Diskuse

Toto diskusní fórum je věnováno Panické poruše.
První panickou ataku jsem zažila v roce 2004. Tehdy pro mě musela přijet záchranka, protože jsem se úplně zhroutila. Točila se mi hrozně hlava, zvracela jsem, bušilo mi srdce a dokonce jsem na několik dní ochrnula na spodní končetiny.  Tehdy jsem byla přesvědčená, že umírám. Až později jsem se dozvěděla, že se jedná o panickou poruchu. Ataky jsem měla 2x až 3x týdně. Vždy, když to na mě přišlo, uklidnilo mě, když jsem si sedla k internetu a pročítala diskusní fóra. Ale časem se to na všech diskuzích zvrtlo na řeči o něčem jiném, než o panické poruše. Proto jsem před 6 lety založila toto fórum, které se věnuje jen této nemoci a ničemu jinému. Věřím, že za ta léta mnohým, kteří tuto diskuzi navštívili, byla k užitku. Prosím i nadále vkládejte všechny své poznatky, rady a tipy, jak se s touto zákeřnou nemocí vyrovnáváte právě vy. Ale zároveň prosím, abyste se neodchylovali od tématu, protože  příspěvky nesouvisející s PP odradí ty, kteří hledají na této diskuzi skutečnou podporu a pomoc. Věřím, že vzájemným předáváním si vlastních pocitů a zkušeností s touto nemocí spojených, se s ní dokážeme lépe vyrovnat.
Děkuji Všem Zuzka

45 072 Responses to Diskuse

  1. Panda says:

    Ami, zakladam nove vlakno. No prave co se tyka tech katastrofickych scenaru, tak ti shrnu, co se mi honi treba bezny den hlavou od rana do vecera:

    – ze se neco stane v metru a ja nebudu moct ven, nebo me nekdo hodi pod metro

    – ze se neco stane mym rodicum, jsou uz starsi a mama trpi na srdce

    – sveho vlastniho infarktu, kdyz me svira hrudnik

    – ze bude mit pritel autonehodu a zabije se, kdyz nekam jede sam, alternativne zabije se s nasimi detmi, kdyz je nekam veze on

    – obecne nemoci, aktualne strasne borelky a klistove encefalitidy pred planovanym pobytem na chate, kde je dost klistat (ja i deti)

    – ze me vyhodi z prace a ja nenajdu jinou optimalni se zkracenym uvazkem, ktera by odpovidala tomu, co chci delat

    – mam nekrofobii, takze obecne mrtvol, tim myslim i holubu atd.

    – samoty

    – znasilneni, kdyz se vracim vecer domu

    No takze i kdyz pisu, ze ty uzkosti vlastne ted nejsou tak hrozne, coz je dano vicemene tim, ze uz ty stavy znam a uz me uplne neoblafnou, tak vidis ze mi v pozadi jedou tyhle vsechny strachy a neni jich malo, pricemz jsem pravdepodobne jeste na nejake zapomnela… No nic, ozivim sve patrani po KBT, treba bude mit nekdo ted pres leto volne misto.

    Preji vsem klidny den v ramci moznosti

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Pandi,
      psala jsem ti tu odpověď, ale omylem jsme ji ji smazala, tak ještě jednou, koukám, že spousta katastrofických scénářů máme podobných, ale myslím, že některé z nich (přijdu o práci, někomu se něco stane…) má většina lidí, jen si je nenechávají tolik rozjíždět, jako my a nepromýšlí je do takových detailů. Já to zrovna v tomto týdnu řešila u psycholožky a ta mi říkala, že ty myšlenky mám stopovat, že mám věci řešit, až když nastanou, že mi s tím pak pomůže… Jinak ta KBT by mohla být na katastrofické scénáře dobrá, dávala jsme ti sem seznam KBT terapeutů z celé ČR? Jinak lidé si moc chválí MUDr. Moniku Klírovou, je z NÚDZu, jen nevím, jak se k ní dostat, ona dělá i hypnózu, jednou jsme jí psala e-mail, ale neozvala se. Pak na poliklinice Prosek dělá KBT MUDr. Barbora Kohútová a MUDr. Katarína Adamcová (obě jsou mimo jiné také z NÚDZu) a viděla jsem tam i leták na KBT skupinu. Pak ta Psychosomatická klinika, ale tam jsou prý hrozně dlouhé objednací lhůty a nevím, jestli na individuál berou a skupiny jsou plné půl roku dopředu, ale zkusit to můžeš také. Moc moc držím palce.

  2. Filip says:

    Ahoj..

    Léčil se už dlouho š uskostma.. mám psychiatra i terapeuta..beru nenavykove léky které pomohli..

    Jednou cca za měsíc někdy dva me To prepadne že najednou jde vše pryč a nezvládnu to cviceni dychani a rozumem..

    Když už to jde přes hranu tak si vezmu neurol 1mg.. řekl bych že je to ještě rozumně uziti když to není pravidelně…

    Zabere.. ale těch 30 minut než zabere i když na radu psychiatra mám rozpustit v ústech je peklo…nevíte zda je něco co zabere ryvhleji a zkrati to utrpeni než zabere droga?

    Je me blbě to říct psychiatrii.. on pak zabere a dobře ale těch cca 30 minut vám přijde jak hodiny kdy zápasite se strachem..

    Jak už jsem psal zvládám to daleko častěji bez prasku ale občas přijde jak blesk z nebe takový sesup uzkosti že sáhnu pro pomoc …

    Máte nějaké zkušenosti zda vůbec existuje něco co můžu si brát sam doma a zabere rychle a taky rychle odezní jako neurol který naštěstí me nijak neodrovna do unsvy..

  3. Xaxí says:

    Zdravím… Už tu jednou psal že nemám nějaké ataky ale spíš pernamentni dobrý a blbý dny. I když i v těch dochází k nějakým jakoby "vlna" že chvíli dobrý pak horší…

    Úplně nejvíc mě ty stavy připomínají kocovinu. Taková ta deka v hlavě kdy jste jakoby za sklem. Akorát tam se v spíte na další den a je zase dobře. Tady nikdy nevím jak bude další den 🙁

    Pisu to sem protože to jinak nemám komu ric. Už mám i AD vyzvedl z lékárny a pořád se nemůžu rozhodnout jestli začít a kdy. Bojím se zhoršení a toho že nezaberou.

    Mějte se fajn… At je co nejlip

    • Kateřina B. says:

      Ahoj, vím přesně,co myslíš,taky jsem to tak měla asi první měsíc,ale potom se to trochu zlepšilo a uz takovy ty „kocovinovy“ stavy tolik nemám. Mně,myslím,nejvíc pomohl odpočinek, hodně spánku a příjemný prostředí (např. prodlouzeny vikend na chatě v přírodě atd.). Jakmile nespim alespoň 9 hodin denně,zase se to vrací. Ja zatím AD neberu,ale moji mamce,která ma PP taky,prý docela pomáhají. Taky mi dost pomohly různý videa a články o PP na internetu. Občas se tam člověk dozví něco,co ho trochu uklidní nebo motivuje.
      Moc držím palce, věř,ze to bude lepší. A nejsi v tom sám.

  4. Aduš says:

    Moc vas vsechny zdravim .. uz se mi blizi teinec a mne je vic a vic na houby svira mne na hrudi ze vubec nevim.do ceho.jdu a jak dlouho tam budu a s jakyma blaznama.tam budu a tak celkove … zacinam se toho spis desit .. uz jsem v takovem stadiu kdy opravdu nejsem ani schopna nastoupit do toho autobusu vadi mi lidi a jinak porad stejny knedlik v krku vadi jazyk a odporne a zoufale myslenky .. uz jsem z toho tak vycerpana ze jen cele dny lezim a nejsem schopna niceho.. vubec neverim ze se mi ulevi a ze mi nekdo pomuze ..

    • Niky says:

      Moc dobře znám co popisuješ,,,v mém případě ale po nastoupení do blázince(byla jsem ve 2 a mluvím za oba) jsem zjistila, že ti lidi jsou vlastně fajn, a mnohdy jsou normálnější než ti, se kterými se denně stýháme. Mě se tam moc ulevilo, protože jsem už nemusela předstírat….každý tam je s nějakým problémem a bylo to osvobozující. Sociální fobii znám moc dobře, já mám problém sedět ve svojí třídě s děckama 5min. Dej vědět jak se máš 🙂
      Niky

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Aduš,
      kdy že nastupuješ? 22.? Uvidíš, že to tam bude fajn, já před první hospitalizací v roce 2009 také šílela, ale pak se mi tam tak zalíbilo (super spolupacienti i personál), že se mi nechtělo pryč a strašně jsem brečela, když jsem jela domů a s některými lidmi z té hospitalizace jsem dodnes v kontaktu. Lidé tam mají podobné problémy, jako ty, navzájem se podpoří, podrží, já byla hospitalizovaná 17-krát, na otevřených i uzavřených odděleních a většinou byli spolupacienti super, kecalo se na kuřárně (nevím, jestli kouříš, já se to tam naučila), drbal se tam personál, vylévali jsme si navzájem své dušičky, i se podrželi. Tak moc držím palce, ať ti to tam pomůže, někdo tu před lety psal, že Třinec byl moc fajn a že ho to nakoplo. A piš, jak se ti tam líbí, třeba se ti pak také nebude chtít pryč 😉

  5. Ivča says:

    Amarellko, připadá mi čím víc léků beru, tím mi je hůře, mám šílenou úzkost, ať už to přestane, chci zase být šťastná, jsem bez nálady a nemám z ničeho radost ach jo, opatruj se

    • Amarellka3 says:

      Ivčo,
      to mě moc mrzí, ale zkus ještě vydržet, ono může být hůře i při navyšování AD nějakou přechodnou dobu. Je fajn, že jsi v kontaktu s Dr., určitě ji o všem informuj a probírej to s ní. Takže teď bereš to Trittico 75 mg a Citalon 50 mg? Těch 75 mg Trittica je docela malinká dávka pořád, Citalon 50 mg už jen skoro maximální, ale někdy jsou prostě účinné až vyšší dávky. A třeba ti nedělají dobře AD a ATB, uvidíš, jak bude, až dobereš Cotrimoxazol. Jinak ty úzkosti, já je mám poslední dny také veliké, včera jsem byla u psycholožky, tak jsem si poplakala, ale ona mě vždycky směřuje tak, abych na sobě nějak pracovala, tak věřím, že zas bude lépe a tobě také moc držím palce, opatruj se.

  6. Kateřina B. says:

    Ahoj všichni, je mi 26 a panicka porucha se mi projevila asi před dvěma měsíci. Jsem sice na začátku,ale prý to nemám až tolik rozjeté. I tak je to ale dost těžké a obdivuju všechny,kteří mají horší formu PP a drží se. Chtěla bych jenom říct,že paradoxně ve mně PP probudila větší chuť k životu. I přesto,ze moc nejsem schopná něco dělat,tak mám v sobě tu chuť dělat konečně to,co opravdu chci a žít víc zdravě. A těším se,až tohle svinstvo překonám a věřím,že se mi to povede. Myslím,že ve všem může být i něco pozitivního,např. to,že po tomhle všem budeme silnější. Když se naučíme zacházet s úzkostí, tak máme vyhráno na celý život. A jelikož je to jenom v naší hlavě,tak se to musí dát překonat a zbavit se toho úplně. Ať to trvá jakkoliv dlouho.

    Co jsem tak pochopila z terapií, je důležité dělat opravdu malé krůčky. Chápu,ze ta únava a fyzická slabost je šílená, ale naše tělo je vlastně pořád stejně silné. Musíme jen překonávat svůj strach,což je vlastně to nejtěžší. A určitě hodně spěte a odpocívejte. Všem hrozně moc držím palce. Hlavně to nevzdavejte.

    • Petr-HK says:

      Ahojky…krásně jsi to napsala…vzpomínám na sebe,když jsem začínal a opravdu jsem měl roky klid…zil jsem i přes nepěkné osobní období celkem spokojený život,ale úzkosti se vrátili a makáme znovu…tobě přeji hodně sil a životního optimismu…;-)

      • Kateřina B. says:

        Tak to mě mrzí,že se ti to vrátilo. Ale drž se a určitě to zvládneš a třeba tentokrát už na pořád 🙂 to dáme! 😀

        • Petr-HK says:

          Děkuji za podporu,tobě také přeji to samé…mě teď nepřidává toto období…rozjíždím živnost a je toho na mě moc…odkud jsi??

          • Kateřina B. says:

            No chtělo by to si udělat dostatek času pro sebe. Je mi jasný,ze ne vždycky to jde,ale přijde mi,ze je to opravdu hodně důležitý. Člověk by neměl obětovat svoje zdraví nebo svojí duševní pohodu. Je třeba být trochu sobecky 🙂 ja jsem sice zamestnana,ale do nedávna jsem v praci strávila většinu volného času,protoze jsem nestihala. Ale potom mi došlo,ze to za to vazne nestoji a at se klidne vsechno po**** 😀 se živností je to určitě něco jiného,ale vždycky se to da nejak udělat. Povinnosti a stres bychom vzdy meli dostatečně vyvazovat něčím příjemným 🙂
            Ja jsem z Prahy a momentálně bojuji akorát s MHD 😀
            Držím palce a přeju ti nějakou parádní dovcu 🙂

          • cippi says:

            Ahoj tvoj postup je dobry nevzdavas sa a nevyhybas sa ncomu to je kluc k uspechu:) Plus staci minimalizovat myslienky na strach proste ho mat na salame nech je to akokolvek tazke ked je zle rozptylovat mysel napr pocuvanim hudby. Neutekat pred tym organizmus ked zisti ze sa nebojis vybuduje novyx navyk za nejaky cas.Hovorim to preto lebo ja som zazil tento masaker na vlastnej kozi ale zlikviidoval som ho uplne:) Prave tymto postupom aj ked to bolo peklo 🙂 Hotove peklo:) Vychadzal som z Lindenovej metody:) k chces si najdi nieco o tom:). Tabletky nie su riesenie a ked mas este vnutorne nastavenie ze ano chcem byt zdrava jedoducho to musi skoncit uspechom:)

    • Amarellka3 says:

      Ahojki Káťo (snad ti nevadí toto oslovení),
      moc hezky jsi to napsala, je opravdu důležité na sebe nespěchat, dělat ty malé krůčky a nás učili v léčebně se za všechno chválit, plánovat, jak se odměníme, když se povedete to a to… Dělat si radost maličkostmi. Není to lehké se z toho dostat někdy, ale věřím, že veliké většině se to podaří, nebo alespoň žít nějak plnohodnotně i třeba s omezeními. A někdy může být hůře, nás učili, že relaps (znovuvzplanutí nemoci) je součástí zotavení a naopak nás posune dále a posiluje. Tak ti moc držím palce, ať je ti brzy lépe a můžeš dělat vše, k čemu máš teď chuť a co tě bude naplňovat.

      • Kateřina B. says:

        Tohle oslovení mi urcite nevadí,naopak 🙂 aha,toho se právě dost bojím,že se to zhorsi a vrátím se zase na začátek. Takže ráda čtu,ze je to součást zotavení a nemusím se toho bát 🙂 moc děkuji za odpověď. Vidím,ze je tu skvělá komunita. Četla jsem tu příspěvky uz ,kdyz mi to začlo a hrozne mi pomohlo v tech počátcích vedet,ze v tom nejsem sama a ze nekdo jiny proziva to same. Ne ze bych to samozřejmě nekomu přála. Takže děkuji,ze jste se rozhodli podelit o svoji zkušenost 🙂

  7. Zuzka says:

    Krásný večer všem. Prosím máte zkušenosti s bachovkami? Myslím kapky nan míru a krizovky.

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Zuzko,
      kapky na míru jsem nezkoušela, ale krizovky ano, ale na mě to efekt nemělo, i když vím, že sem chodili lidé, kteří s tím měli dobrou zkušenost. Držím palce, ať to pomůže.

  8. Niky says:

    Ahoj, chci se zeptat, zda se vám stává, že normálně spíte, ale když je stres tak spíte tak 4h. A to klidně několik dní po sobě…..?

    • Karla says:

      Ahoj Niky, přesně, jak píšeš, tak to mám taky s tím spaním a stresem. Karla.

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Niky,
      ano, také mám problémy se spaním a de facto už ani neznám, co je spát normálně, buďto spím hrozně moc, nebo skoro vůbec. Třeba letos v lednu jsem 14 dní spala tak 2-3 h každou noc, byla jsem z toho na zhroucení a to i přes to, že jsem do sebe cpala 8 mg Rivotrilu, 800 mg Questaxu… nic prostě. Já se léčila už i ve spánkovém centru, když mi bylo 17 let, musela jsem si psát spánkový deník, dodržovat spánkové desatero, chodila jsem tam na autogenní trénink a stejně nic, až pak časem se to tehdy samo vrátilo do normálu. Ty máš teď období, že nemůžeš spát? Zkoušela jsi večer nějakou relaxaci, meditaci…? Nebo třeba Persen forte, meduňku… nebo ev. nárazově se dají i BZD, hypnotika… nic ti nepomáhá?

  9. alenuk says:

    Ahoj Amarellka.
    chcem ta dnes iba pekne pozdravit…nejako mi casto dnes myslienky zabludili k tebe. Ako tu mas pre vela ludi slova povzbudenia, pochopenia a dobroprajnosti. A pritom to sama urcite nemas ruzove. Tak nech sa vsetka ta laskavost a dobrota vrati cez vesmir naspat k tebe v podobe zdravia a stastia <3

    • Amarellka3 says:

      Ahoj alenuk,
      jsi moc hodná, děkuji, moc jsi mě potěšila, skoro pláču dojetím (i přes AD a jejich oplošťování emocí jsem někdy citlivka). Já naopak obdivuji tebe a tvoji dceru, že jste takové laskavé, přijímající a že se vzdáte všeho pro tvou nemocnou dcerku a Terezka pro sestřičku, opravdu je to v dnešní době obdivuhodné, spousta lidí by nechtělo přijít o kariéru a užívání si života, tak nemocného člena rodiny strčí někam do domova, nebo jiného zařízení. My měli toho dědu s amyotrofickou laterální sklerózou a také jsme se starali doma, mně by přišlo hrozné někoho někam umístit. Jste všechny moc silné a obdivuhodné ženy <3

  10. Nea says:

    Ahoj všichni, s úzkostmi a PP bojuju už dvacet let. Někdy je líp, někdy hůř a někdy úplná katastrofa. Za celou dobu se nenašlo jediné AD, které by na mě fungovalo, prý patřím do osmi procent lidí, kteří na ně nereagují. Tak se snažím sama. Od listopadu 2017 jsem v premenopauze a musím říct, že to je teda něco. Při ovulaci trpím nauseou, po pár dnech to přejde. Jinak mám rozmazané vidění, motá se mi hlava, je mi na omdlení, o pocení a návalech nemluvě. Co se psychiky týče… kolikrát jsem celý den plačtivá a lítostná a vůbec nevím proč, pak mi hlavou běhá to, že už jsem stará a jako žena jsem skončila, zatímco chlapi v mém věku si pořizují nové rodiny, děti, prostě si připadám odepsaná. Na druhou stranu vím, že je to jen další kus mého života, který je naprosto přirozený. A zrovna teď prožívám panickou ataku, celá se třesu, špatně se mi dýchá, motám se a mám pocit, že umřu. Takže klasika… Vím, že se mi nic nestane, ale je to strašně nepříjemné. Všechny, kteří chodíte do práce, sportujete apod., hluboce obdivuju, protože já jsem teď schopná akorát ležet. Bojím se, že už se z toho gauče ani nezvednu. Jsem ráda, že zvládám péči o dceru, zvířátka a byt. K tomu se mi tak před třemi roky přidala agorafobie a přesto, že s ní hodně bojuju, podaří se mi vyjít z bytu tak 3 – 4x za měsíc. Doufám, že se to zlepší… Všem přeju, ať je jen líp…

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Neo,
      to mě mrzí, že tě to trápí už 20 let a že se nenašlo nic, co by pomohlo, zkoušela jsi i jiné léky než AD? Nebo třeba individuální, skupinovou, psychoterapii hospitalizaci na psychoterapeutickém oddělení? KBT v Klecanech u Prahy, tam jsou odborníci na úzkostné poruchy. Píšeš, že obdivuješ všechny, kteří pracují a sportují, já sice pracuji, ale dělám práci určenou pro duševně nemocné, sport je jediná věc, která mě nějak baví. Já bych zas nezvládla mít dítě, o kočičku se stará ségra a byt mám problém udržovat, protože po práci na 0,5 úvazek už na nic nemám sílu, kromě tedy sportu, ale pak zas po fitku další den spím do 14h třeba. Já se sice PP a agory zbavila úplně, ale úzkosti mě provází celým životem a s psychózou také není růžový. Oceňuj se za to, co jsi zvládla a zvládáš, že máš dcerku, zkoušej vycházet ven na chvilku, třeba s někým, nevím, jestli znáš KBT a expozice a jestli na tebe nefunguje ani toto. Držím palce, ať je alespoň trochu lépe pro začátek.

  11. Petr25 says:

    Amarelko dekuju za odpověď, věřím a doufám že se mi to nebude opakovat. Že to bylo výjimečně. 🙂 grilovačka byla super. Preji ti hezky klidny den 🙂

    • Jitka says:

      Ahoj Petře,promiň, že nepíši, ale teď není kdy.Porad řeším manzelovu práci a porad žádný výsledek. Teď je zase účetní na dovolené, nevím, od kdy účetní píší pracovní smlouvy,ale co nadelam.

      • Karla says:

        Promiň Petře,napsala jsem Jitka, místo Karla.Nevedel bys, že je to ode mne.Karla.

      • Petr25 says:

        Karli ahoj, nic se neděje, hlavne at se to vse u vás vyřeší. Hlavně mi to přijde divné, jak píšeš, ze smlouvu resi účetní. Hmm

        • Karla says:

          Máš pravdu, Petře,je to divné. Ale nenadělám nic,stěžovat si na ni nemůžu. Na telefonu má hlasovou schránku, včera jenom odepsala,že to dáme do pořádku, až se vrátí účetní, tak musíme čekat. Pak mám být v psychické pohodě, copak to jde? 😮 Doufám, že u tebe vše v pohodě. Karla.

  12. Anna says:

    Ahoj všichni už jsem dlouho nepsala,ale diskuzi jsem sledovala a pročítala.Skoro rok beru Ad cipralex a cítila jsem se v pohodě i bylo mi fajn.Byli jsme na tyden na dovolene v Turecku,sice jsem měla strach z letadla,ale všechno jsem dala a ustála.Minuly tyden jsme se vrátily a ten den umřela snachě maminka a se mnou to jde zase z kopce,mam pocit strachu,cítím že se vnitřně chvěju,bolí mě hlava,záda.Bojím se že to bude jako předtím a to nechci.Jak je možny že mam takove stavy když beru Ad,míváte to taky někdo ?Mám si nechat změnit AD?

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Aničko,
      předně gratuluji, že jsi dala letadlo a dovču. To, že se ti zhorší stavy po těžké situaci (úmrtí v rodině), podle mě není důkaz toho, že AD nefungují, když ti předtím na nich bylo dobře. Při těžkých životních situacích se zhoupne i člověk, který AD nebere a je třeba psychicky jinak dost odolný. Proto já osobně bych hned do změny AD nešla, ale určitě ti lépe poradí tvůj psychiatr. Já beru AD už 10 let a za tu dobu jsem zažila v rodině 2 úmrtí a pokaždé veliký propad, ale AD jsem kvůli tomu neměnila, zpracovávala jsem to na terapii (no a jednou jsem byla v léčebně zrovna, když někdo zemřel, tak jsem jen šílela a dali mě na těžší pavilón). Držím palce, ať je ti brzy lépe.

      • Anna says:

        Ahoj Amarelko,děkuji moc za odpověď a za podporu,ty jsi tady naše zlatíčko ,každýmu se snažíš poradit za mě velký diiik.Jeste to zkusím nechat tak jak to je snad se mi to brzo srovná a budu zase v pohodě.Kdyz tak mám ještě v záloze neurol,když bude nejhůř.

  13. alenuk says:

    Ahoj Amarellka,
    tak ani mne komentar nevlozilo, ze caka na schvalenie, ale stale nic.Pisala som ti, ze ta otvorena MR nie je CT, v niektorych nemocniciach ju maju, ale aj tak som v strese, hoci mensom urcite. Lebo je pristroj tesne nad mojou hlavou a krkom iba zboka je volny priestor. Nastastie vysetrenie trvalo iba 15 minut , tak som pocitala sekundy a to ma rozptylilo 🙂 Dakujem ti za tvoje pismenka, niekedy je fajn zdielat svoje problemy s niekym, kto tomu rozumie, lebo to zazil…aj tebe nech je iba dobre 🙂

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Alenuk,
      tak vidíš, s tou otevřenou MRI je to pro mě novinka, to jsem ještě neslyšela, to je dobré pro klaustrofobiky. Já nedávám výtahy, ale kupodivu MRI mi nevadila nikdy a to jsem byla 7-krát. Spíš jsem se bála, že se pohnu a zkazím vyšetření. 15 minut se ještě dá, já když byla mozek a mícha najednou, tak jsem tam byla snad 40 minut a ležet bez hnutí byl docela problém. A kvůli čemu jsi na MRI byla? Možná jsi to tu psala, tak se omlouvám, ale jak tady (a ještě v jiných diskuzích) reaguji na tolik lidí, tak si to přesně nepamatuji, co kdo píše. Já v dětství měla silné bolesti hlavy a pak podezření na RS v dospělosti. Tak vám s dcerkou moc přeji, ať je lépe, ať Fevarin funguje.

      • alenuk says:

        Ahoj Amarellka,

        mne uz vytahy nevadia, ale niekedy este bez AD som ich tiez nedavala. Pamatam si, ze u nas je porodnicke oddelenie na 10 poschodi a pri kazdom porode som si to to vysliapala po schodoch 🙂 Pri druhej dcere dokonca dvakrat…potom uz mi odtiekla plodova voda a bolo to…Na MR som bola kvoli krcnej chrbtici, asi som pisala, ze dcera je na invalidnom voziku, tak som ju vela rokov zdvihala, prekladala a namahala sa.Paradoxne ma chrbat neboli a nikdy nebolel, boleli ma iba ruky a velmi, ze som napriklad ani plavat nemohla. Ale rozpravala som sa so svojim telom ( to nie je diagnoza 🙂 ) a ruky ma uplne prestali boliet. Ale teraz mi zase zacali trpnut prsty na lavej ruke a MR potvrdila, ze su tam na 3 stavcoch nejake male posunutia a tlacia na miechu a nervy. Nastastie cesky lekar Smisek vymysel uzasny system cvicenia, ktory uz vela ludom pomohol s herniami diskov a zachranilo ich to aj od operacie. Tak sa idem ucit a zacinam cvicit. Akurat musim pockat, kym mi vo stvrtok vyberu stehy z krku ( po tom odstraneni lipomu)…

        • Amarellka3 says:

          Ahoj alenuk,
          přesně, také jsem chodila do 10. patra pěšky, ale nebyla jsem při tom těhotná. Jj, že má dcera svalovou dystrofii, jsi psala, to mě moc mrzí, to musí být fakt strašné, můj děda měl amyotrofickou laterální sklerózu, také jsme se o něj starali, bylo to těžké. A kolik máš dětí vlastně? Já myslela, že jen tu jednu dceru, ale píšeš, že při každém porodu jsi vyšlapala těch 10 pater, tak jich máš asi víc :-). Dr. Smíška neznám, ale pokud to pomáhá, tak je to super, budu moc držet palce, ať ti to také zabere a nemusíš na operaci. Mému tátovi vyhřezly bederní obratle, když házel hlínu a musel urgentně na operaci, teď tam má několik šroubů, ale může už sportovat (ne tedy úplně všechny sporty), ale jezdí na kole a běžkách. Jinak myslím, že bys ještě se cvičením měla počkat i chvíli po tom, co ti stehy vyndají. Já byla na vyndavání znamének v lednu a 14 dní jsem nemohla cvičit.

          • alenuk says:

            Ahoj Amarellka,

            lekar mi povedal, ze po vybrati stehov uz mozem zacat hned, tak si to vo stvrtok este overim.Mam dve dcery, druha ma 27 skoncila vysoku skolu a ja ju volam Ing. opatrovatelka 🙂 lebo kasle na karieru a stara sa o sestru, teda delime sa o starostlivost, lebo na jedneho je to vela.Stanka ( to je ta na voziku) dostava asistencne peniaze a sestru si riadne plati. Oni su cely zivot nerozlucna dvojica, starsia hovori, ze sa sem narodila pre tu mladsiu . Je to velmi vyspela dusa, je stastna tak ako je, neriesi partnera ani deti, berie zivot tak ako prichadza…asi to ma po mne 🙂 Inac som rozvedena, takze sme taka nerozlucna trojka 🙂

          • Amarellka3 says:

            Ahoj Alenuk,
            tak jestli ti lékař říkal, že můžeš cvičit, tak ano, já jen neměla doporučené ještě asi týden po vyndání stehů, ale také záleží, co cvičíš a kde je to lokalizované – já to měla na obličeji a ve fitku se potím a rudnu. Tak to je od vás moc hezké, že se takhle staráte a že držíte při sobě. A asistenčné peniaze jsou jako příspěvek na péči? Ten tady v ČR moc nechtějí dávat, jsou 4. stupně, nejvyšší je 12 000 Kč a něco, ale ten snad co jsem četla dostane leda téměř mrtvý, takže kdyby z toho měla žít pečující rodina (z těch nižších stupňů příspěvku na péči), tak by ani nájem nezaplatila. Jinak jste s dcerou fakt úžasné, že takhle pečujete a nedáte dceru někam do nějakého zařízení. A ty jsi psala, že si ještě někde přivyděláváš? A kolik je let té mladší?

          • alenuk says:

            Ahoj Amarellka,

            Stanka ma 23, a ano pracujem. Staram sa sefovi o malu firmu, ludi mam na kamere a vsetko robim doma. Som sama sebe sefka 🙂 Prispevok sa vola prispevok na osobnu asistenciu, je aj u vas v Cechach, dokonca myslim, ze mate vyssiu sadzbu na hodinu ako u nas…

          • Amarellka3 says:

            Ahoj Alenuk,
            aha, tak to jsme nevěděla, že se dává i tenhle příspěvek, já vím, že platí osobní asistenty, kteří třeba nejsou příbuzní a mají to jako brigádu, nebo i jako práci na HPP. Ale myslela jsem, že když pečuje člen rodiny, že může nemocný dostat jen ID a příspěvek na péči, ze kterého si pak hradí pomoc od rodinného příslušníka, nebo z toho platí osobního asistenta.
            Tak to je fajn, že si můžeš v klidu pracovat z domova, i když zas někdy jít mezi lidi je také dobré, záleží, jak to kdo má.
            Tak to je Staňka ještě mladá, můžu se zeptat, v kolika jí na to přišli? Nebo to měla vrozené? My jsme svalové dystrofie probírali ve škole, vím, že je jich několik typů.

          • alenuk says:

            Ahoj Amarellka,
            ma to od narodenia, ale diagnozu jej urcili az v 5 rokoch.Asistentku moze sestre robit Terezka( ta starsia) na 4 hodiny a dalsie 4 robi asistentku dcere mojej znamej. Dalej asistenta robi dcere moj slobodny brat, ktory s nami byva. Ujo sa nepocita ako rodinny pribuzny v asistencii…

          • Amarellka3 says:

            Ahoj alenuk,
            jak ti dnes je? Můžu se zeptat, co je česky ujo? Já neznám všechna slovenská slova, tak se moc omlouvám. Sice jsme na VŠ měli hodně Slováků, tak jsem se naučila pažerák, obličky, pečeň :-)… ale ujo nevím a v těch "názvoslovích" příbuzných se nevyznám ani v češtině. Hezký večer.

  14. Panda says:

    Amarell, zakladam nove vlakno, do puvodniho nejde psat. O panicke poruse ani uzkostech jsem na tom ORL nerikala. Kdyz se mrknes na ty stranky, tak ona tam naopak doporucuje podrobne vysetreni vsem, co maji pochybnosti a po letech koureni to podle me neni vubec od veci ani pro cloveka bez uzkosti. Ale tobe uz to delali, jsem si jista, ze budes mit hrtan ukazkovy – jeste kdyz uz nekouris. Pro me byl hlavni motiv ta vlekla viroza, pro jineho cloveka by to asi nebyl duvod, ale ja z toho tak panikarila, ze mi to za dalsi rizika koureni nestoji. Tak aspon na neco jsou nam uzkosti dobre:)

    • Amarellka3 says:

      Pandi,
      díky moc za odpověď a ona se tě neptala, jestli bereš nějaké léky, nebo se někde neléčíš? Moje bývalá ORL doktorka se mě totiž vždycky ptala. Jako vyšetřila mě pečlivě a byla na mě milá, ale asi si myslela svoje. Když jsem tam byla asi po páté, tak se mě rovnou ptala, jestli se pořád léčím na psychiatrii. Já byla naposledy v březnu 2016, to jsem pak rok nekouřila, ale pak jsem zas skoro rok kouřila, tak bych to raději chtěla vyšetřit. Navíc jsem koukala, že se zabývá hrtanem a já začala mít v pubertě problémy s hlasem, zpívala jsem ve sboru a najednou jsem skoro nemohla zpívat. Chodila jsem na foniatrii a nikde nic nenašli, tak třeba by mi poradila, jako teď už nikde zpívat nebudu, ale tehdy mně to hrozně vadilo. Jj, pokud přestaneme kouřit, tak ty úzkosti k alespoň k něčemu jsou také dobré 🙂 . A jak se máš dnes?

      • Panda says:

        Amarell, na léky se mě ptala jen skoro v závěru, protože mi našla ještě poslední hnisající dutinu, na kterou mi předpsala ATB kapky, nedávala mi celková, protože jsem předtím měla ty třídenní. A kvůli nim se ptala, jestli něco aktuálně/ pravidelně beru. Jinak když tam přijdeš s tím, že jsi skončila s kouřením a chceš mít jistotu, že máš hrtan v pořádku, tak se tě na nic dalšího ptát ani nebude, to je důvod sám o sobě. A jak píšeš, třeba se vysvětlí i ty problémy se zpíváním – to se ti změnil hlas? Nebo jsi ho měla slabý? Možná i to mohlo být psychického původu, pokud tenkrát na nic nepřišli.

        • Amarellka3 says:

          Ahoj Pandi,
          jak se daří? Co (ne)kouření? Držíš se? Tak já té Dr. o psychiatrii nic říkat nebudu a uvidíme, když se zeptá na léky, tak to přiznám. Jinak s tím hlasem, měla jsem ho naopak silný, podle mě jsem zpívala docela hezky, protože mi to ve sboru šlo a měla jsem třeba i sólo v Rudolfinu, ale jak jsem měla ve 14ti anorexii, tak najednou se mi změnil hlas, strašně mě táhlo v krku, pořád jsem tam cítila nějaké napětí, začala jsem zpívat dyšně, hrozně mě to trápilo. Teď už zpívat skoro nemůžu, neuzpívám skoro ani písničku a je to falešné, i když mám hudební sluch (hrála jsem ještě na klavír a flétnu). Tak třeba by mi o tom mohla něco říct, co si o tom myslí. Hezký večer a doufám, že ti ten zánět brzy zmizí.

          • Panda says:

            Ahoj Ami, nojo, verim, ze anorexie se na hlase dovede taky pekne podepsat:( A chtela bys zase zkusit zpivat, kdyz to pujde?
            Ja mela na anorexii jednu dobu nabeh, velke stresy mi totiz zavrou „zaklopku“ a pak necitim potrebu jist a jde to i docela spatne. Mela jsem i zkreslene vnimani sveho tela a dodnes se mi libi extremne hubene holky, i kdyz uz mezi ne nepatrim.

            Jinak jsem si.misto toho IQOSu koupila elektronickou cigaretu, ale liquidy jen s nulovym obsahem nikotinu. Nebyla draha a aspon uz si od pritele nepujcuju ani ten IQOS. Zjistila jsem, ze u me ta zavislost byla fakt spis jen na potahovani, nikotin mi nechybi a nastesti me zatim nechyta ani zravka, co jsem mela pri.poslednim odvykani. Ale skoncit uplne je nejlepsi, mas muj obdiv. Jak se vede tobe? Ja mela dnes zase na par minut bolesti na hrudi a mam „poblikavani“ – cukani ve svalech, takze i z toho poznam, ze v sobe zas nejakou tu hladinu uzkosti mam. Ale zatim je to psychicky jeste ok.

          • Amarellka3 says:

            Ahoj Pandi,
            no já to dávala do souvislosti i s anorexií, ale myslím, že už se to neobnoví, ten hlas.
            Jinak ty jsi také měla náběh na anorexii? Ale ono je zas rozdíl mezi tím, když nemůžeš polykat ze stresu, to má třeba moje ségra (je strašně hubená, chodila na na stacík pro PPP, ale nakonec se zjistilo, že anorektička není, že je to u ní prostě úzkost) a tím, když nejíš cíleně, ale někdy se to může i prolínat. Já měla anorexii ve 14ti a 24 letech, ztratila jsem menstruaci, cpali do mě hormony, pak mě krmili sondou, no hnus :-(, raději nevzpomínat. Teď už jsem naopak pěkně tlustá, sice mi to strašně vadí, ale přibrala jsem po lécích a i když sportuji, tak nehubnu a to nejím moc nezdravě. Také se mi líbí vychrtlé holky.
            Jinak super, že sis koupila tu elektronickou bez nikotinu, ale nejsou v tom i tak nějaké chemické "sračky"? Já se zatím držím v nekouření, ale mám samozřejmě asi 4 kg nahoře, jako minule, když jsem na rok přestala a to se nepřejídám a nezaháním chuť na cigáro jídlem, už ani chutě na cigáro moc nemám. Na zastávce místo toho chodím sem tam a poslouchám hudbu. Já přesně nebyla vůbec závislá na nikotinu, ale na rituálu a to se podle mě dost blbě odvyká, ale to zdraví mě vyděsilo a praktická mi psala, že se mám objednat na plicní a že mi pošle žádanku, tak vím, že už to bylo moc a že kouřit prostě nesmím.
            Jinak mě mrzí, že máš hladinku úzkosti, já ji mám v poslední době bohužel hodně silnou, skoro nejsem schopná vylézt z postele, ale nakonec se přinutím, snažím se nedat na sobě nic znát, jen psycholožce jsem vše řekla, nějak je toho poslední dobou na mě moc (i když spoustu důvodů si dělám sama katastrofickými scénáři, paranoiou…). Ale tak věřím, že nám zas bude lépe. Moc se opatruj a držím palce, ať se daří zbavovat se i té elektronické cigarety.

  15. Amarellka3 says:

    Ahoj Ivčo,
    ta horší rána popisuje dost lidí, typicky je to u depresí, tzv. ranní pesima. Já mám zas naopak horší večery. Je skvělé, že máš super psychiatričku, to je moc důležité, moje je také skvělá (je to už moje osmá, ale chodím k ní od roku 2011). Určitě si jdi pro PN, ať jsi na dovču ok a ať nic nepřechodíš. To je škoda, že jsi volno promarodila. Jinak uvidíš, že ti zas dobře bude, tohle tě sice rozhodilo, ale postupně se zas dáš do kupy, moc na tebe myslím. <3

    • Ivča says:

      Milá Amarellko, tak jsem dnes byla u mé psychiatričky, navýšila mi na večer trittico, tři dny 75 a pak pomalu zvyšovat. Ráno beru citalon 40, tak zvýšit na 50. Tak snad to pomůže a bude líp. Pěkný večer, opatruj se.

      • Amarellka3 says:

        Ahoj Ivčo,
        tak to budu moc moc držet palečky, ať ti to pomůže. Trittico jsem brala 150 mg, spíš po něm? A Citalon jsem měla 40 mg. A co jinak psychiatrička? Moc na tebe myslím.

        • Sigi says:

          Ahoj Amarell,

          četl jsem od Tebe nějaké příspěvky,ale / pokud můžeš sdělit / s čím Ty se konkrétně léčíš a mohla by jsi napsat i léky ,které užíváš? Já si jen z minulých příspěvků pamatuji,že jsi se PP zbavila ,a že jsi brala až 1000mg Questaxu / což absolutně nechápu – mě by to porazilo a několik dnů bych asi spal a vůbec bych asi nemohl fungovat…./ Díky Sigi

          • Amarellka3 says:

            Ahoj Sigi,
            jj, můžu sdělit, beru Deprex, Lyricu, Abilify, depotní injekce Fluanxol jednou za 2 týdny a ještě Memantin Mylan (ten si ale hradím sama, protože jeho oficiální indikace zatím je jen Alzheimer, ale ukazuje se ve studiích jeho pozitivní vliv na narušené kognitivní funkce u psychických poruch a třeba i u OCD vypadá nadějně). Moje nynější diagnózy jsou paranoidní schizofrenie (proto ta dvoje antipsychotika – Abilify a injekce Fluanxolu), pak hraniční porucha osobnosti, somatoformní vegetativní dysfunkce a OCD. Těch 1000 mg Questaxu do mě naprali v Bohnicích na nejpříšernějším pavilonu, tzv. neklidu, o kterém se raději nebudu rozepisovat, o jejich praktikách a chování. Nechápu, že mě to neporazilo, ale nespala jsem ani tak a měla jsem na večer ještě 2 Prothaziny, Neurol a Rivotril a měla jsem v tu dobu 47 kg na 171 cm. Já jsem hodně farmakorezistentní a musím mít všeho mega dávky většinou :-(. Ale PP už nemám, jen jedna ataka byla po letech v lednu.

          • Sigi says:

            a poslední otázka : kdy se Ti ty nebo nějaká jednotlivá psych.porucha nebo nemoc rozjela…v kolika letech přibliňě?

            Dík

          • Amarellka3 says:

            Proč se vlastně ptáš? Poprvé asi v 10ti letech trichotillománie, pak ve 14ti anorexie pak chvíli klid, i když labilnější, úzkostnější a depresivnější jsem byla a pak vypukla ve 22 letech PP a pak se na ni začalo navalovat další. Psychóza až ve 27, nebo 28 letech. Ale tak život je boj, co nám zbývá.

          • Sigi says:

            Dík,Ptám se proto,jestli neexistuje nějaká souvislost,protože u mě ty psych. potíže vesměs neurot. rázu začaly začátkem puberty a pak už se to vlastně nestoplo.Tak mě jenom zajímalo,Kdy něco propulo u Tebe……viděl jsem nedávno dokument Svet za Svetem . ….dokonce tady jsem našel ještě odkaz http://www.ceskatelevize.cz/porady/10319536622-sv… a tam ten kluk Jakub Knýbel popisuje své problémy vznik ,průběh atd. a období vzniku taky popisuje začátek puberty.Tak mě jenom napadlo,jak to bylo s Tebou…..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *