Diskuse

Toto diskusní fórum je věnováno Panické poruše.
První panickou ataku jsem zažila v roce 2004. Tehdy pro mě musela přijet záchranka, protože jsem se úplně zhroutila. Točila se mi hrozně hlava, zvracela jsem, bušilo mi srdce a dokonce jsem na několik dní ochrnula na spodní končetiny.  Tehdy jsem byla přesvědčená, že umírám. Až později jsem se dozvěděla, že se jedná o panickou poruchu. Ataky jsem měla 2x až 3x týdně. Vždy, když to na mě přišlo, uklidnilo mě, když jsem si sedla k internetu a pročítala diskusní fóra. Ale časem se to na všech diskuzích zvrtlo na řeči o něčem jiném, než o panické poruše. Proto jsem před 6 lety založila toto fórum, které se věnuje jen této nemoci a ničemu jinému. Věřím, že za ta léta mnohým, kteří tuto diskuzi navštívili, byla k užitku. Prosím i nadále vkládejte všechny své poznatky, rady a tipy, jak se s touto zákeřnou nemocí vyrovnáváte právě vy. Ale zároveň prosím, abyste se neodchylovali od tématu, protože  příspěvky nesouvisející s PP odradí ty, kteří hledají na této diskuzi skutečnou podporu a pomoc. Věřím, že vzájemným předáváním si vlastních pocitů a zkušeností s touto nemocí spojených, se s ní dokážeme lépe vyrovnat.
Děkuji Všem Zuzka

49 666 reakcí na Diskuse

  1. Amarellka3 napsal:

    Ahojte,
    jak trávíte sobotu? Je tam krásně, já o vycházce byla koupit ségře dárky ke třicetinám a sobě tričko s kočičkami. Ale jinak je mi dost blbě 🙁 A co vy? Opatrujte se a čerpejte energii ze sluníčka. Hezké odpoledne.

    • Klára napsal:

      Ahoj Amarellko, jak to, že ti je blbě, úzkosti zase? To je mi moc líto.
      Já se dnes zas opalovala s knížkou, ráno jsem se byla proběhnout v lese – nádhera. V poledne nákupák s děckama. Tak mám nový běžecký boty, děcka nějaký kraťasy, dcera šaty..teď jedem plavat. Moc se opatruj!!

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Klári,

        tak ses zas nějak "zajímavě" opálila? 🙂 Super, že máš nové botky, jaké? Já běhám v jedněch z Decathlonu.
        Jinak jsem dnes usnula až v půl páté ráno, bylo mi zle v noci, pořád jsem chodila kouřit před barák. Do toho mám strach ze sepse, jak mám zahnisanou a rozdrápanou tu hlavu a úplně mě v ní bolí a trne, ale teplotu mám 36.2 což je ok, u sepse je nad 38, nebo pod 36. A pak ještě něco, ale to tady nechci veřejně psát, málem jsem musela ráno na pohotovost. Teď půjdu krmit kočičky, abych to do sedmi stihla.
        Tak si krásně zaplavejte, hezké odpoledne.

        • Klára napsal:

          Amarellko to mě moc mrzí, že se pořád z toho nemůžeš vyhrabat a děláš, co bys dělat neměla. Nevím, co ti poradit… nikdo z nás tady toho asi nemá tolik za sebou a taky takové znalosti jako ty …

          Zaplavali sme si prima, bylo tam vzhledem k počasí minimum lidí, takže super. Během dne jsem pracovala na svém opálení, některý místa sou červený a kolem kolena bílý kolečko od tejpu…kdyby bylo nejhůř, zamaznu to samoopalovákem.
          Boty jsem si koupila new balance, tuto značku ve své sbírce ☺️ ještě nemám. Tak pěkný večer, snad dnes usneš líp a trochu se vyspíš.

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Klári,

            tak to je fajn, že jste si hezky zaplavali a že bylo málo lidí. Já když byla v Bille, tak tam taky téměř nikdo nebyl. Jinak jsem volala na jednu krizovou linku, trochu mi pomohli a můžu zavolat kdykoliv v noci. Teď jsem si byla dát 2 cigára na uklidnění, ale přesto jsem v napětí. Bojím se tetanu (i když jsem přeočkovaná) a sepse. Bojím se, že zas neusnu, necítím se unavená.
            Tak klidný večer a hezky odpočívej.

        • Klára napsal:

          Amarellko to určitě nic nebude, ani tetanus ani sepse, ale asi by to chtělo chvilku nechat tu hlavu odpočinout. Aby se to trochu zacelilo. No ale chápu, že to bude těžký nechat ruce v klidu. Co třeba plést, abys zaměstnala ruce? Nebo aspoň nalakovat nehty, se schnoucím lakem do hlavy nepůjdeš.
          To je fajn s tou krizovou linkou, pro případ nouze. Já myslím, že nejdůležitější je mluvit mluvit mluvit…s někým, kdo ty stavy aspoň trochu chápe a vyslechne.

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Klári,

            já jsem si teď dala šátek (nový, dnes jsem si ho koupila), tak už chvíli neškrábu, ale bohužel ono nejde jen o tu hlavu. Ta krizová linka je fajn, ale záleží, na koho tam narazíš, na tuhle paní jsem měla štěstí, protože když jsem Riaps volala dřív, tak tak byli nepříjemní.

    • Matluše napsal:

      Ahoj Amarellko, dostala jsem.se sem az teď. Moc a moc ti přeju klidnější noc. Mrzi me, že máš zas špatné.obdobi. Člověk by ti tak rád pomohl či poradil, ale jak píše Klarka, nikdo z nas o tom nevi to co ty a neprizil si.toho tolik. Zkus nepřemýšlet nad tim co bude, ale vnímat sílu okamziku. Kdyz nemůžu spát snažím se vyvolat si nejakou krasnou vzpominku třeba z detstvi nebo tak. Nebo si zacnu v duchu zpivat. Nekdy to pomáhá nekdy ne. Ale za zkoušku to stoji. Moc na tebe myslim a prosim ozvi se zas

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Matluše,
        moc děkuji za reakci, jsi moc hodná. Zkusím před spaním myslet na něco hezkého, ať usnu dříve, než v půl páté, navíc i pak se mi zdálo, že jsem zas v Bohnicích… no hnusný sen.
        A jak je tobě? Jak trávíš Velikonoce?
        Moc na tebe myslím, opatruj se.

    • Marketa napsal:

      Ahoj já včera a dnes v práci.A nxní jsem v Kutné Hoře u dcery.Jsem ráda že jsem to zvládla bez problémů.Vlastně už skoro tři týdny jsem v pohodě.Léky už fungují.Ještě jednou přeji pěkné svátky.

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Markétko,
        jsi úžasná, já vím, jak jsi psala, že zajet do Kutné Hory je pro tebe problém a teď tam jsi. Super, že ti zafungovaly léky, moc si to u dcery užívej, hezké Velikonoce.

  2. Lenka859 napsal:

    Ahoj, nevíte někdo co by mohlo způsobovat bolest v třísle? Kromě kýly. Ani nevím jestli to je tříslo, ale bolí mě tak v úrovni takového toho pánevního hrbolu. Jen na tlak, ne moc. Zdá se mi, že to mám i trochu oteklé. Představa operace mě dost děsí. Min týden jsem umývala okna a to byl slušný tělocvik, taky trochu cvičím, ale nic z čeho bych měly mít kýlu, teda alespoň myslím.

    • Amarellka3 napsal:

      A co nějaká bolavá uzlina? V tříslech jich je hodně.

      • Lenka859 napsal:

        To je možné, myslíš, že je to na doktora, ono to moc nebolí,,ale ty katastrofické scénáře co se mi rodí v hlavě si asi dovedeš představit 🙂

        • Amarellka3 napsal:

          Leni,
          jj, dovedu, ale jak dlouho že tě to bolí? Já bych se rozhodla podle toho, pokud to jde vydržet do po Velikonocích, tak bych asi vyčkala, jak se to bude vyvíjet.

          • Lenka859 napsal:

            vydržet se to dá, máš pravdu počkám a děkuji 🙂 Hezký zbytek svátků!

  3. Kassiope napsal:

    Amarellko, já taky svým způsobem pecuju furt o druhé, je to dáno i mou profesí, ale to jen činnost, kterou člověk vykonává, ale jakkoliv mu ji vezmou by potom mohl třepat nožičkama..to je prave ta mylka, já ráda pomohu slepci, autistum, ci komukoliv, kdo je postižený, od takových lidí na oplátku nic nečekám, od zdravých lidí, jsem čekala a nepřišlo vůbec nic. Jenže život a i příroda je o reciprocitě, a když nic nedostávas, nemůžeš dávat.

    Já sebe taky extra nepečuji, ale tím, že člověk poznává a strada a snaží se se léčit, to dělá pro sebe a to je nejvíc. Protože každý z nás si podle mě v hloubi duše přeje být zdravý, víc než cokoliv na světě.

    Protože člověk je podle mě to nejvic a nikdo za něj nebude žít..a to žít je to nejvíc

    • Amarellka3 napsal:

      Kassiope,

      já právě také každému pomáhám, a když pak něco potřebuji sama, tak na mě všichni kašlou (no skoro všichni), mám pocit, že do většiny lidí dávám víc, než bych měla.

      Jinak je jasné, že každý si přeje být zdravý (kromě možná pár simulantů), ale někdy je to těžké. Já si vyčítám ta léta po nemocnicích, místo toho, abych dostudovala medicínu a pomáhala lidem jinak, než teď. Ale co se dá dělat, musím se snažit teď pro sebe dělat to nejlepší. Musíme o sebe pečovat, rozmazlovat se…

  4. Kassiope napsal:

    Mně metro ze všech dopravních prostředků vyhovuje nejméně, nejvíc mi vadí eskalátory, jak sebou skubou a normální schody mi vadí také, nicméně pár stanic se to vydržet dá, často jezdím raději tramvají, ale také si občas říkám, že po těch letech se snad nemusím tolik bát.

    Je to relativní, jsou dny, kdy to nejde a pak to jde aspoň trochu . Ale taky ne furt stíhají myšlenky, že spadnu, nebo skočím do díry, ačkoliv vůbec nechci, ale když člověk slyšel o tolika sebevrazich.

    Principy KBT znám, jsou na mě moc rychlé,

    navíc nejdou ho hloubky.

    • Amarellka3 napsal:

      Kassiope,

      přesně, KBT je taková nácviková, je to spíš jako výuka ve škole, někomu to vyhovuje, někomu ne. Mně nejvíc vyhovuje logoterapie, moje bývalá psycholožka v ní měla výcvik a můj současný psycholog ho má také.

      Já taky metro nemám ráda, ale jelikož pracuji na druhém konci Prahy, tak musím metro používat, alespoň, že ne části Cčka se dá připojit k netu. Eskalátory mi nevadí.

      Neboj, když nikam skákat nechceš, tak neskočíš, jsou to vtíravé nutkavé myšlenky a člověk se jich bojí, ale neudělá to.

      • Kassiope napsal:

        Tak tím, že pracuješ takhle daleko, si mě uzemnila, jsi fakt dobrá.
        Jak, tady pěkně píšeš, člověk by nevěřil, že máš tolik diagnóz, takhle si představuji silného a racionálního člověka. Já bydlím na céčku. To mi přijde lepší než B,A.
        Logoterapii neznám.

        • Amarellka3 napsal:

          Kassiope,

          tak já nemám už PP, ani agoru, takže dojedu, i když metro nemám ráda, zejména Bčko. Silná fakt nejsem, já umím rozdávat rozumy, ale jsem plachý, introvertní a melancholický člověk, který má neustále nakročeno k sesypání se jako domeček z karet. Logoterapie je o smyslu života zjednodušeně a já ho vůbec nemám, tak mě ten směr zaujal a moje bývalá psycholožka, která šla na MD, v ní měla výcvik a byla to nejlepší psycholožka na světě.

          • Kassiope napsal:

            To věřím, smysl života taky nemám, ale myslím, že je to život sám, ten proces, ne jeho cíl ..protože cíl je jasný. Ale určitě nemůže být člověk živ z něčeho vnějšího- kvůli někomu, to mě zas naučila filozofie.
            Dle Platóna je smysl v tom, že člověk pečuje o svou duši a odměnou je mu to, že skrz stíny – odrazy věcí, se dostává k jejich jádru.
            To já myslím splňují, myslím, že nelze dospět k velkému poznání přes utrpení a nevideni věci jinak .
            Smysl života není žít pro děti, partnera, ale jaksi žít že sebe samého a to spousta zdravých lidí nedokáže.

          • Amarellka3 napsal:

            Kassiope,
            přiznám se, že se v tom moc nevyznám, na filozofii jsem tupá, asi chápu, že člověk by měl žít hlavně sebe a ne druhé, ale já pořád řeším druhé lidi, snažím se všude možně pomáhat a o sebe moc nepečuju, spíš si ubližuju.

        • Klára napsal:

          Holky, já si myslím teda, že to je blbost. Když už pominu manžela, tak rozhodně budu a musím žít a být v pořádku pro svoje děti, protože to je prostě nejvíc. Nedokážu si představit, že by se o moje děti starala nějaká macecha. Uznávám, že teď už myslím víc na sebe, víc na svoje potřeby, i když se cítím občas jako sobec a mám výčitky, že si jdu třeba do fitka a ne s děckama ven. Což trochu směřuje k obětování se dětem, nicméně oni sou pro mě prioritou.

  5. Ardy napsal:

    Ahoj byl jste někdo na magnetické rezonanci a jak ste se cítili a jak dlouho to trvalo?

    • Klára napsal:

      Ahoj Ardy, byla jsem a bylo to hrozný. Ještě jsem nevěděla, že mám pp, takže když mě šoupla sestra do tunelu a začlo to kolem mne mlatit, byl to mazec. Ke konci jsem to už nemohla vydržet a zazvonila na sestru, nakonec jsem to dotáhla do konce, ale dělalo se mi zle, klaustrofobie a hnus to byl. Nechci tě strašit, třeba to zvládneš dobře!!

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Ardy,
      já byla na MRI 7-krát a vždy to bylo naprosto v pohodě. Záleží, co ti budou dělat, jestli jen mozek, nebo míchu, jestli jen jedno z toho, tak cca 20 minut. Fakt neboj, já měla zavřené oči a uklidňovalo mě, že mám v ruce to tlačítko a v nejhorším můžu zazvonit. Není se čeho bát. Jako třeba nedávám výtahy, ale tohle ok.

    • Busi napsal:

      Ahoj, byla jsem dnes. Musela jsem si dát teda neurol, jinak bych to nejspíš nezvládla. Proběhlo to úplně v pohodě, čekala jsem to horší.

      • Ardy napsal:

        Ahoj díky moc vsem za uklidnění jdu až 2.6 ale už teď mám nahnano a ano jdu jen na mozek takže 20 minutek je v pohode

        • Busi napsal:

          Za tak dlouho? To je hrozný… Já naštěstí našla zařízení, kde mě vzali do týdne.

          • Amarellka3 napsal:

            Fakt? Já taky čekala 2 měsíce na MRI ve VFN na Karláku.

          • Busi napsal:

            Amarellko, berounska nemocnice bere do týdne, jedou po-ne od 6 do 21hod.

  6. Martin napsal:

    Ahoj Amarellko,

    to jsem nevedel, ze se musi jit nejdriv na pohovor… Ja myslel, ze te odmitnout nemuzou. A proc te nevzali… Kazdopadne me to mrzi. Ale neztracej nadeji! Poradili ti aspon kam se obratit dal? Pripadne nemohla bys zavolat doktorce a rict ji to?

    Mno… Jak mi je… Dnes rano jak na horske draze. Nejak to se mnou ted mlati. Mel jsem zase obrovsky propad… Zachvat place, cerne myslenky, citil jsem se na nic a k nicemu… Ale uz je mi zase lip. Navic ted 4 dny volna, tak dozenu spanek a odpocinu 🙂

    Mej se krasne a opatruj se.

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Martine,

      to mě mrzí, že jsi zas měl propad, ale to už mi jako PP moc nepřijde nemáš i depresi? Ale je tam krásně, tak se zkus projít alespoň, já mám od jedné vycházky, takže za chvíli mám sraz s kamarádem.

      Jinak pohovor je vždycky před každým stacionářem, aby zjistili, jestli se tam hodíš. Odmítli mě asi proto, že mám těch problémů moc a lidé tam jsou převážně jen neurotici prý. Já mám ještě hraniční poruchu osobnosti a psychózu (ta je tedy teď zrovna stabilizovaná), ale hraniční porucha osobnosti se zhoršila. Jinak byl psycholog moc vstřícný říkal, že se mu mám ozvat na mail a že ještě popřemýšlí, jestli by se něco nenašlo.

      Tak se moc opatruj, ať je ti lépe a odpočívej pořádně.

      • Martin napsal:

        Ja ti ani nevim… Presnou definici deprese moc nesplnuju. Ja jsem ted hodne introvertni, vse beru az moc rozumem a ne impulzivne jako driv. Jakobych premyslel jestli se mam radovat, nebo ne. Ted lezim v posteli a je to zas na prd… Venku je tak krasne, pritelkyne chce jet do mesta na nakupy… A me se nechce… Nechci videt lidi, nechci byt mezi nema, nechce se mi nikam chodit, nechci aby se na me nekdo dival… Nechci ani vstat z tehle postele… Takze deprese asi mozna zatim mirna. V kvetnu jdu k doktorovi tak mu to reknu a uvidime. Nejvic me trapi ty temne myslenky… Jsou cim dal casteji… Kdy premyslim nad tim jestli je tohle k ziti. Jestli to ma smysl… A hledam duvody proc tu byt dal… Vim, ze nejsem ted ve fazi, ze bych si neco udelal… Ale mam strach, ze jednou budu a zareaguju na ty myslenky impulzivne a uz to nezastavim… Uz i premyslim, ze bych se nekde nechal zavrit… Jedine co mi brani je strach, ze prijdu o praci, o pritelkyni a moje okoli to nepochopi…

        Jejda to me mrzi… A to je jen pohovor, nebo delas i testy? Kazdopadne jsem rad, ze aspon tu psychozu mas ted pod kontrolou 🙂 A jsem i rad, ze aspon psycholog bude ochotny neco vymyslet… Oni by ti mohli kdyztak nabidnout jen oddeleni s horsima diagnozama nez mas ty? To by bylo pro tebe jen frustrujici si myslim…

        Uzij si pokec s kamaradem a mej krasny den 🙂

        • Marketa napsal:

          Ahoj Martine to co popisuješ tvé myšlenky a stav být sám zahrabaný v posteli je deprese.Vím to protože to moc dobře znám a peru se s tím už od 20 let takže celkem 45 roků.Mockrát mě napadlo že by bylo dobré nebýt ale to jsem si vždy vyhnala z hlavy.Měla jsem povinnost ke třem dětem a také i sama k sobě.Byly roky kdy jsem byla bez léků a v pohodě ale i roky kdy jsem se musela léčit.
          Ted už na lécích zůstanu až do smrti,vím to.Je za tím můj velmi pohnutý a těžký život.Mojí rodinu strašně pronásledoval bývalý režim protože rodiče byli z šlechtického rodu a bohatí.Jako dítě mě ukazovala před celou třídou učitelka jako zrůdu a radila všem aby se mnou nemluvily a bylo toho mnohem víc.STB k nám chodila k aždou chvíli a tam začalo moje úzkostné depresivní onemocnění.Chci ti jenom říct že smrt není řešení.Přes všechno to zlé a špatné bylo i mnoho krásného a žiji ráda a života si vážím.Porad se s doktorem a řeš své zdraví jsi mladý a hlavně žij.

          s

        • Amarellka3 napsal:

          Ahoj Martine,

          tak si zkus udělat na depresi tenhle test: http://www.cmhcd.cz/stopstigma/beckova-stupnice/ je to takové orientační, ale my to v léčebně každý týden vyplňovali, aby bylo vidět, jestli je nám lépe. Je mi líto, že ti je tak špatně, ale i deprese se dá léčit, chce to najít vhodné léky, terapie… Jestli myslíš, že už je to na hospitalizaci, tak to prober s psychiatrem, ale já to úplně nedoporučuji, pokud už není jiné řešení, léčebny (nyní nemocnice) jsou staré, je tam vyhořelý personál, chovají se hnusně… jestli si chceš přečíst nějaké příběhy (i můj), jak se třeba v léčebně chovají, tak mrkni na http://www.neklid.net tam je důvod, proč já už se nikdy hospitalizovat nenechám. Něco jiného je otevřené psychoterapeutické oddělení, ale pokud máš takovéhle myšlenky, tak by tě tam možná nedali a uzavřená jsou děs a hrůza. To raději nějaký denní stacionář, pokud u vás je.

          No on mi nabízel stacionář pro těžší hraniční poruchy osobnosti, jenomže tam jsem už 5 měsíců chodila v roce 2012 a bylo to hrozné a vyústilo to pokusem o sebevraždu, takže tam mě už znovu nevezmou a já tam ani nechci a pak mi ještě nabízel stacík pro psychotiky, ale já teď víc řeším tu poruch osobnosti a nechci tenhle stacík a nic jiného na klinice nemají. Myslím, že pokud si přečteš nějaký zážitek na neklid.net, tak pochopíš, že mě už nic nemůže překvapit, myslím, že jsme byla na úplném dně v pekle, takže mě jen tak něco nerozhodí a co je horší diagnóza je těžko říct.

          Každopádně moc na tebe myslím, pokud se to bude zhoršovat, kontaktuj psychiatra dříve a něco spolu vymyslíte. A zkus si vyplnit ten test na depresi, ať vidíš, jak na tom orientačně jsi.

          • Amarellka3 napsal:

            Já si teď ten test dělala a vyšlo mi 34 bodů.

          • Klára napsal:

            Ahoj Amarellko, schválně jsem si ten test dělala taky a vyšlo mi 6 bodů. Ale já nemám deprese a ani jsem je nikdy neměla, jen na mateřské jsem měla párkrát takový smutný moment, jinak ne.

            Martine to je mi moc líto, že máš propad. Zavřít někam bych se taky nenechávala. Jak to nakonec dopadlo, jeli ste do města? Zase se dáš do kupy, seš silnej chlap a máš to srovnaný, jen teď tě to trochu sejmulo.

          • Amarellka3 napsal:

            Klári,
            on je takový test i na úzkost, ale nevím, jestli je i na netu, nám ho dávali v léčebně. 6 bodů je vpoho, tak alespoň, že depresi nemáš, ale jak říkám, je to stejně jen orientační a je lepší si ho dělat třeba jednu týdně a sledovat vývoj. Ale může to Martinovi posloužit orientačně, jak na tom je.

          • Klara napsal:

            Amarellko některý otázky byly ale sporný, třeba zájem o ostatní lidi ..jako já mám zájem o lidi, který mám ráda a ostatní sou mi ukradeni – nebudu plýtvat svou energií na lidi, který si to nezaslouží, nezajímají mě, atd. Proto třeba nechodím na třídní srazy, s drtivou většinou lidí si nemám co říct. A v tom testu je to určitě myšleno tak, zda se člověk uzavírá do sebe a nemá zájem o lidi.

            Dneska bylo nádherně, takže jsem se vyvalila na lehátko u našich chytat déčko a nádherně jsem se podivně spálila. Částečně ruce, částečně nohy, a kousek břicho, jak sem měla před sebou knížku. Na kolene mám bílý kolečko, měla sem tam tejp, páč mě koleno trochu pobolívá. No zítra to musím trochu sjednotit tu barvu ☺️

          • Amarellka3 napsal:

            Klári,
            jasně, však já píši, že je to čistě orientační a hlavní je vyšetření lékařem. Jinak bylo opravdu nádherně, byla jsem v tílku venku s kamarádem z psychiatrie na kafi. A fakt ses až takhle spálila? No to jarní slunce se nezdá. A co jsi četla? Já se vůbec na čtení nemůžu soustředit, tak nečtu nic a to jsem na gymplu byla vášnivá čtenářka.
            Jinak je mi trochu lépe, ale zas jsem si příšerně rozdrápala hlavu do krve na 4 místech a pak ještě něco. Cítím se takové prázdná a mám úzkosti, ale bude lépe.
            Moc se opatruj a hezký večer, já zalila zahradu, je strašné sucho.

          • Klára napsal:

            Amarellko a je ti dnes líp, už ses trošku vzpamatovala?

          • Klára napsal:

            Jojo, mám to červený úplně podivně, nohy od kolen dolů, pak paže a dekolt a trochu břicho. Dočítám detektivku, a mám tady i pár knížek na přemýšlení, na ty se musím trochu víc soustředit. Jednak adhd v pubertě, to kvůli synovi, a pak knihu Všechno je to v hlavě. Tam jsem přečetla dvě kapitoly respektive dva příběhy, jde o to, že většina chorob je psychosomatických. No nevím, rakovinu si člověk těžko vsugeruje…

            Jak jde hubnutí? Musím teď taky trochu brzdit, sem se nějak rozjela v poslední době ☹️

          • Amarellka3 napsal:

            Klári,
            tak to musíš vypadat vtipně. Já koukala, že vyšla už v Gradě i nějaká knížka o ADHD v dospělosti. No psychosomatická nemoc není, že si to vsugeruješ, ale zrovna u rakoviny je to těžká otázka, i když někde jsem slyšela, že snad všechny nemoci jsou do jisté míry psychosomatické.
            Hubnutí nic moc, na to, že málo jím, ale jo shodila jsem asi 6 kg, ale níž to nechce jít. Dnes jsem třeba měla jen proteinový puding a trochu zeleninového salátu, jak mi není ok, tak na jídlo nemám pomyšlení. Ty si to můžeš dovolit, když tolik sportuješ.

          • Klára napsal:

            Ještě k tomu drapani v hlavě, to se přiznám, že dělám taky . Dělala sem to už na gymplu a dělám to pořád, ale vždy v malé míře. Že bych už na gymplu byla nějak neurotická….

          • Amarellka3 napsal:

            Klári a drápeš se do krve? Já tam mám úplné ďolíky, zanícené, když strhnu nehtem strup, tak mi teče po hlavě pramínek krve a tkáňového moku, vím, že je to nechutné, ale strašně mě to nutí.

          • Klára napsal:

            Amarellko tak šest kilo je krása, to bych se odměnila nějakým pěkným hadříkem!! Já sice hodně sportuju, ale v práci sem třeba ve středu ujela tak na datlích s Para ořechy, až mi bylo zle. Takže sice zdravý věci, ale kalorický. Musím si dát trochu detox teď.
            K tomu drapání, nedělám to furt, třeba když vím, že jdu k holčičce, tak se ovládám, aby to neviděla. Nebylo když nechci mít mastný vlasy, tak to nedelam. Ale mám v hlavě asi pět strupů a ty si strhavam pořád dokola. Je to nechutný, ale je to prostě nutkání.

          • Amarellka3 napsal:

            Klári,

            no já chci ještě 9 kg dolů a ono to moc nechce. Hadříky si kupuju až moc, skoro každý den, ujíždím na nakupování, zlepšuju si tím náladu, i když pak vždy přijdou výčitky, že nemám peníze.

            Já mám 4 strupy, které pořád strhávám, ke kadeřnici nemůžu, protože mám ty plešky, tak mě zastřihuje konečky mamka. Je to nechutný, ale to nutkání je strašně silné. Psycholog mi to zakazuje, říká, že mám zaměstnat ruce, relaxovat… ale mi to nejde.

          • Klara napsal:

            Amarellko ber to tak, že to je neškodná úchylka, kupovat si oblečení. Já ujíždím na sportovním, furt si kupuju nový a nový běžecký hadry a taky boty. A taky mám asi 50 laků na nehty. Jo a taky náušnice flowersky, těch mám asi osum párů. A šminky… Teď sem objevila renovality olejíčky.. potřebovala bych aspoň tři výplaty

          • Amarellka3 napsal:

            Klári,
            sportovního oblečení (zejména z Tchiba) mám taky hafec a náušnic snad několik stovek a laků na nehty také není nejméně. Šminky naštěstí moc ne, protože od doby, co jsem onemocněla, jsem ztratila zájem o to se jakkoliv líčit, nevidím v tom smysl.

        • Kassiope napsal:

          Ahoj Martine, jsem tu nová.
          V roce 2010 jsem měla depresi a myslím, že tvé příznaky jsou depresivního charakteru, jde asi o to, jak moc se do toho stavu položis, já tenkrát hodně.
          Deprese mi na nějakou dobu pozastavila život, resp. ho zprehazela, ale řekla bych, že léčba byla úspěšnější než PP.
          Po pár týdnech jsem byla aktivní, ale vevnitř jiná, to trvalo asi čtyři měsíce, pak jsem si přišla velmi vyrovnaná a stabilní ..paradoxně na to vzpomínám ráda, neměla jsem z ničeho strach

  7. Kassiope napsal:

    Amarellko, doufám že ne, protože já si vlasy furt barvím a vzhled je pro mě důležitý, proto taky ty nákupy..je to zlozvyk, hlavně takový protiuzkostny tah, jinak ja bolest nesnáším, takže doufám, že tohle snad ne.

    Myslím, že moje úzkosti jsou v průměru asi tak střední. Myslím furt na to, že třeba spadnutí apod. ale psychozka říká, že to prý celkem jde.

    Myšlenky jsou hrozné, ale jen myšlenky.

    • Kassiope napsal:

      A nechceš nosit třeba paruku? Dnes se dají udělat i pěkne, myslím u Dlouhovlasky, ale je to drahé.
      Pamatuji si, že škrábání hlavy mě bralo na základce, hrozně mě bralo strhávání strupů, ale to jsem viděla u více lidí.
      Ale tenkrát mě odradilo to, když mě kamarádka cesala a řekla fuuj,navíc barvy na vlasy pekelne pálí v těch strupech.
      Nebo jsem si dělala občas zadery na palcích, ale nehtarka se na to koukala blbě.
      Já se ráda hrabu ve vlasech i druhých, takže to není jen u mě, hrozně mě baví, fakt divný, lidí zbavovat lupů, vezmu hřebínek a lupy vycesavam z pesinek.
      Je to úchylka, ale mám ji od dětství.

      • Amarellka3 napsal:

        Ahoj Kassiope,

        paruku nee, ještě ty lysiny jdou celkem začesat, jen nemůžu mít rozpuštěné vlasy. Jeden čas byla pleš moc veliká, tak jsem nosila hezký šátek. Mě přesně taky bere to škrábání strupů, příšerně mě to nutí. Věřím, že barva na vlasy pak pálila, já bych si je teď ani nabarvit nemohla, protože tam mám hnis a krev a barva je tak trochu toxická.

        A jak se dnes máš? Krásné Velikonoce.

        • Kassiope napsal:

          Tobě také ..dnes jsem zajela za známými pár stanic metrem, neviděla jsem je už čtyři měsíce. Většinou jsem hlavně doma .
          Je zvláštní, že někdo je furt v kurzu a mně čas utíká mezi prsty, ale jsem už takhle zacyklena a lidi z minulosti mi nechybí.
          V těch stacionárních se nevyznám, je fakt, že mi několikrát nabízeli Klecany, ale to bylo v době, kdy jsem byla OSVČ, a to bych přišla o peníze a pak přes prázdniny, což potrebuji nabírat síly na příští školní rok.

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Kassiope,

            děkuji. Jsi dobrá, že jsi jela metrem, já se mu dnes vyhnula, na Cčku je navíc ještě výluka a metro nemám ráda. Mi taky utíká čas, stárnu, věci, které jsem si myslela, že v tomhle věku už dávno budu mít (PhD., atestaci, děti, manžela…) tak nemám nic. Jsem prázdná popelnice.

            Jinak v Klecanech jsem byla, je to tam zaměřené na KBT a ta mi moc nevyhovuje už. Ale na úzkostné poruchy je to asi nejúčinnější terapie, dle studií.

            Moc se opatruj a ať je ti lépe.

  8. Klára napsal:

    Ahojte, hlásím se na cestě z Prahy ve vlaku. Několik nepříjemných okamžiků proběhlo, ale snažila jsem se to vytlačit z mysli. Hned ráno vlak – neotviratelná okna. Já potřebuji mít pootevřené okno a cítit proudící vzduch. Uzavřený prostor mě ničí. Z metra na bus, kterej byl tak plnej, že sem říkala manželovi, tvl to je dnes zkouška mé pp. Koruna byla lanovka v zoo. Amarellko jestli na to chodíš a necháváš se vyvézt, tak klobouk dolů. Já se křečovitě držela a zavírala oči. Děcka ovšem nadšené, nejsilnější zážitek to byl. Jinak metro ok, to mně problem nedělalo, šli sme pak ještě na hodinu do centra, no a teď už jedem domů. Našlapali sme přes deset kilometrů a máme dost ☺️

    Tak se všichni držte, přes Velikonoce bude pěkně, musíme načerpat energii ze sluníčka!

    Petře někdy mě probudí tak blbý sen a rozhodí mě, že jsem z toho úplně mimo. Takže chápu, že si měl strach, ale infarkt to určitě nebyl!

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Klári,

      to jsem moc ráda, že jste to užili a že jsi překonala i nepříjemné situace. Dnes bylo krásně. Co se vám (dětem) nejvíce líbilo za zvířata? Já miluju surikaty a vydry. Neboj, na tu lanovku by mě nikdo nedostal, raději to celé obcházím, dnes jsem byla na očním a bylo ve 3. patře a nebyly tam schody, tak jsem musela výtahem, tak mě pěkně polévalo.
      Jinak mě nevzali dnes na ten stacionář, tak jsem smutná, protože mi pořád není dobře.
      Tak dobře dojeďtě domů a hezké sny o zvířátkách a hezké Velikonoce.

      • matluše napsal:

        Ahoj Amarelko, proč tě nevzali na stacionář? A jinak ti doktorka něco navrhla? Mrzí mě, že ti není lépe, už by sis to zasloužila. Ale třeba si teď trošku doma odpočineš, načerpáš nové síly a sluníčko ti vleje krev do žil. Moc ti to přeju holka. Drž se a ozvi se a krásné Velikonoce.

        • Amarellka3 napsal:

          Ahoj Matluše,
          jak se ti daří? Na stacík mě nevzali, že je to asi pro lehčí případy, nabízeli mi stacík pro hraniční poruchu osobnosti, ale tam jsem už chodila a pak psychotický stacík, ale psychózu mám teď kompenzovanou, takže tam nechci. Mám se k tomu psychologovi ještě jednou objednat a probereme další řešení, jestli ho ještě něco nenapadne k mému příběhu a chce vidět moje psychologická vyšetření, která mám doma ofocená.
          Tak se moc opatruj a pokud možno klidné a příjemné Velikonoce, venku je nádherně, byla jsem teď o vycházce chvíli s kamarádem na kafi a bylo jako v létě.

      • Klára napsal:

        Amarellko nejlepší byli pandy, lemuři, hroši a nosáli. To v Brně není.
        Doufám, že ti bude přes svátky líp, když ten stacionář nevyšel. Snad i sestra se dá trochu do kupy. Ty zážitky z Bohnic jak si popisovala, to je něco otřeseného! Chudáci lidi, kteří se dostanou až tam a tak daleko. A hlavně děti. Otřes.

        • Amarellka3 napsal:

          Ahoj Klári,
          jak je dnes po výletu do zoo? Co podnikáte? Já byla s kamarádem na kafi a teď odpočívám, jsem ráda, že je nádherně. Sice mi je ještě celkem blbě, ale je to trochu lepší se sluníčkem.
          Hezký den a hezké Velikonoce.

      • Marketa napsal:

        Koukám že máme rády stejná zvířátka.Také se vždy těším na vydry a surikaty.Jsou úžasně hravé.A pak samozřejmě všechny velké kočky.

        • Amarellka3 napsal:

          Ahoj Markét,
          tak to je náhoda, že máme ráda stejná zvířátka. Velké kočky se mi také líbí, jsou takové majestátné, ale nechtěla bych spadnout k nim do výběhu. A jak se ti daří dnes? Hezké odpoledne a hezké Velikonoce.

    • matluše napsal:

      Důležité je, že jste si to užili – všichni a výlet stál určitě za to. Jsi obdivuhodná jak to vše zvládáš Krásné svátky

      • Klára napsal:

        Matluše děkuji, no já to musím nějak zvládat, kdybych tomu podléhala, tak to je konec. Dnes to byl takový trénink na dovolenou a letadlo ..i když tam budu mít v pohotovosti Lexaurin, tam si nebudu úplně jistá, zda to dám bez. Každopádně ta lanovka dnes…já mam paniku z výšek, už ode dávna, takže pohled dolů pod sebe to nehrozilo. Ale seběhlo se to tak rychle a nebyla tam fronta, takže jsem prostě neměla čas nějak nad tím špekulovat, a už sem seděla a visela ve vzduchu…

        • Busi napsal:

          Tu lanovku jsem zvládla jen jednou, byla to návštěva zoo s kolegami z práce a bylo mi trapné tam panikarit, ale šílený zážitek, nikdy více! Takže máš můj obdiv.

    • Marketa napsal:

      Také přeji všem pěkné a pohodové velikonoce.Kláro jsi úžasná takhle to vše zvládnout.

    • Amarellka3 napsal:

      Klárce, Matluši a Markétce dlužím odpověď, ale jelikož už pádím na vycházku, tak to nestíhám a ozvu se později.
      Hezký den a hezké Velikonoce.

  9. Kassiope napsal:

    O to víc obdivuji Amarellku, že chodí do práce. Ale ne vždy to jde, občas asi někdo bývá déle doma s psychikou.

    A že máte i rodiny, je fajn. Já si připadám nemožná, stačí mi úplně starost o mě a o dítě bych se hodně bála. Jsem hodně úzkostný clovek už od dětství.

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Kassiope,

      přesně, taky bych se bála mít děti, jsem úzkostná celý život a na dítě bych asi moc dobře nepůsobila, ale stejně mě moc mrzí, že ho nemám a že už je mi tolik a ani s nic nerýsuje, navíc jsem strašně nepraktická, neumím vařit, nic technického udělat, nemám logické myšlení…

      Já byla doma 6 let (různě jsem do toho studovala, přerušovala, rozkládala ročníky…), až pak se to trošku zlepšilo a já byla schopná nejdřív 3 h denně na chráněném pracovišti, teď dělám 0,5 úvazek. Někdy je to těžké, ale musíme bojovat, já bych nechtěla celé dny sedět doma, i když teď mám PN, ale naštěstí i vycházky.

      Hezký večer.

      • Kassiope napsal:

        Já sice vařit umím, ale jsem bordelar, chaotik a peníze též moc nemám, navíc ujizdim na shopaholictvi
        Navíc stejně nemám to hlavni- partnera a zázemí.
        Což je to nejhorší, od doby, co mám PP jsem poradny vztah neměla.

        • Amarellka3 napsal:

          Kassiope,

          mluvíš mi z duše, já taky už dlouho vztah neměla a taky nemám, kde bych s novou rodinou (mimi a partner) bydlela a peníze taky nemám. A shopaholictví je, že ráda, nebo hodně nakupuješ?

          • Kassiope napsal:

            Jj, to je ono, je to vlastně můj jedinej koníček, i když teď i malují trochu. Jako představa mít hodně peněz a rozfofrovat je, se mi hodně líbí. Ale školní plat na soukromé škole, za 63procentni úvazek, je kapesny☺️
            Četla jsem si příspěvky o tvých problémech s vlasy, to mě mrzí, já mám taky nabehy furt dělat něco s rukama a furt se přecesavam, prohrabuju, uvolňuju se tim

          • Amarellka3 napsal:

            Tak to máme taky podobné, já když je mi blbě, tak jdu nakupovat, hlavně oblečení, mám 3 plné skříně, nenosím toho spoustu, ale prostě pořád musím mít nové věci. Samozřejmě nenakupuji v Guess apod., ale levnější, peněz tolik nemám, ale rozházím klidně skoro celou výplatu. Vždycky mám při nakupování takovou euforii, ale pak přijdu domů a výčitky, kolik jsem rozházela.

            Jinak pokud se v těch vlasech jen přehrabáváš, tak je to sice asi zlozvyk, ale takový neškodný, já je trhám a jsem plešatá a to už je fakt blbý, tak si dej pozor, abys taky někdy nezačala trhat, protože se toho hrozně blbě zbavuje, já to mám 23 let. A do toho si drápu tu pokožku do krve, mám tak takové zanhisané ďolíky. Jsem fakt blbka 🙁

  10. Petr25 napsal:

    Ahoj tak se dnes přidávám ke špatným nocím. V noci sen, že jsem dostal zásah silným elektrickým proudem, že to byla taková bolest že to srdce malém neustalo. Samozřejmě mě to probudilo,vyděsilo, protože ta bolest mi přišla, že me probudila. Teď mám strach aby to nebyl náznak infarktu.

    • Pavli napsal:

      Ahoj, myslím že to byl jen špatný sen a budeš v pořádku. Jak dlouho se léčíš?

      • Petr25 napsal:

        Já myslím taky,že jo. Ale cítil jsem se pak divně, nevěděl jsem, zda se mi něco nestalo s tím srdcem když jsem to tak cítil. Já už 10 let.

    • Amarellka3 napsal:

      Péťo,
      to mě mrzí, ale byl to jen sen, já mám šílené noční můry skoro každou noc a jsem z toho pak rozhozená. V životě se mi nezdálo nic hezkého. Neboj, srdíčko máš vyšetřené, určitě jsi ok, do snů se promítají naše obavy. Opatruj se.

      • Petr25 napsal:

        Amarelko děkuji, no dnes už jsem naprosto v pořádku, opravdu to jsou jen odporné sny. Je to blbý, ale asi s tím nic neuděláme. I tebe lituji, protože to je fakt na hlavu ty sny. Dnes bylo krásně,tak jsme jeli na zahrádku a tam jsem kutil Zítra taky bude fajn den. Užívej si krásne počasí a prodloužený víkend. Měj se hezky

        • Amarellka3 napsal:

          Ahoj Péťo,
          jsem ráda, že je ti lépe, ano, jsou to jen sny, i když nás můžou pěkně rozhodit. To je fajn, že jsi kutil na zahrádce. Počasí je opravdu nádherné, byla jsem venku v tílku. Jinak je mi ale docela blbě, jsem od úterý na neschopence a nevím, co bude dál, kontrolu mám ve středu, tak uvidíme. Tak ať se máš co nejlépe a užívej sluníčka a volna. Hezké Velikonoce.

  11. Ardy napsal:

    Ahoj teď jsem se probudil a měl jsem menší ataku jelikož jsem necítil ruku hybal sem s ni ruka hrozne litala ale v te ruce jsem nemel cit proste jen mozkem sem hybal ale po par vteřinách sem začal citit jak se prokrvuje a nyní už v poradku..asi jen prelezena

    • Kassiope napsal:

      To se mi občas stává, dělám to tak, že do té normální ruky, vezmu tu chromou a mlátím s ní o postel- matraci, do dvou minut do naskočí.

  12. Netti napsal:

    Ahoj všem,dneska byl pěkný sluničkový den ale i tak během dne cítím nepříjemný tlak na hrudi nebo v krku hůře se mi dýchá a jakoby zvýšený tep fakt divne pocity ktere se od rana do večera mění,někdy vic někdy míň,ma to někdo podobně??

    • Busi napsal:

      Ahoj, mám to podobně… Já ještě pociťuji takové zvláštní napětí v celém těle a během dne se to tak různě mění.

      • Netti napsal:

        Ahoj to napětí mam taky.Co na to bereš pomaha ti něco??

        • Busi napsal:

          Já beru jen Neurol, když je krize a piju meduňkovy čaj. Ale pokud to takhle půjde dál tak musím někam na psychoterapii a popř.antidepresiva. I když to zkusím asi řešit i nějak přírodní cestou, homeopatika nejspíš.

          • Netti napsal:

            To jsme na tom podobně ja v krizi beru lexaurin a jinak piju meduňku nebo bazalku.

  13. Kassiope napsal:

    Tak, zatím nikdo nic nenapsal, možná je to znak, že je všem dobře, což vám přeji .

    Sleduji zde, jak se máte všichni pěkně ke sportu, což já teda vůbec ne☺️někteří máte i děti, obdivuji Vás. Já děti, ani přítele nemám, je mi kolem 30 a pracuji jako učitelka na gymnáziu.

    • Amarellka3 napsal:

      Kassiope,
      nevím, jak jsi přišla na to, že je všem dobře, vždyť tady pořád píšeme, jak se máme a třeba já dnes psala, že je mi zle, mám neschopenku a žádanku na denní stacionář. Jinak já taky nemám děti, ani přítele a to je mi 33. Já zas obdivuji tebe, že učíš, já bych na to neměla nervy, dnešní puberťáci jsou katastrofa. A co učíš, jestli se můžu zeptat? Tak hezký večer.

      • Kassiope napsal:

        Já to vůbec nemyslela zle, naopak.
        Neučím na plný úvazek, to bych nezvládla a ty peníze jsou stejně malé.
        Učím společenské vědy.
        Lehké to není, ale pracovní doba, je fajn, lepší než u jiných zaměstnání.
        Taky občas chybím, když je toho moc.

        • Amarellka3 napsal:

          Já vím, že jsi to nemyslela zle, ale psala jsi tady, že nás čteš a v poslední době je tu většině blbě, ale to je jedno, nechci to řešit.

          Jsi fakt dobrá, že učíš a ještě ZSV, to byl pro mě nejhorší předmět na gymplu, nebavila mě ekonomie, politologie, filozofie… nelezlo mi to do hlavy a nechápala jsem to, já jsem spíše přírodovědný typ.

          Ale je dobře, že tam nemusíš být na plný úvazek, já taky nedělám na plný, nedala bych to.

          A vyjdou ti vstříc, když je ti blbě, že můžeš zůstat doma?

          Tak ať je lépe, hezké odpoledne.

          • Kassiope napsal:

            No, musím si brát dovolenou, takže nadšení nejsou, jako asi v každém zaměstnání..ale někteří dělají s PP i na plný úvazek..to bych nechtěla

          • Amarellka3 napsal:

            To chápu, že asi nejsou nadšení, ale zas když to potřebuješ, zdraví je přednější. Já vím, že někteří s PP dělají i na plné úvazky, ale třeba já nemám jen PP (tedy tu už teď nemám vůbec), ale jiné diagnózy, které mi víc než horko těžko půlúvazek nedovolí. Obdivuji každého, kdo s duševním onemocněním dělá normálně, je to hrozně náročné, ale zas někdy lepší, než sedět jen doma a googlit příznaky. Tak ať je ti lépe.

    • Busi napsal:

      Kassiope, mně dobře není a bohužel to trvá už docela dlouho… Snažím se to překonat, někdy to jde lépe, dnes to byl boj, tak jsem ani neměla náladu nic psát. 🙁

      • Kassiope napsal:

        U mě od září 2018 nastalo zhoršení, které vlastně trvá s přestávkami pořád..blbý je, že v nějaký formě je ta porucha furt pritomna

  14. Kassiope napsal:

    Ahoj, chodím sem číst dost dlouho a poruchu mám několik let, myslím si, že říkat si, co by tomu řekli lidí, není dobrý.
    Já se taky necítím, když jsem na těchto místech, ale naopak si říkám, že bych nejraději spíš někoho požádala o pomoc.
    Lidi nejsou přátelští a psychické problémy nechápou, ale to není náš problém.
    Přece se nebudeme omlouvat, za to, jak nám je.

  15. Karla napsal:

    Ahoj,jak se dneska máte? Já byla v obchodě a začala se mi točit hlava,myslela,jsem ,že uteču,začala jsem chodit a bylo lépe…Snažím se,aby na mě nikdo nic nepoznal,ale je to těžké!!! Všem přeju krásné velikonoce,pokud to půjde,tak bez atak!!! Karla.Pečete mazance nebo beránka? Já jenom beránka.

    • 73Klara napsal:

      Karli, myslím, že dost lítá tlak. Zase se otepluje, takže to kolísá. Taky se snažím vždycky, aby nikdo nic nepoznal… vždycky si říkám, lidi si budou myslet vožralá baba se válí na zemi…Musíme bojovat!
      Jinak mám mazanec a ještě jsem pekla děckám perníčky (mám nový vykrajovačky ovečka a husa).

      • Karla napsal:

        Ahoj Klaro,já si zase vždycky říkám, že by ze mě měli ještě srandu možná by mě i pomluvili,to víš, na vesnici se lidi znají…Také jsem v práci zažila, že ze mě měli legraci a pak mě promlouvají,když se mi udělalo slabo…To jsi moc šikovná, máš mazanec a ještě perníčky, ty musí být moc hezké,určitě si udělala dětem radost…

        • 73Klara napsal:

          Karli oni si toho děcka vůbec neváží, protože já kolem nich poskakuju takhle normálně 🙁 nicméně syn přišel s tím, že nabídl perníček spolužákovi a ten se ptal, kde sme je koupili, že sou moc dobrý. Takže syn mu řekl, že to pekla jeho (uštvaná a životem unavená) maminka 🙂

          Na vesnici je to občas peklo, znám to, taky jsem původem z dědiny…

          • Karla napsal:

            Kolem mě maminka také vždycky poskakovala a v tu chvíli jsem si toho také nevážila.Pak když odešla,tak si člověk uvědomil co pro nás dělala.Já myslím,že až budou dospělí,tak to tvoje děcka také ocení.Jsem o tom přesvědčená !Dnešní děti jsou jiné,než jsme byly my,aspoň si to myslím,já bych nikdy nedovedla říct,jak píšeš,co odpověděl,tvůj syn spolužákovi…

          • 73Klara napsal:

            Karli to byla moje vsuvka – ta unavená matka :)) asi jsem to blbě napsala. On mu řekl, že to pekla jeho mamka. Ale máš rozhodně pravdu, dnešní děti sou jiné. Celkově lidi sou jiní obecně, já když jdu přes město a 99% lidí čučí do mobilů, na zastávkách mhd, restaurace, prostě všude … jímá mě hrůza.
            A bohužel, přibývá i nás panikářů. V týdnu se složil s atakou manželův kolega v práci. Bohužel, ta doba tomu nahrává.

          • Karla napsal:

            Souhlasím,že nás panikářů přibývá.Je to opravdu uspěchaná doba,Skoro každý je dlouho v práci,na nic není čas…Lidi si ani spolu moc nepovídají…Jsou třeba výjimky,ale já je neznám…Manželova kolegy je mi líto.Vidíš,já si myslela,že chlap se PP vyhýbá…

          • 73Klara napsal:

            Já myslím, že se nevyhýbá.. i tady mezi námi je dost chlapů. A od mé sestry přítel si taky prošel atakama, z přepracování. Bohužel 🙁 od mé kolegyně manžel taky. Prostě je toho čím dál víc… dřív byl mor, teď sou ataky.

          • Karla napsal:

            Souhlasím s teobou,že dříve byl mor a dneska ataky.Přeju hezké velikonoce,Za půl hodiny musím vyrazit,tak jenom,že nebudu psát…Ahoj Karla.

    • matluše napsal:

      Všem vám tu přeji krásné velikonoční svátky a hlavně ať to sluníčko působí trošku pozitivně na tu naši psychiku

  16. Klára napsal:

    Amarellko jak si dopadla u psychologa skrz ta hlava? Nepomohlo by dát si třeba na hlavu masku, myslím masku na vlasy, na to koupací čepici (dřív, když jsem na to měla čas ☺️ jsem to dělala, přes noc na oživení vlasů). Ono by tě to nepustilo tam sahat.. nebo prostě něco na hlavu, abys to nemohla škrábat.

    Zítra ráno mám psycho Dr, tak jsem zvědavá co mi řekne na ty moje propady. No a ve čtvrtek mám dovolenou a jedeme s děckama na výlet do Prahy, do zoo a pokud budeme stíhat, tak lehce do centra. Jedem vlakem a snad bude i pěkně, tak doufám, že si to užijeme a mě nepostihnou žádný problémy.

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Klári,

      jé to je super, že jedete do zoo, já pražskou zoo miluju, chodím tam každý rok skoro. Pěkně snad má být.
      Já jdu zítra taky k psychiatričce, psala jsem jí, že přistupuji na neschopenku, kterou mi doporučovala, ono to už totiž není jen u hlavy. Psycholog mi navrhoval stacík, jenomže v těch 2, o kterých mluvil, jsem už byla. Pak jsem si 90 minut odpoledne psala s nějakou pracovnicí krizového chatu, prostě mi dnes bylo zle – úzkost, neklid, pláč…
      Tak držím ti zítra palce k psychiatričce a dej vědět, co ti řekla a doporučila.
      Hezký večer a moc se opatruj.

      • Martin napsal:

        Ahoj Amarellko,
        nahodou jsem tady nakoukl, jestli jsi na tom lip, tak jsem rad, ze aspon na tu neschopenku jsi pristoupila. Ono by to fakt ted nemelo smysl se v praci trapit a zatezovat se tim, ze mas povinnosti a “co kdybych nesla”.
        Sama nejlip vis, co by ti mohlo pomoct, tak ja se zeptam jinak – proc si myslis, ze se to ted tak zase rozjelo? Zmenilo se ted u tebe neco v zivote? Nebo je neco z ceho mas ted strach s prichazejicim jarem/letem? Ja vim, ze jsou to blbe otazky, ale ja treba tak nejak vzdy aspon tusim, proc mam propad, nebo uplnou hruzu, tak treba budes taky vedet 🙂

        Drzim ti moc palce a prosim te dej o sobe dnes vedet jak jsi dopadla a co jste s pani doktorkou vymysleli. Opatruj se a davej na sebe pozor 🙂

        • Amarellka3 napsal:

          Ahoj Martine,

          moc díky za podporu, teď jsem přišla od Dr., neschopenku už mám a doporučení na denní stacionář.
          Proč se to rozjelo přesně vím, jeden kluk se rozhodl, že začne řešit, co hrozného se děje v Bohnicích na pavilonu neklid a prosil všechny, kdo tam byli, jestli by nechtěli zveřejnit své otřesné zážitky. Tak jsem sepsala svůj příběh a už ty vzpomínky na kurtování, izolaci, nepouštění na wc ze zamčeného pokoje… mi udělaly zle. Do toho se naše články zveřejnily na netu a advokát Bohnic to napadl a chce to smazat, nebo hnát k soudu. Přijdu si strašně bezmocná proti celému systému, nám nikdo nevěří, i když příběhy jsou všechny podobné, personál drží spolu… No a do toho včera chtěla ségru psychiatrička poslat na hospitalizaci. Už jsem fakt vyřízená.

          A jak se máš ty? Co je nového? Snad je ti lépe, moc se opatruj.

          • Marketa napsal:

            Ahoj A marellko.Já ti zcela věřím.Když mi před 6 lety tragicky zemřel syn,zhroutila jsem se a na vlastní žádost jsem se nechala hospitalizovat v Bohnicích.Byla jsem na pavilonu 3 skoro tři měsíce.Mě to tam tehdy pomohlo ale mnohé jsem tam slyšela a také i viděla co se nedá nazvat jinak než zvěrstvem.Mohla jsem chodit ven po areálu a byla svědkem jak sestry mlátí dětské pacienty a také jak jsou zlé a sprosté na staré lidi.Ani nebudu psát co na mě jedna řvala když jsem jí slušně požádala aby toho nechala.A dovolání nikde žádné jen mi bylo řečeno že je nedostatek personálu a ten je přepracovaný špatně placený tak se prý nemám divit když jim tečou nervy.Jinak ti přeji hodně síly aby jsi se dostala do pohody.Markéta

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Markéto,
            děkuji ti za příspěvek a moc mě mrzí, že ti zemřel syn, to si nedovedu představit, ani když děti nemám. Trojka je ještě v Bohnicích "nejlepší" pavilón, ale i tak si myslím, že je to tam otřesné, já nikdy na otevřeném oddělení v Bohnicích nebyla, většinou jen ten pavilon 27 – neklid. A hrůza to fakt byla šílená. Personál vyhořelý, arogantní, hojící si své ego… zamindrákovaní sanitáři, co s lidmi jen mlátili o postele, kurtovali, vláčely po chodbě, dusili polštářem… je mi z toho fakt zle 🙁

          • Martin napsal:

            Ahojky,
            jezis to je hrozne… To je jak z nejakeho hororoveho filmu. Snad se to klucinovi podari potahnout dal… Je usmevne, jak se mluvi o reforme psychiatricke pece a zaroven se deje neco takoveho… Dobytci. Pral bych jim jeden jediny den v kuzi psychicky podlomeneho cloveka… Opravdu hovada, jsem v soku. Tak snad ti to pomuze… Ono lidska mysl je strasns uzasna v tom, jak nam dokaze zive pripomenout ruzne veci, jako i chut, vuni, ale bohuzel i pocity. Tak snad to casem odezni a staciky pomuzou 🙂

            Ja ted nastesti dobre. Obcas mi probouchne srdce, obcas mam pocit, ze nedycham… Ale to jsou prkotiny co hned prejdou. Ale spis celkove jsem takovy.. nevim… Bez zajmu? Nic se mi nechce delat, nejedsi bych byl doma. Nikdo a nic me nezajima… Na to jaky jsem byl extrovert, tak jsem uplne otocil a hodne se uzavrel. Snad to bude lepsi casem…

            Mej se krasne a dej o sobe zase vedet 🙂

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Martine,

            jak je dnes? Mrzí mě, že tě nic nebaví, není to nějaká počínající jarní deprese? Mě taky nic nebaví, jsem většinou doma, sice jsem introvert, ale dřív jsem ráda chodila ven.

            Já dnes byla na pohovoru na stacionář, ale nevzali mě, tak vůbec nevím, co mám dělat dál 🙁 Je mi dost blbě.

            Tak se moc opatruj, alespoň, že je sluníčko, to má Klárka hezky na zoo.

      • 73Klara napsal:

        Ahoj Amarellko,
        ta neschopenka ti pomůže, trošku se dáš dohromady a uklidníš…a snad se srovná i to spaní. Odpočineš si na zahrádce s kočičkou, a bude dobře.
        Dr se mnou byla moc spokojená, každopádně mi řekla, že za propadem téměř vždy je vyčerpání organismu. Tak asi budu muset ubrat naběhaný kilometry a fitko. Někdy se cítím fakt dost unavená. Navyšovat AD zatím nebudeme, nechala to rozhodnutí na mně. Zatím to nechám tak a uvidím. Tak se Amarellko drž a odpočívej!

        • Amarellka3 napsal:

          Ahoj Klári,
          tak to jsem ráda, že s tebou byla Dr. spokojená, opravdu bys ale asi měla zvolnit, abys nedopadla jako já.6-krát týdně fitko a výsledek byl ten, že jsem půl roku nic nemohla. A kolik bereš AD a jaká?
          Já dnes byla taky u Dr., dala mi neschopenku a žádanku na denní stacionář, už jsem tam volala, ale ta paní, co to zařizuje, tam bude až kolem poledne, tak musím volat znovu. Jinak mi přidala Haloperidol v kapkách, protože včera jsme měla 6 mg Rivotrilu a stejně jsem usnula až ve dvě a bylo mi zle a v šest už zas vzhůru.
          A co máš dnes v plánu? Hezký den, alespoň, že svítí to sluníčko.

          • 73Klara napsal:

            Amarellko já trochu uberu. Dneska teda mám kruháč 🙂 tak ten si nebudu rušit, páč ho vede ten kluk a minule se mi to líbilo. Ale trošku zvolním. Ačkoliv na ten zápřah jsem byla zvyklá i dřív, ještě za svobodna nebo bez dětí jsem chodívala taky šestkrát týdně do fitka a jednou týdně jsem měla jazykovku odpoledne. Každopádně teď už asi je to fakt moc (když k tomu teda vezmu ještě starost o děti, domácnost..). Beru Itakem 10 mg jednu tabletku denně. Odpo půjdu na ten kruháč a pak upeču pizzu na zítra do vlaku. Vyrážíme brzo myslím kolem půl sedmé, tak musím nachystat věci dnes, aby ráno nebyl stres.
            Jak to probíhá ten stacionář? Tam přijdeš ráno a večer odejdeš a během dne jsou nějaké terapie? A na jak dlouho to vidíš?

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Klári,
            určitě malinko uber. Na kruháč jdi, když to bylo fajn, ale slev někde jinde. A jakou pizzu budeš péct? Ty miluju 🙂 Tak to vyrážíte pěkně brzy, ale tak je to dálka. Bude snad hezky, tak si to určitě moc užijete.
            Stacionář je od rána do odpoledne a máš tam různě skupiny, arteterapii, pracovní terapii, cvičení… tenhle by měl být na cca 2 měsíce. Tak jsem zvědavá, jestli mě vůbec vezmou.
            Tak měj moc hezký den, užij si kruháč a opatruj se.

          • 73Klara napsal:

            Amarellko já uberu na tom běhu. Zvedla sem si týdenní kilometráž a za každou cenu sem ji musela udržet každý týden, přes to nejel vlak – což je samo o sobě stres. Takže uberu trošku tady.
            Pizzu upeču normálně klasickou z Billy, nebudu se s tím nějak mazat 🙂 a někde skočíme v poledne na oběd, přinejhorším párek v rohlíku. Hlavně žádnej stres 🙂

          • Amarellka3 napsal:

            Ahoj Klári,
            a kolik sis dala tu týdenní kilometráž? Tak si ji sniž, když k tomu máš ještě to fitko. V zoo mají různá občerstvení, tak si můžete dát něco tam. Moc krásně si to užijte, je to tam paráda a bude hezky.

          • 73Klara napsal:

            Amarellko no od začátku února to bylo 70 km za týden, plus k tomu teda přibylo to fitko od března. Už to asi bylo moc. Dr mi řekla, ať nechodím za hranu. Tak to budu udržovat na 60ti kilometrech, tak jsem to mívala dřív. Holt si ten maraton třeba letos nezaběhnu, konec konců to není otázka života a smrti. Znám lidi, co běhají daleko daleko víc než já a jsou v pohodě. Ale každej sme holt jinej…

  17. Netti napsal:

    Děkuji všem za podporu snažím se jak jen to jde se tomu nepoddavat,od dr.jsem dostala lexaurin ktery občas vemu řeší to semnou obvoďak jiny lékař by mi napsal asi neco jineho.

    • Amarellka3 napsal:

      Ahoj Netti,
      ty se léčíš u obvoďáka a ne u psychiatra? Obvoďáci rádi píší Lexaurin, i moje obvodní říkala, že ho má nejraději, jen pozor je návykový. Já ho mám doma taky, 3 mg, ale nezabere mi už ani 9 mg, tak ho neberu moc. Držím palce. AD nebereš?

      • Netti napsal:

        Neberu AD protože by mě musel poslat k psychiatrovi a to se zatím neuračil.Musim mit doporučení??Vim že ten lexaurin návykovy proto ho beru jen výjimečně

        • Klára napsal:

          Netti já si našla psychiatra bez žádanky.. myslím, že to jde bez. Ale čekala jsem aspoň měsíc a půl na termín.

        • Lucie napsal:

          Ja jsem se ted objednavala k psychiatricce, termin az 20.6. 🙁 je to des, kolik nas je, co maji problemy 🙁

        • Martin napsal:

          Ahoj Netti,
          k psychiatrovi urcite doporuceni nepotrebujes. Muj obvodak byl nastesti tak fajn, ze po prvnich priznacich mi jen napsal neschopenku at si ten tyden doma urovnam myslenky v hlave a odpocinu si. Nechapu obvodaky co predepisuji benzace jak kdyby dozdavali bonbony a kolikrat ani pacienta nevaruji pred navykovosti… Na chvili jsem byl dobry, ale kdyz se to po case zacalo stupnovat a stavat castejsi, na vlastni popud jsem vyhledal psychiatrickou pomoc. Akorat byva cekacka klidne mesic – trosku me i uklidnilo, ze je tam tak narvano – ze nejsem jediny blazen ve Zline. To je totiz ten nejvetsi blok co clovek muze mit. Ze si zacne rikat, ze jakmile vejde do ordinace psychiatra, je oficialne blazen.

          Takze se toho neboj a objednej se. Kazdopadne nekdriv doporucuju precist recenze.

          • Klára napsal:

            Marti to je obecná představa o doktorech “přes hlavu”, kterou má většina lidí, včetně mně. Dlouhou dobu mi trvalo uznat, že potřebuju pomoc takovýho doktora a vyhledat ji. Dokonce je to úsměvné, ale Dr sem se přímo zeptala, zda jsem blázen – smála se a ujistila mě, že ne ..
            Je to přežitek, ale je to tak. Proto se zdráhám vyjít s pravdou ven v práci. Přitom bohužel je nás čím dál víc, tento týden se zhroutil kolega od manžela z práce.

  18. Ardy napsal:

    Ahoj cítil ste se někdo na začátku užívání cipralexu tak jako zmatené přijde mi vse hrozne divne až nerealne a jsem hrozne ospalej

    • Koc napsal:

      Presne, k tomu tlaky do hlavy. Ze zacatku, pak to odeznelo. Ted se to bohuzel vratilo, ackoli beru AD uz 8 tydnu…nevim, zdavedlejsi ucinky, ale hlava mi jede, aby to nebyl nador…takova zmatenost, nerealnost, nesoustredenost. Jako kdyby se veci deli mimo me. Neprijemny

    • Pavli napsal:

      Ahoj, je to na začátku normální, za čas to přejde. Bývala jsem ze začátku také unavená, cipralex jsem brala před spaním a bylo to lepší .

Napsat komentář: Karla Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *