědčilo pro svalové onemocnění 🙁
            Tak hezký večer a užijte si zítra oslavu a tatínkovi vše nejlepší.

  13. Ema napsal:

    Ahoj vsem.jdu pro radu.se svoji mudr jsme se rozhodly snizit davku AD z 20 na 15mg.uz tyden mam snizeno a pozoruju na sobe ze se mi hure dycha a mota hlava.dnes jsem byla na kontrolu s rikala ze je to z postupnehi vysazovani.mate nekdo zkusenosti se snizovanim? Uz se zase moc kontroluju a jsem nesva.diky ema

  14. Lenka859 napsal:

    Ahoj, zase mě strašně trápí extrasystoly, snažím se je nevnímat, ale je to hrůza, nevím jestli je to počasím, nebo čím. Myslíte, že na extrasystolyy může mít vliv i špatné držení těla? Nedostatek pohybu.

    • Jarmila napsal:

      Ahoj Lenko.
      Taky mě trápí extrasystoly mám je denně už je ani nevnímám a nebo jim nevěnuji tolik pozornosti. Já si nemyslím, že špatné držení těla má na to vliv. Je to častěji u citlivějších jedinců.

    • Martin napsal:

      Ahoj Lenko,
      ted dva dny me to taky trapilo, ale spis nez busenim jsem mel takovy bolestivy pocit u srdce. Daval jsem to za vinu vic vecem – skriply nerv, nocni smena, kofein, nikotin. Dnes uz dobry. Zkus si pro dnes vynechat kavu, caj, pripadne cigaro. Jeste jestli beres AD, zvlast tricyklicke AD, tak to muze byt i z nich 🙂

  15. Martin napsal:

    Ahoj přátelé panikáři 🙂

    před malou chvílí jsem objevil na youtube kanál zabývající se stresem a osobním rozvojem při úzkostech aj. Hodím vám sem odkaz na meditaci (osobně jsem ji teď na sobě vyzkoušel a musím uznat, že jsem skvěle zrelaxoval 🙂 ) a na "návod" jak pomocí dýchání uklidnit panickou situaci. Pokud si rozkliknete celý kanál, je tam spoustu dalších videí – například teoretické vysvětlení PROČ se nám to děje, co se v těle děje a další užitečné informace, které jste možná nevěděli.
    Přeji krásný den!

    Relaxace – https://www.youtube.com/watch?v=sqkC_lyWo6E
    Dýchání – https://www.youtube.com/watch?v=HbJmO2iaL9w

    • Lenka859 napsal:

      Ahoj, jak budu mít prostor určitě kouknu.

    • 73Klara napsal:

      Ahoj Martine, hned jsem si to vyhledala a pustila. Moc zajímavé. Ukazovala jsem to manželovi, a prý tento kanál zná… postupně si projdu všechny videa 🙂

      • Martin napsal:

        Ahoj Klarko,
        a zkousela jsi tu relaxaci? Citila ses lepe? Autor ma velice prijemny hlas a uz se tesim az si to rano zase pustim. 🙂

        • 73Klara napsal:

          Martine nezkoušela. Zkusím to pustit, až budu doma sama. Jen, já mám s tou relaxací trochu problém. Manžel mi nahrál do mp3 nějaké relaxační programy, a mi to nedělá moc dobře. Když si lehnu, zavřu oči a soustředím se na dech, začnu dýchat rychlejš, a paradoxně mě to nervuje. Začnu se moc kontrolovat a nějak mě to rozhodí. Ale asi je to o tréninku. Zkusím tady toho Honzu, pár videí jsem včera sjela, je to takovej sympatickej vtipálek 🙂 tak třeba ty relaxační videa budou dobrý (a opice v mé hlavě nezmáčkne tlačítko 🙂

  16. Ardy napsal:

    Ahoj mám Furt mzitky nebo hvězdičky před očima a takový jako moták hlavy mám to Furt ale pomalu se zotavuji panicke ataky nemám a nebo když se snaží přijít zvladnu ho na jedničku – ma někdo taky ty hvězdičky a mzitky i když je v klidu?

    • Martin napsal:

      Ahoj Ardy,
      s timhle zkusenosti nemam. Vetsinou velice podobny stav mivam pred tim, nez se mi rozjede migrena.

  17. Martin napsal:

    Ahoj Amarelko

    neboj, ja alkohol nepiju uz tak rok. Jednak me z nej palela zaha a druhak mi ani ty rana nestala za to – navic psychicky mi paradoxne taky nepomahal. Ted kdyz nemuzu kvuli AD, tak je mi to vlastne jedno 🙂 Prestal jsem i kourit, ted jen elektronickou a snazim se omezit kofein.

    A jaky zanr te bavi? Ja mam ted rozecteneho Zaklinace od Sapkowskeho – je to velice prijemne cteni i pro lidi, kteri zrovna fantasy nemusi. Nebo mam rad knihy z drogoveho prostredi – treba takovy Ervin Welche a jeho Trainspotting, nebo Acid House jsou naproste srdcovky a uz se dlouho chystam, ze si je znovu prectu.

    Achjo, to je hrozne. Takze mas rany na dusi uz z detstvi. Treba je nasim nejvetsim nepritelem mala sebeduvera a podcenovani sebe sama.

    Jinak sprchovani budu resit zitra. Hlavu mi umyje pritelkyne, mam to vyrizle az u krku, takze se poradne predklonim a pritelkyne se postara. Mno a zadek budu muset nejak vymyslet. Nejspis si ho oblepim vodeodolnou naplasti a normalne se osprchuju, pak to vsechno sundam, poradne vysusim a dam nove kryti – uz se mi stejne odlupuje jak se furt potim 🙂 Ale co jsem cetl, tak udajne sprchovani po trech dnech nevadi. Hlavne se to nesmi rozmocit ve vode mno – tak jak uz jsi ostatne psala ty 🙂

    Dekuju, snad to zvladnu. Pomaha mi i to, ze pritelkyne i rodina jsou pripadne smireni s tim, ze bych proste nedojel a pritelkyne jela sama. Ze nemam takovy ten pocit ze tam MUSIM. Vsichni jsou s tim v pohode a vsichni se me snazi podporit, ze proste kdyz to nepujde, ze se nic nedeje 🙂

    Mej se krasne a mrkni na toho Zaklinace, je to castecne i romantika 🙂

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Martine,

      děkuji moc za tip na knížku, ale nevím, jestli to teď dám, protože jak se nesoustředím, tak skoro nic nečtu. Mám tedy rozečtenou Bůh chodí po světě vždycky inkognito, protože mi to doporučovala ségra, kamarádka a léčitelka (v roce 2011 jsem byla párkrát ze zoufalství i u léčitelky, i když jinak alternativě nejsem nakloněná).

      Tak to je fajn, že ti přítelkyně pomůže umýt hlavu a ten zadek si přelep pořádně a pak se můžeš osprchovat. Kdy jdeš na stehy?

      Jinak super, že máš takovou oporu v přítelkyni a rodině, to já moc nikde nemám.

      Já taky přestávám kouřit, tedy nekouřím už 10 dní, protože jsem už potřetí měla ten zánět průdušek za 3/4 roku a řekla jsem si, že tělo už se tomu fakt brání. Já vždycky nekouřila třeba rok, pak jsem zas půl roku kouřila, pak nekouřila půl roku, teď 2 měsíce kouřila…

      A myslíš, že ta elektronická není takové svinstvo? Mi někdo říkal že je prý ještě horší, než normální cigára. A kašleš po ní? Já bych si ji právě ráda pořídila, klidně i bez nikotinové náplně, ale bojím se, že tam škodliviny stejně jsou.

      A jak ti je dnes?

      Opatruj se, hezký den.

      • Martin napsal:

        Ahoj Amarellko,

        kdyby ses náhodou k té knížce dostala, tak pozor – je jich asi 7, tak ať je čteš po pořádku 🙂 Ale jinak problém se soustředěním chápu. Ze zoufalství jsem se taky předtím uchyloval fakt k šílenostem. V jednu chvíli jsem už nevěděl co, tak jsem si dal sluchátka a poslouchal meditační hudbu a snažil se meditovat soustředěním na dech (člověk má vnímat jak do jeho těla dech vstupuje, rozpíná se a následně odchází z těla ven). Uvažoval jsem i nad jogou atd.

        Podporu naštěstí mám, nedovedu si představit, kdyby ne. Například můj kolega trpí mírnou depresí a pocitem vyhoření – a doma naprosto katastrofa. Děti i manželka jsou na něj naštvaní, že simuluje, že je ufňukánek a proto to musí držet v sobě a trápit se sám.

        Podívej – od té doby, co jsem přestal s normálníma cigárama, tak se mi vrátila chuť a hlavně odešel ranní kašel. Neříkám, že kouření elektroniky je zdravé, ale rozhodně zdravější oproti cigaretám – nedochází tam k hoření, tudíž do sebe nedostáváš těch X tisíc škodlivin z hoření. Na druhou stranu je tam pořád nikotin, který zužuje cévy. Na propylenglykol i glycerin bylo mnoho testů a nebezpečné nejsou. Jediné co může být závadné jsou příchutě, pokud si člověk míchá sám – což já si sám míchám. Ale pokud člověk kupuje už namíchané, nemá se čeho bát – všechno musí projít přísnou kontrolou. Já například hlavní složky kupuju přímo z chemické laboratoře v Brně a příchutě kupuju v obchodě.

      • Martin napsal:

        Tento týden mám noční, takže se moje nálada hodně střídá. Nejhůř je mi před spánkem a po probuzení. To jsem takový nesvůj a moc přemýšlím.

        Každopádně dnes jsem přemýšlel nad svou agorafobií co že mi to vlastně vadí a nedělá dobře. A zjistil jsem, že to není ani tak ten velký počet lidí na jednom místě, ale spíš to, že ty lidi očekávají, že tam budu a že tam budu dlouho. Že nemůžu prostě jen tak odejít. Že očekávají, že se s něma budu bavit, že budu reagovat atd. Že tam třeba ani být nechci, ale MUSÍM. Přitom … PROČ tam vlastně nechci být? Proč nemám radost z toho, že bude oslava, že ty lidi dojedou částečně kvůli mě? Proč se na ni netěším? Když kohokoliv z účastněných navštíví selektivně, tak nemám nikdy problém. Ale jak je plánovaný oslava, nebo sešlost, už je to pro mě problém. Například ty Vánoce kdy se mi to po roce vrátilo – když navštívím rodiče jen tak, není problém. Ale návštěva na Vánoce byla plánovaná, bylo tam jisté očekávání ode mě a najednou bác a ataka. Vážně tomu nerozumím PROČ.

        Každopádně moc moc moc se omlouvám za takový sloh, po dlouhé době jsem se sem příhlasil z PC a moje rychlé psaní v kombinaci s obrovským množstvím informací, které potřebují ven je to smrtelná kombinace. Snad si asi založím blog a budu tam ventilovat své myšlenky abych se jich zbavil 😀

        Měj krásný večer a uzdravuj se 🙂

        • Amarellka3 napsal:

          Ahoj Martine,

          klidně tady piš, od toho tady to fórum je.

          Co mě ale zaujalo je to, co píšeš o agorafobii, píšeš, že lidé něco očekávají, že tam budeš dlouho… ale jak to víš? Ty jim vidíš do hlavy? Nepodsouváš jim tak trochu něco, čeho se ty bojíš? Druzí většinou uvažují jinak, než my úzkostní lidé myslíme. Takže možná jsou ta očekávání jen ve tvé hlavě a ty sám na sebe kladeš nároky, které tě pak ničí. Není to trochu tak?

          Jinak díky moc za info o elektronické cigaretě, já přemýšlím, že si ji koupím v jednom obchodě u nás, i ty příchutě, ale nejdřív se poradím na plicním, kam mám jít v červnu zas na kontrolu, protože už mám trochu strach do sebe cokoliv takového nasávat a nevím, jestli i E-cigareta nemá na astma negativní vliv.

          Ty jo, noční, to tě obdivuji, já bych je kvůli lékům dělat nemohla. Nedivím se, že ti to rozhazuje psychiku, je to náročné, ten směnný provoz.

          Jinak když máš pocit, že ti pomáhá se vypsat, tak si veď nějaký deníček, kam můžeš psát veškeré svoje pocity a myšlenky, já si ho asi rok psala a dokonce jsem ho dala číst i psychiatričce (chtěla ho), ale bylo to v roce 2011.

          A jak ti dnes je?

          Moc se opatruj a držím palce, ať noční rychle utečou.

          • Martin napsal:

            Hezky vecer preju 🙂
            Mno tady je prave ten znatelny rozdil mezi obycejnou navstevou, kdy proste hned na uvod muzu rict, ze jsme dojeli jen na skok. Kdezto kdyz je domluvena oslava, tak tezko reknu, ze jsem dojel jen na pul hodinky. To je asi to, co me svazuje a mam pocit, ze v pripade, ze se mi neudela dobre se nebudu moct sebrat a odejit. I kdyz ted vim, ze to vsichni o me vi a proste bych jim to rekl, i tak by mi bylo trapne kdyby me behem paniky videli.

            Urcite se na plicnim domluv, protoze ja mel zezacatku pocit, diky pare kterou behem e-koureni vdechujes, ze si zavodnuju plice a obcas jsem i kaslal – ale mozna to byl spis kasel kterym se telo zbavovalo dehtu z normalniho koureni, nevim.

            Ony nocni jsou “v pohode”, podivam se na nejaky serial, nikdo tu neotravuje, mam svuj klid. Ale citelne mi to rozhasuje organismus a telo pak nevi kdy ma co zapinat kdyz jeden tyden chodim spat tak a dalsi zas jinak.

            Dneska je mi dobre, uz sedim v praci, masina jede a ja pujdu asi pokracovat ve cteni Zaklinace 🙂

            A ty co? Zacina u vas uz poradne jaro, nebo prsi jako u nas ve Zline?

            I ty se opatruj a preju prijemny zbytek dne 🙂

        • Klára napsal:

          Ahoj Martine, taky jsem se nad tím zamyslela, to očekávání druhých lidí… Mě teda množství lidí ani oslavy dřív nevadilo ani nevadí, ale dívám se na to teď jinak. Min.týden organizovali kolegové hospodu, přišly i dvě bývalé kolegyně. Mě to vůbec nelákalo. Přemýšlela sem, jaký důvod vymyslet, že nepůjdu. Jednak teď nepiju – takže by mě unavovaly otázky proč mám nealko pivo. Druhák ani sem ty kolegyně neměla chuť vidět. A já se ptám, proč se nutit do něčeho, co se mi nechce?? Proč si dělat násilí? Když teď jdu cestou co nejmenšího odporu, zbytečně se nestresuju, nevystavuju se tlaku? Jako ano, sociální kontakty se mají udržovat, ale já o to prostě nestála.

          • Martin napsal:

            Ahoj Klarko,
            ano, to mas pravdu a jsem stejneho nazoru, ze proc bych se mel nutit do neceho, co se mi vlastne nechce. Jenze problem u me nastava, proc se netesim na svou vlastni oslavu a rodinu, ktera tam bude, kdyz je vsechny mam moc rad. Problem je, ze ja uz ani nedokazu rozlisit, kdy se mi fakt nekam nechce (napriklad kino), nebo kdy uz je to vyhybave chovani a podvedome se branim tim, ze se mi “nechce* a citim se z toho otraveny. Driv jsem byl hodne jiny – nebyl jsem sice zadny extra parmen, ale zase jsem byl pro jakoukoliv srandu a akci. Ted bych byl nejradsi doma a nedelal nic. Jenze to jsem pak v kolecku stereotypu prace-domu-spat-prace-domu…

            Snad je to jen tou dlouhou zimou ze jsem tak zlenivel jak medved a az se poradne rozjede jaro a venku bude stabilne teplo (i kdyz mam radej zimu), tak me to nabije energii 🙂

          • 73Klara napsal:

            Ahoj Martine,
            no co se týká té rodiny, tam je to opravdu zvláštní. Jedna věc sou cizí lidi, který ti můžou být v podstatě ukradený. Druhá věc je rodina… V tomhle případě bych se asi trochu kousla a šla tam. My máme teď velkou oslavu v sobotu odpoledne, otec měl v lednu 70. Tak tam bude komplet celá rodina včetně mých tchánů. Ale to mi neva, nemám s tím problém. Ale trmácet se do města odpoledne kvůli nealku pivu a kolegyním, který ani nemusím vidět, to mi přišlo jako moc na sílu.
            Každopádně, už si začal běhat? 🙂 venku je krásně, to ti dodá energii!

      • Martin napsal:

        Jeste dodam k te elektronicke cigarete – kdybys ses nahodou rozhodla, ze bys do toho chtela jit, tak dej vedet a neco vymyslime. Dnes je totiz na trhu nepreberne mnozstvi moznosti a je treba hledat delsi dobu nez clovek najde skutecne to, co mu vyhovuje a co mu vykompenzuje cigaretu. Mnoho lidi se nadchne, koupi prvni vec co mu v obchode doporuci (aby se toho zbavili…) a pak jsou nestastni, protoze je to jednak nekope, malo to dymi a kour je zbytecne teply.

        Osobne ti muzu doporucit co mam ja – Aspire Tritton Mini, ale ty uz se moc neprodavaji. Kazdopadne jsou povazovany za jedny z nejlepsich hlav na koureni MTL (pusa – plice). Od stejne znacky je pak vyborny i Nautilus 2 ve verzi 2 (prvni verze Nautilus 2 se blbe plnila) – pouzivaji stejne hlavy jako Tritton Mini. Grip/box uz jedno jaky, jaky se ti bude libit, bohate staci nejaky do 80W, protoze MTL se kouri na max 21W 🙂

  18. Karla napsal:

    Ahoj Matluse,děkuji za podporu, to mě mrzí, že už také nemáš tatínka, jako já.Dva roky je ještě krátká doba.Uz máme jenom vzpomínky

    .

  19. Karla napsal:

    Ahoj Amarelko, to mě mrzí, že kašel přetrvává, já mám zkušenost, že nepomůže nic.Zitra ti držím palce u psychologa. Odpoledne jsem byla na poště.

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Karli,
      takže jsi to zvládla, tu vycházku ven na poštu? Tak to je super. Teď už tam ani tolik nefouká, nevím, jak u vás. No Dr. mi říkala, že kašel může ještě delší dobu přetrvávat. Jinak děkuji. Opatruj se.

      • Karla napsal:

        Ahoj Amarellko,ano, na poštu jsem to zvládla.I když jinak,nic moc.Bolesti zad,žaludeční problémy,točení hlavy,jestli to nedělá to počasí.Včera teplo,dneska zase zima.U nás včera foukalo teda pěkně.Také se opatruj.

        • Amarellka3 napsal:

          Ahoj Karli,
          já myslím, že počasí v tom určitě hraje roli, včera takové vedro, akorát vichr a dnes zima a teď tady začalo pršet. A je ti dnes lépe? Já byla u psychologa a ještě mě čeká doktor. Opatruj se.

          • Karla napsal:

            Ahoj Amarellko,o něco to je lepší.U nás je také zima,vítr a ještě začalo pršet,prostě hrůza.Takže psychologa máš už za sebouJeště mě straší ta vypadlá plomba,jak už jsem tady psala.K zubaři jedu 18.3.,60 km tam a zase zpátky.Mám hrozný strach.Mě nikdy žádná plomba ještě ze zubu nevypadla.Také se opatruj.

          • Matluše napsal:

            Ahoj Amarellko tak.jak.jsi.dopadla?

  20. Jana napsal:

    míváte pocit depersonalizace ? že jste úplně mimo myšleím a když se podíváte např na svou ruku, tak jak kdyby nebyla vaše?

    • Jarmila napsal:

      ahoj Jani .
      Mě se to stává, když jsem venku. Mám někdy takový pocit neskutečna . Jako kdybych byla mimo realitu v nějaké bublině.

    • Martin napsal:

      Ahoj Jani,
      spis mam obcas behem zachvatu derealizaci – popisuji to jako pocit neskutecna, odkloneni od reality. Ale osobne to nedokazu presne popsat. Nejcasteji ten pocit mam kdyz zacnu premyslet nad smyslem zivota, nad vesmirem, nad smrti a zivotem po ni. Vzdy se do toho tak ponorim az jsem uplne mimo a vse co se deje okolo me mi prijde jako jedna velka zbytecna fraska.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *