Diskuse

Toto diskusní fórum je věnováno Panické poruše.
První panickou ataku jsem zažila v roce 2004. Tehdy pro mě musela přijet záchranka, protože jsem se úplně zhroutila. Točila se mi hrozně hlava, zvracela jsem, bušilo mi srdce a dokonce jsem na několik dní ochrnula na spodní končetiny.  Tehdy jsem byla přesvědčená, že umírám. Až později jsem se dozvěděla, že se jedná o panickou poruchu. Ataky jsem měla 2x až 3x týdně. Vždy, když to na mě přišlo, uklidnilo mě, když jsem si sedla k internetu a pročítala diskusní fóra. Ale časem se to na všech diskuzích zvrtlo na řeči o něčem jiném, než o panické poruše. Proto jsem před 6 lety založila toto fórum, které se věnuje jen této nemoci a ničemu jinému. Věřím, že za ta léta mnohým, kteří tuto diskuzi navštívili, byla k užitku. Prosím i nadále vkládejte všechny své poznatky, rady a tipy, jak se s touto zákeřnou nemocí vyrovnáváte právě vy. Ale zároveň prosím, abyste se neodchylovali od tématu, protože  příspěvky nesouvisející s PP odradí ty, kteří hledají na této diskuzi skutečnou podporu a pomoc. Věřím, že vzájemným předáváním si vlastních pocitů a zkušeností s touto nemocí spojených, se s ní dokážeme lépe vyrovnat.
Děkuji Všem Zuzka

46 495 Responses to Diskuse

  1. Panda says:

    Ahoj všem,

    dnes to vypadá na libový den od rána. Probudil mě barevný mžitek před okem (do vteřiny zmizel), potom mravenčení po horních zádech (pár min) a cestou do práce jsem s knížkou v ruce lehce zakopla špičkou o chodník. Pro někoho vlastně možná vlastně úplně normální ráno plné jiných zážitků, ale já už jsem si nechtěně soustředila pozornost na tělesné projevy (hned 3 projevy RS a to ještě není ani 8.30!), takže to taky automaticky znamená, že to bude ráno bez snídaně (total stažený žaludek, knedlík v krku, bušení srdce). Naštěstí už vím, že to každopádně bude ráno bez internetových stránek s diagnostikou popsaných potíží.

    V pátek jsem byla na kontrole na neurologii, kde doktorka našla jediný nález a to ztuhlou krční páteř, kontrola reflexů ok a jiné vyšetření nebylo, protože příznaky opět neodpovídají roztroušené skleróze a případné podrobné vyšetření můžeme plánovat, až si vyřeším svůj psychický stav (podle doktorky pak nebude co řešit…).

    Našla jsem si na netu kognitivně-behaviorální terapii vhodnou pro léčbu úzkostí, ale když jsem volala, tak mají čekací lhůtu 6 měsíců. Hmmmm, doufám, že za půl roku už budu řešit trochu jiné věci. Popravdě teď moc nevím, kam se vrtnout. Zatím jsem se objednala k praktické Dr., která mě jako jediná vezme hned a poradím se s ní o možnostech psychologie/ psychoterapie a zároveň si asi nechám předepsat nějaké "základní" antidepresivum, co mi může napsat i ona (Cipralex?), abych vyzkoušela, nakolik je to tedy psychikou. Jen se předem děsím, že se nestane nic, nebo bude jediná změna, že se mi budou dít všechny stávající hrůzy, jen mi to bude trochu víc jedno.

    • Bára says:

      Jestli není zase nějaká změna počasí nebo tlaku. Já od včera také nic moc… tak se držme spolubojovníci. V rámci možností pohodičku a klid!

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Pando,
      když tě viděla neuroložka a říkala, že to RS není, tak to není. Tohle vše udělá psychika. Já zakopávám docela často a nepřikládám tomu žádný význam. A kde tě na KBT vezmou až za půl roku? Odkud jsi? Pokud chceš, můžu ti sem hodit odkaz na seznam KBT terapeutů z celé ČR a věřím, že bys našla někoho s dřívějším termínem. Jen většinou tito terapeuti pracují za přímou platbu. Jinak léky jsou sporné, nevyženou ti myšlenky z hlavy, spíš tě celkově zklidní, sníží úzkost a pak se ti na věcech bude snáze pracovat. Ale můžeš mít na začátku užívání zhoršení stavu (1-2 týdny), nebo se mohou projevit nějaké nežádoucí účinky. A také ne každý lék sedne každému. Kdybych si teď mohla vybrat, tak s léky asi ani nezačínám. Ale to by měl zhodnotit tvůj lékař. Praktik může předepisovat některá AD, ale já razím myšlenku, že bych tyto léky raději brala od psychiatra, který má přeci jen více zkušeností, i když psychiatři pro nového pacienta zas většinou mívají delší objednací lhůty a ne každý psychiatr je dobrý, takže pokud máš dobrého praktika, určitě se s ním poraď. Držím palce.

      • Panda says:

        Ahoj, děkuju moc za podporu! Neuroložce věřím, ale pomáhá mi to vidět napsané černé na bílým, protože ty stavy jsou fakt jiná realita. Já jsem dneska skončila v práci před obědem na záchodě pro invalidy v šíleném stavu, potom se z toho nějak vydýchala a šla s kolegy na oběd, ale popravdě jsem se cestou bála, že se mi podlomí nohy a někde tam sebou seknu. Což se nestalo a odpoledne jsem si fest přeseděla nohu, takže když začala normálně fyziologicky brnět, tak jsem uvažovala nad tím, že tohle fakt už nedávám, než mi došlo, že to je úplně normální stav! Který když pak po pár minutách odešel, tak mi konečně (hurá) došlo, do jakých stavů jsem to zase nechala pustit a přišlo konečně uvolnění a klid.

        Tu KBT jsem poptávala v Psychoterapeutském centru na Řipské v Praze, dělá to tam paní Bělohlávková a Záhorská. První z nich jsem se dovolala a má ten půlrok a kolegyně podle jejího vyjádření podobně. Ještě jsem našla další KBT terapeutku u Vyšehradu, ale té jsem se zatím nedovolala.

        Děkuju za postřehy s léky, obávám se právě toho zklamání, kdyby na první dobrou nepomohly ani AD – to je pro mě taková (zatím) poslední záchranná brzda. Během svátků budu dost mimo Prahu, tak doufám, že mě někde po cestách neskolí žádné děsy.

        Ještě mě napadá, nemáte někdo zkušenost s volně prodejnými přírodními přípravky proti úzkosti? Myslím typu Guajacuran nebo kava-kava?

        • Amarellka3 says:

          Ahoj Pando,
          takže jsi z Prahy? Tady mrkni na ty KBT terapeuty a zkus je obvolat: http://www.cskbt.cz/adresar-terapeutu.php asi budou mít nějaké lhůty všichni, protože KBT je dost v módě, ale třeba seženeš někoho rychleji. Ta Řipská je myslím za přímou platbu, tak ti to asi nevadí, když většina z nich bude také. Vím, že třeba Psychosomatická klinika má KBT skupinu, ale tam to mají hodně obsazené. Pak je KBT v NÚDZ v Klecanech, ale jen jako stacík, nebo za hospitalizace. Jinak z volně prodejných přípravků jsem zkoušela jen meduňku a Persen forte na spaní a bez efektu a Guajacuran jsem brala také a také nic moc. Já jsem bohužel hodně odolná i na léky, takže jsem jich vystřídala asi přes 40 druhů (nemyslím tím tedy jen AD) a musím brát vysoké dávky, ale teď mám medikaci dobře nastavenou. Ale není to jen o lécích. Chce to na sobě neustále makat. Jak mi zmizí nějaký příznak, tak se objeví nový, takže pořád je s čím pracovat, ale dá se to. Moc ti držím palce. KBT je v tom fajn, že je taková strukturovaná, plníš úkoly, zapisuješ, vyplňuješ tabulky, děláš expozice. Svého času mi hodně vyhovovala. Teď ale chodím na logoterapii, která mi teď sedí nejvíc.

          • Panda says:

            Amarellko, díky za adresář! Poslední dva dny jsem měla takové příjemné uvolnění, a dnes jsem si omylem klikla na článek, co měl být o léčebném konopí, ale byl spojen s klientkou s RS, u které se RS projevila poprvé zakopáváním. Takže zatímco jsem v pondělí zakopla nahodile, dnes hned po přečtení zakopávám už třikrát a zase mám stažené svaly kolem krční páteře. Tohle je prostě fakt záludné s tím střídáním toho, co se člověku začne dít. Všimla jsem si, že pokud něco zmizí, tak je to jen tím, že mi to přestane vadit (u mě konkrétně svalové záškuby po těle).

          • Amarellka3 says:

            Ahoj Pando,
            určitě si obvolej ty terapeuty, KBT je fakt super, ale člověk musí být motivovaný a makat na sobě. Nám říkali, že KBT je krev, slzy a pot, ale mně to hodně dalo svého času. Ale jak sama píšeš, že když ti něco přestane vadit, tak to zmizí, tak to je přesně ono, já když jsem měla PP podruhé, tak jsem si říkala, že ty ataky přejdou, že je to vlastně sranda mít tyhle stavy a ono to pak fakt sláblo, až jsem od roku 2012 neměla ataku. Teď ani kdybych chtěla, tak prostě nepřijde. I když mívám úzkosti, tak do paniky se to nerozjede, já razím myšlenku, že se toho dá úplně zbavit a snažím se všechny motivovat. Samozřejmě, že když se soustředíš na zakopávání, tak zakopávat budeš, mně se zas pořád klepou ruce a když se na to soustředím, tak je to hodně vidět, ale když pak něco dělám a nemyslím na to, tak se to zlepší. Tak držím palce a dej vědět, jestli tě někdo objedná dřív a jak se ti v terapii bude dařit.

  2. Jovita says:

    Ani už nevím, kdy jsem sem psala. Je to dost dlouho, byla jsem na dně. Lidi tady jsou senzační. Beru antidepresiva, pomohly. Ne na 100%, ale žiju. Myslím, že celkem dobře. Sice díky práškům, ale to je jedno. Funguju, pracuju, uvědomuju si, že jsou lidi, kteří jsou na tom hůř. Jako ovládat se to moc nedá… to je fakt. Tak jsem si vzpomněla na jeden starej film, nevim jak se jmenuje, ale Ondřej Havelka ???? Nevím jestli je Ondřej – tam v léčebně pro "unavený" říkal, Pojďte, budeme na sebe hodný!!!! Přeju všem krásné svátky, nebuďte smutní, svoláme světýlka, zaprskáme prskavkou. Všem vám – a vy mladí, zamilujte se!

  3. Eva says:

    Ahojte všichni tady.

    Dnes jsem narazila na tuhle vaši diskuzi.

    Tak přispěji i svým příběhem …

    První ataku jsem měla před dvěma lety v noci. Odvezla mě rychla a následne, po EKG, echu srdce a Holteru, mi obvodní lékařka nasadila Sertralin. Po půl roce jsem ho „hrdinsky“ vysadila, že už ho nepotřebuju.

    Od letošního jara postupné náznaky, jako sem tam buseni srdce, motani hlavy, chvilkove závrate … V říjnu jsem už busila každý večer, spala jsem třeba tři hodiny, vstávala v 5, přes den hrozne uzkostne stavy i několik hodin. Po 14 dnech další ataka, znovu Sertralin ale byly vedlejší účinky, tak jsem dostala Trittico AC 75. Beru jednu třetinu večer, prvních 14 dni spaní super, ted zase nespim. Do toho jsem ted byla 3 týdny nemocna. Pořád je to jako na houpačce, někdy dobry, jindy blby. Uzkosti furt a večer musím brát i půlku Xanaxu. Nevím, jestli si nemám zvysit davku na dvě třetiny. Beru tu jednu už 5 týdnů. Dnes poprvé v práci a od poledne masakr a pak na poste a v tramvaji …. myslela jsem že nedojedu domů. Buseni, zavrate, stisneny pocit na hrudi. Blbě je mi ještě ted 🙁 Ach joo

    • Barbora says:

      Ahoj,
      Trittico 1/3 jsem měla také, začátek ok, po týdnu bez účinku, ani 2/3 nepomohly, včera jsem požádala opět o mirtazapin, s tím mám velice dobrou zkušenost.
      1/2 dostačující v kombinaci 1/2 neurol, spala jsem jak nemluvně. Teď už začíná třes, tělo si žádá AD, beru 1/2 cipralex a 1/2 neurol, bude zase dobře.
      Člověk by neměl trpět a ač mnohdy nerad, tak jako já, musí si uvědomit, že zkrátka buď budu hrdinsky trpět a nebo si pomůžu.
      Ať je líp a neboj si říci svému psychiatrovi či psychologovi o léky, jiné léky, důležité je, aby znal tvé pocity.

      • Eva says:

        Ahoj Baru,
        dnes noc vcelku OK. Vzala jsem si tedy 2/3 a k tomu půlku Xanaxu. Ale ono se líp usíná, když je člověk od 5 ráno vzhůru 🙂
        Zkusím to ještě s tou větší dávkou a když to nezabere, půjdu si nechat napsat něco jiného.
        V práci zatím OK, ale už teď mám zase hrůzu z cesty domů … 🙁 Snad to zvládnu. Včera jsem to zvládla taky, i když jsem už myslela, že sebou švihnu …

        • Barbora says:

          Ahoj Evi, co tvoje stavy, vyšší dávka zabrala nebo máš úplně změnu léků?
          Dnes ráno zase ta mrcha úzkost dělala své, ten sevřený žaludek, knedlík v krku, pocit, že se pozvracím, mravenci v rukou a největší paradox je, že to vše jen kvůli tomu, že za mnou přijede mamka, kterou uvidím ráda, ale není to pro mě běžné, není to normální den a už jsem vystíhovaná, jak to dnes vlastně zvládnu.

  4. Marek says:

    Ahoj, tak jaký jste měli víkend? Já nic moc 🙁 ataky každý den, strach celý den.. Člověk se probudí a hned se bojí.. Jako bych očekával smrt každý den. Už dva měsíce kašlu, na ORL mi nic nenašli a ja tak stále pátrám na netu, čím to můe být.. nějak se mi nechce přiznat, že to je psychikou, ten kašel.. a tak mám strach, který mi tu psychiku ničí víc a víc. Poslední dobou jsem na tom tak, že si říkám, že už mi nic nepomůže. Beru antidepresiva trittico ac 75 jednu třetinu, začal jsem před 5 dny a rorendo oro 0,5 již delší čas… zatím absulutně žádné zlepšení, jsem z toho nešťastný.. Když si vezmu neurol, někdy se podaří, že strach ustoupí, ale kašel atd zůstává, jen mi to je jakoby víc jedno..o to víc se bojím, že to není psychikou 🙁 těžko se s tím bojuje, když člověk neví, jestli se to vůbec někdy zlepší.. bojím se, že to tak bude už pořád, jsem neschopnej pomalu umejt nádobí, ve sprše mám strach, že to se mnou sekne.. A ty ataky jsou tak nesnesitelný, že nejsem schopnej fungovat..ja vím, opakuju se.. člověk se cítí tak nějak líp, že to sem může napsat, je to jednoduše naprostá zoufalost.. beru léky, mám psychologa, kterej mě dělá terapie o andělech a démonech (nechápu..), ale nezlobím se na něj, ani ho nechci pomlouvat, jen mi to připadá zcestné.. kdy tohle skončí 🙁 kdy zaberou prášky, proč mám vůbec tritico na spaní, když nemám problémy se spaním..ale naopak celý dny se jen bojím atd.. no..přeji hezký start nového týdne, ahoj 🙁

    • Bára says:

      Marku, AD 5 dnů je zatím málo…zlepšení můžeš pocítit, až třeba za měsíc. Co se týká psychologa, jestli máš možnost a stávající ti nevyhovuje najdi jiného. V terapii je důležité, aby jste si sedli. Abych byla upřímná já na terapie začala chodit pozdě ( už mi bylo celkem dobře a mohla i ven atd.) a stejně jak tobě mi připadalo, že to nic neřeší. Za ty roky vlastně už sama vím… Ale takhle v začátku to nevzdávej a určitě choď, třeba jinam…Strachy, že to bude napořád jsme měli asi všichni, nebude neboj, vlastní zkušenost. I když PP o sobě dá občas vědět, tak hrozné jako na začátku už to nikdy nebylo. Nezbývá než se obrnit trpělivostí a něčím se zaměstnat. Jestli nemáš problémy se spaním asi nevidím důvod proč je brát, domluv se s MUDr. Drž se! Pozitivní energii posílám.

      • Marek says:

        No právě, ale zase kdybych je nebral, tak nemam žádná antidepresiva, tak nějak doufám, že ty léky trittico ac nejsou přimo jen na spaní, ale i na ty uzkosti a ataky během dne…protože se spaním problém nemám .. a děkuji za útěchu Barčo..

    • CrazinessTV says:

      marku ja jsem taky dva mesíce kašlala,došla jsem si na plicní rtg-ok pak spirometrie a nakonec mi dali dychadla,že mam astma…tím se to zlepšilo,jedno mam na roztažení prudušek a druhy že to tam lečí…..dočetla jsem se,že astma muže byt taky z psychiky

      • CrazinessTV says:

        jinak marku,me se ataky rozjely do celodenních uzkostí-strachu jen co jsem otevřela oči-strach,zle…motaní hlavy bolesti po tele,brnení pocity na omdlení a mnohoooo dalšího bylo to celodenní,nemohla jsem spat…nemohla jsem ven-hned jsem se potila soustředila jsem se na svoje pocity hned jsem omdlívala…jen jsem brečela mela jsem totalne plnou hlavu-strachu z nemocí ze smrti,vsugerovala jsem si snad všechny nemoce….

        • Marek says:

          Craziness, jo něco podobného.. mně diagnostikovali zanět šlach a artritidu.. a od tý doby takhle blázním, že to je tohle nebo něco horšího, pořád myšlenkama u toho a k tomu ten pitomej kašel, grr… jj celý dny jak říkáš, je to šílené…

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Marku,
      kašel může být někdy psychogenní, jednou jsem byla na oddělení s klukem, který pořád strašně kašlal, až z toho zvracel a nic mu somatického nenašli, tak skončil na psychiatrii. Jenže po chvíli odešel na reverz, tak nevím, jak to s ním dopadlo, ale věřím, že na všem se dá pracovat. Já zas špatně čůrám a někdy se cévkuji a také je to psychika. Když jsem ve stresu, tak se to zhorší. Mám to 10 let. Už s tím nějak funguji, ale dřív to byla tragédie a nemohla jsem být nikde venku moc dlouho, protože bych se tam nevyčůrala a cévkovat se na veřejných wc moc nechci. Trittico je takové slabší antidepresivum, většinou se dává na lehčí stavy s nespavostí. Má nějak působit i na deprese a úzkosti, ale třeba vyšší dávky (okolo 300 mg). Já brala 150 mg a k tomu ještě AD Fevarin, Trittico jsem fakt měla spíše na noc, protože jsem špatně usínala. Ale bereš 5 dní, to je moc krátká doba, AD zabírají tak za 3 týdny, měsíc a déle. Jinak kdyby na mě psycholožka vytáhla anděly a démony, tak prchám, nejsem nakloněná tomuto přístupu. Co si zkusit najít někoho jiného? Ono se pak lépe pracuje, když tomu člověku věříš a máš z něj dobrý pocit. Věř, že ten stav není trvalý, člověk a nemoc se různě vyvíjí. Já si také myslela, že je to nekonečné a že mi nikdy nebude dobře. Sice to trvalo asi 8 let, než jsem se nějak stabilizovala (ale s PP to bylo rychlejší), ale teď pracuji na 0,5 úvazek, dělám s lidmi a práce mě naplňuje. Mám ještě spousty problémů, ale chodím jednou týdně ke skvělé psycholožce a vše rozebíráme. Ona je teď ráda, že jsem lepší a že mám náhled, takže můžeme jít více do hloubky v terapii. Tak ti moc držím palce a neboj se diskutovat s psychiatrem, co očekává od Trittica, proč zvolil to a neboj si hledat jiného terapeuta. Držím palce.

  5. Baru85 says:

    Ahoj všichni, jsem strašně šťastná, že jsem objevila tyto stránky, PP je provází už dlouhou dobu, užívala jsem cipralex s kombinací neurol a na noc mirtazapim, vysazovala jsem rivotril. Období cca půl roku, kdy mi bylo skvěle a po vysazení mi trvalo téměř rok, než jsem si připustila, že je to zpět.

    Aktuálně beru opět cipralex a na noc trittico, ale stavy šílené s katastrofickým scénářem, že skončím v Bohnicích, nepřeji nikomu.

    Jsem zahloubaná v diskuzích o PP a včera jsem zkusila přidat neurol, jaká úleva, kéž bych věděla toto dříve.

    Vedlejší účinky cipralexu jsou strašné, ale po zkušenosti věřím, že budu snad za měsíc už v klidu.

    Nemáte někdo zkušenosti se skupinovou terapii v Praze zaměřenou na PP?

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Baru,
      můžu ti moc doporučit stacionář, nebo pobyt na lůžku pro úzkostné poruchy v Klecanech u Prahy, v Národním ústavu duševního zdraví. Sama jsem 7mi týdenním pobytem na zvládání úzkostí a depresí prošla a bylo to super. Jinak nějaké skupiny má klinika Eset, stacionář Horní Palata, Karlov, Psychosomatická klinika v Patočkově ulici na Praze 6, klinika břehová, Fokus Břevnov, stacionář Altán v ÚVN… Mám skoro se vším zkušenost, tak se klidně ptej. Neurol je sice dočasná úleva, ale je návykový a neřeší věci delší dobu. Sama jsem byla závislá na Rivotrilu a jen jsem zvyšovala dávky, aby mi bylo lépe. Nic to ale nevyřešilo a po vysazení jsem stejně musela bojovat sama. Jinak buď ráda, že máš jen scénář s Bohnicemi, já v nich 8krát byla a bylo to dost šílené (ale nebyla jsem tam kvůli PP). Ještě k těm stacíkům mě napadá, že v Bohnicích při psychoterapeutickém oddělení 3 je i denní stacionář pro úzkostné poruchy a poruchy osobnosti, tak pokud bys k Bohnicím neměla odpor jako já, tak se dá jít i tam. Také si to tam lidé chválí. Já raději chodila jinam, protože Bohnice nemusím. Tak držím palce a kdyby tě cokoliv napadalo, klidně se ptej.

    • Singid says:

      Baru85 taky mám tyhle scénáře, měla jsem dřív venlafaxin 75mg a jak jsem byla blbá, nechtěla jsem to brát, že to je moc… teď mám brintellix (po cipralexu, který možná zabíral,ale narostla jsem po něm a se sexem to šlo rapidně dolů a na noc též mirtazapin, nechci to měnit a při každé atace se mi promítá v hlavě jak skončím v blázinci:-(co děti a tak… můj první přítel tam skončil s paranoidní schizofrenií, takže jsem tam na pár návštěv za ním jela a myslím, že mi to vystačí do konce života…

      • Amarellka3 says:

        Singid,
        můžu se zeptat, kde tvůj první přítel se schizofrenií byl? Já mám mimo jiné také paranoidní schizofrenii, byla jsem v několika léčebnách (no dnes nemocnicích), ale za mě jednoznačně nejhorší Bohnice. Tolik ponížení a ubližování jsem v životě nezažila. Ale to se nestane panikáři, protože ti když už, tak jsou většinou na otevřených odděleních, kde jsou podmínky daleko lepší.

        • singid says:

          Amarellko byl v Ústí nad Labem na oddělení psychiatrie, 5 týdnů, pak ho pustili domů s léky, ale první tři dny byl přivázaný, nechtěl tam být a i o mě si myslel, že jsem proti němu…:-(

        • singid says:

          Amarellko, jestli teda dobře chápu co čtu, tak ty jsi sice prošla léčebnama ale ne kvůli PP?? v kolika jsi onemocněla schizofrenií? někdy mám takové myšlenky, většinou při atace, že mi v hlavě něco přeskočí, praskne nebo nevím a tu schizofrenii budu mít taky…:-(

          • Amarellka3 says:

            Kvůli PP jsem nikdy v léčebně nebyla, to je pravda, ale poprvé jsem byla s úzkostnými poruchami na psychoterapeutickém oddělení v roce 2009 na Psychiatrickém centru Praha. Schizofrenii mám od 27 let, ale neboj, panika a schizofrenie spolu vůbec nesouvisí a to, že má někdo PP, mu riziko schizofrenie vůbec nezvyšuje, řešila jsem to s mnoha lékaři. U paniky je prostě strach ze zešílení. Navíc schizofrenie se nejčastěji rozvíjí v přechodu z dospívání do dospělosti, nejčastěji do 25 let, i když jsou výjimky samozřejmě. Ale i se schizofrenií se dá žít, já jsem teď celkem v pohodě, hlasy nemám a bludy jen slabě a výjimečně. Jinak přikurtovaná jsem v Bohnicích byla nejmíň 150krát, je to fakt šílené a surové a nenávidím to. Ale to bylo v minulosti kvůli tomu, že jsem se sebepoškozovala a vyváděla jsem.

          • singid says:

            jj on taky vyváděl a dost mu pomohly elektrošoky… kdykoliv teď vidím film čistá duše, tak si na to vzpomenu… můj terapeut mi to taky říká, ale prostě občas mám hnusnou paniku a do toho tyhle myšlenky…

          • Amarellka3 says:

            Já také měla elektrošoky, dvakrát. Poprvé mi vůbec nepomohly a podruhé mi pomohly moc, tak nevím, co si o nich myslet, každopádně jsem ráda, že jsem od února 2016, co jsem je naposledy měla, nebyla hospitalizovaná. Akorát dost ničí paměť ty šoky. Já přesně vím, že člověk má při panice pocit, že se naprosto zblázní, přestane se ovládat… ale to se nestane. Já měla poslední paniku někdy začátkem 2012 a schizofrenii mám od začátku 2013, takže se to ani neprolínalo. Opravdu myslím, že není čeho se bát. Paniku má daleko více lidí, než schizofrenii. Přijde mi, že už je to skoro civilizační choroba. Schizofrenie se drží kolem 1%. Ale i tak musím říct, že třeba hlasy mě docela bavily. Já mám asi to štěstí, že mám nadhled a nevěřila jsem jim. Bludy mě sice na čas ovládly, ale hodně pomohly depotní injekce a teď už chodím jen jednou za měsíc a je to ok.

    • Marketa says:

      baru mam cipralex a neurol, jsem na tom podobne a taky hledam neco v praze na PP :))

      • Baru85 says:

        Holky děkuji moc všem za poznatky, připustit si, že trpím pp bylo těžké a možná víc těžké pro mě v tom smyslu, že se cítím jako blázen, protože podporu v partnerovi v tomhle ohledu nemám, a to člověka vnitřně zlomí.
        Mě to tedy bolí, protože sama se snažím bojovat a užívání ad mi pomáhá, cítím se lépe, ale pak mě dostane na kolena, že podporu, kterou potřebuji v těchto těžkých chvílích nemám a pochopení také ne.
        Jsem za tohle diskuzní fórum moc ráda, lidí s touhle poruchou je opravdu hodně a jsem už teď přesvědčena, že to je dobou, rychlou dobou, vysoké nároky sama na sebe, s mojí povahou, kdy vše musí perfektní, vražedná kombinace. Věřím v lepší zítřky, snad bude brzy lépe…

  6. Niki says:

    Ahoj všichni, chci se zeptat, zrovna mam zase ataku a nemůžu dýchat a polykat a bolest na hrudi. Ale od rána mi strašně píská v uších a teď už mě v nich i bolí. Máte to tak taky někdo? Mám strach, že se něco stane. Šíleně mi celý den piska v těch uších 🙁

    • Helena says:

      Ahoj, tak na mě jde zrovna teď ataka. Tlaky u srdce a divný stav jako na odpadnutí. Už mě to nebaví. Aleje nás hodně koho to trápí.

      • Niki says:

        Ahoj Helenko, já mám ataku právě teď. Zase špatné dýchání a závratě, bušení srdce.. je to fakt děs. Čekám, kdy to se mnou sekne. Taky mě to štve hrozně!!! A taky mívám pocity, že se zblázním 🙁 je to hnus!!

        • Panda says:

          Taky jsem dnes ráno měla, divný den! Držím palce, ať to brzy zmizí!

          • Niki says:

            Děkuji moc 🙂 tak moc se mi chce spát a ataka mi to nedovolí. Už premyslim, jestli mam nádor na plicích nebo v krku, protože nemůžu dýchat, jakoby mi vynechavalo dychani a nemuzu polykat. Je to děs. Proč tak tím musime trpět?? 🙁 chjo.

          • Panda says:

            To dýchání a polykání je opravdu jen psychický stav, mívám to stejné. A pískání v uších bude nejspíš ta nahromaděná tenze, co se z tebe teď dostává ven. Držím palce, ať brzy usneš a ráno se vzbudíš v pohodě!

  7. Daniela says:

    Ahojky…chci se zeptat zda takovehle stavy nekdo.miva…vecer nemuzu usnout,ale.jsem.strasne unavena mam.navaly.horka pak zas zimy…skubani castmib tela…citim ataku ale neprestava…uz par hodin….ach jo a to sem.mela uz nakou dobu

    • Veronika says:

      Ahoj Danielka..opisala si moje stavy..u mna sa to objavuje aj cez den..a ktomu sa mi zle dycha a mam pocit,ze mi exploduje hlava..skusala si dychat do papieroveho vrecka?

      • Daniela says:

        Nene nezkousela…nakonec sem si vzala oxazepam…a za pul hodky usla…ale jak sem.se.vzbudila rano tak.zase desny stav ze jsem uplne mimo…ach jo…co to zase je….ale myslim ze bych to prisoudila k vecirku
        conjsme.meli v patek…asi moc.piti atd.

        • Veronika says:

          Aj to je mozne..ja sice nwpijem a mavam to..vraj je to prejav pp aj tetanie..kedze mam obe tak neviem 🙂 ked ti bude blbo skus to dychanie 🙂

  8. Eliška says:

    Ahoj, jsem ráda, že jsem na toto fórum narazila, protože ve svém okolí nemám nikoho,kdo by tímto trpěl. Je to pro mě nové, tak bych ráda nějakou radu. Léčím se už od června kdy beru ad, ze začátku při záchvatech i s neurolama. Léto proběhlo že začátku v celku klidně, záchvaty se nekonaly a ani žádné změny v chování. Ale jak přišel školní rok ( studuji VŠ) začalo se to postupně zhoršovat, poslední měsíc nejhůř. Jsem velmi společenská, aktivní a přátelská a vždycky jsem byla. A poslední dva měsíce pouze lezim doma, nechce se mi vůbec nikam mezi lidi a říkám si co je špatně? Spoustu lidí mi řeklo, že je to počasím a podzimem a tak. Jak jsou tlaky. Mnohem častěji mám teď i záchvaty, pocity na zvracení ( především když spolknu prášek) a pořád bych jen spala a nic nedělala. Snažím se proti tomu bojovat a neustále si to v hlavě racionálně vysvětlit ale vůbec to nejde a občas mám pocity zoufalství.

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Eliško,
      já to měla podobné, také mi to začalo na VŠ. Do té doby jsem bývala veselá, komunikativní… a jak mi začalo být zle, najednou jsem pořád ležela doma, spala a neměla nálad na kontakt s lidmi. Do školy jsem přestala chodit a nic jsem nezvládala. Samozřejmě, že to počasí je na nic teď, pro toho, kdo nemá rád zimu, je brzy tma a depresivně, ale je v tom podle mě více faktorů, než jen toto. Nevím, jaká bereš AD, někdy i ta mohou tlumit. Ale na druhou stranu je potřeba s tím něco dělat. Mně hrozně pomohlo toto fórum a knížky o PP – např. od Praška Agorafobie a panická porucha. Hodně jsem si to srovnávala v hlavě a přemýšlela nad tím. Začala jsem se nutit do sportu. I když to ze začátku bylo těžké, nakonec jsem i přes zimu chodila každý den běhat 5 km a stala jsem se na tom pak i závislá. Nevím, jestli léky bereš s jídlem, když pak něco malého sníš, měl by pocit na zvracení zmizet. Já také měla ze začátku nevolnosti a zhubla jsem 16 kg, i když jsem dietu úmyslně nedržela. Nevím, jestli chodíš na terapie, možná by ti to mohlo pomoci, si s někým popovídat a urovnat si v sobě své stavy a potřeby. Možná máš k PP teď i depresi, to někdy bývá a mně se to také propojilo, pak už PP přešla a byla jen deprese. Určitě o všem mluv s psychiatrem a bylo by fajn začít někde s terapií. Jsi mladá, máš vše před sebou, tak aby ses z toho vyhrabala, což jde. Nebo můžeš pouvažovat třeba i o stacionáři. Držím moc palce.

      • Eliška says:

        Děkuji za odpověď. Beru olwexiy nebo tak nějak se to píše. Na terapie chodím vcelku pravidelně od léta. Bojovat se s tím snažím, jen asi budu muset vyměnit prášky nebo tak něco, vážně nevím. O pohybu jsem přemýšlela, jóga mi dělala dobře, ale mám spoustu aktivit, školu a práci a ne vždycky se na to bohužel najde čas. Hodně jsem teď začala mít chutě na sladké mnohem více než poslední rok, ale při záchvatu nemůžu den nic jíst.

        • Amarellka3 says:

          Tak zrovna Olwexia by tlumit neměla, dává se spíš jako aktivizační AD, ale každý může reagovat jinak. Já ji také brala a spala jsem také hodně. Únava, spavost a chuť na sladké mohou být i známky sezónní deprese, která vzniká při nedostatku denního světla a může na ni pomoci fototerapie. Dají se i koupit lampy k fototerapii. Já na ni měla chodit v Bohnicích, protože jsem byla v depresi, utlumená, spavá a sladké jsem jedla pomalu na kila. Neříkám, že musíš mít nutně toto, nejsem doktor, ale tak mě to v souvislosti s tvými problémy napadlo. Tak jóga je určitě super na protažení se, zharmonizování, relaxaci… ale zas ti tolik nevyplaví endorfiny. Já na jógu jeden čas chodila, ale já mám blíže k dynamickým cvičením. Teď třeba pořád chodím na trampolínky, úplně jsem se v tom našla a co skáču, tak je mi psychicky lépe. A ty při VŠ pracuješ? Možná toho máš moc a tělo ti říká, ať někde polevíš. Je dobře, že na terapii chodíš, snad ti k něčemu je.

          • Eliška says:

            Fototerapii vůbec neznám, najdu si to, děkuji. Studuju umění, takže na učení ta škola není zas tolik náročná, ale s nemocí jsem musela směny v práci snížit. Peníze ale člověk potřebuje no. Právě místo tě fyzické aktivity, mám asi něco jiného, mám ještě kapelu a hraju ve dvou divadlech. Je pravda že kolikrát se cejtim přetažená, ale nedělám to na sílu. Je to zas asi náhrada toho sportu.
            Moc.dekuji.

  9. Martin says:

    Taky máte při PP bolesti hlavy a žaludku brnění rukou a podbřišku .snažil jsem s tou mršinou bojovat bez léků teď jsem na psichyatrii v písku od pondělka mi nasadí léky tak jsem zvědav ….bojujte lidí nedáme se

    • Bára says:

      Martine držím ti palce ať je to brzy lépe už teď jsi vítěz…

    • Panda says:

      Ahoj, když je nejhůř mám brnění, svalové záškuby a žaludek smrsklý jako rozinku, že potom nemůžu další den normálně jíst. Je to od toho, jak stáhneš ve strachu všechny svaly a utlačíš si tím nervy. Já mám bohužel kolem krční páteře ty svaly stáhnuté snad už měsíc, je to pořád dokola – jakmile se uvolní, tak se umím zablokovat během pár minut:( Pomáhá mi uvědomit si, že mě někde bolí – jsem někde skříplá a je to z toho. Držím palce, ať je brzo dobře!

  10. Anonymní says:

    Ahoj všichni, po dlouhé době zase něco píšu. Po dlouhé době mě opět začalo bolest hrozně břicho, žaludek. Pořád chodím na WC už 14 dní. Před měsícem jsem měl ATB na týden a od tý doby je mi pořád zle.. Mám nechutenství, bolí mě žaludek, pořád mám nutkání chodit na velkou. Po jakýmkoliv soustu jídla mě bolí žaludek.. Proč mám zase takové stavy.. Možná vředy? Je mi 22 díky za odpovědi.

  11. Marek says:

    Přeji Vám hezký víkend, jen bych chtěl říct, že jste úžasní a je fajn mít spolehnutí na to, že jsou tu lidé, kteří se snaží pomoci. A pokud se z toho někdy dostanu, rozhodně sem nepřestanu chodit a budu se snažit splatit svůj dluh.. 🙂 Ještě jednou Vám děkuji za ochotnou pomoc, které se nám tu vždy dostane. 🙂

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Marku,
      tak co terapie? Jak bylo? Myslela jsem na tebe. Snad je to nějaký světlý bod v tvém životě a začátek nové cesty. Držím palce.

      • Marek says:

        Bylo to zvláštní.. vlastně nevím jak by mi to mělo pomoct.. Probíhalo to defakto úplně mimo téma a přišlo mi, že to je zaměřený vyloženě proti depresím, ale já se necítím mít deprese. Takže z toho nějak dobrý pocit nemám, ráno vstanu a samozřejmě co udělám jako první je, že si dám neurol, protože mi není dobře.. stále kašlu a stálé návaly…nechuť.. strach z toho, že mě někam na tři měsíce zavřou 🙁 doufám, že ty antidepresiva brzy zaberou, i když mi taky nejde do hlavy, jak bych se po nich měl uzdravit například s tím kašlem..ale budu šŤastnej aspoň když přestanou ty bláznivý myšlenky a ataky.. Děkuji.

        • Amarellka3 says:

          Ahoj Marku,
          tak to mě mrzí, že z terapie nemáš dobrý pocit. Jak to probíhalo mimo téma? Neptala se na to, co ti je, jak ti to začalo, jak se to projevuje, v čem tě to omezuje apod.? Půjdeš tam ještě někdy? Jak myslíš, že to bylo proti depresi? Já nevím o terapii, která by byla jen na depresi, ale jsou v rámci jednoho směru různé přístupy k jednotlivým duševním poruchám, třeba to jen nešťastně zvolila. Odkud jsi? Co třeba zkusit nějaký stacionář? Proti tvé vůli tě nikdo nemůže zavřít, pokud nejsi nebezpečný sobě, nebo okolí, to zas neboj. I když kdybys někdy přemýšlel třeba nad psychoterapeutickým oddělením, tak tam je to většinou fajn, byla jsem takhle 3krát. Antidepresiva potlačí příznaky, srovnají nějak chemii v mozku, ale právě terapie by měla pomoci na sobě nejvíce zapracovat. Pokud ta tvoje není dobrá, ještě bych hledala jinde, mně terapie moc vyhovuje a posouvá mě, ale tak to ak nebylo s každým terapeutem, kterého jsem měla. Držím ti moc palce.

    • Bára says:

      Marku, ať máš klidný víkend…odpočívej a snaž se nepanikařit. Případně víš kde nás najdeš 😀

    • Nikola says:

      Musim souhlasit, jste všichni velmi ochotní 🙂 hezky víkend vsem

  12. Karla says:

    Ahoj Petře,to byl včera večer, Dvě h hodiny jsem lítala na záchod, strašný křeče a průjem. Takže dneska pečivo a čaj.Nevim,jestli z jídla nebo spíše nervy.A co ty,dneska máš angličtinu,že? Zatím ahoj Karla.

    • Bára says:

      Dobré ranko, je lépe Karli ?

    • Petr25 says:

      Karli ahoj, promin že dříve jsem nenapsal. Určitě to máš z nervu a stresu ale taky se k tomu mohlo připojit něco špatného snezeneho. Určitě nic vážného. Já mám průjem taky poměrně často. A vim ze jsem v pohode. Dokonce nekdy mi to dělají určite jídla. Je to nepříjemné,ale co clovek nadělá. Nejvic mi pomáhá smecta. A hlavne je to na přírodní bázi. Takze nezatezuje organismus. Vyzkousej. Dnes mam anglinu, to nejak zvladnu a pak hned po 17hod po angline ficim na vánoční večírek. Co jsme si udělali jsme s kolegy. Jelikoz firma nové vedeni, nejsou schopní ani ochotní nam udělat večírek. To uz je smutné…

      • Karla says:

        Ahoj Petře,to vůbec nevadí,že píšeš až teď. Hlavně,že ses ozval.Tak dneska jím jenom rohlíky s máslem a černý čaj. Večer jsem si vzala černé uhlí.Smectu znám,ale nemám doma…Musím se dát dohromady,jsem jako tělo bez duše.Já vím,že mi s tím nikdo nepomůže,že je to jen a jen na mě.Přeju hezký firemní večírek.Dej pak vědět,jak bylo.Přeju krásný víkend tobě i přítelkyni !!! Ahoj Karla.

        • Petr25 says:

          Ahoj Karli, tak doufam, ze uz ti je lepe. Večírek byl fajn, uzil jsem si ho. 🙂 Dal si nejake pivko a jsem v pohode. Zatím teda. Trosicku citim malinkou vnitřní nervozitu,ale myslim ze to přejde. Hezky vikend i tobe a rodine 🙂

  13. LULA says:

    Ahoj, pisu sem poprve. Potrebovala bych radu. Dnes se mi ve skole stala silena vec. Dobre jsme se bavili na jednom cviceni a ja znicehonic propukla v hystericky plac. Trepala jsem se, bylo mi na zvraceni a na omdleni a citila jsem silenou uzkost a nutkani si ublizit. Trpim na deprese uz odmala. Uz ve skolce jsem mela sklony k sebeposkozovani. Ale tohle, co dnes, se mi v takove mire jeste nikdy nestalo. Myslite, ze muze jit o panickou ataku? Nesedi mi nektere doprovodne jevy jako treba ten plac a taky to, ze jsem chtela umrit. V takove te zabehle definici se precentre clovek naopak smrti boji…

    • Bára says:

      Ahojky, chodíš k nějakému odborníkovi, když máš sklony k depresím už odmala? Jestli ne chtělo by to zvážit.
      Určitě by ti pomohl a mnohé vysvětlil. Co se týká tvého dotazu…mohlo by se jednat klidně i o panickou ataku, ale opět se vracím k tomu co jsem již napsala, měl by to určit psychiatr/psycholog…ať je ti lépe

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Lulo,
      jak píše Bára, diagnózu určuje psychiatr, ev. psycholog. Záchvat pláče a touha zemřít k PP úplně nepatří. Já si sama prošla hodně diagnózami a stavy, kdy jsem nutkavě plakala a chtěla umřít a ublížit si, jsem měla dost často, i když už jsem PP překonala. Určitě by bylo dobré, kdybys navštívila odborníka a poradila se s ním. Když máš tyto problémy od mala, určitě by to bylo na místě, protože třeba půjdeš nějak zaléčit a trápíš se zbytečně. Můžeš třeba navštívit i krizové centrum, pokud jsi z Prahy, Brna a myslím i Ostravy, nebo okolí těchto měst, nebo v nich studuješ. Jinak k těch diagnózám, někdy se prolínají, takže jich můžeš mít víc, nebo na tebe sedí něco z jedné, něco z druhé. Když jsem měla poprvé ataky, tak jsem samozřejmě strach ze smrti měla, ale pak se přidala deprese a já chtěla umřít. Někdo už je pak z atak tak vyčerpaný, že říká, ať to s ním raději klepne, než aby se pořád trápil. Já bych k problému určitě přistupovala komplexně a nešroubovala ho na jednotlivé diagnózy, ale řešila symptomy a deprese, sebepoškozování… se dá léčit. Já si ubližovala přes 7 let a 2 roky jsem z toho venku a doufám, že už i budu nadále. Člověk na sobě může hodně zapracovat a v tom by ti pomohla i terapie, určitě se po nějaké poohlédni, moc doporučuji. Držím palce.

      • Mila says:

        Ahoj Amarellko, jak to chodí v těch krizových centrech? Díky

        • Amarellka3 says:

          Ahoj Milo,
          v krizovém centru si můžeš snad 5-7 dní pobýt, máš tam terapii, můžou ti nasadit léky, pak různá relaxace a jiné aktivity. Já tam tedy nebyla na pobytu, ale byla jsem v Praze v Riapsu, když jsem se chtěla zabít. Čekala jsem 4 hodiny na pohovor s doktorkou, ta mi ani žádnou krizovou intervenci neprovedla, jen ji zajímala moje psychiatrická anamnéza a vše si zapisovala. Pak na mě chtěla zavolat sanitku do Bohnic, že to není na pobyt na těch 5-7 dní, že jsem sobě nebezpečná. Také jsem do Riapsu opakovaně na krizovou linku volala a většinou byli dost nepříjemní a nic nevyřešili. Lepší mi přijde CKI Bohnice, tam jsem byla s kamarádkou, když jí došly léky a naše psychiatrička měla dovolenou. Čekaly jsme jen chvíli, léky jí ochotně napsali a líbilo se mi to více. Také když jsem kdysi volala na linku do CKI, byli ochotní a hledali řešení, i když mi bylo zle a nakonec jsem stejně skončila na hospitalizaci. Nevím, odkud jsi, ale za Prahu doporučuji CKI. I když třeba v Riapsu bude také nějaký dobrý doktor, který pomůže, těžko říct, možná jsem měla jen smůlu.

          • Mila says:

            Ahoj, děkuji. Nejblíže to mám do Brna. Uvidím, co bude. Třeba to ani nebude potřeba.

  14. Karla says:

    Ahoj, celou hodinu lítám na záchod, strašné křeče a průjem. Mam strach, že mi něco je.Muzou to být nervy? Karla.

  15. Karla says:

    Ahoj Petře, promiň, že vůbec nepíši, ale není mi dvakrát nejlépe. A co ty,jak se máš a co nového ve skole.U mě žádné zlepšení.Oko se manželovi nelepší,tak jsem z toho smutná. Zatím ahoj Karla.

  16. Marek says:

    Ahoj 🙂 tak už zase píšu… posledně jste mi velmi zvedli náladu.. (5dní zpět) cca.. Navštívil jsem psychiatra, dostal jsem k rorendo oro ještě trittico AC 75 (včera večer první dávku, třetinku).. propukly mi totiž kazdodenní ataky a neuroly musím brat uz i dva.. Dneska je mi zle celý den.. hned po ránu jsem si dal neurol.. dpoledně mi začalo být zle, dal jsem si tedy opět neurol, uplně jsem začal panikařit, že umřu, vyběhl jsem z bytu a chodil jsem hodinu a pul po Praze a čekal, až ot přejde (neurol jsem si vzal, při vyjití z bytu).. je to dvacet minut, co jsem se vrátil domů, ale je mi stále na zvracení, je pravda, že jsem za celý den snědl jen čokoládu a trošku salátu.. ale je mi fakt le a nic do sebe nenacpu, zkoušel jsem to, než se rozjela druhá panika.. Zítra mám první sezení u psychologa, dnes jsem doma sám.. začíná mi být opět zle, přitom v sobě mám za dnešek už dva neuroly.. nevím zda ještě nepřihoršilo AC, pořád se mi zvedá žaludek, i když momentálně ataku nemám, ale cítím, že ještě příjde.. jsem z venku zcela promrzlý z venku.. mám strach, že jsem se už zbláznil, každý den tyhle stavy, to neni už možný, mám nesmyslné myšlenky, nechutnají mi moje sliny, nevím jak to popsat, pořád chodím si odplivávat, jako bych je měl sladké nebo nevím, je ot naprostý nesmysl… nejhorší je, že si to uědomuju a říkám si, je to v hlavě!!!! ale jak propukne záchvat, jsem uplně mimo kontrolu a jsem přesvědčenej o tom, že teď ta nemoc, na kterou mi nepřišli, udeří naposledy.. Posledně jste mi holky pomohly, Bara, Karolína, Lucka a Amarelka a já si toho nesmírně vážím. Mám pocit, že poslední dobou sem budu psát asi hodně často, pokud nezemřu v brzkých hodinách.. Přitelkyně odjela na teambulding, vrátí se zítra večer.. Mám strach si vzít dnes druhou dávku tritico ac, když jsem tu sám. Nějak mi trošku pomáha, se rozepisovat sem.. 🙁 příjde mi, jako bych se propadal sebelítosti.. ale citím, že zas přichází ten hnusnej silnej stav 🙁 …strach…ze smrti..

    • Marek says:

      mam strach si vzít další léky na noc.. 🙁

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Marku,
      to mě mrzí, že je ti dnes takhle špatně. Samozřejmě, že když nasadíš nová AD, může se tvůj stav přechodně zhoršit, u mě to tak bylo po Citalecu týden – prostě krizovka, ale mělo by si to sednout. Jestli dobře chápu, tak máš 1/3 z 75 mg? To je opravdu malá dávka a je dobře začínat na malé dávce, ale někdo je citlivý, že i to na něj působí. To, že se ti stahuje žaludek k tomu patří, já také při PP málo jedla, ale zas potřebuješ nějakou energii, kup si třeba Nutridrinky, ty ti dodají živiny a jsou docela malé, že to vypiješ a přesto vydatné. Já si jimi vypomáhala před kolapsem. Hůř ti může být i z hypoglykémie (nízké hladiny cukru), to někdy vyvolá stav podobný atace. Chválím tě, že jdeš za psychologem a věřím, že ti pomůže, jen to třeba nebude úplně hned, i když někomu se vydatně uleví už po první návštěvě, když to s ním někdo rozebere v klidu a podpoří a je to profesionál, kterému věříš. Ale většinou je terapie běh na delší trať a změny přicházejí až s časem, ale dějí se. Slyšela jsem rozhovor s prof. Praškem, že i terapie dělají pozitivní změny v mozku, ale ne hned. Tak dej zítra vědět, jaké to bylo a přeji ti klidnou noc, pokud možno.

      • Marek says:

        Děkuji za brzkou odpověď!! Určitě dám vedět, jen malá otázka ještě, myslíš, že bych si mohl vzít třetí neurol? (Jsem zvyklý brat jeden za den, ale je mi stále šileně teď) Přeji také dobrou noc Amy.

    • Dave says:

      Ahoj Marku,
      vydrž to. Při nasazení AD bývá vždycky hůř. U mě to byl vždycky tak den max 2. Pak to přejde a začne ti být líp.
      Ten Neurol jak bereš silný?

      • Marek says:

        Ahoj Dave, 0,25 .. ja bral trittico prolong par měsícu a nepomahal mi, tak jsem ho vysadil.. a dva měsíce jsem AD nebral.. ted jsem nasadil triticco AC, protože mam přes tyden neunosne kazdodenní ataky..a dnešek docela vede no.. nevím, zda je to tím AD, když jsem vlastně bral "to samé" akorát prolong.. :/

        • Dave says:

          Neurol 0,25 je slabý, klidně myslím, že si můžeš vzít ještě jeden nebo klidně i dva najednou.. Berou se i tři 1mg za den. Jestli jsi předtím 2 měsíce žádná AD nebral tak jsou to určitě nežádoucí účinky. Většinou zesílí první den dva ty stavy co máš a pak to přejde. Vydrž to. Znám to moc dobře několikrát jsem to absolvoval:)
          Kdyby do týdne ty stavy nepřešli tak zkus požádat svého lékaře o jiné. Na každého působí různé jinak. Mě se nakonec teď osvědčil Brintellix. Žádné vedlejší účinky a zabral hned. A také je dobré mít někoho třeba na telefonu když je ti opravdu zle, komu o tom řekneš. Kamaráda, přítelkyni…

    • Bára says:

      Marku já osobně bych to s tím Neurolem moc nepřeháněla…Amarellka ti vše již vysvětlila, tak nemá cenu, abych se rozepisovala, plně s ní souhlasím. Připomněl jsi mi, jak hnusný ty stavy jsou, už dávno to tak nemívám. Vydrž a měj trpělivost. V začátcích jsem na tom byla úplně stejně a po nasazení AD mi bylo ještě hůř. Asi po měsíci obrat a strašně se mi ulevilo. Teď neřeš jídlo, i když energii potřebuješ, až bude dobře chuť se dostaví. Já shodila 10kg…Jsi silnej kluk a tuhle zkoušku ustojíš, neumřeš, nezblázníš se, neomdlíš…nic z toho se nestane. Posílám sílu a pozitivní energii.

      • Marek says:

        Ahoj Baru.. mám myšlenky, že se zblázním.. že příjdu o holku, když se nechám někam zavřít.. vůbec nevím co mam dělat, vůbec se to nelepší 🙁 i když nemám zrovna ataky, tka mam nesmyslný myšlenky, takový hovadiny, dokola.. nemůžu dál :/

        • Marek says:

          třeba v tramvaji jsem měl nesmyslnej pocit, že mi natejka šíleně hlava, uplně takovej hnus.. říkal jsem si, co se to děje.. proč takový myšlenky vůbec, vždyť nejsem blázen..proč..

          • Bára says:

            Marku, i když tomu teď nevěříš bude lépe. Ten chaos a zmatek ve tvé hlavě je jen následek všeho. Myslím typické pro PP. Co se týká vztahů… když mi to v 19-ti začalo můj tehdy přítel mi byl velkou oporou a stále je…teď už jako manžel 20let. Ustál to a neměl to lehké. Moc si ho za to vážím. Nebuď se svými pocity sám je lepší, když jsou na to dva.

  17. Mila says:

    Proč se me pořád motá hlava?

    • Dave says:

      Ahoj, buď to dělá tlak, nebo málo tekutin a nebo u mě třeba často zablokovaný krk.
      Nic hrozného to nebude.

    • Bára says:

      A nebo psychika…svaly se dostanou do tenze. Jestli ti to "sedí" za krkem, tak mě pomáhalo a pomáhá teplo. Nahřátá rašelina nebo termofor s teplou vodou za krk. Za vyzkoušení nic nedáš. Někdy to může mít na svědomí i bederka.

  18. Petr25 says:

    Ahojte vsichni, dnes je divny den, aspon u me. Dopoledne celkem dobry, az na to, ze jsem byl nejaky unaveny a i me trosku hlava pobolivala, tak jsem si po praci lehnul. Ted mi přijde ze mi je ještě hůře. Uplne unaveny a boli me hlava :/

    • Veronika says:

      Ahoj Peto..ja som tuez unavena..este aj citim ako mi silno bije srdce…uz mesiac beriem ad a mam pocit ze je to este horsie

      • Petr25 says:

        Ahoj Veroniko,zrovna jsem si lehl, taky cítím jak mi bije srdce a i takovy tlak mam v hlave. Jak kdyz ma clovek asi vyšší tlak ci neco. No snad usnu a bude noc klidna

        • Veronika says:

          Tlak mozes mat aj z krcnej chrbtice neboj..ja som nakoniec zaspala..snad bude tento den lespsi 🙂 prajem krasny den

          • Petr25 says:

            Ahoj, zatim je to lepší, snad to tak zůstane 🙂 pocasi nam uz moc nepreje no. Ale tak je treba myslet pozitivne 🙂 snažím se 🙂 hezky den i tobe a vsem 🙂

    • Karla says:

      Ahoj Petře, držím palce ať je Ti lépe. U mě také nic moc.Karla.

      • Veronika says:

        Myslim,ze pocasie k blbemu stavu prisieva..neviem ako u vas tu je zamracene..take tlaky mam z toho

        • Martin_82 says:

          Jo, mě na zimu pravidelně začíná být trochu hůře a kupodivu začátkem jara to kulminuje, na léto zas je dobře 🙂

      • Petr25 says:

        Karli ahoj, děkuji za napsání, dnes trosku lépe, tak snad mi to vydrzi. Co manžel?

        • Karla says:

          Ahoj Petře,pořád stejně, oko se nelepší.Tak jsem z toho smutná… Člověk je bezmocný. A co ty,jak bylo ve škole? Karla.

    • Aknela says:

      včera a mám pocit, že i dnes je blbý tlak. včera jsem to tak nepociťovala, protože jsme čekali na mikuláše a čerta, ale dnes mě pobolívá hlava a celkově mám pocit, jako bych měla hlavu pod pokličkou. je mi divně.

  19. petr91 says:

    Dnes jsem prisel na neco co by mohlo nekomu pomoct dnes sem se po dlouhe dobe dokazal i najis v restauraci plne lidi s rodinou coz je uspech vzdy jsem z toho mel strach ze me to tam treba chytne udela se mi spatne omdlim atd.od rana sem se citil trochu nervozne ale rekl jsem si ze je to prilezitost jak se posunout dal.kdyz doslo na jezeni byl sem nervozni ale misto toho abych vymyslel jak utyct nebo se babral v tom jak se citim divne a videl vse cerne jsem spis premyslel jak se toho zbavit proc bych se vlastne mel v normalni situaci citit divne proc by se melo zrovna neco ztat zamestnal a uklidnil jsem tak tim mysl a prevedl myslenky jinam vse dopadl dobre a myslim ze to dam i priste takze v sechny ty strachy z toho co se nam deje co kdyz a kdyby jsou jen myslenky myslim ze je potreba prevest mysleni trochu jinym smerem pak je to lepsi

  20. jarmila says:

    ahoj všichni.
    Zajímalo by mě,kdy a nebo za jakých okolností určí lékař na hospitalizaci s PP i když se pacient léčí.
    A jak to probíhá v léčebně. Od příchodu pacienta po celou dobu léčení.Jak je to s elektrošokami. Vůbec si to neumím představit .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *