O mně

Toto diskusní fórum je věnováno Panické poruše.

První panickou ataku jsem měla v roce 2004.Tehdy pro mě musela přijet záchranka ,protože jsem se celá sesypala.Točila se mi hrozně hlava , zvracela jsem a nevěděla , co se se mnou děje. Myslela jsem ,že umírám. V té době jsem ještě nevěděla , že se jedná o panickou poruchu. Ataky mám tak 2x až 3x týdně. Vždy ,když to na mě přijde, uklidní mě , když si sednu k internetu a pročítám diskusní fóra, ale časem se to na všech vždy zvrtne jen na řeči o něčem jiném. Proto jsem založila toto fórum , které se bude věnovat jen této nemoci a ničemu jinému. Vkládejte , prosím , všechny své poznatky, jak se s touto zákeřnou nemocí vyrovnáváte právě Vy. Věřím , že vzájemným předáváním svých vlastních pocitů a vědomostí, s touto nemocí spojených, se s ní dokážeme lépe vyrovnat.
Děkuji Všem Zuzka
This entry was posted in Nezařazené. Bookmark the permalink.

86 Responses to O mně

  1. Sona says:

    Ahoj ami zlatko a všichni taky se vam zas neukazuji naše příspěvky co stim zase je

  2. Šerilka says:

    Ahoj zdravím všechny lidičky které trápí úzkost a panika.Hlavně ted před vánoci.Já byla dneska u dr a ta mi předepsala lék na uzkostné stavy Prosulpin půlku denně,máte s ním někdo zkušenosti.Normálně beru 2x denně citalon ale protože mi úzkosti opět začaly tak mám jako pomoc ten prosulpin,no ale nevím.Opět strach z něčeho nového,příbalový leták radši nečtu to by asi se mnou zamávalo.Tak doufám že mi to trochu pomůže,je to děs člověk potřebuje fungovat,byt tu pro děti a né se takhle bortit…je to humus ale musíme vydržet.Jestli toto někdo bere prosím odepiště vaši zkušenost..děkuji moc moc

    • Monika says:

      ahojky, prosím a jaké máš ataky – úzkosti?

      • šerilka says:

        Ahoj Moniko tak dřív moje ataka vypadala že mě tlačilo na hrudi,motala se mi hlava,křeč v nohách,brnění prstů,strach kamkoliv jít kde byly lidi,třes,pocení….Ted je mi tak celkově divno když mám ataku,cítim takové chvění po celém těle,neklid,strach ze strachu…nemožnost odpočívat…je to hnus.

  3. Šerilka says:

    Ahoj tak se taky připojuji do diskuse…Můj příběh je dlouhý ale zkrátím ho…PP trpím už dlouho..3 roky jsem ted měla klid,byla jsem naprosto v pohodě…poslední ataku jsem měla když jsem byla těhotná ale vše se zvládlo s antidepresivama a vše bylo ok.Ale ted po tak dlouhé době se ta mrška začla objevovat zase i když AD beru…tak jsem z toho trochu v háji…snažím se z toho dostat,sem tam si vezmu neurol když není zbytí ale nechci se jen spolehat na léky…Beru 2x denně citalon 20 a stejně se mi ta mrcha PP vrátila…tak s tím bojuju…strach a panika opět se vrátila…..:( Má někdo podobný problém?Že i po tak dlouhé době když je člověk na AD se to vrátí??

    • Monika says:

      Jak se to všechno projevuje, mám také problémy, naposledy mě odvezla záchranka, protože mě vzbudil tep 130, vysoký tlak a myslela jsem, že mi srdce vyskočí z těla. Ale v nemocnici bylo pak vše v pořádku. Ted se bojím každý večer usnout 🙁

  4. IVANA says:

    Ahoj všichni. Jsem zde po hodně dlouhé době a nevidím zde nikoho ze steré gardy. Tak zdravím všechny "nováčky". A zároveň se ptám,jestli někdo z nových má k pp i agorafobii,jako já. Jinak pořád bojuju…Prostě houpačka. Držte se všichni. Pa Iva

  5. anthony says:

    ahoj chci se zeptat co mam delat pred 4 mesici sem siporanil malicek dostal sem atb a od te doby mam divn stavy tlak v krku a vcelilisti kdyz dam sobe zuby tak se chvejou vkdyz se se tmy spatne idim strasana unava tlak v temeni byl sem na ct hlavy v poradku odbery krve na ocnim parkrat na interne vse poradku rikala ze je to z patere mamm ji lehce posunutodoprava c6 kazdy den mi je zle porad sucho v ustech prosim poradtemi je mi 21 let

  6. gogo says:

    ahoj

  7. ROMANA says:

    ahoj .tak jak čtu je nás opravdu hodně.u mě se pp projevuje tak že mě začne pálet na hrudi a v zádech.do toho průjem a bolest žaludku.zimnice a strašna unava.beru cipralex několik let ale žádná změna.mám velké problémy s dcerou která je dost nemocná má revma a do toho uplně brutální puberta.vubec se mnou nekomunikuje,nadava mi,dokonce mi i dala facku.odmíta lečbu.jsem s ní uplně v pr…..už nevím co s ní a tak zachvaty pp mám každy den.co by jste mi poradily.

  8. bifonk says:

    Ahoj všichni
    jsem tu poprvé a potřeboval bych radu, nebo zkušenost někoho z vás. Panická ataka se u mě objevila zhruba před půl rokem, odvezla mě i záchranka, myslel jsem, že zkolabuji. Po všech možných vyšetřeních mi řekli, že to je panická ataka. Chvíli byl klid, ale poslední dobou je to častěji. Jsem už týden doma, protože nejsem schopen jít do práce, doktorka mi předepsala neurol 0,25mg a doporučila psychiatra, ke kterému jsem objednaný. Prožil jsem v životě těžký rozvod, moje maminka mi málem zemřela v náručí, ale to je vše pár let zpátky. Paradoxní na tom je, že ted se mi vlastně vše daří, mám dlouhodobý vztah s úžasnou ženou, dobrou práci, syna ve střídavé péči. Jak je možné, že to propuklo zrovna ted? Neurol mi moc nepomáhá, pokud si nevezmu dva, nebo více. Ale nechci na něm být závislý, jenže musím fungovat. Psychiatr mi stejně asi předepíše něco silnějšího, že? Je možné, že může na to mít vliv to, že jsem svého času často užíval marihuanu? Pravda je , že od té první ataky jsem s tím přestal. Je vůbec možné se toho nějak nadobro zbavit? Jaké jsou způsoby léčby.? Moc všem děkuji za rady, nebo komentáře….

  9. 5kiki says:

    Ahoj všichni s PP,
    to bylo práce se sem jen přihlásit,ale zvládla jsem to.
    Budu ráda když si tady budu moci s někým popovídat

    • sluníčko says:

      AHOJ jaks to zvládla se sem přihlásit? Mě to nejde ani podle návodu

  10. IVANA says:

    Ahoj Amarelko. Já už budu jako na houpačce pořád.Ale,mám dny,kdy je mi líp,to ano. Loni,jak na mě zkoušeli ty změny léků,jsem byla totální ležák,takže beru už dlouho své staré léky. Seropram a Rivotril. Jak manžel může,jezdíme -autem- na výlety, chodili jsme se koupat,na houby…tak bych řekla,že na tu bídu,to se mnou ujde.;) Ale co já,už jsem stará,nějak to doklepu. Ale co se to děje s tebou,babulko? A chodí sem ještě někdo ze staré party? Iva

  11. MarkoJH says:

    Ahoj lidičky,zdravím všechny s PP.Už asi od roku 1994 trpím strachem z nemoci,že se mi něco stane,necestuju dálky autobusem(více než 100 km),nejezdím autem…prostě strach ze všeho.Mám astma a až donedávna při astmatické reakci jsem myslel že se mi něco stane.Do ted jsem nevěděl co to je.Pár krát jsem byl až na urgentním příjmu,protože jsem začal panikařit atd…všichni který to zažili,ví o čem mluvím.Minulý týden se mi v rodině stála smutná událost a já za pět dnů měl šest atakú…až po návštěvě psychiatričky mi bylo zdělená diagnoza PP.Proto ten strach,beznaděj…beru AD a na sklidnění neurol,kterej zabíra jako dnes dopo.Rád si přečtu něco od lidí,který mají zkušenost s touhle"mrchou".Jsem tady novej.Díky.

  12. IVANA says:

    ALIČKO,BABULKO,taky tě tě zdravím!!!! My už jsme si nepsaly…..ani nepamatuju! <3:D

  13. IVANA says:

    Ahoj AMARELKO A CITUŠKO. Plácám se v tom a plácat budu až do smrti. K pp mám i tu agorafobii,jak víte a to tu nejsilnější formu,tedy i nevyléčitelnou. Co bych taky čekala na zázraky,po 24 letech života s touto sviní.;) AD mám po neůspěšných pokusech s Cipralexem a Venlafaxinem,nebo jak se to jmenovalo….tak mám zpět Seropram 20 mg.Není to dobrý,ale co jsem zažívala při pokusech změnit AD…tak fuj,už to zažít nechci. Jsem typ,kterému hned tak nějaké léky nesednou. Doufám AMARELKO,že jsi v pohodě.Šla jsi na tu medinu? CITUŠKO,je mi líto,že se ti to zhoršilo,nervy jsou opravdu svině,ale neboj,manžel se dá dohromady,ty se zklidníš a bude líp.Držte se holky.<3

  14. Onlymasque says:

    Ahojte, neviete mi poradiť? Posledný polrok mám hrozné záchvaty, či ako to mám nazvať. Cez deň väčšinou nie, ale večer v noci sa zvyknem zobudiť a mám hrozný strach v tej chvíli, že zomriem (na infarkt a takéto veci), lebo ma bolí a pichá v hlave (čo prikladám mozgovej mŕtvici a nádorom), búši mi srdce a mám pocit, že sa zadusím, lebo mám pocit, ako keby som sa nevedela nadýchnuť, akoby som bola pod vodou alebo akoby som "zabudla dýchať." Alebo mám veľa znamienok (dedične) a bojím sa, že to je niečo horšie, alebo často si necítim nohy a bojím sa, že mi ich odrežú. A že oslepnem, lebo ma oči bolia. Potom to prejde ten záchvat, ale musím sa vždy vyplakať a zobudiť niekoho, neviem si predstaviť, že by som to prekonávala sama. Mávam to tak dvakrát do týždňa momentálne, predtým som mala chvíľu pokoj, ale teraz sa to zase zhoršilo. Strašne sa bojím, že to môže byť naozaj a že som nejak chorá, strašne sa bojím, že mám rakovinu. Mám osemnásť rokov a som ešte na gyme. Cez deň zvraciam a bolí ma žalúdok, veľmi ľahko sa rozruším a rozplačem. Prosím pomôžte mi a nehnevajte sa na mňa, ak som to vložila do zlého fóra, neviem kam inde to mám napísať.

  15. IVANA says:

    Ahoj Cituško,moc tě zdravím. <3 Já sem nakoukla po hodně dlouhé době,psala bych sem většinou jen moje katastrofické scénáře…;) ale děsí mě,kolik je tu nových lidiček,jak ta mrcha stále útočí.Každý se snažíme bojovat,jak jen to jde. Někomu se daří,jiným,viz mě to zrovna moc nejde. Ale,nějak přežít musíme.:D Tak se drž, i všichni tady.Ahojky Iva