Diskuse

Toto diskusní fórum je věnováno Panické poruše.
První panickou ataku jsem zažila v roce 2004. Tehdy pro mě musela přijet záchranka, protože jsem se úplně zhroutila. Točila se mi hrozně hlava, zvracela jsem, bušilo mi srdce a dokonce jsem na několik dní ochrnula na spodní končetiny.  Tehdy jsem byla přesvědčená, že umírám. Až později jsem se dozvěděla, že se jedná o panickou poruchu. Ataky jsem měla 2x až 3x týdně. Vždy, když to na mě přišlo, uklidnilo mě, když jsem si sedla k internetu a pročítala diskusní fóra. Ale časem se to na všech diskuzích zvrtlo na řeči o něčem jiném, než o panické poruše. Proto jsem před 6 lety založila toto fórum, které se věnuje jen této nemoci a ničemu jinému. Věřím, že za ta léta mnohým, kteří tuto diskuzi navštívili, byla k užitku. Prosím i nadále vkládejte všechny své poznatky, rady a tipy, jak se s touto zákeřnou nemocí vyrovnáváte právě vy. Ale zároveň prosím, abyste se neodchylovali od tématu, protože  příspěvky nesouvisející s PP odradí ty, kteří hledají na této diskuzi skutečnou podporu a pomoc. Věřím, že vzájemným předáváním si vlastních pocitů a zkušeností s touto nemocí spojených, se s ní dokážeme lépe vyrovnat.
Děkuji Všem Zuzka

35 166 Responses to Diskuse

  1. MandyM says:

    (pokračování)
    Jednou po masáži v ten den večer jsem z ničeho nic dostala další panický záchvat. Za pár dní při dobíhání na autobus mi strašně moc tlouklo srdce a zdálo se mi, že cítím nějaký trochu tlak. To mě zase rozhodilo. Od té doby jsem se nedokázala uklidnit. Pak jsem nastoupila zase do školy. Po pár týdnech jsem dostala v autobuse další záchvat, ale ten byl zatím nejhorší, co se mi kdy stal. Běžela jsem do nemocnice, ale nešla jsem dovnitř. Během chvilky se to zlepšilo. Chodila jsem teda před tou nemocnicí sem a tam a pravidelně dýchala a ono to zmizelo. Pak se mi to stalo ještě jednou, taky tak moc a to jsem se dokázala uklidnit už po deseti minutách. To bylo zatím naposledy, co jsem měla záchvat (před třemi týdny).
    Nedávno jsem byla na EKG a bylo v pořádku. Tlak mám ale vyšší – 130/80 (vždycky jsem měla nízký). Občas se mi stává, že mi hodně buší srdce a občas mi jakoby bouchne v břiše, když jsem ve stresu. Beru hořčík a Rescue Bachovky. Jsem občas ve stresu, i když nemám proč. Mám problémy s krční páteří a se zády a taky s imunitou. Můj praktický lékař mi už několikrát doporučoval Asentru, ale vždycky jsem mu řekla, že nechci. Protože ale můj tlak neklesá a už má papíry od několika různých doktorů, kteří se shodují na tom, že mám špatnou psychiku, tak si myslí, že většina mých zdravotních problémů pramení právě z té psychiky. Proto už mi napsal druhou žádanku na psychiatrické vyšetření a tentokrát opravdu vypadal neodbytně, takže jsem objednaná na začátku ledna na vyšetření. Mám z toho strach a pořád si stojím za tím, že se nechci cpát léky, ale čím dál tím víc uvažuji nad tím, že už nemám moc jiných možností. Vím, že léky mohou hodně pomoct, když máte ty správné, ale mám pocit, že když si to nevyřeším celé sama, tak se nenaučím, jak s tím bojovat.
    Kdokoliv, kdo dočetl až sem a měl by k mému případu cokoliv, co říct, tak prosím piště. Osobně neznám nikoho, kdo má podobné problémy jako já a názor někoho takového by se mi moc hodil.
    Všem přeji hodně trpělivosti a síly bojovat.M

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Mandy,
      píšeš tu pokračování, ale nevidím čeho, asi se to nezobrazilo. Já to měla podobné, ataka po rehabilitaci (masáži tam), problémy s cestováním, v nemocnicích mi bylo lépe (pokud jsem tam tedy nemusela na zákrok, když jsem byla hospitalizovaná na urologii, tak jsem tam málem umřela úzkostí, ne jasně, to nejde, ale bylo mi hrozně). K psychiatrovi jsem se dostala po půl roce trápení a přecházení od jednoho Dr. k druhému a přibývání negativních nálezů, až neuroložka mě na psychiatrii poslala. Po AD se mi trochu ulevilo, začala jsem chodit na terapii (KBT – kognitivně behaviorální) a bylo časem lépe, co se PP týká. Po půl roce léčby mi ataky zcela vymizely, objevily se jiné problémy, ale ty s PP nesouvisely. Já bych psychiatra určitě navštívila, nemusíš hned brát léky, ale může ti doporučit terapie, rozebrat tě, podpořit. Jinak léky nevyřeší příčinu, ale pomohou zmírnit stavy a pak se na terapii může lépe pracovat. Já bych si to bez léků nedokázala už představit. Léčím se od roku 2008 a asi ještě nějakou dobu budu, ale zvykla jsem si a léky neodsuzuji. Moc ti držím palce, abys narazila na dobrého psychiatra a pomohl ti.

  2. Ivona Nová says:

    Ahoj všichni,před chívlí se mi zatočila hlava,tak jsem zase jako "opařená". Čekám,kdy se mi to zase stane.Je fakt,že mě po delší pauze bolí krční páteř,jak otočím hlavu doleva,tak mám bolest.Třeba je to od toho.Ale drží mě panický strach,že se mi něco přihodí…Ivona.

  3. Panikarka T says:

    Moc díky všem, co sem píšou. Když si čtu, že v tom nejsem aktuálně sama, je mi lépe. Poslední dobou se budím kolem 4 ráno a pak už nemůžu kvůli atakam a napětí usnout. Má to tak taky někdo? Zdraví T z CB

    • Renia71 says:

      Ahoj
      Mi pomáhá Prothiaden. uvolnuje tělo od napětí a krečím a nebolí tolik záda. Koukni na MUDr. Hnizdil a možná najdeš příčinu. Dnes jsem ho u žehlení poslouchala. Sama budu na tom pracovat, ať se zbavím i těchto léků.
      K ránu mi nejvíc pomůžou byliny. 1-2bobule Tang-kue i/angelike lékařská./ Je výborná i na ženské bolesti i memopauze. Dobrou Renia

  4. jirabi says:

    Zdravím drahé příznivce Klubu úplňkářů. Tak se už brzynašeho úhlavního kámoše dočkáme. Těšíte se? Já moc, vždycky se mnou pěkně zamává. Takové stavy si musí jiní draze platit, aby si je vyvolali návyk.látkou, a my to máme zadara a ještě šetříme játra. Tak budˇme trpěliví už se dočkáme.

  5. Kláruša says:

    Ahojky, pro ty z Vás, kdo zkouší audioterapii a nebo už cokoli, tak mám doporučení. Nikomu nevnucuji, ale mě vážně pomáhá a to velmi. Jedná se o píseň, která byla vytvořena ve spolupráci s audioterapeuty a samozřejmě skladately. Má za úkol (po více poslechnutí) srovnat tepovou frekvenci a celkově uklidnit. Měla by pomáhat na panické stavy, zrychlený tep a stavy úzkosti. Najdete kdekoli pod názvem MARCONI UNION – WEIGHTLESS má cce 8 min. Napište pak svůj názor :-) za mě SUPER

  6. Miras says:

    To je zase stav ráno vstávám s tim že určitě umírám a skončí to až večer když usnu jinak ať dělám co dělám tak na to pořád myslim a nejde to zastavit už sem fakt na dně

    • julie says:

      vím,co prožíváš,mám to stejně,ráno na zvracení,průjem a problém vstát a fungovat,drž se!!!

    • Ivona Nová says:

      Ahoj Míro,vím,co prožíváš. Já se také necítím nejlépe.Bušení srdce,závrať,bolest hlavy,mám strach,že omdlím atd. Vždyť to znášPořád si říkám,že se nic nestane,ale nějak to nepomáhá.Je to začarovaný kruh. Ivona.

      • míras says:

        ahoj Ivono je to hnus,nejlepší je že minulou středu jsem byl na kineziologii do včera sem fungoval normálně a dneska zase tohle je to kolotoč to já si říkám pořád že se nic nestane ale ta hlava to nepobírá těžce zase sáhnu po neurolu….bohužel míra

        • Ivona Nová says:

          Míro,je to začarovaný kruh,ze kterého snad není úniku.Je to pořád dokola…Teď krásně svítí sluníčko a moje nálada nic moc… Ivona.Musíme věřit,že zase bude lépe !!! Ivona.

    • rh2204 says:

      vydrž, taky mám období totálního hnusu a už se těším 13.12 k mudr, i když vím, že mi to k ničemu nepomůže, léky dostanu stejné a doporučení také, ale už jen ta podpora v tu chvíli uleví….je fakt, jsem si teď 2x za sebou taky vzala neurol…mám potíže se dostat do práce, z práce…nejradši bych byla zavřená doma…

      • míras says:

        naprosto ti rozumím jak vytáhnu paty z bytu tak je to nejhorší

        • rh2204 says:

          neustálý boj sám se sebou…člověk ví, že nesmí rezignovat a zůstat schovaný doma v relativním bezpečí, na druhou stranu se zas brání vycházet ven a činnostem, kdy se necítí dobře, nechce, aby mu bylo špatně a říká si, nepůjdu tam, nebudu to dělat, zas mi bude blbě….chráníme se, ale je to špatně, měli bychom se vystavovat nepříjemným situacím neustále, aby se ta úzkost zmírňovala….já mám ale pocit, že to na mě nefunguje, mám pěkně vyjetou dálnici úzkosti a okolní pešinky jí nemůžou překlenout….ach jo…

          • Ivona Nová says:

            Ahoj,jako by si mi mluvila z duše.Já se ráno probudím a už mám zase strach,kdy se mi někde zamotá hlava a udělá se mi zle.Jsem ráda,že si můžu přečíst příspěvky na tomto webu a aspoň vidím,,že nejsem sama,,kdo něco podobného prožívá… Ivona.

          • míras says:

            taky mi to pomáhá psát sem já do toho mám bolesti svalů a kloubů furt něco bolí a to napětí co se stane je úplně snad nejhorší

          • Ivona Nová says:

            Máš pravdu,to napětí je příšerné.Také to zažívám. Člověk má pocit,že se něco stane…Za chvilku vánoce a člověk to ani moc neprožívá… Ivona.

          • Renia71 says:

            No já jsem zvládla po dvou měsících opět pohotovost a včeličku do pr… Byla jsem vzhůru v 10hod. Bez tab na spaní. Báječně se spinkalo. Na pohotovosti mi Doc. doporučil kouknout na MUDr. Jan Hnízdil-Jak se nestat pacientem. Je to bomba. Pá Renia

          • rh2204 says:

            je nás asi dost, co se s tím pereme..mě se k PP ještě teď přidružila středně těžká deprese, nemám ráda podzim a zimu, málo slunce, málo světla…taky jsem ráda, že jsem tuhle stránku objevila, že v tom člověk není sám…

          • Amarellka3 says:

            Ahoj rh2204,
            také jsem k PP měla středně těžkou depresi a podzimy a zimy vůbec nemám ráda. Každý druhý podzim jsem hospitalizovaná (letos to ťuk ťuk zvládám, byla jsem vloni). Co bereš za AD? Na depresi se mi líbila knížka Deprese a jak ji zvládat od Praška. Držím palce, ať je lépe.

          • rh2204 says:

            Děkuju…..Mudr. mi zvýšila Brintellix z 10 na 15 mg.

          • Amarellka3 says:

            Tak snad to zabere, držím moc palce, Brintellix jsem nebrala, ale má ho kamarádka na těžké deprese.

          • rh2204 says:

            a jak jí funguje? PP ale asi nemá….

          • Amarellka3 says:

            PP měla hodně dávno, teď ne. Chvíli jí fungoval, pak už moc ne a to bere ještě další dvoje AD.

          • rh2204 says:

            Amarell, myslíš, že by bylo možné se připojit k vám na FB?

          • Amarellka3 says:

            Já se zeptám v naší skupině. Jsme tajní, takže bychom se museli domluvit, kdy by se skupina odtajnila, abys mohla požádat o přidání do skupiny.

          • Amarellka3 says:

            Tak jsem to nadhodila ve skupině a zatím jsou všichni pro. Budeme ale muset asi počkat na Evinku, která může přidávat nové členy a domluvit se s ní.

          • Amarellka3 says:

            Tak Evinka už prý nové členy přidat nemůže, nebo někdo za spíše, že ano, mám v tom zmatek, holky píší, že bychom potřebovali znát tvoje jméno na FB, abychom tě mohli přidat. Klidně si můžeš založit jiný účet na FB, já také nevystupuji pod svým pravým jménem.

          • JaKisss says:

            Ahoj, já teď měla drsnej pád, ani nevím z čeho a mám teď denně 100mg Kventiaxu a 40 Apo-paroxu a beru ted jeste neurol, doufááám, že to konečně zabere, jinak mi MUDr. hrozí hospitalizací a to fakt nechci

          • Amarellka3 says:

            Ahoj JaKiss,
            to chápu, že to nechceš na hospitalizaci, ale třeba taková otevřená psychoterapeutická oddělení jsou fajn, když máš dobré spolupacienty, byla jsem 3-krát. Uzavřená jsou horší, mívala jsem i nedobrovolné vstupy a to nemůžeš nic, ale to ti nehrozí. Kventiax mi svého času pomáhal, brala jsem ho i 1000 mg a opakovaně různé dávky. Apo-parox jsem brala 60 mg, tak třeba by ti to mohlo pomoci, kdyby bylo nejhůř. Odkud jsi?

          • JaKisss says:

            Ahoj, díky za odezvu, jsem z Brna, ale jít do Bohunic nebo Černovic to odmítám, jediné kam by mě dostali je asi Olomouc, ale prostě obecně nesnáším někde být a nesmět od tam pryč, stačilo mi když jsem musela být po operaci týden ve špitále, měla jsem TV, internet, knížky, ale prostě nemohla jsem odejít domů a to bylo to, co jsem vnímala nejvíc. Kventiax mám teď aby se klidnil organismus a že prý v dávce do 200mg je antidepresivum, no a Apo-paorx beru asi 5. týden, 3. – 4. fungoval v pohodě a pak najednou zhoršení, teď se mi blíží zkouškové a mám brigádu, takže musím se zatnout a vydržet.

          • Amarellka3 says:

            Já slyšela myslím na terapeutické oddělení v Černovicích docela chválu. Ta Olomouc je vyhlášená, KBT u Praška, dříve dělal v Praze. Ano Kventiax v menších dávkách je na spaní, zklidnění, ve vyšších jako antipsychotikum. Tak Apo-parox může zabrat i až za 2 měsíce, tak ještě uvidíš. A ty chodíš na VŠ? Ty jo, zkouškové ti nezávidím, kolik máš zkoušek? Já vím, jak jsem s PP dělala 3 veliké zkoušky, byla to síla a ještě jsem nebyla na lécích. A tu brigádu musíš mít? Nemůžeš si trochu odpočinout? Co studuješ?

          • JaKisss says:

            Právě na Praška jsem slyšela samou chválu no. Jj VŠ Pedagogická fakulta….mám před sebou 7 zkoušek, pár náročnějších než jiných, no brigádu mám jen teď přes prosinec, už jsem to slíbila, v době kdy mi zrovna bylo dobře. Jsou to naštěstí krátké směny. Takže paradoxně nejvíc času k odpočinku bude mezi zkouškama, zase být celé dny doma taky nic neřeší :). Tak budu doufat, že 100 kvenťáku mě bude udržovat práce schopnou.

          • Barbora says:

            Přesně to jsem měla a někdy mívám beres A.D ???a dobra je KBT terapie…

    • Pavel Stráský says:

      Ahoj Míro,přesně stejné pocity jsem zažíval sám-ráno jsem otevřel oči,vzal neurol a těšil se na večer,mezitím jsem minimálně pětkrát denně měl panické ataky,bylo to opravdu příšerné.Je to přesně jak píšeš člověka to začne pomalu pohlcovat,ale to je právě ta věc,kterou nesmíš dopustit.Co se týká mně tyto stavy trvaly asi 5 měsíců,navštěvuji psychiatra,beru AD,ale milimetr po milimetru to ustává,i když se to rádo pokouší vracet.Nevím jestli navštěvuješ lékaře,či psychoterapeauta a co Ti radí,ale věř, že je to dočasné a ty nejhorší stavy odezní(jako u mne).Ráno po probuzení si pust svoji oblíbenou písničku,minimálně si jí desetrát za sebou naposlouchej a třebe předzpívávej.Vím,že to zní jako banalita,ale tohle je právě ta první věc,která Ti otevře tu Pandořinu skřínku této nemoci(dle mého psychiatra),mozek se totiž dá tímto způsobem ošálit a začít myslet na jiné věci,alespon u mě to funguje.Není to lehká cesta,ani krátká,ale opravdu to zkus a potom pokračuj dál,zkus se ráno třeba něčemu zasmát,na něco hezkého si vzpomen a plánuj si věci ,po kterých toužíš a zkus se na ně těšit.U mne to fungovalo přesně takhle,i když to bylo zezačátku strašně těžké.Doufám,že to uleví i tobě,tak se drž a nenech se odradit těmito stavy,fakt.to odezní(já tomu ze začátku taky nevěřil).Pokud stojíš o kontakt na výborného psychiatra,který se speciálně těmto poruchám věnuje,dej vědět,napíšu Ti ho.
      ahoj pavel

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *