Diskuse

Toto diskusní fórum je věnováno Panické poruše.
První panickou ataku jsem zažila v roce 2004. Tehdy pro mě musela přijet záchranka, protože jsem se úplně zhroutila. Točila se mi hrozně hlava, zvracela jsem, bušilo mi srdce a dokonce jsem na několik dní ochrnula na spodní končetiny.  Tehdy jsem byla přesvědčená, že umírám. Až později jsem se dozvěděla, že se jedná o panickou poruchu. Ataky jsem měla 2x až 3x týdně. Vždy, když to na mě přišlo, uklidnilo mě, když jsem si sedla k internetu a pročítala diskusní fóra. Ale časem se to na všech diskuzích zvrtlo na řeči o něčem jiném, než o panické poruše. Proto jsem před 6 lety založila toto fórum, které se věnuje jen této nemoci a ničemu jinému. Věřím, že za ta léta mnohým, kteří tuto diskuzi navštívili, byla k užitku. Prosím i nadále vkládejte všechny své poznatky, rady a tipy, jak se s touto zákeřnou nemocí vyrovnáváte právě vy. Ale zároveň prosím, abyste se neodchylovali od tématu, protože  příspěvky nesouvisející s PP odradí ty, kteří hledají na této diskuzi skutečnou podporu a pomoc. Věřím, že vzájemným předáváním si vlastních pocitů a zkušeností s touto nemocí spojených, se s ní dokážeme lépe vyrovnat.
Děkuji Všem Zuzka

45 836 Responses to Diskuse

  1. Zuzana22 says:

    Ahojte,můžu vzít Paralen když beru AD Estan 10 mg? Na krizove lince nedelaji konzultace po tel. A v Riapsu to neberou.

  2. Karla says:

    Chtěla jsem pozdravit Amarelku a Petra. Venku je děsně. Doufám,že se snad konečně v pa ochladi.

  3. Pakris says:

    Dobré poledne všem, po 2,5 letech přemáhání jsem se rozhodnul navštíit psychiatra, který mi předepsal escitalopram mylan. Musím říci, že nejhorší mám snad již za sebou, ale stále jsem unavený, hlava jede napůl plynu, stále cítím tlak v hlavě, který mi bere životní energii a navozuje brzkou únavu až ospalost. Do toho všeho pracovní stres, dálkově ted pojedu ještě VŠ a večerní angličtinu, budu v jednom kole, proto jsem se rozhodl se sebou něco udělat. Ještě jsem ale lék nezačal brát, stále mám k AD respekt a trochu z nich strach. Jaké máte s těmito AD zkušenosti? Děkuji za zpětnou vazbu! Jo a tuším nekombinovat AD s třezalkovým čajem, je to tak?

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Pakris,
      vítej mezi námi. Escitalopram jsem brala ve 2. ročníku na VŠ 2 měsíce a byla jsem po něm strašně unavená, že jsem chodila pozdě i na seminář, který začínal ve 14 hodin. Ale jinak je to docela dobře snášené a moderní AD a tu únavu po něm zas tolik lidí nemá. Jiné NÚ jsem neměla. Je to spolu se sertralinem asi nejvíce předepisované AD, takže zkušenosti má i tady mnoho lidí. Já sem chodím 10 let a vidím, že escitalopram tu bralo, nebo bere opravdu hodně z nich. Ale počítej s tím, že pokud se pro AD rozhodneš, první týden až dva se ti může stav na AD přechodně zhoršit (ale nemusí). Jinak docela typický NÚ escitalopramu a obecně SSRI AD na začátku užívání je nevolnost. Třezalka se opravdu k těmto AD nesmí. Jinak možná, než nasadit AD bych ti ze začátku doporučovala psychoterapii, relaxace, jógu, nějaký efektivní timemanagement… Co jdeš studovat na VŠ, jestli se můžu zeptat? Držím moc palce.

  4. Jana says:

    Ahoj, ma nekdo z vas problem se zadama a preskakovanim srdce?muze tento problem byt od zad?

    • Hanina says:

      Ahoj Jani, nevím jestli od zad a to ti přeskakuje stále? Nebo jen občas. Taky se mi to stane ale tak 2 x za den třeba na 3 vteřiny a pak je to zase ok. Já měla kdysi při panice bušení srdce, teď když mám ataky tak mě jen na srdci bolí, svírá. Nejlíp uděláš když si zajdeš k praktickému lékaři a on ti natočí ekg a hned budeš vědět. Netrap se tím a zajdí někam, mě od psychiky bolí stále něco, ta mrcha se mi stěhuje po těle, jednou mě píchá v hlavě, pak krční páteř, lýtko atd. Co já už za ty léta oběhala doktorů a vždy jsem byla fyzicky zdravá, ale uklidnilo mě až když to řekl doktor.

      • Jana says:

        Dělá mi to většinou ráno nebo večer když ulehnu do postele nebo při různých pohybech právě tak nevím, v zimě mi dělali echo, zátěžové ekg,holter a všechno dopadlo dobře až na ty extrasystoly tak nevím ale dost mě pobolívají i záda:/

        • Hanina says:

          Jani, já myslím, že je to od nervů a záda mě od toho bolívají taky, skřípne se m krk nebo lopatka. Masáž je dobrá, ale pokud jsi ve stresu, rádo se to vraci.

  5. Jana says:

    Ahoj vsem prosim radu, mam moc velky strach co jsem se probudila mi preskakuje porad srdce, zabusi vzdycky mimo rytmus a dela mi to ted co 3 tep, kdykoliv se ohnu nebo lehnu nebo si polozim jen ruku na hrud mam velky strach

    • Bobina says:

      Jano, uklidni se a snaž se pravidelně dýchat a něco dělat, pokud na to budeš myslet, tak to nepřejde…

  6. Karla says:

    Ahoj holky, já mám dneska zase bolesti břicha a střílí mě to i do zad.Me jednou ta menstruace zničí. Máte také někdo obdobné problémy? Jde na mě panika.

    • Danča says:

      ano já toto měla každý měsíc celé roky…šílené bolesti a hodně silná menstruace nakonec jsem skončila teď v květnu pod kudlou a mám všechno pryč a mám svatý klid..no v uvozovkách..operace a hojení proběhlo v pořádku,ale zhoršila se mi šíleně psychika ,kterou jsem zvládala roky a teď jsem poprvé na AD a modlím se ať zaberou jinak nevím co si počnu:(

      • Karla says:

        To si mě moc nepovzbudila.Já piji bylinky,které mi dělají dobře…

        • Danča says:

          já taky pila bylinky..užívala ascorutin nic nepomáhalo byla to katastrofa..nemohla jsem mít už ani ty největší vložky mi nestačily musela jsem používat inko. vložky a jak bylo nejhůř tak i dětskou plenu na noc a o bolestech nemluvě šlo mi to od beder ..podbříšek.třísla a až do noh ..musela jsem si brávat dovolenou v práci a já nechápu jak jsem to mohla tak dlouho vydržet a samozřejmě jsem byla chudokrevná..ale po gynek. stránce jsem byla v pořádku dělala se mi hrozně vysoká sliznice prý to byla nějaká porucha dělohy..tak tě chápu jak ti je neboť vím jak dokáže potrápit menstruace

          • Karla says:

            Já ti to věřím,kdo nezažil,tak nepochopí…Hlavně,že už teď je ti dobře !!!Zdraví Karla.

          • Danča says:

            neboj Karli to zas přejde ..pokud nemáš nějak moc to krvácení tak lupni prášek a bude ti líp..já u toho měla taky náběhy na paniky hrozné , ale šlo to zvládnout mě se to sesypalo až po té opce..člověk nesmí přestat věřit, že zas bud líp;)

          • Karla says:

            Dekuju, Danco, už je o něco lépe. Venku zase hrozné horko, už mě to unavuje. Za chvíli musím odejít na autobus. Přeji hezký víkend!

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Karli,
      já ti úplně rozumím, první dny menstruace je to síla, krvácím šíleně, na noc nosím 4 největší vložky, kterými si "vystelu" celé kalhotky a někdy stejně proteču. Bolesti veliké, nestačí mi většinou ani 200 mg Ibalgin, musím brát dva. Ale tak je to jen pár dní v měsíci, tak to musíme vydržet. Moc ti přeju, aby bylo lépe, kdyžtak si také lupni něco na bolest (co mi skvěle zabíralo, byl Aulin, ale měla jsem po něm záchvat dušnosti, tak ho nemůžu brát).

      • Karla says:

        Je, ani jsem si nevšimla, že si mi psala Amarelko. Píši jenom z mobilu. Už je o něco lépe. Přeju hezký víkend. Zdraví Karla.

  7. Ardy says:

    Ahoj je možné mít příznaky když zrovna nemám ataku? 🙂

  8. Karla says:

    Ahoj Amarelko, jak se dneska máš?U nás je dokonce pod mrakem, venku je docela příjemně. Už ta horka jsou unavna.

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Karli,
      tady je dnes také příjemně, kolem 27 stupňů, to mi vyhovuje. Jinak jsem hrozně unavená, ráno jsem po šesté vstávala na odběry, kam mě poslal neurolog z EMG a pak jsem letěla do práce. Večer chci jít do fitka, ale sotva lezu po včerejšku, tak jsem zvědavá. A jak se máš ty? Hezký den.

      • Karla says:

        Ahoj Amarellko,to mě mrzí,že opět lítáš po doktorech.Já nic moc. Pořád se mi honí v hlavě,že manžel dal výpověď z práce.Protože tady už byl nějaký rok a v nové práci zase začínat ve zkušební době,nikde žádná jistota a kdyby náhodou onemocněl,tak ho ještě propustí.Prostě mám veliké obavy.Možná zbytečné,ale já už jsem taková.

  9. Ardy says:

    Ahoj tak teď už jsem nemel 2 dny paniku tak dobrý ale trápí mě ta bolest na levé strašně a k tomu bolest břicha ale verim ze to je vsechno spojeno s tou psychikou 🙂

    A taky se chci zeptat mám červené žilky v očích docela tak jestli nevíte jak se toho zbavit 🙂

  10. Panda says:

    Mam zase po dlouhe dobe bolest za krcni pateri a nevim, zda to s tim.muze souviset, ale dnes jsem mela zase spoustu fascikulaci – zaskubu, po celem tele, vcetne ocniho vicka a oblasti pod obocim. Nevite, zda to muze souviset, a co na to pomaha krome horciku? Ten beru dlouhodobe, myslim, ze mi urcite nechybi.

    • Amarellka3 says:

      Pandi,
      to mě moc mrzí, s čím to může souviset nevím, ale řekla bych, že to může být i ze stresu. A vápníku máš dost? Ten se také myslím nějak podílí na nervosvalovém přenosu. Hořčík píšeš, že bereš dlouhodobě, jak dlouho? Oční víčko mi škube také dost často a to také beru hořčík už 2 měsíce. A dnes se to objevilo po delší době opět?

      • Amarellka3 says:

        Pandi, ještě mě napadá, jestli sis to včera na pilates nějak nenatáhla, nebo dnes na józe, pokud jsi byla. Sice by to měla být cvičení na protažení a uvolnění, ale někdy se to může paradoxně i zhoršit. Myslím na tebe.

        • Panda says:

          Ahoj Ami, děkuju moc za odpověď, ten vápník mě nenapadl. Zkusím to zkombinovat. Hořčík beru už rok, začala jsem ho brát hned na začátku PP a už jsem u něj zůstala i jako prevenci. Mně to víčko taky cuká často, jen že teď to je zas mnohem intenzivnější. Ale asi to bude psychikou, jak na to myslím, tak se to řetězí.

          • Amarellka3 says:

            Pandi,
            já měla vápník, hořčík a zinek v tabletkách, ještě s vitamíny B, ale on správně má být vápník s hořčíkem v nějakém poměru, aby se dobře vstřebával, či co, ale nevím ho z hlavy, tak pokud ho budeš kupovat, poraď se v lékárně. Tak to máš už hořčík dlouho, ale je fakt, že já mám ty svoje neurologické problémy také a to hořčík beru 2 měsíce, sice intenzita je možná menší, ale různé záškuby, brnění, křeče… občas jsou. Je možné, že je to psychikou, na neurologii jsi byla vyšetřená, tak snad není důvod k obavám, ale věřím, že je to nepříjemné a že se myšlenky řetězí, to bych rozjela scénář asi také. Držím moc palce, ať je lépe, jak ti je dnes?

          • Panda says:

            Ami, ten rok brani tam urcite mam i nejake vypadky, ale vicemene ho beru kontinualne, jen jsem vyzkousela vic preparatu, nektere byly i kombi s dalsimi vitamin a mineraly. Na neuro mi opakovane rekli, ze pokud jsou ty zaskuby viditelne, tak jsou to neskodne benigni fascikulace a v podstate se to resi jen tim horcikem, pry z toho ALS nevznika, verim tom6. Spis ze je to neprijemne a mam nekdy v praci hruzu z toho, ze je to vicko viditelne, ale on je to mikropohyb, takze snad ne. Dnes je to stejne jako vcera, ale dopoledne nic, mela jsem.dost prace a nemela cas se sledovat, tak to potvrzuje psychickou pricinu. Co dneska ty?

          • Amarellka3 says:

            Pandi,
            tak to jsem ráda, že věříš tomu, že to ALS není, že si to dokážeš zracionalizovat. A ještě, že vidíš, že když nad tím nepřemýšlíš a nesleduješ se, že to není. Věřím, že je to nepříjemné, ale jak píšeš, budou to benigní fascikulace, které jsou sice subjektivně nepříjemné, ale jinak tě to neohrožuje. Určitě ber nadále ten hořčík a v nejhorším návštěva na neurologii. Já když mi cuká oko, tak mám také pocit, že na mě všichni koukají, ale ono to moc vidět není.
            Já dnes byla u zubaře, 2 hodiny mi vrtal 3 zuby vedle sebe, první úzkost z toho, že umřu po anestetiku, další, když mi něco cáklo do oka (myslela jsem, že kyselina) a vůbec ty 2 hodiny byly s otevřenou pusou nepříjemné. A to je teprve začátek mých milionů kazů. Zítra jdu na krev, jak mě poslal ten neurolog z EMG a pro výsledky EMG a odběrů jdu 6.9. Teď letím do fitka, ale nějak jsem opět slabá a mám úzkost, no musím se překonat. Hezké odpoledne.

          • Panda says:

            Ami ja byla na vymene velke plomby na dolni stolicce pred mesicem. 2x mi to opichavali a byla jsem tam hodinu, zive si vzpominam, jak se ten konec uz vlekl, to jsi pro me hrdinka na 2 hodiny! A kolik ti jeste zbyva planovanych plomb? Mozna by stalo za to rozvrhnout to do kratsich useku, me prijdou ty 2 hodiny s otevrenou pusou uz fakt hodne. Mne potom fungovala ta anestezie dalsi 4 hodiny, bala jsem se, jestli mi to neodepsalo ten nerv trvale. A mas pravdu s tim okem, podle me je to z pozice normalmi komunikacni vzdalenosti nezretelne, ale citim se trapne s nekym mluvit, protoze mi pripada, ze to vypada, jako bych na nej mrkala. Drzim palce na krev a vysledky!

          • Amarellka3 says:

            Ahoj Pandi,
            no ani se neptej, kolik mám kazů, asi tak ještě 15-20 :-(. Zubař mi říkal, že je to tím, že jsem si je blbě čistila, ale to si úplně nemyslím, neví, že jsem pila denně i 2 litry coly zero a že jsem 3 roky měla bulimii a zvracela až 6-krát denně, no jo, hold daň za blbost. No naštěstí jim tam hrálo radio City, které poslouchám i doma, tak jsem se snažila se soustředit na ty písničky. Takže kdybych tam chodila jen na 1 plombu, tak tam budu chodit tak 2 roky, tak to raději více najednou. Jinak injekce mi dával asi 4 a přišlo to k sobě také za nějaké 4 hodiny.
            S tím okem fakt myslím, že pokud se na to ten druhý neupozorní, že si nevšimne, ale samozřejmě člověk má v tu chvíli pocit, že na něj vidí i z konce vagónu v metru, jak mu oko cuká, to znám.
            A jak ti je dnes, Pandi?

          • Panda says:

            Ami, tak to je jasné – máš narušenou sklovinu, to potom fakt žádné čištění nespraví:( Tak ti držím palce, ať ti to aspoň rychle uteče a máš tu hrůzu za sebou a potom už pokoj. JInak jsou potom i prostředky na posílení skloviny – treba Elmex gelee, aplikuje se 1x týdně jako běžná zubní pasta. Mně se naštěstí zuby moc nekazí, ale mám po mámě náběh na parodontózu, bez mezizubních kartáčků bych měla stálý zánět. Můj přítel na zuby trpěl a když si nechal před deseti lety spravit všechno, tak se zbavil zároveň i strachu ze zubaře – jednu dobu tam chodil taky pořád a měl ještě "specialitky" jako čištění kanálků atd. Tak ti přeju, ať to u tebe taky zafunguje a pak už to nevnímáš jako utrpení:) Jinak s tím okem jsem vypozorovala, že to má souvislost i s kofeinem (dnes jsem si dala kávu až po obědě a začalo cukat až potom, dopoledne nic. Ale já mám zrovna takové utlumené období..takže si tu kávu asi dám, i když mi z toho bude cukat oko, abych neusínala v práci.

    • Hanina says:

      Jsem už zase na pokraji. Bolel Vás nekdy z PP podbřišek, jakoby vaječník, já jsem týden po lapar.srůstů ale vpravo a teď mi začal bolet levý vaječník. Vzala jsem Neurol, čekám jestli to nepřejde a jinak pojedu do nemocnice, ale co když to nic nebude? Bude to ostuda. Manžel je ze mě na nervy, že je to pořád něco. Nikdy nemůžu vědět, že je to od PP. Já jsem tak nemožná, už aby zabrala AD,zatím beru třetí den, ataku mám obden, je to šílený.

      • Amarellka3 says:

        Haninko,
        tak když jsi po operaci srůstů, tak chápu, že máš strach, jestli to nebolí ještě nějak z toho, nebo tam něco nezůstalo, to by asi měl strach i nepanikář. Tak počkej, co Neurol a kdyby se to nezlepšilo, tak si raději zajeď do nemocnice, ať máš klid, že je vše ok. Ostuda to není, může ti být jedno, co si Dr. pomyslí, už ho/ji třeba víckrát neuvidíš. Tři dny na AD jsou fakt krátká doba, zabírají až tak kolem 3. týdne a později a na začátku léčby AD naopak může přechodně dojít ke zhoršení příznaků. Jaká AD máš? Moc ti držím palce, ať ti sednou a brzy se ti začne ulevovat.

        • Hanina says:

          Amarellko, promiň, že píšu se zpoždením, vzala jsem pak další Neurol a spala až doteď. Jsem totálně vysílená, prospala bych celé dny, ještě, že jsem na neschopence. Břicho je lepší, dnes jdu na kontrolu, tak snad bude vše ok. Sebemenší divný pocit po těle a já už mám tu nejhorší diagnózu v hlavě. Ach jo, musím vydržet než AD zaberou, mám Cipralex. Zatím musím pořád brát ten Neurol, 3 x až 4 x denně, abych trochu fungovala, jen kdyby nebyl tak spací.

          • Amarellka3 says:

            Ahoj Haninko,
            tak jak jsi dopadla dnes na kontrole? Doufám, že je vše ok. A kolikátkový si bereš Neurol? Já brala 4 mg denně, nebo 2 mg jednorázově na spaní a nespala jsem stejně vůbec, ale je pravda, že většinu lidí benzáče tlumí. Já ti úplně rozumím, také každý divný pocit v těle hned analyzuji a přidávám diagnózu a pak šílím. A že mě kolikrát fakt napadají konstrukce. Budu moc držet palce, ať Cipralex zabere, je to poměrně moderní a dobré AD a asi i nejvíce předepisované, já ho brala také jeden čas. Jsi na neschopence a ještě po operaci, tak máš určitě nárok být unavená, tak pořádně odpočívej. Neurol vysadíš, až najedou AD. Opatruj se a napiš, jak jsi dopadla na kontrole.

          • Hanina says:

            Amarellko, děkuji za odpověď, byla jsem u rodičů na chatě, abych nebyla stále sama, protože to je mi nejhůř. Dnes a zítra má manžel dovču, tak taky super. Kontrola OK, vyndali mi stehy, břicho bolí, ale prý je to normální. Moc tomu nevěřím, mám zase svoje myšlenky :-(. Další kontrolu mám v úterý a pokud bude vše ok, měla bych jít do práce. To nevím jak zvládnu, hlavně 4 x denně mám ten Neurol 0,25 a po tom nemůžu řídit. Tak nevím co budu dělat.

          • Amarellka3 says:

            Ahoj Hani,
            to jsem ráda, že na kontrole ok, já si myslím, že ta bolest po operaci může fakt přetrvávat ještě nějakou dobu. Je dobře, že máš v úterý další kontrolu, tak uvidíš, jak se to bude dále vyvíjet a jestli tě do té práce pustí. Ty musíš v práci i řídit? Po Neurolech bych určitě za volant nesedala. Brát 4-krát denně Neurol je dost, nemůžeš být ještě třeba chvíli v PN od psychiatra, dokud nesnížíš (nevysadíš) Neurol a nezaberou AD? Je dobře, že nejsi sama doma, já se také cítím lépe, když je někdo se mnou (aby mi např. mohl zavolat záchranku, kdybych zkolabovala…, katastrofický scénář). Tak ať to břicho dá brzy pokoj, snaž se nějak relaxovat, odvádět pozornost… Hezký víkend a ať je lépe.

      • Danča says:

        Hani já bolesti od PP nikdy neměla jen to klasické závratě..bušení.brnění..třes..slabost atd..tak nemůžu s tím poradit..já beru AD 35 den a ataku jsem měla zrovna včera..sice byla mírnější,ale i tak jsem zas z toho byla vyplašená..jinak mi je tak všelijak 4 den navýšení AD a je mi pořád blbě:S

        • Hanina says:

          Dančo, 35 den, to už musí přece zabrat, já vždycky brala dvě tablety Cipralexu a byla jsem ok. Jen já blbá to vždy vysadím a ta mrcha se po nějakém roce v blbém období zase vrátí. Teď začínám 1,5 tablety, ale je mi po tom dost mizerně, žaludek na vodě, nechuť k jídlu i k čemukoliv, třes. Nejraději bych jen spala, ale mám dvě děti a měla bych fungovat, ale nedaří se. Snad nám bude brzy líp. Držím ti palce.

          • Danča says:

            no doktor mluvil,že to chce čas,že to mám už tak dlouho tak nemůžu chtít za měsíc být ok..ja ze začátku brala 5mg 5 dnů a byl to horor myslela jsem, že pojdu pak navýšila na 10 a ted 5 dnu beru 20mg ráno 10 a v poledne deset..a řeknu ti nic moc jako..paniky už sice nemám každej den tak 3-4 do týdne,ale uzkost tam pořád je někdy menší , že zvládnu bez prášku a někdy větší, že si musím dát neurol sice beru slabej 0,25 a zabíra i dneska mi bylo blbě od rána a nakonec jsem si musela šlehnout měla jsem takové divné stavy né přímo paniku,ale takový třes špatně od žaludku motání hlavy pocit na omdlení takový náznak před panikou,ale drželo mě to dlouho tak jsem si vzala prášek a přešlo to…na kontrolu mám jít na začátku října a opravdu se modlím at mi to zabere nebot zas začínat s novýma AD mám fakt hrůzu nebot ten začátek byl neskutečný..jako menší posun cítím,ale je to nic nebot pořád mě to nechce pustit ven ten strach nebo ukost..to sprchování je taky už lepší,ale pořád tam lezu s divným pocitem…je to opravdu boj sám se sebou člověk by nevěřil kolik toho vydržíme viď

          • Danča says:

            Hani nebo amarelko..nevíte za jak dlouho to navýšení poznám nějaké to zlepšení.. zase budu muset čekat ty 3-4 týdny?

          • Danča says:

            teď jsem koukala do kalendáře a spočítala to a beru 39 den už cipralex..takže prvních 5 dnu 5 mg pak 10 mg a 6 dnů navýšení na 20 mg..bojím se toho, že to bude slabý na ty moje problémy:| doktor mě uklidňoval, že až prášky zaberou,že mě to pustí ven a chce čekat do těch 3 měsíců brání..no začínám se kapku obávat:S holky co vy nato

          • Amarellka3 says:

            Ahoj Dančo,
            no za jak dlouho by to po navýšení mělo zabrat přesně, nevím, ale těch 6 dní mi pořád ještě přijde krátká doba a přeci jen mezi 10 mg a 20 mg rozdíl je. Jak ti říkal Dr., tak to může u někoho fakt plně zabrat až za 2-3 měsíce. Já si pamatuji svůj první týden na Citalecu a myslela jsem, že úzkostí polezu po stropě, ale po týdnu se to začalo lepšit, ale kdy to zabralo nějak víc nevím, protože já těch léků brala vždycky víc najednou a mám víc diagnóz, takže vlastně nevím, co kdy přesně na co nějak pomohlo, nebo v minulosti spíš víc nepomohlo, hodně jsem léky měnila, ale zas ti můžu říct, že když jsem zkoušela pak jiná AD, že už ty začátky tak krušné nebyly, jako na tom Citalecu. Tak opravdu tomu dej ještě šanci. Moc budu držet palce.

          • Danča says:

            děkuji amarelko..nic jiného mi nezbývá jen věřit a doufat, že zaberou,,je to všechno tak zdlouhavé a člověk je z toho fakt už unavený a síly na boj sám se sebou ubývají a jak píšeš o těch začátcích o těch úzkostech tak opravdu kdo to nezažije to nepochopí to je doslova očistec já taky myslela že mě to vnitřně rozerve a myslím, že tak bolí duše je to neuvěřitelné ten první týden brání jsem myslela, že to nepřežiju,ale přežila:) tak proto mám hrůzu , že když tyto nevýjdou a znova absolvovat ten očistec tak ti fakt nevím..nebýt neurolu tak bych to opravdu nedala..

    • Lucka: says:

      Ahoj Pando,
      myslím, že to s tím opravdu souviset může. Já mám velké potíže s blokacemi páteře a žeber a takovéhle pocity mívám také. Různé divné pocity, škubání, šimrání atd. Nevím, jak to přesně popsat. Ale vždycky to mívám, když jsem zablokovaná. Potom mě třeba fyzioterapeut odblokuje, ty bolesti páteře odezní a s tím i tyhle problémy. Já už si opravdu myslím, že to s tou páteří souvisí. Ale co na to pomáhá nevím, kromě toho odblokování Jakmile se mi páteř a hlavně taky žebra zablokují, tak mi nic jiného nepomůže. Akorát, je jsmůla, že on mě vždycky odblokuje a já si to svýma úzkostma a stažením zase rychle zablokuju. Nevím, jak docílit toho, aby se mi to znova opakovaně neblokovalo.

      • Panda says:

        Ahoj Luci, ano, tak to máme opravdu podobné. Já jsem měla minulý rok zablokovanou krční páteř několik měsíců – v těch nejhorších úzkostech jsem si ji byla schopná zablokovat znovu jen pár hodin po masáži a prokřupnutí od fyzioterapeuta. Někdy to vydrželo aspoň pár dnů a potíže opravdu ustoupily. Od zimy jsem na to už netrpěla (ani na úzkosti, ale podle mé neuroložky je vzájemná úzkost a blokace zad typická) a to cukání jsem sice občas měla, ale v mnohem menší míře. Já právě taky nevím, jak ten stav efektivně opustit, když už je (nerada bych byla zase bloklá na dalších pár měsíců, protože ty hrůzy s každým dnem výrazně narůstaly a přibývaly nové). Ale na ty nejhorší stavy mám doteď asi poněkud diskutabilní recept: fyzicky se odrovnat ve fitku. Mně to potom neskutečně pomůže – někdy se mi to tam uvolní "samo" a v každém případě jakmile mě bolí celé tělo, tak se nesoustředím na tyhle malé "blbosti" a taky se potom dobře spí. A ty míváš tu blokaci kde? Za krkem? Nebo hrudní? Já většinou krk a bedra.

        • Lucka: says:

          Pando,
          to je právě můj problém, nevím, jak se toho definitivně zbavit, když po odblokování si to vždycky znova zhorším stažením a úzkostma. I můj fyzioterapeut mi říká, že je to propojené s psychikou a pokud nebudu úzkostná, tak přejdou i ty moje problémy se zády. Takže je to takový pořád dokola. JInak já mám nejhorší probémy s krční páteří a pak s blokací žeber – bolí mě na hrudníku a na zádech vedle lopatky. A jak mě pořád něco bolí a pak mám ty úzkosti a strach, tak se právě bojím i cokoliv cvičit, abych si to ještě nezhoršila, ale to je právě asi taky špatně. A kam chodíš k fyzioterapeutovi? Jsi z Prahy?

          • Panda says:

            Luci mě fyzioterapeutka doporučila nejlépe Pilates – tím si zpěvníš břišní a zádové svaly a opravdu to není žádné cvičení na sílu, spíš takové rehabilitační. Chodila jsem k Aleně Duchačové – Pohyb zdravě (jsem taky z Prahy). Teď se snažím chodit cvičit pravidelně už sama bez fyzio. Ale pokud chceš začít, možná je fajn začít právě s fyzio, aby nedělala zbytečné chyby a zapojovala správné svalové skupiny.

  11. Karla says:

    Ahoj lidičky,zase panikařím.Ráno vnitřní třes a nyní zase žaludeční potíže.Karla.

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Karli,
      to mě mrzí, je ti už lépe? Prodýcháváš to? Zkus po lžičkách třeba chlazenou colu. Jinak já dnes psala urologovi ohledně problémů s cévkováním a psal mi, že až přijede z dovolené, že se domluvíme na hospitalizaci na urologii, tak jsem z toho trochu nervózní, ale tak ještě nevím, kdy to bude, tak nesmím plašit předem. Ať je ti lépe. Kdyby cokoliv, piš.

      • Karla says:

        Ahoj Amarelko,ty jsi taková hodná a starostlivá holka.Uz je mi lépe. Vypila jsem si heřmánek a poté černý čaj.To mi je moc líto, že bys měla být v nemocnici. Držím palce a vzpomínám! 🙂

        • Amarellka3 says:

          Tak to jsem ráda, že je ti už lépe. Heřmánek a černý čaj je také ok, já piji černý čaj, když zvracím, dávám si do něj i cukr. V té nemocnici bych měla být jen chvilku, aby se podíval vícekrát, jaké mám při cévkování problémy a pak aby se to nějak řešilo. Já už tam jednou ležela, když mě učil Dr. se cévkovat, takže to tam znám, ale termín ještě nevím, tak se zatím nebudu stresovat. Jinak díky moc za palce, napíšu, až budu vědět termín. Ať je ti lépe.

          • Karla says:

            Tak aspoň, že bys v té nemocnici nebyla dlouho, ještě uvidíš, jak se domluvis s doktorem. Držím palce ať to dobře dopadne.

          • Panda says:

            Jee, Ami, tak at to tam rychle utece – kdyz to neni kvuli nicemu vaznemu, tak to utece a mohlo by to.do budoucna hodne pomoct. Drzim.palce!

          • Amarellka3 says:

            Pandi,
            ještě ani nevím, kdy tam půjdu, ale díky. Já doufám, že se konečně nějak vyřeší příčina, protože cévkovat se musím kvůli nefunkčnímu močovému měchýři, aby se mi nepoškodily ledviny, ale teď mám problém, že pokaždé, když se cévkuji a chci vyndat cévku, tak to nejde, asi se tam nějak strašně stáhne svěrač (moje teorie) a cévku musím vyrvat a pak krvácím. Už jednou mi na urologii chtěli dělat epicystostomii (vývod) a to by pro mě byla konečná, ale teď mám naštěstí 2 roky nového urologa, který mi přijde velmi chytrý, tak snad na něco přijde. Jednou říkal něco o botoxu do močové trubice, ale to bych zas pak byla inkontinentní asi, tak já nevím, ale důvěřuji mu, tak věřím, že mi nějak pomůže, protože jinak nevím, jak tohle dopadne :-(.

      • Hanina says:

        Ahoj, dobrý den, stále nevím jak se zde přihlásit, jde mi jen odpovědět na to, co někdo zveřejnil. Poradíte prosím. Hanka

        • Amarellka3 says:

          Ahoj Haninko,
          já už jsem ti psala, že si bohužel nepamatuji, jak jsem se přihlásila, jen si lehce vzpomínám, že jsem s tím možná měla nějaké problémy a pomohla mi s tím Zuzka, adminka, tak snad se ti ozve. Já mám své přihlášení nahoře na takové liště, ty tam nemáš možnost registrace? Nebo třeba z mobilu nejsem registrovaná, ale vyplním tam přezdívku a e-mail a můžu normálně vložit i příspěvek a nemusím se přihlašovat. Snad se ti ještě ozve někdo více IT, než já.

        • Panda says:

          Hani ja odpovidam normalne u diskuznich vlaken pres odpovedni formular, jen vzdy vyplnim jmeno a mail.

  12. reniska07 says:

    Ahoj Ami, chci se zeptat, než se zase začnu ladovat AD, chci ještě zkusit nasadit hořčík. Nemáš zkušenost, který je nejlepší, nejlépe vstrebatelny?

    • Amarellka3 says:

      Renisko,
      2 neurologové mi řekli, že Magnosolv, který teď také užívám, jen je na předpis.

    • Panda says:

      Renisko, kdybys mela problem s receptem, tak se da koupit horcik v DM. Je to vyhodne baleni 300 tablet za 139. 2 tablety jsou 375mg horciku, tj. 100% DDD. Ten beru ted ja – Magnosolv jsem chtela od prakticke, ale ta mi ho mohla predepsat jen s doplatkem (okolo 200 Kc). Rekla mi, ze kdyby mi ho napsala neurolozka, byl by zdarma, ale me se tam nechce jen pr9 horcik, ma dlouhe cekaci lhuty. Ten horcik z DM mi vyhovuje taky.

      • Amarellka3 says:

        Pandi,
        doplatek jsem měla i od neurologa na Magnosolv a to mi ho psali 2 různí.

        • Panda says:

          Aha, vidis – me prave prakticka radila, ze si ho mam nechat jit napsat radeji pres neurologii, ze pres ni jako praktickou by se hradila plna cena. Popravde jsem ted tak rada, ze tam s nicim akutnim nemusim, ze tam radsi chodit ani nechci.

          • Amarellka3 says:

            Pandi,
            no tak možná, že když to píše neurolog, tak je doplatek menší, ale nevím, Já tam od obou neurologů na receptu měla hradí nemocný a stálo mě jedno balení se 30 sáčky zhruba 125-150 Kč, nebo tak nějak.

  13. Ardy says:

    Ahoj jmenuju se Ardy a je mi 15 let. Mám dotaz PP trpím asi 2 měsíce kvůli tomu že jsem strašný hypochondr a ve všem vidím ty nejvážnější nemoci doktorka mi předepsala Atarax a Citalec který docela pomáhá chodím normálně ven mám přítelkyni zatím nemám nějaké bloky ale strašně se napr. Bojím s kamarady popíjet alkohol kvůli tomu ze se něco stane a hned jak na to začnu myslet tak to hned přijde pocení, třes rukou, bušení srdce a slabost v nohách…myslíte ze je k tomu normální bolest levé ruky, tlak na hrudi, bolest svalu na levé straně krku a bolest zad pod lopatkami?

    • Ardy says:

      Popřípadě jestli někdo z vás měl někdy stejně příznaky ? 🙂

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Ardy,
      to mě mrzí, že tě to potkalo už tak brzy, ale věřím, že to zas bude dobré. Jak se ptáš na ty příznaky, tak já měla přesně bušení srdce, třes, slabost celého těla, navíc křeče, dušnost… ale zas mi to nevystřelovalo do levé ruky (já nejsem typ "infarkťák", takže jsem se nikdy nebála, že mám něco ze srdcem, kromě na začátku, kdy jsem si myslela, že mám arytmii), ale opravdu i ta bolest na levé straně, levé ruky… k PP patří. Určitě ti někdo EKG už natáčel, nebo jsi byl i jinak vyšetřený, takže srdíčko máš ok.
      K tomu alkoholu, pokud bereš Citalec a Atarax, tak bych ho raději moc nepopíjela, max tak jedno, dvě piva, nebo kolik ti dovolí lékař, na léky se moc pít nemá. Samozřejmě znám lidi, kteří se na léky opíjí, ale není to dobře. Já nepiji vůbec, protože je mi pak hrozně zle, i např. po 1 malém pivu.
      Jinak je super, že chodíš ven, určitě nezůstávej doma, pokud to jde, nevyhýbej se situacím… Těch nemocí se také bojím, jsem v tomhle naprostý expert, ještě tím, že jsem studovala medicínu a znám různé vzácné nemoci, tak mě většinou napadají ty a nejvíce asi neurologické nemoci, z těch mám fakt hrůzu.
      Tak držím palce, ať ti je lépe.

      • Ardy says:

        Díky moc za odpověď určitě budu dávat vedet jak mi je, jsem rad ze jsem narazil na toto fórum strašně mě to uklidnilo a myslíš ze k tomu muže patřit i občasná bolest břicha ? 🙂

  14. reniska07 says:

    Ahoj všichni, jak zvládáte ty horka? Já jsem z toho celkem unavená, do toho ještě malá, no hrůza. Zatim jsem stále bez léků. Výboje z vysazení odezneli. Už je to měsíc a jsem pořád strašně unavená, nervózní, začínám být apaticka a bohužel poslední týden občas brecim. Byli jsme 4 dny na chalupě v Jeseníku. Ve čtvrtek jsem se vrátila. Dnes je sobota a já stále nevnímám, že jsem doma. Vůbec se tu necítím doma, pocitově pořád na chalupě. Mám obavy, že je to derealizace. Příští týden mám kontrolu, tak uvidíme, co mi mudra řekne. Mám ale obavy, že budu muset zpátky na prášky.

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Renisko,
      tak uvidíš, co ti MUDr. řekne, ani prášky nejsou taková prohra, pokud pomůžou a člověk na nich funguje, jen si myslím, že na derealizaci ti moc nepomůžou, na tu léky moc nejsou. Jak jsem ti tu myslím psala, byla jsem v jedné studii na DP/DR a doporučovali Lamotrigin, ale ukázalo se, že většině stejně nepomohl, ale není to AD.U mě to naštěstí samo odeznělo. Ale pokud se ti rozjíždí nějaké depresivní stavy, tak to je pak lepší AD mít a být na nich v pohodě, než se trápit a plakat. Ale tak sis to alespoň bez léků vyzkoušela, víš, že výboje z vysazení se mohou vyskytnout, ale odezní. Jinak ta vedra byla úmorná, já už 14 dní skoro nespala. Neumím si představit mít ještě dítě, to tě obdivuji, já jsem v noci jako praštěná, i když nespím a zbláznila bych se, když se dítě budí a pláče. A vy máte chalupu v Jeseníku? Psycholožka doporučuje, abych tam jela do lázní. Je tam hezky? Tak na tebe moc myslím a dej vědět, co u MUDr. Držím palce.

      • reniska07 says:

        Je tam krásně, hory, lesy, klud. Určitě doporučuji. Jinak tak jak píšeš, i přes neskutečnou únavu v noci nemůžu spát. Když už usnu, vzbudí se malá. Jsem úplně vyčerpaná. Nechce se mi o ní starat, jsem na ni zla, i když nechci. Může se stát, že derealizace trvá třeba celý rok? To s tím jako lidi zijou? Já už teď jsem z toho nešťastná. Nemůžu se dostat do stavu, kdy to tady vnímám jako před tím

        • Amarellka3 says:

          Renisko,
          tak to úplně chápu, já jsem také unavené šíleně a stejně nespím a ty do toho ještě máš malou, nedivím se, že jsi úplně vyčerpaná. Nemůže někdy v noci k malé vstávat manžel/přítel? Ty máš zastavenou laktaci? Teď si nejsem jistá, jestli jsi to psala, nebo ne. Tak uvidíš, co ti řekne MUDr. No já DP/DR měla přes půl roku, spíš skoro rok, ale ne úplně pořád, hlavně jsem to měla, když jsem byla někde venku. Když jsem se třeba doma učila na zkoušky, tak to bylo lepší. Pak jsem to mívala snad každou noc jako doprovod k atace ten první rok. Když se mi pak PP vrátila, tak DP/DR už ne a teď už to vůbec nemám, ale odeznělo to nějak samo. Tak na tebe moc myslím a určitě dej vědět, co u MUDr.

  15. Danča says:

    Zdravím…jsem moc ráda, že jsem našla tyto stránky..dlouho jsem hledala nějakou aktuální diskuzi.tak vám na začátek něco povím o sobě abych se trochu představila.Jmenuji se Danča je mi 44 let panickou poruchu mám od 21 let,ale bylo to období kdy jsem to zvládala bez léku a časem polevila a zvládala jsem nákupy a vše co k životu patří tzv. normálně no normálně jen s takovýma divnýma pocitama při nákupech a tak ..roky jsem měla docela klid žádné ataky jen sem tam nějaké ty uzkosti v obchodech atak které se dali zvládnout silou vůle, že se nic neděje , že je to jen v hlavě mezitím jsem měla dvě děti + manželství které trvá dodnes..musím podotknout, že štastné.No a přešlo pár let a ta mrcha je zpět a přibrala sebou SF a Agoru jsem totálně v háji začla jsem se léčit ..přes měsíc jsem nevyšla z domu jdu jen když musím a to je k lékaři a to si musím vzít neurol jinak bych vůbec nebyla schopna..můžu jet jen autem a i to se klepu a chytám záchvaty..toto se mi nikdy nestalo aby mě to uvěznilo doma..začla jsem brát cipralex 10mg ale po měsíci žádna změna no trošku jo , že mi není celej den na zvracení jinak nic tak mi lékař navýšil na 20mg tak ted čekám a modlím se aby to zabralo jinak nevím co semnou bude..kdybych měla aspon doma klid,ale záchvaty mám i doma ..mám strach se jít i sprchovat nebot záchvat mě potkal i ve sprše jsem zoufalá:( omluvte mou gramatiku

    • Kristýna says:

      Ahoj Dančo, já na tyhle stránky narazila přede včírem a jsem moc ráda, že jsou.. Mám konečně pocit, že v tom nejsem sama a uklidňuje mě to.. Mě je 42, mám 3děti, teď jsem nečekaně po 4 těhotná – nemám kvůli mimi svou medikaci jen zyprexu na noc a je to děs.. Každodenní stavy úzkosti, každá návštěva mudr, cesta busem a metrem mě stojí strašný úsilí, ale vím, že jakmile bych to jednou vzdala a nevyjerla bylo by to v pr… Věřim a doufám že až v říjnu porodim, tak snad bude líp.. Ale co když ne

      • Danča says:

        ahojky…mě to znovu chytlo letos v květnu měla jsem před ženskou operací a jak to bývá tak člověk musí na různé předoperační vyšetření a tam se mi to znovu spustilo jela jsem autobusem a to byl masakr největší panika co jsem měla za svůj život..vylezla jsem z autobusu před nemocnici a musela si sednout do té budky myslela jsem, že to nevydržím a odpadnu a co je nejhorší seděla tam ženská vedle mě a ani se nezeptala jestli chci pomoct to mě sejmulo snad ještě víc..lidi nechají klidně skapat člověka na ulici prostě úplně nezájem si tam jela na mobilu..nějak jsem to dala no a od té doby to začalo ..začala jsem taxíkem do nemocnice není to daleko ..chytla mě v taxíku v autobuse ..venku v obchodě prostě všude…pak přišel den operace zas panika..v nemocnici jsem se uklidnila a všechno proběhlo v pořádku a jak mě pustily domů tak mi začalo další peklo na zemi..každý odchod z domu na kontroly k doktorům masakr…začala jsem se klepat nemohla dýchat ..srdce mlátit prostě klasika panika ..brnění celého těla ..točení hlavy a skončila jsem tak, že nevylezu ani se psem..tak doufám, že prášky zaberou….já už jsem se tak zasekla a takový strach z toho že nejdu..kdysi jsem to zvládala taky to bylo děsný ale dalo se,ale ted už ne mám pocit , že mi došly síly..Kiki tak čtvrté mimčo jo tak to bude záhul..třeba si ho ted užiješ v klidečku já jak měla holky malé tak jsem si to moc neužila furt jsem se těšila až bude sedět..chodit ..bez plenek do školky a dneska bych to vrátila a užila si to víc každé to období,ale to je asi věkem člověk přemýšlí jinač….a neboj to zvládneš já měla první těhu taky s panikou a nebrala jsem nic a dala jsem to a holka je zdravá..neboj všechno bude v pořádku:)

    • Hanina says:

      Dobrý den, nevím jestli se tu někde přihlašuje, já to nějak nenašla, tak mi kdyžtak poraďte prosím. Jsem ráda, že jsem našla tyto stránky, třeba mi to trochu pomůže nebo aspoň nebudu na tu mrchu paniku sama. Trpím panickou poruchou 10 let s většíma přestávkama. Tenkrát to začalo po smrti kamaráda, byla jsem doma v klidu, začalo bušení srdce, bolest na hrudi, brnění rukou a nohou a myslela jsem, že mám infarkt, tak mě tchán odvezl tady do nemocnice, tam mi píchli injekci, dali sáček na obličej ať do něj dýchám a byl klid, další den opět a tak se to pořád opakovalo. Vyhledala jsem psychiatra, nasadil AD Cipralex a Neurol než AD začnou účinkovat. AD jsem vysadila za cca 2 roky, protože jsem po nich neměla absolutně chuť na sex a taky jsem se cítila ok. Pak za nějaký rok opět stejný koloběh neboť mi vyhodili kolegyni z práce a já byla na vše sama a ta mrcha zase zaútočila, tak opět k Dr., další AD, zase jsem vysadila a nakonec tatínek onemocněl rakovinou a mě to zase dostihlo. Je to rok a půl co zase nic neberu. Jsem prostě nepoučitelná. Nyní mě trápili bolesti podbřišku, celkem 8 týdnů jsem v těch bolestech žila, absolvovala jsem veškerá vyšetření, ale negativní. Nakonec mě vzali do nemocnice a udělali laparoskopii a zjistlili velké srůsty, které rozrušili. Operace byla v úterý 7.8. , už jsem doma a od té doby je mi mizerně, zase pocit odosobnění, brní mě nohy, třes a každý den mám záchvat. Dnes mě chytil v autě, vezla jsem dceru, tak toho byla svědkem. Zastavila jsem na varovky, snažila se dýchat, vzala jsem si Neurol 0,25 a chvíli to prodýchávala, pak jsem jela na varovky až domů rychlostí 20 km/hod, byl to už jen kilometr. Ale doma nový nástup, vzala jsem další Neurol, nevím proč to nezabírá, mám bolest na hrudníku stále. Jsem na pondělí objednaná k psychiatričce, ta mi v pátek poslala na e-recept ten Neurol, jinak nevím co by semnou byla, i když mi ani po něm není dobře. Jakou vy máte první pomoct a pokud vezmete léky uleví se Vám?

      • Danča says:

        Ach jo.. Pořád se mrcha vraci co.. Ja s tim bojuju s přestávkami 23 let, ale bylo to vždycky bez prášku az ted po operaci se mi to tak rozjelo ze se mi k tomu pridruzila agoara a sf je to hnus největšího kalibru.. Takze poprve Ad a pokud zaberou tak nebudu vysazovat kašlu na to hlavne at mi je dobre.. Na ty velke záchvaty vem 0,5 ta ti pomůže na uzkosti mi stacila0, 25..dneska po navyseni druhej den je mi lip zatim bez záchvatu jen se mi houpe pekne žaludek.. Jinak jsem měla zachvaty i nekolikrat za den uz je to lepší o kousinek.. Omluv mou gramatiku jsem na mobilu

      • Amarellka3 says:

        Ahoj Hanino,
        dá se tu i přihlásit, ale už si bohužel nepamatuji, jak jsem to udělala, chodím sem 10 let, to ještě fórum mělo jinou podobu, ale snad ti někdo více přes pc poradí. Mrzí mě, co tě vše potkalo, ten začátek máme podobný, PP se u mě projevila poprvé před 10ti lety, kdy zemřela spolužačka a do toho měl táta úraz s bezvědomím. Po půl roce, kdy jsem absolutně nevěděla, co se děje a jen lítala po Dr., mě neuroložka konečně poslala k psychiatrovi. Od té doby beru AD a chodím na terapie. PP se mi po 3 letech vrátila, i když jsem na lécích stále byla, ale po roce odezněla. Teď mám ale celodenní úzkosti a šílené strachy z nemocí, zejména neurologických vzácných, byla jsem od března 4krát na neurologii.
        No ale co mi pomáhá? Při atace mi dříve pomáhal Rivotril, ale až 2 mg, bohužel jsem ho pak užívala delší dobu a dostala jsem se až na 8 mg a už mi nefunguje ani to. Brala jsem i Neurol (v nemocnici mi dávali 4 mg denně) a bez efektu, teď mám Lexaurin 3 mg, ale také moc nepomáhá, i když trochu úzkost utlumí, takže léky to moc neřeším, ale určitě se doporučuje dávat si pozor na dýchání – př. nádech na 4 s, zadržet dech na 5 s, výdech na 6 s, nebo tak nějak, nebo to dýchání do pytlíku, jde o to, aby člověk nebyl překysličený z hyperventilace, ke které často při atace dochází. Pak mi pomáhalo při atace nebýt sama, s někým mluvit, třeba se někoho i držet… Jinak jako prevence mi pomáhá sport, chodila jsem 6krát týdně cvičit a hrozně mě to nakopávalo, jenomže pak přišel zánět průdušek, já z toho vypadla a když jsem se vrátila, tak mi začaly svalové slabosti a únavnosti, díky kterým teď cvičení nedávám, jako předtím a chodím i méně. Jinak je určitě potřeba dělat expozice – trénovat všechny situace, kterých se člověk bojí, hlavně nezůstávat zavřený doma, dělat pomalé krůčky, za každý se odměnit… Doporučuji knížku od prof. Praška Agorafobie a panická porucha, je to tam zaměřené na kognitivně-behaviorální psychoterapii, která dle studií na úzkosti nejvíce pomáhá. A také je dobré chodit na terapie. Držím moc palce.

      • craziness.cz says:

        hani,ja taky mela neurol a moc mi nezabíral přes den,ale když jsem ho vzala na noc,tak jsem aspon na chvíli po nem spala….jinak me se uzkosti rozjeli po cely den,spat jsem nemohla od rana do večera motaní hlavy roz.zrak,po tele bolesti,brnení pocity na omdlení-to byl takovy hnus,pocit,že jsem mimo-že jsem se už zblaznila,furt jsem jen brečela-nakonec jsem nemohla ani ven-protože mi hned bylo na omdlení zabrali mi ad asi až čtvrty-to jsem si pro ne jela na krizovku do bohnic…me se to rozjelo po porodu-chtela jsem byt perfektní-tak že uklizeno navařeno napečeno furt jsem houpala s kočarem-přes den jsem si nelehla a v noci jsem houpala s postylkou…az jsem padla,tohle je neco šílenyho,kdo nezažije-nepochopí,musela jsem se začít znovu jezdit busem,chodit do obchodu,ke kamaradum-grilovat-to před tím nešlo-jen jsem si tam sedla-hned jsem se potila bušilo mi srdce hlava uplne plna motanice a na omdlení jen jsem byla ve svy hlave a soustředila se na ní utíkala jsem…furt jsem jen před tím utíkala stejne to bylo furt za mnou jako muj stín,ad beru argofan už 3tím rokem bojím se vysadit,není to stopro-opčas mam motanice extrasystoly,ale už to neřešim….tolik dříve jsem jen hledala nemoci na netu a uplne jsem tomu propadla a bylo to horší a horší tady ty stranky me strašne pomohly,nejvíce Amarellka3 to je tady nejlepší pomoc…..držte se všichni,je to opravdu moc moc težky

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Dančo,
      vítám tě mezi námi. Jak píšeš, že tě štve, že máš ataky i doma, tak když nepočítám agoru, jak mi bylo venku blbě celkově, tak jsem ataky měla jen doma a to vždycky v noci a trvaly tak 2-3 hodiny. Také jsem se bála jít sama do koupelny, nezamykala jsem se ve sprše, ani na wc, někdy jsem i nechávala otevřené dveře. Ale na agoru mi docela pomohla KBT (kognitivně-behaviorální terapie), nebo nějaké prvky z ní, zejména expozice – prostě se vystavovat postupně tomu, čeho se bojím. Takže např. MHD jezdím zas normálně. Nevím, jestli jsi terapii (klidně i jinou) zkoušela, ale podle mě samotné léky PP nevyřeší, jen ji mohou utlumit, potlačit projevy, ale příčina tam stále někde bude. Cipralex je poměrně moderní AD, také jsem ho brala, tak snad tě zklidní, abys mohla zas začít trénovat vycházení ven. A odkud jsi? V Praze je svépomocná skupina SFinga, která pomáhá lidem se SF, já s nimi asi 2-krát byla na pobytu, i když vyloženě SF nemám, ale trénovaly se tam různé situace, hry… bylo to fajn. Tak moc držím palce, ať je zas lépe.

      • Danča says:

        Děkuji za přivítání…lékař mi teď ani nedoporučoval někde chodit..prý až zaberou léky tak to bude lepší..popravdě bych ani nešla mám to hodně silné a ten strach nemám sílu pokoušet..nevím co se stalo ,ale nemám už na to sílu cítím se psychicky vyčerpaná..na terapii jsem se samozřejmě objednala,ale volno má až v záři a chtěla bych zkusit hypnoterapii chci se toho svinstva zbavit ..jen doslova přežívám ze dne na den a čekám až budu mít sílu s tím bojovat..lékař mi zvednul z 10 na 20 ten cipralex zatím nic moc houpe se mi žaludek :S

  16. Amarellka3 says:

    Ahoj Míšo,
    tak co u psychoterapeutky? Jaká byla? Moc na tebe myslím.

    • Misa says:

      Ahoj Amarellko,
      tak ti nevím, pěkně jsem se vyplakala,ale nejak mi to moc nedalo,doufala jsem, že mi spadne kámen co mě tíží nebo úlevu..ach jo.Docela mě i překvapilo,jak jsem vešla ani ruku mi nepodala,hned na začátku mě upozornila že se to platí.. Řekla mi, že nemám úplně vyřešený můj první vztah a že letos jsem na svá bedra naložila tolik obrovských změn, že by to porazilo i koně.Nechtela mě do ničeho postrčit,ale v podstatě se přikláněla k tomu, že jsem teď dítě uspechala a ze neni všem dnům konec a za tři roky, až budu vyklidnena a sžitá se svým novým životem se můžu pokusit znovu.Rekla jsem, že už se nikdy pokoušet nebudu…ach jo..co teď? Mockrát děkuji za podporu :-*

      • Amarellka3 says:

        Ahoj Míšo,
        tak to mě mrzí, že ti to moc nedalo a že dojmy jsou smíšené. Tedy podání ruky považuji za samozřejmost, natož u placeného psychologa, moje mi ji vždy podá a jednou mě i objala, když jsem byla v háji. Kolik po tobě chtěla? Já platím 500 Kč za sezení. Jinak je pravda, že během první terapie se spíše seznamujete, takže to asi nic moc nevyřeší, terapie je běh na dlouhou trať, ale záleží, jestli ti přijde, že ti tahle psycholožka má co nabídnout a že ti bude podporou. Já si myslím, že by měla rozhodnutí nechat na tobě, spíš tě jemně vést a společně si přijít na to, co doopravdy chceš. Jdeš k ní příště? A s psychiatričkou se o tom dá mluvit, nebo jen píše léky?

        • Misa says:

          S psychiatričkou si povídám,je příjemná i tu ruku mi podá,jen dlouhá objednací doba a když jsem akutní tak i tak objedná docela za dlouho.Tady jsem platila 400za 50minut, příště jdu 20.,ale nějak si nedovedu představit o čem to bude 🙁

  17. Karla says:

    Ahoj lidičky, u nás konečně déšť. Sice až ve 4.30 hod.

    • Petr25 says:

      Ahoj Karli, u nás stále vedra. Ted nesvítí slunicko a přitom stále 29st.. už teď :-/

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Karli,
      v Praze byla průtrž už ve středu a dnes nad ránem také pršelo. Já skoro celou noc nespala, ale teď je venku jen 21 stupňů. Já za chvíli letím na EMG, tak krásný den.

      • Karla says:

        Amarelko, ať ti vyšetření dobře dopadne a přeju krásný víkend! 🙂

        • Amarellka3 says:

          Ahoj Karli,
          díky, už to mám za sebou a vypadá to, že je to ok, jen pro podrobné výsledky se musím ještě objednat a ještě jdu příští týden na odběry. Dr. byl příjemný, jen mě teď bolí noha, jak mi do ní píchali jehlu a pak tam s ní "vrtali". Ještě mám dnes psychiatričku. A jak se máš ty? Také přeji krásný víkend :-), co máš v plánu?

          • Karla says:

            Ahoj Amarelko, to mě mrzí, že musíš takhle chodit po doktorech. To tě obdivuji. Já se mám docela dobře. V plánu nemam nic.Trochu poklidit a uvařit… Pořád dokola.

          • Panda says:

            Ami, gratuluji, že máš EMG čistou! Kdyby to byla nějaká hrůza, už by to bylo vidět. Tak držím palce, ať jsou i podrobné výsledky v pořádku a podaří se ti vrátit do cvičení a kondice. Já teď zase skoro 2 týdny necvičila kvůli chatě a následné viróze a zase mám bloklou krční páteř a v noci se budím s necitlivýma rukama:( Tak si opakuji svoje mantry, že jsem ok a že jsou to stavy kvůli bloklým zádům, aby se mi do toho zase nevklínil nějaký myšlenkový konstrukt na téma neurodegenerativní nemoci. A co ta hrudní páteř, už to máš lepší?

          • Amarellka3 says:

            Milá Pandi,
            díky za reakci, také si říkám, že kdyby tam něco bylo vážného, poznal by to hned. Říkal, že ALS určitě nemám a myopatii také ne. Ale ještě mě poslal na odběry na štítnou žlázu a kreatinkinázu.
            To mě moc mrzí, že tě zas trápí bloklá krční páteř a necitlivé ruce. Máš na doma nějaké rhb cviky na tu krční páteř? Nebo nic nepomáhá? Máš to z té měkké postele na chatě? A co jsi měla za virózu? Doufám, že už je to lepší. Ty ruce budou určitě od zad. Já mám teď hrudní páteř lepší, tak jsem několik nocí ty ruce ťuk ťuk neměla. Ale byla jsem ještě na neurologii v úterý a tam byl takový ne moc sympatický Dr. a říkal, že mám vše z psychiky a na záda mi ani nekoukl a rhb nepředepsal, tak jsem byla naštvaná.
            Jinak cvičím pořád, jen méně, ale nemám ze sebe právě dobrý pocit, nemám výkon a brzdí mě to. No snad si konečně mozek vštípí, že žádná ALS, ani myopatie a že cvičení půjde lépe, chci jít v neděli. Hlavně pořád žeru a to doslova, tak to musím kompenzovat pohybem.
            A co máš v plánu na víkend?
            Měj se co nejlépe, konečně se nám ochladilo, tak je příjemně. Hezký večer a klidnou noc a ať tě nebudí necitlivé ruce.

          • Panda says:

            Ami, hlavne, ze si muzes oddechnout od ALS a myopatie, verim, ze vyjdou dobre i podrobne testy, ale tam uz nebude nic vazneho. Ted, kdyz vis, ze te neomezuje zadna velka prekazka, pujde lepe i cviceni. No ja jsem se tenkrat s tou zablokovanou krcni prave taky od neurolozky dozvedela jen to, ze je to psychicke a zadna rehabka na pojistovnu se nekonala. Mozna by ji napsal spis ortoped?
            A ano, krcka zacala na chate, ale uz se to zase nejak nenapadne prelilo i do beznych dnu tady v Praze, musim si na to dat pozot, protoze me to pak vyrazne stupnuje priznaky podobne RS a tou uzkosti se znovu stahnu a zacyklim se. Snazim se na to kazdy den trochu cvicit doma a v nedeli jdu na Pilates, dalsi den na jogu – tak snad me to srovna driv, nez do toho zapadnu, to uz pak rychle nezabere nic.

          • Amarellka3 says:

            Ahoj Pandi,
            moc díky, jj, tak snad teď budu alespoň chvíli věřit, že ALS nemám. Moc doufám, že fitko půjde lépe, ale bojím se, že ne, že mě zas něco napadne. Takže ti neuroložka nedoporučila rhb ani při blokádě krční páteře? Mně se ten neurolog na záda ani nepodíval, i když jsem říkala, jak mě to mezi lopatkami bolí.
            Je super, že jdeš cvičit, moc ti přeju, ať se tam pěkně protáhneš a krčka se zlepší dříve, než začneš zas v RS věřit, ony některé příznaky zablokované páteře mohou být příznakům u RS podobné. A nemůžeš jít někam na odblokování? Právě, že jakmile jednou člověk začne panikařit z nějaké nemoci, tak už se z toho pak tak rychle nevyhrabe. Moc na tebe myslím a přeji, ať je lépe.

          • Panda says:

            Ami, rehabku a cviceni mi doporucila, ale nenapsala mi zadnou neplacenou na pojistovnu, jen mi dala tip na jednu normalne placenou. Tak ted nevim, jestli muze neurolog vubec rehabky psat, jestli to nespada spis pod ortopeda, nebo jine specializace? Jen ma domnenka. Ja tam ted nemam primo blokaci, spis svalovou bouli – stazene svaly za krkem. Vcera jsem.hodinku cvicila sama a trochu se to snazila uvolnit a je to trochu lepsi. Jinak to jde castecne rozmasirovat, ale nesmim se pak dostat do uzkosti, to se mi ty svaly opet stahnout a je to jako kdybych nikde nebyla. Tak drzim palce s tim cvicenim a zacni radeji pomalicku, at si na sebe moc nenalozis.

          • Amarellka3 says:

            Ahoj Pandi,
            tak vidíš, já myslela, že neurolog je jedna ze specializací, kdo rehabku předepsat může. Já tedy dříve vždycky chodila přes rehabilitačního lékaře, ale myslím, že i neurolog to může napsat na pojišťovnu.
            Ty jo, to jsi dobrá, že jsi včera hodinku cvičila, to máš cviky od té tvé z rhb? To je na hodinu? Já měla vždycky tak 4 cviky na pár minut. A kdy jdeš na pilates, někdy večer? Já se dnes večer také chystám, i když se bojím, jak to půjde. Tak se hezky protáhni a hezky si zacvič. Hezký den :-).

  18. Xaxí says:

    Ahoj.. před časem jsem tu psal.. vlákono jsem už nenašel.
    Jde o to že jsem se zaměřil na tu Lindenovu metodu. A světe div se.. je mi o hodně hodně líp. No ale kecal bych že už je mi uplně dobře pořád.

    TAky jsem ale říkal že to budu provozovat do návštěvy psychiatra a pak se rozhodnu jeslti přistoupit na AD nebo ne. což proběhlo včera. AD mám doma + Neurol na nejhorší stavy.

    A já teď na ně každý den koukám.. a oni na mě.. a fakt nevím jeslti jo nebo ne.
    Vím že mě asi neporadíte.. ale co když to těma AD uplně podělám? A co když naopak teď když je mi o tolik líp by se to nelépe přeléčilio s nejmenšími vedlejšími účinky?

    Ach jo…

    XaX

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Xaxí,
      tak jsem ráda, že je ti lépe po Lindenově metodě. S těmi AD je fakt rozhodnutí čistě na tobě. Může ti po nich být ještě lépe, ale také nemusí. Já po nich sáhla, protože jsem měla dlouhodobě silné ataky několikahodinové a pak se přidaly i jiné problémy a nějak jsem věřila Dr., když mi je napsal tehdy před 10ti lety, že ví proč. A jaká jsi dostal ta AD? Moc držím palce, ať je ti lépe ať už s nimi, nebo bez nich.

    • Dita says:

      Je to těžké, taky ti po nich může být děsně zle,jak jsem tady také četla.

    • Lucka: says:

      Ahoj, já sama ad zatím neberu, tak nemůžu moc radit. Ale jestli píšeš, že je ti o hodně líp po té lindenově metodě, nestálo by za to, ještě v tom chvíli pokračovat a zkusit to bez ad? Můžu se zeptat, jak jsi to podle té metody dělal? Díky

      • Xaxí says:

        V podstatě jde o ty pilíře… přestat se sledovat, navštěvovat doktory, nebrat žádné uklidnovaky, nemluvit s ostatnimi jak ti je.. dycky rikam ze dobre az tomu zacinam verit.
        Nespolehat na ostatni..
        Nevzpominat jak a kdy me bylo blbe atd..
        Odvadt pozornost

        A pro me hlavni je neprizpusobovat zivot PP .. tedy kdyz se me treba nekdo zepta jeslti bych nekam nedojel sam autem atd cehoz jsem se dycky bal pro priklad tak proste jedu a nazdar. S tim ze si reknu "ja to proste preziju.."

        A mam pocit jako by ten vliv PP proste slabl

        • Panda says:

          Xaxi, já to taky dala bez AD (a zatím dává). PP mi začala před rokem a byly doby, který byly strašný. Neznám Lindena, ale mě nejvíc pomohlo vyjít z komfortní zóny a pozitivní konfirmace pravidelně několikrát denně a před spaním. Tím z toho nechci dělat happy end jak v americkém filmu, ale po roce je to opravdu výrazně lepší. Ne takové, že bych se ničeho nebála, ale takové, že už své strachy znám, což je výrazně oslabuje. Nemám ráda rady "být tebou", protože to lépe než ty nezná nikdo. Ale já bych s AD počkala a jela dál Lindena. On to nebude žádný zázrak, spíš podpora tvé vlastní práce na sobě. Ale pokud na sebe efektivně dovedeš pracovat i tak, tak je otázka, jestli k tomu potřebuješ nářadí navíc:)

          Na druhou stranu, pokud by byly potřeba, není žádná prohra po nich sáhnout. Proto myslím, že je fajn, že sis je vyzvedl. Já mám v lékarničce plato Lexaurrinů, které mi předepsala doktorka jen pro nouzové řešení PP atak. A vždycky, když nějaká byla, tak jsem si řekla, že to na Lex ještě není. A tím, jak postupně slábla jejich intenzita, o něm ani nepřemýšlím. Jen to mám jako jistotu pro chvíle, kdyby přišlo nějaké PP tsunami:) Držím palce a fandím!

  19. Misa says:

    Ahoj všichni…

    …asi to nezvladnu,to těhotenství, každý den jen přežívám, trápím se,jsem smutná a mám z něčeho neskutečný strach.Nemuzu to překonat a mám pocit, že kdyz to mimi dam pryč, že se mi uleví a bude mi trochu líp. Už nemůžu:-( Děsím se každého dne…jakoby nemůžu se sebou žít

    • Hanka says:

      Musíte jít do nemocnice! Prosím

    • Karla says:

      Byla jsi u psycholožky, určitě by to chtělo!!!

    • klabe says:

      To mě moc mrzí, určitě by to chtělo někde odborně probrat, klidně na nějaké lince (oddělení) akutní pomoci, pokud má Váš psychiatr dovolenou. Klidně jít do změny medikace. NAvíc jsou docela vedra a ty to ještě hodně zhoršujou (aspoň teda já je těžce snáším a pořád se bojím, že někde odpadnu). Já osobně bych to zkusila nejdřív takhle a pak činila další rozhodnutí.
      NA druhou stranu miminko potřebuje spokojenou mámu a každý má právo na druhý pokus ( a nikdo nemá právo Vás za cokoliv odsuzovat) . Je důležité, abyste Vy byla v pohodě a těšící se máma. Věřím, že jednou budete úžasná maminka. Moc držím pěsti, ať je lépe.

    • Bobina says:

      Je potřeba okamžitě kontaktovat lékaře, tohle už nejsou normální stavy, ale co nejdříve !!!

    • Amarellka3 says:

      Ahoj Míšo,
      to mě moc mrzí, co prožíváš, ale opravdu jak tu už píší ostatní, tak by to chtělo vyhledat akutní pomoc. Nevím, odkud jsi, ale jsou i krizová centra Praha (RIAPS, CKI Bohnice), pak v Brně (tuším Bohnunice) a asi i v Ostravě. Určitě bys tvůj stav měla co nejdříve konzultovat s odborníkem. Určitě se dá nějak upravit medikace a mohlo by to třeba pomoci a rozhodovat se po té, až pomine akutní stadium. Doktoři určitě pomůžou a poradí, tak bych s tím neotálela, pomoc potřebuješ. Držím moc palce.

    • Misa says:

      Vsem vam moc a moc dekuji..volala jsem si k dr.a objednala me az na 22.8.Nejak nemam odvahu si volat jinam,uz i zavolat sve dr.bylo jaksi s vypetim vsech sil.Rekla jsem ji co se mi deje a ona ,ze jsou to jen hormony ted,ze to bude v poradku a ze at si vzdy reknu,ze to bude lepsi..ale tohle mi asi nestaci.Zili jste nekdo v te uzkosti denne?Vite,jakoby ta ataka trvala nekonecne dlouho 🙁 Mam pocit,ze jsem vsechno udelala spatne 🙁

      • klabe says:

        Znám pocit dlouhodobé (několik hodin) úzkosti, pocitu sevření, motání hlavy a vnitřní nervozity nebo napětí, je to hodně ubíjející a těžce se to snáší a horkotěžko se to ovlivňuje mozkem. To byly právě chvíle, kdy jsem nasazovala AD. Takže Vám rozumím, proto bych právě zkusila nějakou tu akutní linku (a probrat to s nimi, třeba trefíte na někoho, kdo bude mít zkušenost s těhotenstvím a úzkostmi a AD) nebo zkusila vyměnit dr. Moje dr. bere v akutních situacích co nejrychleji, než až za 14 dní (ale ona sama má za sebou záchvaty paniky, takže ví moc dobře, jak zle člověku je). Jak už jsem psala, myslím, že Vaše situace by mohla mít řešení bez radikálních rozhodnutí. Bojujete teď nejenom za sebe a ti lidi tam od toho jsou, aby Vám pomohli.

    • Misa says:

      Tak jsem posbírala veškerou odvahu a našla paní,co dělá psychoterapie a zavolala jí.Ani mi nešlo udržet pláč,bulela jsem jí do telefonu a naštěstí byla zlatá a zítra v deset jdu.Snad to do té doby vydržím. Nevím proč,ale dnešek je pro mě obzvlášť náročný, už nějak nemůžu 🙁 Všem vám moc a moc děkuji, že jste tu, lidé v mém okolí,by si klepali na čelo,vy máte pochopení a to mi moc pomáhá, děkuji..

      • Amarellka3 says:

        Ahoj Míšo,
        je super, že sis zavolala k psychiatričce i psychoterapeutce a že tě alespoň psychoterapeutka vezme hned zítra (divím se, že ne psychiatrička, když je to takto akutní, měla by tě vzít také hned, moje bere hned, když se něco děje). Vím, co i to zavolání stojí sil, když mi bylo nejhůře, tak to pro mě byl také téměř nadlidský výkon někam zavolat a pak když už jsem držela telefon, tak jsem se tolik klepala, že mi vypadl z ruky. Ale uvidíš, že i to, že se vypovídáš, někdo tě vyslechne, podpoří… by ti mohlo trošku ulevit. Teď odpočívej, ono je pro člověka v akutní fázi nemoci vysilující i někam zavolat a říct si o pomoc a ty jsi zvládla telefonáty hned dva. Moc na zítra držím palce.

        • Misa says:

          Amarellko, děkuji Ti,jsi naše záchrana.Jsem moc ráda, že se snažíte do me vcitit a že me neodsuzujete.Uz chapu,proc se nechces ani pokusit o miminko, nečekala bych,ze se z toho tak zblázním 🙁

          • Amarellka3 says:

            Míšo,
            tak tady jsme od toho, abychom si pomáhali a rozhodně tě nikdo neodsoudí a to určitě ani tehdy, pokud se rozhodneš si mimi nenechat, ale ještě, než se proto rozhodneš, tak bych využila právě tu terapii a zkusila třeba ještě nějaké léky, které se můžou v těhu, může se ti udělat dobře a ty vše přehodnotíš třeba. Jinak já bych se o mimi třeba časem pokusila, u mě zatím není důvod strach, že mi bude v těhu zle, ale to, že nemám přítele a to, že jsem strašně nevyzrálá a dětinská a neumím se postarat ani sama o sebe, natož o mimi a také potřebuji v určitých obdobích hodně moc spát, mám prý nějakou periodickou hypersomnii, takže bych se zbláznila vstávat x-krát za noc. A taky teď beru léky, se kterými těhotná být nesmím.
            No ale každopádně na tebe moc myslím, určitě napiš, co zítra psychoterapeutka, jak na tebe zapůsobila, určitě spolu najdete nějakou cestu a naplánujete, co a jak a kdyby uznala, že je potřeba hned léky změnit, tak tě může nasměrovat právě na krizové centrum, tam ti můžou i léky napsat, než se dostaneš k Dr. Jen mě tedy zaráží, že ta tvoje tě nebere ani v takto akutním stavu. Nemůžeš Dr. změnit? Vím, že po 12 letech asi je těžké odejít, ale někdy je potřeba ten krok udělat, pokud tedy v místě tvého bydliště je nějaká možnost. Držím moc palce.

          • Misa says:

            Amarellko,urcite nejsi detinska..jsi statecna holka a moc ti dekuji za veskerou podporu.Pomahas,ani nevis jak.Je mozne,ze nam bude jednou lepe?Ze nebu mit strach cestovat a vyletit,ze se rano probudim a budu stastna a nebudu se niceho bat?Tak rada bych vratila roky,kdy jsem byla doma,jako mala holka a mela bezpeci u mamy a taty..mam pocit,ze uz nikdy nebudu klidna a strasne me to desi.Co se mi deje ted v hlave,skrz to tehotenstvi,neda se to ani popsat a prisaham,byla jsem si jista,ze tehu zvladnu,ze dite chci a ted se vubec nepoznavam 🙁

          • Amarellka3 says:

            Míšo,
            já si myslím, že se se spoustou věcí dá něco udělat, že se mohou zlepšit. Úzkostné poruchy se celkem dají léčit, jen to u každého chce jiný čas a také nějak vynaložené úsilí – třeba to, že sis našla psychoterapeutku je super krok, člověk na to nemá být sám. Léky je také někdy potřeba hledat, pokud to bez nich nejde. Asi ti nezaručím, že se už nebudeš ničeho bát, bojí se každý a strach k životu patří a je to tak dobře, ale dá se zmírnit, některé "nelogické" strachy se i dají odbourat… Už to nikdy nebude jako předtím, stejné, to asi ne, dítě už nikdy nebudeš, ale může to být jiné a fajn i tak, v dospělosti, s dítětem… Věřím, že je to teď peklo, ale určitě netrvá věčně a bude ti zas lépe. Vím, že chvíle, kdy je člověku zle, se zdají jako nekonečné a že se rychle zapomene, že i může být lépe, to znám také.
            Moc na tebe myslím, zítra určitě napiš, já už jdu spát, ráno vstávám na EMG. Pokud možno se vyspi a na zítra držím moc palce k psychoterapeutce.

          • Misa says:

            Amarellko, moc c si toho cením, děkuji za podporu. Přeji Ti dobrou noc a zítra se ozvu.. děkuji za vše!

      • klabe says:

        Taky moc přeji, ať si s psychoterapeutkou sednete a ať Vám pomůže najít nějaké přijatelné řešení, ať je Vám brzo líp/snesitelně a můžete si začít toho broučka v břiše užívat. Ale Vy to dáte, už jste udělala první kroky, moc držím pěsti. Dneska se má zlomit počasí, tak možná i od toho je Vám hůř, nebo se láme nějaká hormonální hranice prvního trimestru a tělo takto reaguje. Určitě najdete zítra nějaké vysvětlení.

        • Misa says:

          Ahoj Klabe, děkuji za podporu, paní zněla po telefonu strašně příjemně, uklidňující a moc mě zachránilo, že mě vezme už zitra.K mé dr.chodim 12let a i když jsem byla na dně,nechala mě napospas 🙁 Každopádně, teď jsem strašně rozhodla proto aby mimi…nemuzu to ani vyslovit 🙁

          • Panda says:

            Míšo čtu až teď a držím všechny palce! Jak jsi dopadla?
            Já jsem byla odjakživa flegmatik a úzkosti mě naskočily až po narození dětí. Chápu, jak se cítíš, vypadá to beznadějně, ale určitě to je řešitelné! Začni od malých kroků a pokud se nepletu, jsou některá z novějších AD kompatibilní i s těhotenstvím? Využij každou pomoc a neboj se o ni říct ani lidem v okolí. Psychoterapie je skvělý první krok, já jsem se tenkrát psycholožce do telefonu taky jen rozbrečela, když jsem se chtěla objednat, z toho si vůbec nic nedělej. Je dobře, že to jde přes slzy ven a psychoterapeutka to bere jako normální věc.
            Máš moji podporu, ať se rozhodneš jakkoliv, jen se prosím nerozhoduj v tísni. Časové, ani žádné jiné.

      • Aknela says:

        Ahoj Miso. Jeste jsem ti nic nekomentovala… jak se citis? Pomohla terapie? Hormony v tehu je boj.a do to PP. Verim ze to ustojis

        • Misa says:

          Ahoj, na terapii jdu až zítra ráno na desátou, bojím se,ale strašně do toho i vkládám naději, že mi konečně nekdo bude chtít pomoct.. děkuji za zprávu

    • Kristýna says:

      ahoj, přesně vím, jak se cítíš…jsem ve 27.týdnu -bylo to neplánovaně , to že jsem těhotná jsem se dozvěděla když jsem byla hospit, v Bohnicích..-okamžitě mě vysadili veškerou medikaci (brala jsem lamotrix+tritico) a je to teda nářez….každý den se nutím fungovat, vše co mě dříve těšilo, teď ne, z každého dne mám úzkost, vlastně všechny běžné věci mě zúskostňují..každá cesta busem do Prahy k mudr je pro mne čím dál víc stresovější,ale jedu neb vím, že jednou cuknu nevyrazim, tak mě ten můk strach totálně pohltí…strašně se bojim, že se zbláznim, bojim sew že až porodím, že se to třeba v šestinedělí ještě zhorší…

      • Misa says:

        Beruško moje,jakoby jsi mi psala z duše mé pocity.Je mi to tak strašně líto,co prožíváš,je to neskutečný každodenní boj a ty jsi strašně statečná. Už jsi hodně daleko,jsi víc než za půlkou,moc Ti přeji, ať je lépe, ať se ráno probudíš a je to konečně to ráno,kdy ten stres a úzkost vymizí.Neboj se šestinedělí, můžeš nekojit a začít brát AD.Preji ti to nejlepší a ať vše zvládneš,obdivuji Tě, já to pravděpodobně vzdám.Mam už sedmiletou holčičku a zůstanu asi jen u ní, já to nezvládám,jsem z toho tak strašně vysílená.. Ty se drž, myslím na Tebe!

        • Kristýna says:

          Ježíš děkujuuu moc.. Tobě přeji též hodně sil…

        • Kristýna says:

          Ještě ti Míšo musím napsat…zkus si to s ukončením těhu ještě rozmyslet, já to řešila se svým terapeutem a hodně mi pomohl, že se zmínil, že ještě existuje možnost adopce ( v tu dobu jsem měla strašný stavy, chtěla jsem to mimino vyndat z břicha, vrátit to apod..) tím, že to vyslovil nahlas mě hodně uklidnilo,…já totiž o sobě vím, že interupci bych psychicky už nezvládla (před 4 lety jsem inter. z donucení matky podstoupila a rozjely se mi děsný psych. stavy úzkostí a panik, který jsem blbě řešila pitím až jsem skončila v léčebně…

          • Panda says:

            Míšo, přidávám se ke Kristýně. A jak bere budoucí mimi nový přítel? Řekla jsi to ještě někomu z okolí, nebo rodiny? Interrupce je v nechtěném tehotenství zdánlivě nejsnadnější ukončení psycho stavu, ale tím se bohužel nevrátíš do psychického stavu před otěhotněním. Posune tě to jen do stavu po potratu, je po něm fyziologické a bohužel i psychicky velmi náročné šestinedělí, ta rozkolísaná jízda tím dnem bohužel nekončí. Budeš potřebovat v každém případě pomoc nejlépe z více směrů. Držím ti všechny palce. Pokud je to možné, dej si na rozhodnutí čas.

      • Amarellka3 says:

        Ahoj Kristýnko,
        můžu se tě zeptat, na jakém oddělení jsi v Bohnicích byla? Pomohlo to alespoň trošku? Jak dlouho jsi tam byla?
        Je fajn, že se snažíš se tomu nepoddávat, to je základ. Mě také zúzkostňuje úplně všechno, ale také se snažím bojovat s tím. Třeba se ti právě po porodu uleví a kdyby ne, tak můžeš třeba zastavit laktaci a nasadit prášky. Pomáhal ti Lamotrix a Trittico? Já obojí také brala, ale efekt nic moc. Tak moc moc držím palce, ať je ti lépe a ať to těhu nějak zvládneš.

        • Kristýna says:

          Ahojky amarel, já byla dvakrát v Beřkovicích, ale tam jsem to nedávala(mám ještě diagnostikovanou hraniční poruchu osobnosti + perid.úzkosti a deprese)a teď naposledy ( v lednu) jsem byla v Bohnicích na pav.16 -duální diagnózy a moc mě to tam pomohlo , je tam super terap.tým, ke kterým jsem konečně našla důvěru… to odd. je docela nový(funguje tepr v druhým rokem)..mně ho doporučila paní mudr na CKI, kam mě manžel loni o Vánocích dovezl-psych. jsem se zhroutila no a v lednu jsem byla tam..2 měsíce..teď poslední týden v srpnu, tam budu na stabilizačním pobytu.. tam mě právě nasadili tu medikaci..(já jsem předtím všechnu medikaci naráz vysadila neb jsem měla pocit, že jsem strašně emočně smázlá a nevěděla jsem vlastně už kde jsem já)..asi mi to fakt pomáhalo neb teď bez medikace je mi fakt blbě, a děkuju moc za odpověď..jsou to super stránky, hned si člověk nepřijde v těch sr…takovej sám..

          • Amarellka3 says:

            Ahoj Kristýnko,
            já v Beřkovicích byla jednou a byl to děs a hrůza. V Bohnicích jsem byla hodněkrát. HPO mám právě také. A proč jsi byla na duálkách? Ty máš ještě nějakou závislost v anamnéze? Já o pavilónu 16 vím, vede to tam MUDr. Měřínská, ne? K té chodí kamarádka a já ji znám odněkud také, možná z neklidu, mám rozmazané vzpomínky. Kamarádka je s ní moc spokojená a mně také přišla fajn. A to tam budeš teď jen týden? A jak jsi těhu, tak nebereš tedy nic? To chápu, že je ti bez medikace blbě, já si to také bez léků neumím zatím představit, i když bych se jich někdy v budoucnu chtěla třeba pomalu zbavit. Tak moc a moc držím palce, ať to zvládneš. Chodíš někam na individuál?

          • Kristýna says:

            Jé tak ty jsi taky HPO …jojo mudr Měřínská je super hrozně mi sedla a je moc fajn,,,,docela si tam se mnou užili:-) já ty svoje děsný stavy přepíjela pak se samoléčila konopím :-)až jsem skončila v léčebně a až pak vyplynula moje prioritní porucha(právě v Beřkovicích)..16 se s Beřkovicema nedá vůbec srovnat a je super, že po řádným odchodu nabízejí jakoby stabilizační pobyt na týden..i když teď mám ty svý strachy a nevim jestli to tam zvládnu, nejradši bych tam nešla, ale právě můj terapeut(právě z bohnic ze 16 mudr. Málek )mě překecal abych tam šla .k němu jezdim každej tejden na individuál a teď zkoušíme hypnoterapii, docela se toho chytám… ..jinak bez lékú uplně nejsem nechali mi Zyprexu na noc, ale bez efektu..právě s mudr. měřínskou se chci domluvit, jestli bych nějakej stabilizát nemohla v těhu, takhle to je hrozný…

          • Amarellka3 says:

            Jj, taky HPO, přišili mi tuhle diagnózu na bývalém PCP, když jsem tam přišla s depresemi a úzkostmi, měla jsem tam několik psychologických vyšetření a jelikož jsem se v tu dobu ještě začala sebepoškozovat, tak to bylo jasný. Podle psycholožky to mám ještě říznuté histriónskou PO, ale ne nevím, nejsem vůbec teatrální, naopak. Vidíš, tak já zas alkohol vůbec nepiji, ale ne, že by mi nechutnal, nebo tak něco, ale na léky mi dělá tak zle, že mi to fakt nestojí za to pít. Mně nepomáhají ani benzáče ve vysokých dávkách a drog se bojím, i když trávu jsem párkrát měla. Takže de facto nemám, čím si ulevit (tedy až na sebepoškozování, ale to byla vždycky jen chvilka), až jsem si v poslední době našla sport, jenomže v tom mi teď brání svalové slabosti, ztuhlost a třes.
            Tak to je super, že chodíš každý týden na individuál, já také, mám skvělou psycholožku, kterou jsem poznala v Kosmonosích. A hypnoterapii jste už tedy zkoušeli? Mně ji dělali v nemocnici, nějaký psycholog, ale byla to fraška, efekt nula a jak jsem se divila, když se mi pak do ruky dostala propouštěcí zpráva a tam stálo, že jsme velmi dobře hypnabilní, blbost. Zyprexu jsem také jeden čas brala. No v těhotenství s těmi stabilizátory moc nevím, já je brala snad všechny, co jsou na trhu a jeden toxičtější, než druhý. Lithium, karbamazepin a valporát určitě ne, ten lamotrigin také ne, nevím, jak gabapentin a topiramát, ale jistá si nejsem. Některá antipsychotika mají také efekt jako stabilizátor, tak jestli by to nebylo lepší. A spíš po Zyprexe?

          • Kristýna says:

            tak to je docela legrace neb já jsem taky řízlá histriónskou PO( asi ta moje infantilita, jinak si nepřipadám nijak teatrální) taky jsem se sebepoškozovala – právě v abstinenci, když už nevim kudy kam…já pila i na benzáky, abych se umrtvila uplně..teď už přes rok abstinuju vod všeho, ale není to vůbec jednoduchý..když mám ty svý stavy, tak je to hodně těžký..to je super , že sis našla sport..mně přijde, že se mi žádný endorfiny nevyplavujou a je mi spíš špatně…jj byla jsem dvakrát na hypno jsem taky hypnabilní i když mě to nepřijde…myšlenky mi v hlavě hrozně lítaj a přijde miže se neumím soustřžedit…ale docela se toho chytám, že to třeba nebude hned a třeba to bude mít efekt po více sezeních…potřebovala bych se naučit trpělivosti, tu já moc nemám..pokud nevidím výsledek hned, tak to hned zavrhnu..jo jinak mám ještě dyagn. poruchu příjmu potravy..tak jsem teď hotová jak jsem po Zyprexe přibrala, ale asi je to spíš tím těhu…

          • Amarellka3 says:

            Tak to je přesný, infantilní jsem hrozně 🙂 a psycholožka ještě říkala, křehké jádro. PPP jsem měla také – anorexii ve 14ti a 24 letech, dokonce jsem ležela se sondou na neklidu, pak mě nafutrovali léky, po kterých jsem přibrala, takže se mi rozjela bulimie a nakonec záchvatovité přejídání, kdy jsem se vyžrala ze 44 kg na 77 kg! Pak jsem právě díky fitku a dietě zhubla hodně, ale jak jsem přestala nedávno kouřit, tak mám zas kila nahoře a jsem z toho zoufalá. Dr. mi několikrát chtěla dát Leponex (mám ještě psychózu), ale když vím, jak se po něm přibírá, tak to vždycky odmítnu. No spíš bych ti mohla říct, jakou diagnózu nemám – bipolárku (mánii) a závislost. Ale ty s tím jídlem teď prosím neblbni, mim i potřebuje živiny a v těhu musí přibrat každá maminka, jinak by to bylo špatné. A ten pan terapeut je dobrý, co k němu chodíš? Hypnóza nemusí zafungovat hned, třeba to chce několik sezení. A máš ho na pojišťovnu?

          • Kristýna says:

            já vim, to mimino mě na jednu stranu strašně drží, že právě neblbnu s jídlem a už to tolik neřešim… phdr. Málek tomáš je na půl uvazku u Apolináře , jinak na 16 v Bohnicích a je super a je na pojišťovnu..taky si říkám že to třeba nebude hned….

          • Amarellka3 says:

            Tak to je fajn, že je na pojišťovnu, já platím 500 Kč za terapii, ale psycholožka je úžasná, že i kdybych neměla co jíst, zaplatím jí. Já už teď PPP žádnou nemám, nebo alespoň podle chování, ale v hlavě se mi pořád líbí anorektičky. Ale už bych tak nechtěla skočit a navíc dietu nevydržím a tělo už je vším dost zhuntované – takže se i hubnutí brání, přeci jen už stárnu. Navíc mi měřili rychlost metabolismu a je hrozně zpomalený. Tak prosím už jen kvůli miminku (ale měla bys i kvůli sobě) neblbni s jídlem. Já myslím, že terapie obecně je běh na delší trať, tak to chce se obrnit trpělivostí a makat na sobě. Moc držím palce.

          • Kristýna says:

            mám to podobně-taky se mi líbí anorektičky,já leta bojuju s bulímií , ale teď jsem v klidu prostě držím se kvúli malý..snad mi to vydrží…a kolik ti Amarell je? mě bude 42 a mám už 3 velký děti (18,14,11) paradoxně když byly děti malý bylo mi nejlíp,asi mě plkně zaměstnaly hlavu a já neměla čas přemýšlet..jako od mala jsem byla hodně úzkostná, ale to jsem si myslela, že to tak má každej…psych propad jsem zažila až 4 roky zpátky po interrupci, na kterou mě donutila jít máma…, to jsem totálně přestala spát a řešila jsem to blbě chlastem a trávou…a plácám se v tom doteď….4roky po léčebnách…proto si řikám, že to nenadálý mimi je takový znamení a beru to, že snad bude líp, že čím to začalo, tak to i skončí, že to tak asi má být a snad už bude dobře..pevně v to věřím..musim končit ráda jsem tě poznala .

          • Amarellka3 says:

            Tak to ti moc moc budu držet palce, ať ti to vydrží. Opravdu to nestojí za to. Já také byla letitá bulimička a ještě mám štěstí, že jediná daň za to je to, že mám zkažené skoro všechny zuby. Teď už bych ani snad zvracet nedokázala a jsem ráda, tak se také pokus, já vím, že se to snadno říká. Můžeš se zkusit obrátit na sdružení Anabell, ti pomáhají lidem s PPP. Já tam chodila na svépomocné skupiny. Mrzí mě, že tě tolik rozhodila ta interrupce, ale chápu, že to muselo být smutné a nepříjemné. Ale alespoň, že teď víš, co není řešení a že se snad nějak budeš držet kvůli mimi. Ty jo, to už máš veliké děti, ale tak máma je pro ně stále důležitá. Mně je 32 let a děti nemám. Léčím se 10 let, úzkosti jsem také měla celý život, ale také jsem to nějak neřešila. Rozjelo se mi to na výšce, kde mi totálně hráblo. Teď se snažím se sbírat a pracovat na sobě, co to jde, tak tobě také moc držím palce. Hezký večer, také jsem tě ráda poznala.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *